Mise Starlink v1-12
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 6. 10. 2020 13:29:34 SELČ
- Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Dalších 60 družic pro satelitní konstelaci Starlink
- Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost je minimálně 15 600 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1058.3)
- Cíl: Nízká oběžná dráha Země
- Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
- Pokus o zachycení krytu: Jedna polovina úspěšně přistála do sítě, druhá byla vylovena z moře
- Press kit ke stažení zde (neoficiální)
Podrobnosti a zajímavosti
- Třináctá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s téměř globálním pokrytím.
- Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snížit jasnost družic na obloze.
- První stupeň Falconu 9 byl již použitý (číslo B1058.3).
- Před touto misí nebyl proveden statický zážeh. Byla to už čtvrtá mise, u které byl tento předstartovní test přeskočen.
- Pro jednu z polovin aerodynamického krytu toto byla již třetí mise. V minulosti absolvovala mise Starlink-1 a Starlink v1-5. Druhá polovina krytu byla nová.
- SpaceX se při této misi opět pokusilo o záchranu aerodynamického krytu. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree se nacházely v přistávací oblasti v Atlantiku ve vzdálenosti 715 km od startovní rampy. Polovina krytu, která letěla už potřetí, úspěšně přistála v síti. Pokus o přistání druhé poloviny musel být přerušen, ale kryt byl alespoň vyloven z moře.
- Přistání prvního stupně Falconu 9 nejspíš proběhne na plovoucí plošině Of Course I Still Love You. Plošina se bude nacházet v Atlantiku ve vzdálenosti kolem 633 km od místa startu.
- V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
- Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space.
- Vývoj data startu: září 2020 → 17. září 2020 → 18. září 2020 → 27. září 2020 → 28. září 2020 → 1. října 2020 → 3. října 2020 → 5. října 2020 → 6. října 2020
Související články
- Vše o konstelaci Starlink
- Návod, jak snadno sledovat družice konstelace Starlink na noční obloze
- Podrobnosti o úpravách družic Starlink, které SpaceX provádí kvůli dopadům na astronomii
- Vše o záchraně aerodynamických krytů
- Starlink nakonec bude na nižších orbitách, SpaceX může provozovat milion terminálů, proběhly první deorbitace
- Proč jsou satelity Starlinku na obloze tak výrazné a kolik jich SpaceX vyrobí denně?
- Elonovinky #90: SpaceX to se Starlinkem myslí vážně
- Internetovou konstelaci Starlink nakonec bude tvořit o desítky tisíc satelitů více
- Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?
Aktuální informace
Fotky
Start
Aerodynamické kryty
První stupeň v přístavu
Videa
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Záznam oficiálního přenosu SpaceX:
Položení prvního stupně na transportér:
Zpracování prvního stupně v přístavu:
Přistání prvního stupně:
Falcon 9 B1058.3 with another happy landing. pic.twitter.com/j9Eb6bPzvd
— Chris B – NSF (@NASASpaceflight) October 6, 2020
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Co je toto?
https://www.youtube.com/watch?reload=9&v=W0MGgQZIYNk&feature=emb_logo&ab_channel=SpaceX
Pohled do kyslíkové nádrže na horním stupni.
Což je samo o sobě ďábelský kousek, udělat záběr při tlacích a teplotách, které v té nádrži panují.
A ono to je dokonca video.. 🙂 V tom videu su 2 framy za sebou.. Inac preco to robia ze to takto dali do public feedu? Alebo preco nam nedali rovno dlhsie video?
Už bežná rutina, no vždy sa na to pekne pozerá ako keby to bolo po prvý krát !
Strašně se mi líbí ta černobílá náhledová fotka mise. 🙂 vypadá úžasně.
Jako fotka z parte 🙂
Rozmohl se nam tady takovy nešvar 😃 zacina se nejak upoustet od statickych zážehů. Jsou nejake informace o tom z jakych duvodu? Predpokladam ze nejaka diagnostika probiha ale prece jen. Dik
Přesné důvody neznáme, ale už před rokem jsem v pár článcích spekuloval o tom, že to nejspíš přijde. Jako hlavní důvody vidím:
– Falcon 9 Block 5 se už dál v podstatě nevyvíjí, zatímco dříve byla každá vyrobená raketa trochu jiná. Dříve tedy mělo smysl pokaždé dělat statický zážeh, protože byla větší šance, že test odhalí nějaký problém způsobený neustálým vývojem rakety.
– Každý ostrý start ve své podstatě zahrnuje statický zážeh jen s tím rozdílem, že po jeho provedení se motory nevypnou, ale raketa rovnou odletí. Drtivou většinu problémů, které by odhalil statický zážeh, odhalí i běžný start (v takovém případě by byl přerušen odpočet a raketa by neodstartovala). Výjimkou jsou problémy, které by odhalila až podrobná analýza dat po statickém zážehu. Ale nevíme, jak často tato analýza něco odhalila.
– Provedení statického zážehu stojí čas a peníze navíc (palivo, drahocenný čas pracovníků, poplatky kosmodromu, uzavírky apod.)
– Statické zážehy způsobují zvýšené opotřebení rakety i rampy.
Ve výsledku nejspíš SpaceX v poslední době nacházelo problémy během statických zážehů tak málo často, že jejich potenciální přínos začíná být převažován výše zmíněnými nevýhodami.
