ElonX

Mise IM-2

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 27. 2. 2025 01:16:31 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Lunární lander Nova-C „Athena“ společnosti Intuitive Machines
  • Sekundární náklad: Lunar Trailblazer, orbitální tahač CHIMERA GEO 1, sonda Odin
  • Hmotnost nákladu: 2741 kg (Athena: 2120 kg, Lunar Trailblazer: 210 kg, Odin: 105 kg, CHIMERA GEO-1: 306 kg)
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1083.9)
  • Cíl: Patrně TLI (Trans Lunar Injection) – přechodová dráha k Měsíci
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině ASOG
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Druhý start společnosti SpaceX pro americkou firmu Intuitive Machines (IM). První se uskutečnil v únoru 2024 a vynesen při něm byl lunární lander Odysseus. Tomu se přes řadu obtíží podařilo přistát v kráteru Malapert A v blízkosti jižního pólu a stal se tak prvním komerčním landerem, kterému se to podařilo. Lander zřejmě zlomil jednu či více ze svých nohou a skončil v náklonu 30°, což mělo za následek zhoršenou komunikaci se Zemí. Společnost IM má u SpaceX smluvně zajištěnou i třetí misi s názvem IM-3, která by se měla uskutečnit začátkem roku 2026.
  • Mise IM-2 je součástí programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS) americké kosmické agentury NASA, který jí má pomoci se připravit na trvalý návrat člověka na Měsíc. NASA si v rámci tohoto programu pronajímá od roku 2019 různé firmy, aby pro ni dopravovaly vědecký náklad směrem k Měsíci. Do dnešních dnů bylo uděleno celkem jedenáct různých kontraktů, přičemž jeden z nich byl v roce 2022 zrušen, protože společnost Masten Space zkrachovala. Tato mise bude celkově čtvrtá, která se v rámci tohoto programu uskuteční. Při třech předchozích byla jednou použita raketa Vulcan a dvakrát byl náklad vynesen Falconem 9. Pokud jde o zbývajících šest misí, pouze u dvou z nich zatím byl zatím zveřejněn nosič, přičemž pokaždé půjde o raketu firmy SpaceX.
  • Firma Intuitive Machines získala tuto zakázku od NASA v říjnu roku 2020. Za cenu 47 milionů dolarů má dopravit na Měsíc do blízkosti kráteru Shackleton vrtací zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) o hmotnosti 40 kg. Toto zařízení se pokusí získat vodu zpod povrchu Měsíce v oblasti jižního pólu. O analýzu vzorků se pak postará hmotnostní spektrometr MSolo. Spolu s landerem Athena přistanou na měsíčním povrchu i i tři malé rovery. První z nich má název Micro-Nova a na měsíčním povrchu bude pomocí malých skoků zkoumat obtížně dostupné krátery v okolí místa přistání. Druhý rover dodá firma Nokia, má název MAPP (Mobile Autonomous Prospecting Platform (MAPP). Ten se po přistání od landeru vzdálí a bude zkoumat možnosti využití 4G sítí na měsíčním povrchu. Třetí rover Yaoki o váze 498 g si nechá vynést japonská firma Dymon.
  • Kromě primárního nákladu budou při této misi vyneseny i náklady sekundární:
    • Sonda Lunar Trailblazer o váze 200 kg má z lunární oběžné dráhy studovat rozmístění a množství vody na Měsíci.
    • Sonda Odin, dříve známá jako Brokkr2. Váží 100 kg a jejím cílem je průlet kolem blízkozemního asteroidu 2022 OB5 za účelem provedení průzkumu a hledání budoucí těžební mise.
    • Orbitální tahač CHIMERA GEO 1 společnosti Epic Aerospace ponese blíže neurčený 16U cubesat.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na plovoucí plošině A Shortfall of Gravitas, která byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 684 km od místa startu.
  • SpaceX při této misi pravděpodobně provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 793 km, aby kryty vylovila po jejich přistání do vody. Nevíme však, jestli byla záchrana krytů úspěšná.
  • Aerodynamický kryt na této misi byl již použitý. Pro jednu jeho polovinu toto byl patnáctý start a pro tu druhou sedmý nebo osmý.
  • Vývoj data startu: 2022 → 4. čtvrtletí 2022 → polovina 2023 → říjen 2023 → listopad 2023 → 4. čtvrtletí 2024 → prosinec 2024 → 1. čtvrtletí 2025 → 27. února 2025

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální animace plánovaného průběhu mise IM-2:

Video o roveru Yaoki:

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 1 420



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

9 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Nefi

Na jedné polovině krytu je napsáno číslo 263.

