Mise NROL-108
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 19. 12. 2020 15:00 SEČ
- Startovní okno: 3 hodiny (15:00–18:00) (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Tajná družice NROL-108 Národního průzkumného úřadu (National Reconnaissance Office)
- Hmotnost nákladu: Neznámá
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1059.5)
- Cíl: Nízká oběžná dráha Země (LEO)
- Výsledná orbita: 520 km x 540 km x 51,3°
- Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na přistávací plošině LZ-1
- Pokus o zachycení krytu: Ne, kryty byly pouze vyloveny z vody
- Press kit ke stažení zde (neoficiální) a zde (NRO)
Podrobnosti a zajímavosti
- Skutečnost, že SpaceX plánuje nějaký neoznámený start, nejdříve vyplynula ze srpnové povolenky úřadu FCC, která zmiňovala start Falconu 9 z Floridy s přistáním na LZ-1, což neodpovídalo žádné známé misi plánované na dané období. O tom, že jde o tajnou misi s družicí NROL-108, jsme byli informováni 5. října 2020, když mluvčí Národního průzkumného úřadu (NRO) oznámil, že se tato mise uskuteční nejdříve koncem října 2020. Jedná se o poměrně neobvyklou situaci. O tom, že budou vyneseny americké vojenské či průzkumné satelity, se často dozvídáme s předstihem několika let.
- O družici samotné nejsou známy žádné bližší informace.
- Falcon 9 na této misi lětěl s prvním stupněm B1059.5, který v minulosti absolvoval mise CRS-19, CRS-20, Starlink v1-8 a SAOCOM 1B.
- Šlo o třetí misi, při které SpaceX vyneslo náklad pro NRO. Tou první byl první start lodi Dragon (COTS-1), kdy byly vyneseny dva cubesaty. Druhá mise nesla označení NROL-76 a vynesená družice je nyní známa pod označením USA-276.
- Jde zároveň o třetí start, kdy došlo k tomu, že budoucí mise SpaceX byla oznámena jen s malým předstihem před svým startem. V červnu 2017 byla dva měsíce před plánovaným startem oznámena mise OTV-5, při které Falcon 9 vynesl miniraketoplán X-37B. Koncem roku 2018, pouhý měsíc před plánovaným startem, bylo oznámeno, že SpaceX vynese družici Zuma, ke které se dodnes nehlásí žádný americký úřad. Předchozí ostrá mise pro NRO, NROL-76, byla oznámena s téměř ročním předstihem.
- Na této misi došlo k pokusu o záchranu aerodynamických krytů, které byly nově vyrobené. Lodě Ms. Tree a GO Searcher vyčkávaly v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 328 km od startovní rampy. Kryty přistály do oceánu a byly pak pouze vyloveny.
- Vývoj data startu: 25. října 2020 → 31. října 2020 → 18. listopadu 2020 → 17. prosince 2020 → 19. prosince 2020
Související články
- Falcon při utajené misi vynesl dvě družice (Kosmonautix.cz)
- SpaceX spolupracuje s armádou na výrobě družic, tajných startech i zkoumání vojenského potenciálu Starlinku
- Proč mají starty Falconů i statické zážehy přesně vyhrazené časové okno?
- Jak ovlivňuje cílová orbita maximální nosnost rakety?
- LEO, GTO, SSO a další – čím se liší různé orbity?
Aktuální informace
Fotky
Videa
Záznam oficiálního přenosu SpaceX:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Start a přistání zabírané z vrtulníku:
Footage from a helicopter of Falcon 9‘s 26th and final launch of 2020 pic.twitter.com/Ol90RiJvcP
— SpaceX (@SpaceX) December 20, 2020
Odvoz aerodynamického krytu z přístavu:
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Paráda:) Výhoda utajovanej misie je telemetria prvého stupňa.
Až teraz som si všimol, stupeň pred pristávacím zážehom mieri na pevninu (resp. do nejakej medzery), a nie do oceánu.
Ne, stupen miri do oceanu po balistcke krivce, to ze miri na pevninu se ti jen zda. Podivej kam pristal stupen z mise CRS-16, tak zhruba tam miri ona balisticka krivka. B1050 tehdy neprovedl manevr, ktery by ho poslal na LZ1. BTW, prozradim ti tajemstvi, mezi oceanem a pevninou zadna mezera neni, jedno navazuje na druhe.
No, před 2-3 lety bývala telemetrie prvního stupně během přistání naprosto běžná. Tuhle část začala SpaceX vynechávat až poslední dobou.