Taky bych to jako nešvar neviděl. SX je jediná firma co dělá statické zážehy, ostatní fungují bez nich. Navíc SX ještě zapaluje každý motor zvlášť a pak ještě po integraci se zbytkem rakety na McGregor. Zřejmě ale výsledky ukazují, že opotřebení motorů není tak zásadní.
Naprosto souhlasím a jen dodám, že podle mě může být důležité:
Pamatuji si minimálně dva starty F9, kdy se zážeh přerušil během prvních 2-3 vteřin. Když to SpaceX skloubí s vlastním nákladem a jistotou pravděpodobnosti toho, že k případnému výbuchu po selhání motoru dojde až mimo rampu, tak je jasné, že Starlink už statické zážehy provádět nebude. Komerční mise nebo vládní zakázky platí lépe a tedy si mohou ve smlouvě zařídit něco navíc. Ale dávám tomu rok, maximálně dva. Pár miliónů z ceny přesvědčí každého, i vládní/armádní byrokraty 🙂
wow fakt nechapem tu diskusiu starlink a cesko pripadne slovensko , ci pripadne Starlink vs optika . Ako v US na vidieku sa plati 40-50 dolarov mesacne za net a to musi pokrytie co vacsinou neni. Satelitny internet tak podla kapacity aj 2x tolko. Takze uplne nerozumiem preco by vobec starlink riesil europu ked v US ma okolo 8milionov domacnosti ktore dnes platia nasobne viac za satelitny internet a ty ludia sa uz nevedia dockat ako budu platit iba 50 dolarov mesacne.
Ked tak clovek pripocita ludi na DSL / Cabli, starlink moze v prvej faze aj pri cene 50USD mesacne sprehladom len v USA nabrat viac ako 10milionov zakaznikov . A to si to vsetci budu pochvalovat ake je to lacne a ze konecne mozu pozerat videa v HD , pracovat z domu ci hrat hry iba za 50 dolarov mesacne .
Pritom su tu ci uz statne institucie , ci biznisi ktore posobia v tychto rural areas ci amricka Americka Armada.
Takze fakt neviem preco by mal spacex vobec rozmyslat nad internetom v cesku ci na slovensku za 20cku , ked bude mat co robit aby pokryl celosvetovo tie oblasti kde to moze predavat za 50
Zdroj ako priklad:
https://www.pcmag.com/news/the-satellite-divide-which-americans-rely-on-satellite-internet
Koukám do diskuse a nestačím se divit. Pro celou ČR bude Starlink výhodný tak maximálně na 100 až 200 místech – všechno v podstatě horské vesnice. Nikdy to nebylo myšleno na města. Naopak – je to celé myšleno pro horské oblasti, moře a oceány po celém světě a letadla. Malá vesnice vedle Prahy nebo klidně Ostravy či DOKONCE Brna rozhodně není cílovka pro Starlink a nebude minimálně do dokončení celého projektu. Ten první milión pozemních stanic zapadne jak kapka v moři v USA(Aljašce)/Kanadě, na letadla, lodě a plovoucí plošiny kolem celého kontinentálního USA – a to nepočítám zájem armády 🙂
Takže si tady v klidu sněte dál … v ČR bude fyzicky Starlink vidět nejdříve dolem roku 2024 a to ještě bude na dnech NATO na Herkulesu C130 🙂
Ten samý satelit, jehož přenosovou kapacitu budou prodávat nad USA, o chvíli později poletí nad Evropou nebo Afrikou (nebo Brnem), a nebude mít co dělat (tedy nebude vydělávat). SpaceX si může snadno přivydělat tím, že uzavře smlouvy i v těchto oblastech. Cena může být výrazně nižší, než v USA, protože cena uprostřed Afriky a cena v USA si nijak nekonkurují.
Pokud bude cena vyšší než nákladová, není co řešit – rychleji se jim zaplatí náklady na výrobu a vynesení toho satelitu. Takže ekonomicky je výhodné, pokud každý satelit komunikuje po celou dobu své orbity (když už je vyroben a vynesen na orbitu). Samozřejmě více oblastí přináší více nákladů (legislativa, pobočky), takže se může stát, že u některých oblastí budou potřebné náklady nad tržní cenou, a pak se nad takovou oblastí bude satelit flákat, protože to bude levnější, než kdyby vysílal.
Výše beru v potaz jen prodávání signálu pod orbitami, které už jsou stejně obsazné satelity kvůli vysoce výdělečným oblastem (např. USA). Pokrytí signálem celý povrch Země je jiná ekonomická rozvaha.
Starlink potřebuje pro správný chod nejen laserové interlinky, ale také pozemní stanice. Jedno je v experimentální fázi u pár kousků a druhé v Evropě neexistuje. Takže za si svým odhadem 2024 stojím. A to jsem si dovolil použít pouze malou Muskovu časovou konstantu 🙂 Ne tu velkou FH.
Jasně – experimentální beta testy budou kolem Berlína probíhat velice brzy … ale v ČR? Maximálně dají anténu na Tesla saloon v Praze 🙂
Díváte se na USA jako celek a Evropu chcete parcelovat na jednotlivé státy. To nedává moc smysl. V Evropě také najdete spousta oblastí kde se to vyplatí a rozhodně nemá smysl z obchodního hlediska říct, že třeba v Norsku kde muže být tisíce instalací to pustíme a v ČR kde jich bude jen pár to nepustíme. Když už tak se to pustí v celé Evropě. Máte pravdu že v tuto chvíli jsou limitem i náklady na pozemní stanici, i když pokud pustí přímé propojení tak to tak klíčové nebude. Na druhou stranu se dá docela dobře předpokládat, že i do budoucna minimálně jedno evropské přenosové centrum vznikne a jistě bude mít takovou kapacitu, aby pojalo i těch pár připojení u nás. Ohledně ceny bych nebyl tak optimistický ten rozdíl dík právě pozemním nákladům nemusí být nějak velký. Pozemní stanici prostě postaví s takovou kapacitou a personálem, aby se to zaplatilo. Nedává smysl stavět tuhle stanici větší a doplácet na provoz. Samozřejmě pokud budou satelity propojené dá se prodávat nějaká verze připojení s pomalejší odezvou i za nízkou cenu ceny
Myslím že přehlížíte že do toho mají co mluvit jednotlivé telekomunikační úřady jednotlivých zemí. Podívejte se jak dlouho trvá přechod na digitální televizi a přechod na 5G a v každé evropské zemi ten přechod postupuje jinak rychle. V každé evropské zemi kde budete chtít připojit zákazníky budete potřebovat homologaci pro zákaznické terminály (dekodér+anténa) a budete zatím potřebovat i nějakou blízkou centrálu Starlinku (protože zatím ty družice neumí volat mezi sebou navzájem = neumí přenosy na víc jak několik set km).
V Evropě tedy mluvíme o potřebě nejméně deseti a více takových centrál pro plošné pokrytí. I kdyby to měl být jen kamionový návěs s anténami, tak stejně ho musí povolit úřady. V evropě si fanoušci Starlinku opravdu budou muset hodně let počkat.
V některých malých, ale populačně hustých zemích (s dobrým zasíťováním) si myslím že to Elon vůbec ani nebude zkoušet (teoretický zisk nepokryje náklady).
Go SapaceX, Go Elon Musk!
Už se těším, až internet bude, jak má být. Kecy o pokrytí mne nezajímají, chci skutečné pokrytí, bez zbytečné agregace, rychlé a okamžitě použitelné. A může to dokázat jenom SpaceX. Zatím.
SpaceX
Zatím ty antény jsou dost velké, spíš tak na zahradu místo trpaslíka. Je pár fotek se 6 anténama na kamionovém traileru + dalších 6 je k vidění v Boca Chica a něco budou mít LA a asi San Franciscu. Spotřeba el. energie a cena taky nebude žádné terno. A že to bude pro plebs bez agregace sem nic nečet a silně o tom pochybuju. To co píšeš je vlhkej sen.
Celková finální konstelace veliká, plebs uspokojí bohatě. :). Všechny ty mikrovlny, optická vlákna, ADSL, 4G a další aplikace jsou pomalé a k ničemu. Až to SpaceX dojede, bude to, myslím, jiná káva. Odhaduji to jinak i pro plebs, maximálně tak za 500 Kč měsíčně. Dnes platím 330 a skoro za nic. samé bugy, dlouhé načítání i blbé internetové stránky, nemluvě o videu, které se dokáže během půlhodiny seknout i desetkrát. Nutno podoktnot, nemám jinou možnost.OMG.
podoktnot = upřesnit
Vtipálku, každý satelit má mít přenosovou kapacitu 16 Gb/s. Ukážu ti to na ČR, jak by Starlink zkolaboval, když by to bylo i pro plebs. V jeden moment budou nad územím ČR 3-4 satelity, tedy přenosová rychlost 48-64 Gb/s. Jeden z uzlů internetu u nás, NIX.CZ, má průtok 1 Tb/s ve špičce, teď v sedle má 350 Gb/s. Druhý významný uzel má denní peak 1.5 Tb/s a v sedle něco kolem 400 Gb/s. 0.064 / 2.5 = 0.025. Ano 2.5 % trafficu na veřejných peeringových center. A to ještě existují neveřené 😉 Něco je jistě komunikace server-server což by přes Starlink nešlo, ale majorita je dneska video a to jde ke koncovým uživatelům.
Jo a to jsme na malém domácím hřišti, největší uzel AMS-IX má peak přenos 8.1 Tb/s 😉
Nezlobte se, ale jste vedle jak ta jedle. Optické vlákno je řádově výkonnější než jakýkoli bezdrát (natož kosmický). Optická vlákna tvoří 99,99% světové přenosové kapacity. Hotový Starlink (40k družic) k té kapacitě přidá maximálně jednotky promile.
A uživatel bude za přenosovou kapacitu Starlinku platit celkem krvavou daň (i když na venkově možná nic lepšího nesežene). Anténa jak menší satelitní parabola, s aktivními prvky (takže napájená a s rizikem poruchy) + výkonný dekodér s příkonem mnoha desítek, ale pravděpodobně až několik stovek wattů. A to se vůbec nebavíme o cenové politice, tohle není internet pro masy, ale pro lidi kteří nemají na výběr a jsou ochotní platit značné částky. Proč by se měl Starlink cenově podbízet ?
PS: internetové stránky se nesekají kvůli přenosové rychlosti sítě ! Ale kvůli tomu že ty stránky psal idiot v freeware kompilátoru desátého řádu, nebo je majitel chamtivý blb který tam nacpe deset animovaných reklam.