0
0
Odpovědět
Nefi

Tak zřejmě 163 https://x.com/_rykllan/status/1908721572602347811

0
0
Odpovědět
Mr G

100 . pristatie na ASOG

1
0
Odpovědět
Přemysl Oráč

Návrh trochu mimo téma: Nebylo by na místě přestat psát v Základních infirmacích “Pokus o přistání stupně” a psát místo toho jenom Přistání? To už přece dávno nejsou pokusy, ale brilantně zvládnutá technologie; přistává se spoustu let a přistály stovky prvních stupňů. Že se to někdy (velmi zřídkakdy) nepovede, přece není známkou jakýchsi “pokusů”, občas spadne i letadlo.

1
0
Odpovědět
Petr Melechin

V podstatě souhlas, ale my to takhle máme především kvůli jednotnosti, aby byla stejná formulace u všech profilů misí, starých i nových. Dříve to byly pokusy, později už ne (a kde přesně je ta hranice?). To samé bude platit u Starship.

2
0
Odpovědět
Přemysl Oráč

No, ta hranice je dost intuitivní. U F9 už ale určitě o pokusy nejde, poněvadž slovo pokus v sobě obsahuje faktor mimořádnosti, rizikovosti a experimentování, přičemž u F9 se již jedná o rutinu.
Naopak u Superheavy a tím spíš u Starshipu je slovo “pokus” plně na místě a zůstane zde až do té doby, než bude proces zvládnut a rutinně probíhat – což je otázka několika let.
Co se týče té jednotnosti, ten přístup sice chápu, ale přece se nebude kvůli jednotnosti ten výraz používat ještě v roce 2040 (nadsázka)?

1
-1
Odpovědět
Petr Melechin

No, ta hranice je dost intuitivní. U F9 už ale určitě o pokusy nejde

Dnes ano, ale pokud bych měl teď jít zpětně upravit starší profily misí F9, tak do kdy přesně to byly pokusy a kdy už ne? 🙂

Co se týče té jednotnosti, ten přístup sice chápu, ale přece se nebude kvůli jednotnosti ten výraz používat ještě v roce 2040 (nadsázka)?

U nás se používat bude. Jednotnosti přikládám velkoui váhu a navíc osobně nevnímám “pokus” asi až tak vyhraněně jako vy. Beru to prostě jen jako naznačení toho, že úspěch není 100% zaručený, což platí i dnes, takže mi to přijde ok. Evidentně se neshodneme.

2
-1
Odpovědět
Bohumil Shrabal

Neodvíjí se to od toho, co je uvedeno v licenci?

0
0
Odpovědět
Hark

Vzhledem náročnosti přistávacího manévru Falcon 9 musí klapnout velká řada proměnných, aby se technika “hoverslam” povedla. Nemají na žádné straně moc marže, protože musí přiškrtit motory právě tak akorát, aby dorovnali úbytek paliva v nádržích a přesně sedli na plošinu.

Především proto, že se Falcon nedokáže sám vznášet (motory by ho zase začaly posílat nahoru), si myslím, že je užití termínu “pokus o přistání” zcela na místě.

Starship a SuperHeavy jsou navržené tak, aby se dokázaly vznášet.
Takže až se stabilizuje vývoj, měla by fáze přistávání být daleko méně dynamická a nebezpečná.

Je tam taky rozdíl v tom, že Falcon je jako 50m hliníková plechovka, když spadne prázdná, sama o sobě je deformační zónou a moc škody nenadělá trup rakety, nejvíc škody nadělá palivo, okysličovadlo a hmota konstrukce motorové sekce.
Ocelové SS a SH se zdají být robustnější. I když, třeba SN8, SN9 po dopadu taky moc škody nenadělaly.

0
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz