Mise Iridium-9 / OneWeb F19

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 20. 5. 2023 15:16:33 SELČ
  • Startovní okno: Nebylo upřesněno (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: 5 záložních družic Iridium NEXT, 15 záložních družic OneWeb první generace a jedna testovací družice generace druhé (JoeySat)
  • Hmotnost nákladu: 4800 kg (5 družic Iridium NEXT po 860 kg + 500 kg držák/vypouštěč ) + 2205 kg (15 družic OneWeb první generace) + testovací družice neznámé hmotnosti
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý stupeň B1063.11)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha, polární
  • Startovní rampa: SLC-4E (Vandenbergova kosmická základna, Kalifornie, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Devátý start pro společnost Iridium a čtvrtý start pro společnost OneWeb.
  • Firma Iridium si v roce 2010 objednala u firmy Thales Alenia Space celkem 81 družic Iridium NEXT za účelem vyměnit zastarávající družice původní konstelace Iridium. Prvních 75 z těchto 81 družic vyneslo SpaceX na oběžnou dráhu mezi léty 2017 a 2019 v rámci celkem osmi startů. Za tuto vynášku obdržela kalifornská firma takřka půl miliardy dolarů. Zbylých 6 vyrobených družic sloužilo od té doby jako pozemní záloha pro případ, že by některá z družic na oběžné dráze selhala.
  • Za účelem možného vypuštění záložních družic podepsala společnost Iridium v červnu 2020 kontrakt s firmou Relativity Space. Kontrakt měl být aktivován v momentě selhání některé z aktivních družic. V dubnu 2022 ale společnost Iridium změnila své stanovisko. Zvyšující se náklady na údržbu a skladování již vyrobených družic ji přiměly začít hledat jinou nosnou raketu pro vynesení zbývajících satelitů na oběžnou dráhu. V červenci bylo oznámeno, že pět ze šesti družic ve skladu bude vyneseno za cenu 35 milionů dolarů, nicméně nebylo oznámeno jméno zvoleného poskytovatele. Až v září 2022 bylo oznámeno, že družice Iridium poputují na oběžnou dráhu pod aerodynamickým krytem Falconu 9. Tehdy uváděný termín startu byl polovina roku 2023.
  • Až koncem března 2023 jsme se dozvěděli, že Falcon 9 při tomto startu vynese také 15 záložních družic OneWeb první generace a jednu testovací družici druhé generace (JoeySat).
  • Společnost OneWeb založil v roce 2012 americký podnikatel Greg Wyler pod názvem WorldVu Satellites s cílem zajistit globální internetové připojení pomocí družic na oběžné dráze. O pár let později se firma přejmenovala na OneWeb. Od svého vzniku až do počátku roku 2015 Greg Wyler spolupracoval na tomto projektu se šéfem firmy SpaceX Elonem Muskem. Poté se však jejich cesty rozdělily a vztahy obou firem se na řadu let ocitly na bodu mrazu. Každý z obou pánů se rozhodl vybudovat si vlastní družicovou konstelaci.
  • Konstelace firmy OneWeb první generace se má skládat z 648 družic, z nichž 600 bude aktivních a zbylých 48 bude sloužit jako orbitální záloha. V současnosti má společnost na oběžné dráze celkem 618 funkčních družic.
  • Původně měly být všechny družice OneWeb vyneseny pomocí raket Sojuz, nicméně ruská invaze na Ukrajinu a následné sankce západních zemí způsobily, že se společnost OneWeb obrátila na jiné poskytovatele. V červenci roku 2022 bylo oznámeno, že zbylé družice budou vyneseny pomocí dvou startů indických raket LVM 3 a tří startů Falconu 9.
  • Tyto mise SpaceX pro OneWeb se uskutečnily v prosinci 2022, lednu 2023 a březnu 2023. Nicméně krátce před prvním prosincovým startem bylo oznámeno, že obě firmy podepsaly novou dohodu, v rámci které Falcon 9 vynese několik dalších záložních družic. Později se zjistilo, že půjde o sdílenou misi se společností Iridium.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na plovoucí plošině Of Course I Still Love You, která byla umístěna v Tichém oceánu ve vzdálenosti 655 km od místa startu.
  • SpaceX se při této misi pravděpodobně pokusilo o záchranu aerodynamických krytů. Loď GO Beyond pro tyto účely byla umístěna v Tichém oceánu ve vzdálenosti 752 km, aby kryty vylovila po jejich přistání do vody. Nevíme však, jestli se záchrana krytů podařila.
  • Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Jedna polovina letěla potřetí a druhá pošesté.
  • Vývoj data startu: polovina 2023 → začátek května 2023 → 19. května 2023 → 20. května 2023