A daleko častěji bývá síť přetížená u zdroje, ať kvůli přemíře požadavků uživatelů, nebo kvůli hackerskému útoku.
A windows si taky přidají svoje (mě žerou windows 30-40% výkonu, asi je čas na tvrdý reinstall). Jejich stahování aktualizací už je nechvalně proslulé. Pokud máte ještě placený antivir, tak některé z nich dokáží sežrat další třetinu výkonu a zvyšují latenci (z pohledu uživatele) na několikanásobek.
Nemyslím, že by každý uživatel měl mít nutně vlastní terminál. Dovedu si živě představit, že třeba v nějaký zapadlý vesnici někde na Aljašce bude stačit jeden terminál a k jednotlivým uživatelům už si to roztahaji třeba i utepečkem nebo wifinou…
Samozřejmě to nebude ve všech případech, ale jen tam kde to sharnout půjde. Zajímavý můžou bejt i maríny na některých ostrovech atp…
My dva myslím nejsme ve při.
Já reagoval Plegena který se těší na satelitních 1000+ mbit/s, bez agregace, 10 ms latenci a cenu méně než 500kč měsíčně. Každý máme nějaké sny…
:-DDD
A proč ne? Vycházím z toho, co říkal E.Musk a co se dá dočíst na tomto portálu. Ani on neví, za jakou cenu bude připojení poskytovat. V jednu chvílí dokonce říkal, že by připojení mohl poskytovat zdarma. Moje stavající mikrovlnné připojeni má následující parametry:
konektivita – download 19Mb/s, upload 4 Mb/s. Odezva 30 ms, agregace 1:30. Měřeno na internetu, takže nutně se musela projevit agregace. V jednu chvíli načítání stránek i přehrávání videa jde perfektně, jindy samé seky. Takže nejde to svádět na HW nebo SW konfiguraci. Nutně za tím musí být agregace. Kdybych jí měl kolem 1: 6 až 1: 10, nemohlo by se to dít.
Možná za to může počasí a další přírodní jevy. Mikrovlny jsou často na 2.4 nebo 5 GHz, protože je to volné pásmo. Volné je proto, že je to odpad. Tyhle frekvence odráží voda, takže déšť, sněžení (ale i ležící sníh), listy na stromech, vodní plocha… to všechno kecá do toho, jaká je kvalita signálu.
Ano, může to být počasím i jinými vlivy. Žiji na dědině, kousek od okresního města a jinou možnost připojení nemám. Předtím jsem využíval komplexní balíček služeb O2. A ještě předtím služeb regionálního stávajícího poskytovatele – mikrovlnu, ke které jsem se nakonec vrátil s tím, že do roku budu mít automatické připojení přes optické vlákno. Už je to skoro 2 roky a nic se neděje. Služby O2 byly následující: 4G internet, televize O2, mobilní data O2. Vydržel jsem tam asi 11 měsíců. pak jsem to už nevydržel. Rád se dívám na tenis, zejména na turnaje WTA, ale i na ATP, což spol. O2 poskytovala kromě GS. Realita byla ovšem jiná. Data se do mobilů načítala, až se mnohokrát nenačetla, data byla v síti 2G. To by mi až tak nevadilo. TV jsem připojil na O2, ale okamžitě zrušil, neboť kvalita obrazu daleko zaostávala za stávajícím satelitním signálem. Internet zpočátku fungoval skvěle, ale pak se sekal stejně jako mikrovlna předtím a poté. Celé to dobrodružství mne stálo kolem 1200 Kč/měsíc plus další fixní poplatky, které vyšly zhruba na 8 tisíc Kč (za HW, předčasné ukončení smlouvy apod.) V tom má E.Musk pravdu, cituji. “Uživatelé v USA platí za internet až 80 dolarů za mizerné služby”. V Česku taky.
Zapomínáte na vytížení sítě na straně zdroje dat. Oblíbené servery bývají občas hodně přetížené.
Ale jinak pokud se Starlink opravdu rozšíří, tak se jako obyvatel hustě osídlené evropy připravte na fyzikálně vynucenou agregaci, protože vysílajících družic nad určitým územím je omezený počet.
A s tím souvisí i ta cenová politika – pokud to bude levné a terminál dostane v evropě kdo si řekne, tak tam nastane fyzikálně vynucená agregace (omezený počet družic nad hlavou).
Pokud budou chtít nechat garantovanou kapacitu, tak to půjde jen omezením počtu terminálů na daném území, což lze provést zdražením, byrokratickým aparátem který posoudí potřebnost žadatele o internetové připojení, nebo obojím.
Podle oficiálních informací, navíc zatím hodlají kapacitu prodávat skrze operátory. Takže vlastnit plnotučné Starlink připojení jen sám pro sebe nebude ani snadné, ani levné. Daleko častější bude už zde zmíněný model, že ve vesnici bude jedna Starlink anténa a místní operátor k ní připojí (=agreguje) obyvatele lokální sítí (pevnou nebo radiovou).
Nemyslím, že bych zapomínal. Vím o tom. Proto bych chtěl rychlý internet, abych všechny uživatele předstihl.:)
PS: už skoro od začátku tvrdím, že i když samotné vynášení a výroba družic si zaslouží potlesk (fakt jde o značný ekonomicko-konstrukční přelom). Tak architektura (design) té sítě družic je neuvěřitelně primitivní a ze své podstaty strašně neefektivní.