Na Wikipedii jsem našel, že NROL 108 letí na LEO. https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_NRO_launches
To je jen předpoklad odvozený od toho, že první stupeň bude schopen přistání na LZ-1, ale jinak cílovou orbitu neznáme. V článku na NSF k tomu mají tohle:
Máme tu odklad na NET 19. prosince. Sobotní tříhodinové startovací okno se otevírá v 15:00 – 18:00 SEČ (9:00-12:00 místního času). Zdroj
“Pressure is slightly high in upper stage liquid oxygen tank.” Problém s horným stupňom a prvý stuepeň veterán ready. Čo zasa ukazuje že nové stroje sú menej overené a teda nie tak spoľahlivé ako letené, kde sú tí “skeptici” čo tvrdili že prvý stupeň bude poruchový po niekoľkých letoch?
Překvapila mne blízkost přistání aerodynamických krytů. Normálně to bývá přes 800 km od pobřeží. Znamená to tedy výrazně strmější profil letu, nebo i něco jiného?
Vypadá to tak spolu asi s tím, že satelit bude spíš lehčí.
První stupeň tomu dá nižší rychlost a/nebo výšku. Při nižší rychlosti tomu nevadí lehce hustší atmosféra. Nicméně vsadil bych spíš že bude celkem nízká rychlost, protože při vysoké (=normální při přistání na OCISLY) by kryty pokračovaly ještě nějakou dobu setrvačností po balistické křivce na víceméně normální místo. Ono se to nezdá, ale zpětný zážeh musí první stupeň zabrzdit z rychlosti téměř 6000km/h a poslat ho zpátky celkem velkou rychlostí (odhaduji, že se stupeň vrací řádově ve stovkách km/h – pokud počítám udělenou rychlost motorem a ne vertikální složku klesání). Tohle musí být obrovské množství energie o kterou přijde druhý stupeň. Přičemž první stupeň zejména nabírá výšku (letí víc vzhůru) a teprve druhý letí víc horizontálně a řeší rychlost.
Tudíž jak jsem psa, kryty budou o hodně pomalejší, tudíž spadnou blíže a hlavně budou mnohem méně namáhané – a tedy jejich zachycení bude obzvláště cenné pro jejich minimální opotřebení.
ano, pri tomto profilu letu po MECO (~70-75 km) a po zpetnem zazehu nabere 1. stupen jeste cca dvojnasobnou vysku, tedy ~150 km a pak zacne svuj sestup zpet k mistu pristani/vzletu.
V okamžiku oddělení stupňů už myslím letí raketa celkem naplocho, ne? Ano, bude to méně než 6000, ale i tak to bude několikanásobek rychlosti zvuku (samozřejmě zvuku u hladiny moře, ne ve vakuu 🙂 )
Tak, pokud se má přistávat na pevnině, RTLS, tak je poměrně logické, že i kryt přistane o hodně dřív než normálně.Cílem je také patrně LEO. A je tedy daleko rozumější předpokládat, že trajektorie bude více strmá než plochá. Viz tady graf a profil mise Iridum 3.
Pardon, dodatek, Iridium přistávalo na plošině, lepším příkladem je NROL-76 či mise CRS, tam bylo RTLS.
Pokud máte problém přečíst nápis na oficiálním logu, tak jako já, mohl by se vám líbit jeho přepis do jiného fontu: .
Píše se zde “One satellite to rule them all, one satellite to find them, one satellite to bring them all, and in space bind them”.
Přeji všem pěkný den 🙂
Jak se tak zamýšlím nad tímto letem resp. touto misí, stále více si říkám, jestli tady nejde o test SpaceX.
Myslím tím to, že SpaceX nabídlo armádě, že bude pro ně mít vždycky nějaký komplet stupeň k dispozici pro případ nutného rychlého startu a to teď může armáda testovat. V praxi tedy kdykoli si armáda řekne, tak SpaceX musí do nějaké doby nachystat raketu a připravit ji ke startu. Co mě k tomu vede? Čtyřikrát použitý první stupeň a pozdní oznámení startu plus neznámý náklad. A ještě jedna spekulace, třeba by to mohl být další X-37B, kdo ví?
Ale třeba je vše úplně jinak a ani se to nedozvíme. 🙂
Mozna uz zacali testovat prototypy alcubierova pohonu.
Warp? Detaily?
Spravne je to gravimetric field displacement manifold, viz star trek 🙂
Pardon, ale v Orville je Quantum drive (https://orville.fandom.com/wiki/Quantum_drive) a taky může být správně.
No to zas ne, TOS byl driv 🙂