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Oficiální ohlédnutí za prvními 8 misemi Iridium:

Informační video o konstelaci Iridium NEXT:

Výroba satelitů Iridium NEXT:

Propagační video o konstelaci Iridium NEXT:

Video o konstelaci OneWeb:

Jak funguje konstelace OneWeb:

Výroba a testování družic OneWeb:

Aktuální informace


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

13 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jansa Jaroslav

Elektromagnetický katapult. Start družic z Měsíce k Marsu nebo k planetám sluneční soustavy. Pomocí lineárního zrychlení na 20 až 50 km/s.

HydrocePhalus

Nemůže takový EM pole zničit elektroniku?

PetrV

I lidi.

PetrV

Vesmírný výtah na Měsíci je šikovnější. Katapult dá příliš velké zrychlení.

Invc

1) Zrychlení se dá “snadno” řešit protažením dráhy…1 000 km lineárního elektromotoru na povrchu Měsíce vypadá daleko líp, než realita lunárního výtahu.

2) Ten “šikovnější” výtah na Měsíci vypadá šikovnější, jen než se na něho podíváš zblízka… cca 100 000+ km kabelu, pár týdnů cesty….

Garion

Předpokládejme funkční EM katapult na Měsíci podle pana Jansy. Proč s družicemi brzdit u Měsíce a pak je posílat katapultem k Marsu a dál, když to palivo pro brzdu a přistání by bylo lepší využít rovnou na tu samotnou cestu bez zastávky na Měsíci?

PetrV

Na Měsíci jde o těžbu a dopravu vody, kyslíku, příp. Helia 3, tritia. Zastavka na NRHO se vyplatí. Země je velká gravitační studna.
Spíš bych se ptal, kolik g přetížení zažije náklad s elektronikou příp. lidmi u elmag. katapultu aby dosahl alespoň 1 kosmické 1,678 km / s?
Kosmický výtah by byl reálný se současnými materiály bez pretížení.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Lunar_space_elevator

Garion

Ten katapult ale asi nemůže být na halo orbitě, ne? Musí být na povrchu měsíce. Takže brzdný zážeh a přistání. A vaše úvaha o využití surovin z Měsíce je ekonomický nesmysl. Ty suroviny je levnější vytěžit a použít pro sondu na Zemi a ne na Měsíci. Teď i v budoucnu. Ledaže by na Měsíci bylo něco, co na Zemi není, což je ale velmi nepravděpodobné vzhledem k (pravděpodobnému) původu Měsíce.

PetrV

Najděte si, kolik vyrobí na Zemi tritia a za jakých nakladů. Dtto helium 3. A k čemu budou sloužit.

Kyslík i voda bude palivo pro další let do Sluneční soustavy.
Případně vyroba metanu z vody, CO2 jak teď zkouší na ISS.

Doprava čehokoliv do Sluneční soustavy ze Země je velmi drahá.
Deltav je přes 11 km/s.

Tudíž Deltav 1,7 km/s je šestina krát xxxx tun paliva pro jednu Starship do Sluneční soustavy.
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/03/26/lunar-starship-and-unnecessary-operational-complexity/

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem PetrV
Vladimír Todt

Zase ta magoriáda s heliem 3. Na to už odpovídalo více odborníků z oboru a měli na tváři většinou lehký úsměv. Dobrý tak na fantazírování za více jak 100 let + těžba vy se musela podobat ještě více těžbě rozptýleného zlata v hornině na Zemi s nižšími výtěžky na m3 překopaného regolitu.

PetrV

Kde jste přišel na to, že budou těžit regolit?
Helium 3 bude těžké vyzískat, a prepravit ale tritium neboli supertezky vodík není problém např ve formě vody.
Možná máte za magoriádu i blue moon JB.
U navratu na Měsíc Opravdu nejde o barevne lidi v regolitu.
Prvotní je program CLPS.

Invc

To nemá cenu, just smile and wave…

PetrV

Prodejte mi 1 kg tritia.. zn. Levně. Smile and wave… 😉