2/3 povrchu planety zabírají oceány kde i kdyby se připojila každá loď, letadlo a opuštěný kus skály tak ten provoz bude pár procent kapacity (družice se flákají).
A naopak máte místa jako evropa, pobřeží USA, nebo jihovýchod asie kde možná poptávka převyšuje hustotu sítě starlinku o tisíce a tisíce procent. (družice jedou na max a nestačí to).
Možná, ale to neznamená, že se to nedá vyřešit. Těch družic je tam zhruba desetina, síť se bude nejspíš vyvíjet.
Vhodná inklinace ti ty poměry poněkud změní…
Myslíte, že mi táto konfigurace nestačí, Intel Core i3-9100F, HDD 1TB, 1GB RAM a k tomu Windows 10?Asi počítačům moc nerozumíte. Myslíte, že stránky ElonX, atlas.centrum.cz, seznam.cz nebo iDnes.cz psal nějaký idiot? BG a MS mají na svědomí toho jistě dost, ale za můj internet nemohou, to vím bezpečně.
Asi takhle (to píšu jako člověk co několik počítačů složil a nespočet upgradoval):
Procesor dobrý (na práci a web)
Pevný disk u win10 je ostuda a nejpomalejší součástka počítače – SSD by vaši práci řádově urychlilo. Uvažujte nad tím. Windows 10 jsou strašně náročné na přesuny dat sem a tam, stahování aktualizací..
1GB RAM (pokud to není překlep) je polovina minimálních požadavků na pouhé spuštění oken (co udává microsoft). Ve skutečnosti je minimální množství na práci cca 8GB. Zvlášť pokud zrovna vy máte ještě pevný disk (a nikoli rychlý SSD který dokáže odlehčit RAM). Pokud máte 64bitovou instalaci tak tam je potřeba RAM ještě o trochu víc (1-2GB RAM)
Jen prázdný internetový prohlížeč si (pokud může) vezme 1-2GB RAM.
Seznam cézet (pokud nemáte aplikaci na blokování reklamy) patří mezi nejnáročnější a nejpomalejší český server (z těch oblíbených). Oni žijí z reklamy a mají jí tam fááákt požehnaně.
IDnes je na tom o trochu líp, ale taky celkem katastrofa.
Nezlobte se pane, jste úplně mimo.To co dělám na notebooku mohu dělat i na starém PC, s procesorem Intel Pentium, 4 MB RAM a ještě mám připojené 3 HD o celkové kapacite 1,2 TB.
1GB RAM na Windows 10 způsobí velmi mnoho swapovacích událostí. To znamená, že disk je v permanenci a procesor, ať je jaký chce, čeká, až mu disk dodá data, která jsou normálně v paměti. Disk funguje jako paměť, když standardní RAM nestačí. I kdyby jste měl SSD, tak tomu moc nepomůžete. Prostě doba přístupu na disk je o několik řádů jinde, než doba přístupu do paměti. NVMe si nechme ještě v záloze.
Jestli jste s výkonem spokojený, tak super, nemáme, co řešit. Pokud ne, tak si troufám tvrdit, že nedostatek paměti je největší brzdou vašeho počítače.
Oprava, NB ma 8 GB RAM, ostatní beze změny.
Tady nejde o to že něco spustíte (spustit lze leccos na lecčem).
Tady jde o to že si na začátku vlákna stěžujete na pomalý internet, ale přitom vás brzdí váš vlastní počítač.
Možná má váš operátor opravdu pomalý a poruchový internet (stane se), ale než začnete nadávat operátorovi, tak si dokupte RAM a ideálně SSD disk (protože Windows 10 mají opravdu obří a pestrý datový provoz (ovladače, aktualizace, zabudovaný antivir a jeho aktualizace…).
Stroj který je odpojený od sítě a do programů se nezasahuje, jen běží samy, nebo se na nich pouze uživatelsky pracuje může fungovat celé roky bez problémů. Ale stroj připojený k internetu, s automatickými aktualizacemi windows, antiviru a dalších programů je kapku něco jiného.
PS: pokud nemáte aplikaci co na internetu blokuje reklamy, tak vložené reklamy jsou každý rok čím dál náročnější na výkon i data i kdyby stránka samotná byla napsaná sebelíp.
Ono i ty stránky jsou čím dál prasáčtější – stačí se podívat, kolik různých požadavků a na kolik míst jedna stránka dokáže vygenerovat … a na kolik z nich se čeká, než se začne renderovat samotný obsah.
Oprava 4G RAM. 🙂
A dvojjádrový procesor Intel i3.
OK, oprava přijata, rada ale zůstává: upgrade na SSD. Dost to pomůže i starým počítačům.
Není až tak starý, tři až čtyři roky. Až to budé kritické, pak ho vyhodím nebo někomu daruji a koupím nový. V notebooku se mi hrabat nechce.
Já mam stolní workstation z roku 2008 a firemní notebook z roku 2012 a nestěžuju si a to dělám vývoj SW. Soukromý notebook mam z roku 2008 s Core 2 Duo, tam už procesor je brzda. Starý HW dneska není problém, když je správně poskládaný a je udržovaný software. Zejména Windows trpí na zaplevelení různým nevyžádaným SW. Zkuste přeinstalovat systém.
Díky za tip, už jsem o tom uvažoval, že bych šel do Linuxu, nebo to vrátil do původního stavu, t.j. Windows 8.1.
Osobne pouzivam Linux Mint ve variante Cinamon. Lze stahnout na flashku a vyzkout v live verzi, bez nutnosti instalace. Pripadne nainstalovat soubezne s Windows
Díky za tip, budu o tom uvažovat. OS Vindows 10 je někdy opravdu strašný. A aktualizace? Ani nemluvím.
Nezlobte se pane, jste úplně mimo.To co dělám na notebooku mohu dělat i na starém PC, s procesorem Intel Pentium, 4 MB RAM a ještě mám připojené 3 HD o celkové kapacite 1,2 TB. A OS Win 8.1 a alternativně WIN XP.
RAM 4MB bylo děsně a neobvykle moc na 486DX někdy kolem roku 1992, pokud si dobře pamatuji:))) Dost dobrý na DOS + Win 3.11 :))
Tak jsem právě spustil kalkulačku a Task Manager ukazuje 22 MB RAM. Chrome jenom s touto stránkou si bere ~800 MB
Jděte raději učit, pane. To Vám tam možná uvěří. Nezlobte se, prosím, sám si za to můžete. A mrzí mne, že musím takto konfrontovat, už i kvůli tomuto skvělému webu. Ale dementa ze mne dělat nebudete.
1 GB RAM je opravdu extrémně málo. Pro Windows 10 to je absolutní minimum udávané výrobcem. A internetové prohlížeče jsou žrouti paměti, takže pokud se vám něco seká, je opravdu pravděpodobnější, že je problém v nedostatku operační paměti (neplést s velikostí disku), nikoli v rychlosti internetu.
A ty 4 MB RAM jsou doufám překlep, protože to by bylo velmi málo i před 20 lety. 🙂
Hm, pane Melichin, opravdu je to tak? Umím si protokol upravit, jak jsem deklaroval. Ale neumím si představit, proč jste smazal celé vlákno.
Ne, není to překlep, perfektně to funguje.
Které vlákno? Já jsem nic nemazal.
Pokud jste nic nemazal, asi to někdo udělal za Vás. Nic, netrapte se tím. Já blbec ve slepé důvěře jsem to neuložil, což Vás nemusí trápit. Stejně mne moje žena podezřívá, že čas na PC trávím na seznamce. Vlastně obětuji čas pro portál ElonX. Je to pro mne příjemné.
Zadneho zmizeleho vlakna sem si nevsiml, a to jsem dnes tuto diskuzi sledoval prubezne.
Nevim co Vy povazujete za protokol, ale muzu Vam s jistotou garantovat, ze to se v IT svete povazuje za protokol, tak ho upravit ci prepnout nezvladnete.
Ad 4 MB pameti) Gratuluji, zvladl jse to, co jini povazuji za nemozne aneb “Nerikej, ze neco nejde, protoze se vzdycky najde blbec, co to nevi a udela to.”. 8 MB jsem mel na Windows 95 a uz v te dobe to bylo proklate malo. Bezne bylo 16-32 MB a burzousti meli 64 (toto Petr trochu podcenil 🙂 )
Jestli mate pocit, ze vam tu ublizujem, tak nevim co Vas tu drzi.
Ano, byl to překllep. V pátek 2.8. jsem slavil narozeniny a nějak jsem přebral. 🙂
2.8. byla neděle a ten počítač vyhodte
Mám extrémně levný netbook s 2 GB RAM a Windows 10 z výroby a kdybych těch spoustu zbytečných hodin, co jsem se natrápil sekáním, restarty a neúspěšnými aktualizacemi, věnoval práci třeba i pro McDonalds, tak už mám skoro na nový MacBook Air :-).
Po zkušenostech, jaké je utrpení pracovat se 2 GB RAM (a tou prací myslím pouhé psaní textu v OO na workshopech a jedna otevřená webová stránka) si nedovedu představit ta muka s 1 GB a jestli to nějaký výrobce považuje za minimum a takový stroj by prodával, asi bych se na jeho místě nevracel druhý den do práce 🙂
To by mě zabilo. Jsem archetyp toho uživatele, kterého znervozňuje latence 0,2s, nečinnost UI na požadavek nad 0,85s mě přivádí k šílenství, a čekání na vyřízení požadavku nad 2s znamená, že začnu dělat něco jiného.
Své by o tom mohli vyprávět programátoři, co sem měl pod sebou 😉
Měla to být opravdu jen náhrada poznámkového bloku a propisky. Za 3100 Kč bez DPH (CZC 3 roky zpátky v Black Friday) jsem si říkal jasná volba.
No, pro příště jsem poučen 🙂
Máme asi 12 let starý server s 2GB RAM na kterém máme aktuálně W10 a normálně to funguje. Když se tam na dálku připojím, tak jsem schopen normálně pracovat a paměť je na 69%. A ano, dneska tam už dávno máme SSD disk, takže pohodička.
To je rozdíl. Zejména ve způsobu využití. Notebook zapnete a chcete začít používat, jenže OS potřebuje “ještě tohle a ještě tamto, přesunout tohle, přeinicializovat indexy atd.”. Server běží v podstatě bez vypínání a má čas se po startu “uklidnit”. Jestli ho vypínáte, tak jsem vedle 🙂
Nicméně příklad z praxe – měl jsem kdysi notebook s jedním jádrem,1GB RAM, rotačním diskem a XP. Dokázal jsem na tom pro své testy rozběhnout SQL cluster a AD controller. Půl hodiny po spuštění virtuálek se s tím v podstatě nedalo nic dělat. Nicméně poté, co se OS a middleware načetly a opravdu nepotřebné části paměti se hodily do swapu, tak se daly i přehazovat DB z nodu na node a relativně normálně pracovat v hostovském OS.
Omlouvám se, ale server se vypíná automaticky po 30 minutách nečinnosti, tedy ve skutečnosti každý den. Mimo pracovní dobu se nepoužívá. Najetí trvá asi 10s díky SSD a díky tomu, že tam není nepořádek. Ano pak Win dělá ještě pár věcí, které vytíží CPU, ale pokud něco děláte, tak to utlumí, takže nemám problém se tam po zapnutí přes WOL okamžitě přihlásit přes vzdálenou plochu a začít pracovat aniž by bylo zřetelné nějaké zpomalení. Jinak je tam stařičký Intel Core2 T7200 na 2GHz a W10 Pro.
Brousit web v LYNXu se dá snad i na hodinkách (včetně slunečních).
Jen některé stránky v něm asi nepřinesou to pravé … potěšení.
Kouzlo Lynx/Links objevis, az kdyz se ti vysype graficke prostredi a ty potrebujes z logu zjistit, co se ti X snazi naznacit. Uz se mi to nastesti dlouho nestalo.
Tak kouzlo LYNXu znám velmi dobře, ale už sem ho dlouuuho na nic nepotřeboval… (přece jen jsem se přesunul do jiné oblasti, a IT už dělám většinou z trochu jiného úhlu).
Mě spíš jen pobavila ta myšlenka “moderního” webu a LYNXu… třeba YouTube.
Tyjo… to ale přináší krásně vzpomínky na AAlib… http://aa-project.sourceforge.net/aalib/
(Když koukám na to datum, tak si začínám připadat, že bych pomalu mohl začít tykat černému uhlí.)
Elonx) Ten běží na WordPress, žádný příčetný programátor nemá iluze o “kvalitě” toho kódu a obloukem se mu vyhne. Samotný WordPress ale s rychlostí problémy nemá, to samé ale už neplatí o pluginech.
Centrum) Vim jaké programátory hledají a co nabízí za plat. Na to dobré lidi neutáhneš.
Seznam) Lidi chytrý, ale je to korporát a to si bere daň. Není problém jeden projekt 4x přepsat od začátku, protože před dokončením zjistí, že chteli něco jiného.
iDnes) O tom nic nevim. Ani v čem programujou, evidentně nejsem cílovka.
Na rok 2022 se očekává překročení globálního internetového provozu 10 EB/den. 5000 družic Starlink při plném vytížení má kapacitu zhruba 1 EB/den. Promile to určitě nebudou.
USA má čtvrtinovou hustotu zalidnění oproti ČR, těch zákazníků, ke kterým se optické vlákno nikdy nedostane budou mraky.
Příkon terminálu má být okolo 70 W.
Nevim kde si vzal tu predikci 10 EB/den. Podle wiki byl v roce 2017 celosvětový provoz 4 EB/den a trend je růst 80 % za rok. Moorův zákon platí i zde. Na rok 2022 mi to extrapolací vychází na 75 EB/den a kapacita 5000 Starlinků na 0.8 EB/den. Síť nemůžeš vytěžovat na 100 %, reálná kapacita je cca 1/3, abys udržel rozumnou latenci. Vyšlo mi 0.32 % tedy promile. Viz odkazovaný sheet.
https://www.statista.com/statistics/267202/global-data-volume-of-consumer-ip-traffic/#:~:text=Global%20data%20volume%20of%20consumer%20IP%20traffic%202017%2D2022&text=In%202022%2C%20global%20consumer%20IP,percent%20compound%20annual%20growth%20rate.&text=Consumer%20IP%20internet%20traffic%20amounted%20to%20100%20EB%20per%20month%20in%202017.
Odkazovany graf i wiki zacina v roce 2017 ce podobnych cislech (kdyz vezmem v potaz, ze to jsou jen odhady, tak 4 EB na wiki vs 3.3 EB/den Statista tak OK). Jen mam dojem, ze Statista ponekud podstrelili rust. Mooruv zakon plati i v teto oblasti – dvojnasobek za 18 mesicu (cena ale klesa na 1/2 kazdy rok). Tohle mam od lidi z NIX.CZ, CESNET, O2/CETIN.
A o příkonu sem něco okolo 250 W, ale hádat se nebudu, tohle číslo se může dost měnit, použiješ lepší algoritmus na odstranění šumu a můžeš vysílací výkon.
Nesporně oproti kovovým vodičům. Signál je ale přenášen po klikaté dráze (index lomu). Index lomu vyjadřuje změnu rychlosti šíření světla při přechodu mezi různými prostředími. Světlo se pohybuje nejrychleji ve vakuu, jako například ve vesmíru. Rychlost světla ve vakuu je asi 300 000 kilometrů za sekundu. Index lomu se vypočítá vydělením rychlosti světla ve vakuu rychlostí světla v hmotném prostředí. Běžná hodnota indexu pláště optického vlákna je 1,46. Typická hodnota pro jádro je 1,48. Čím větší je index lomu, tím pomaleji se světlo pohybuje v tom daném prostředí. A pak musíte zahrnout různé ztráty.
1) A co znamená pro naši diskuzi?
2) Proto se vyvíjejí vlákna kde je vakuum. Možná už je to i v praxi, toto moc nesleduju.
To je pravda, ale pro koncového uživatele to skoro nic neznamená, protože poskytovatele připojení jim neposkytují nějak extremně rychlé připojení, ani extremně vysoký přenos dat. Z toho plyne, že přenos na malé vzdálenosti zvládne dobře mikrovlna nebo měděný drát. Pokud se jedná o podmořský optický kabel, třeba přes Atlantik, pak je to samozřejmě nejlepší, nejrychlejší a nejlevnější řešení.
Nepodcenujte prenosovou rychlost vagonu nalozeneho harddiskama, takovy vagon 26.5×2.8×4.0m pojme cca 500000 3.5″ disku, x treba 4 TiB na disk = ~2 EiB na vagon. A kdyz takovy vlak jede 100 km/h, tak mezi dvema misty vzdalenymi 100 km ma takovy spoj prenosovou rychlost ~570 TiB/s . Jediny problem muze byt latence 🙂
No ona i ta prenosova rychlost 🙂 nez na to neco napisete/z toho přečtete a než to vyndáte/zandáte, rozbalíte/zabalíte … K tomu navíc, kde vezmete 2EiB dat, která chce někdo na druhém konci 🙂 Jako zabalit Internet a poslat ho na Mars možná 🙂
My jsme tomu kdysi v menším měřítku říkali kabelový přenos – Narvi kabelu páskami a jeď … 🙂
No on by takovy vagon asi potreboval nejaky custom backplane, po kterem by byla rozvedena asi PCIe do tech disku. Disk ma nejakych 10cm na sirku, do 2.8m se tam vleze tak 28 takovych diskovych rad (nazval bych to slice) co by mohly mit jeden backplane, tj. 28 backplanu, kazdy slice ma nejakych 80 TiB. Kdyby se do kazdeho slice privedl 400G ethernet, tak ten da 50GiB/s max, takze jeden jeden slice se naplni za 2048s, to je min nez hodina. Proste prijedes s vagonem na nadrazi, pripojis stekl s optikou, napustis data stejne jak kdyz do cisterny napousti vodu, odpojis a jedes 🙂
Paska by byla mozna jeste lepsi, kdyby mela cteci, mazaci, zapisovou hlavu. Protoze pak by bylo mozne stara data cist a vypoustet jednou stranou, zatimco by se tam sypaly nova data z druhe strany.
Pánové, vymejšlíe tu něco, co je už je 30 let vymyšlené a existuje na to i RCF: IP pomocí poštovních holubů 😀
No kdyby si tohle rekl Elon, tak ULA porad doji SaturnV a o letence na mars muzeme akorat tak snit … je potreba poradne od zakladu inovovat, proti vagonu ti nebudou brojit ochranci zvirat a ta prenosova kapacita jednoho holuba je nic moc, packetloss taky, takze vagon porad vyhrava na cele care. Nechcete to RFCcko updatnout ? 🙂
Takhle se dělala ta slavná “fotka” černé díry Messier 87
Jenže my se bavíme o rychlosti a tam je kapacita optického vlákna škálovatelná téměř do neomezeně (jde o uzavřené prostředí). Samotné optické vlákno nezabírá téměř žádný prostor. Cena je zanedbatelná a životnost dlouhá. A vždycky můžete přidat další vlákna.
Kdežto radiový signál jednak potřebuje opravdu dobrou koordinaci a byrokracii na státní úrovni, pokud rovnou ne OSN. A požadavky na využití frekvencí rostou rychleji než technický vývoj. Podívejte se na současné hrátky s přesuny frekvenčních pásem (DVBT, 5G).
Naprosto ideální by bylo aby se vůbec s radiovým přenosem šetřilo, protože každé radiové vysílání může ovlivňovat vědecká měření (zejména to platí o radiovém vysílání dalekého dosahu).
Pevné připojení (skrze optická vlákna) je absolutně nenahraditelné, blbuvzdorné, rušení prosté a jeho jedinou nevýhodou je nulová mobilita. Takže obslouží jen pevné body.
Starlink je díky žravosti antény a dekodéru mobilní tak napůl (do kapsy se nevejde, narozdíl od Iridia, nebo inmarsatu).
Nízká latence Starlinku má TEORETICKY překonat optická vlákna jen u transkontinentálních a mezikontinentálních přenosů a teprve až nahoru vynesou další generace družic co už budou umět (optickou) komunikaci mezi sebou navzájem.
Tak na tom navesu jsou dokonce jen 4 https://twitter.com/Megaconstellati/status/1128851694970912769/photo/1 A tady jsou ty na Boca Chica vlevo od tech velkych anten za skladama v oplocene ohradce https://www.elonx.cz/podrobny-pohled-na-areal-spacex-v-boca-chica-kde-se-vyrabi-a-testuje-starship/#jp-carousel-41862