Mise Fram2

Informace Streamy Články Fotky Videa Aktuálně

Základní informace

  • Datum startu: 1. 4. 2025 03:46:50 SELČ
  • Startovní okno: Bude upřesněno (Co je to startovní okno)
  • Statický zážeh: Ne vždy je prováděn (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Kosmická loď Crew Dragon (C207.4 Resilience) vynášející na oběžnou dráhu posádku soukromé mise Fram2
  • Hmotnost nákladu: Crew Dragon má hmotnost přibližně 12 tun
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1085.6)
  • Cíl: Nízká polární oběžná dráha Země (LEO)
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Ano, pravděpodobně na pevnině/mořské plošině

Milníky mise

Časy a data jsou v SEČ/SELČ.

  • Generálka předstartovních příprav: Obvykle pár dnů před startem (plán)
  • Start: 1. 4. 2025 03:46 (plán)
  • Přistání Dragonu: Duben 2025 (plán)

Podrobnosti a zajímavosti

  • Sedmnáctý pilotovaný start lodi Crew Dragon a osmnáctý celkově. Zároveň jde o třetí čistě soukromý pilotovaný start v dějinách a první, který neorganizoval Jared Isaacman.
  • Posádku mise Fram2 tvoří velitel mise Chun Wang, velitelkou lodi je norská režisérka Jannicke Mikkelsen, do pilotního křesla usedne německá inženýrka a polární výzkumnice Rabea Rogge. Zbylé místo v posádce obsadí australský polární badatel Eric Phillips. Žádný člen posádky doposud neabsolvoval kosmický let.
  • Název mise Fram2 byl vybrán na počest jedné z nejslavnějších lodí, která kdy plula polárními končinami. Její jméno je Fram (norsky Vpřed). Loď se účastnila hned tří polárních expedic, přičemž ta nejslavnější z nich byla patrně ta poslední, při které se pětici polárníků pod vedením Roalda Amundsena podařilo v roce 1911 poprvé dosáhnout jižního pólu.
  • Velitelem mise je 43letý Malťan čínského původu Chun Wang, který v roce 2013 spoluzaložil firmu na sdílenou těžbu kryptoměn. V roce 2021 hodnota jeho majetku přesáhla jednu miliardu dolarů. Chun Wang je od roku 2023 občanem Malty, přičemž Wikipedie uvádí, že má i občanství Federace Svatého Kryštofa a Nevis.
  • Velitelem lodi je 38letá norská kameramanka a režisérka Jannicke Mikkelsen, která se specializuje na tvorbu filmů s využitím nejmodernějších technologií. Své produkce realizuje v náročných prostředích Arktidy, pod vodou, ve vzduchu či ve vesmíru. Je i pilototkou, která v roce 2019 obletěla v letadle spolu s Magdelenou Starowicz Zemi přes oba póly a zapsala se tím do Guinessovy knihy rekordů. Jannicke se díky tomuto kosmickému letu se stane první ženou Norska, která zamíří na oběžnou dráhu. Absolutní norské prvenství patří od února 2024 Švédu Markusi Wandtovi, který je držitelem i norského pasu.
  • Pilotem mise je přibližně 30letá německá inženýrka a polární výzkumnice Rabea Rogge. Svým startem se i ona zapíše do dějin kosmonautiky. Do dnešních dnů bylo na oběžné dráze celkem 12 německých astronautů, nicméně byli to všichni muži. Rabea se tedy stane první Němkou na oběžné dráze.
  • Specialistou a lékařským důstojníkem mise je 62letý australský badatel a průvodce Eric Phillips. Osobně vedl expedice na čtyři největší ledovce na světě a také dosáhl na lyžích severního i jižního pólu. Za film, který v roce 1995 natočil o svém přechodu Grónska na lyžích, kitu a kajaku, získal cenu Emmy. V letech 1996–1997 pobýval na australské antarktické základně Mawson. V roce 2004 obdržel Eric za své polární výzkumy řád Austrálie.
  • Mise Fram2 má trvat tři až pět dní. Poprvé v dějinách kosmonautiky při ní poletí lidé na oběžnou dráhu ve výšce 420–450 km se sklonem 90°. Tuto dráhu obvykle využívají meteorologické či špionážní družice, nicméně lidé doposud nikdy. Dosavadní rekord sklonu oběžné dráhy je 65,1°, který od června roku 1963 drží Vostok 6 s Valentinou Těreškovovou na palubě. Američané se tomuto údaji přiblížili v roce 1990 při misi STS-36, nicméně sklon jejich dráhy byl pouze 62°.
  • Během letu chce posádka zkoumat prozatím málo známý světelný jev nazývaný STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancement), který se podobá polární záři, nicméně dle všeho je jeho původ poněkud jiný. Vzhledem jde o purpurovo-zelené pohyblivé linie, které na rozdíl od polární záře trvají jen několik desítek minut. Pokud jde o další aktivity posádky na oběžné dráze, mají v plánu ve spolupráci se SpaceX provádět různé výzkumy s cílem lépe porozumět účinkům kosmických letů na lidské tělo.
  • Loď Crew Dragon pro tuto misi byla vybavena speciální průhlednou kupolí z akrylátu, která umožňuje dosud nevídaný výhled z kosmické lodi. Kupole má tři vrstvy.
  • Mezi původní cíle posádky bylo i vidět za denního světla oba zemské póly či sledování úplného zatmění Slunce. Tyto plány však byly z důvodu odkladů startu opuštěny.
  • Během celé mise bude probíhat radioamatérská soutěž pro studenty středních či vysokých škol ve věku 16–25 let. Během mise bude posádka vysílat snímky tří oblastí a cílem je uhodnout, která místa to jsou a jaká byla jejich role v polární historii. Úspěšní řešitelé obdrží od posádky QSL karty s nálepkami mise Fram2. QSL karta je lístek, které posílaly rozhlasové stanice posluchačům, kteří je následně informovali o kvalitě a dosahu jejich vysílání. Dle stránek českého rozhlasu dnes QSL karty používají například stanice mezinárodního rozhlasu, které mají zájem se dozvědět, jak jsou jejich programy slyšet v cílových oblastech.
  • Mise Fram2 se na cestu vydá na palubě kosmické lodi C207.4 Resilience. Jde o loď, která v listopadu 2020 podnikla misi Crew-1 k ISS, nicméně od té doby byla využívána pouze v rámci soukromých misí Inspiration4 (září 2021) a Polaris Dawn (září 2024).
  • Při tomto startu bude použit první stupeň B1085.6. Tento první stupeň uskutečnil svou premiéru v srpnu 2024 při misi Starlink 10-5. Koncem září téhož roku vynesl na oběžnou dráhu posádku mise Crew-9, poté si v listopadu odskočil vynést další várku družic Starlink (6-77) a svůj poslední let v roce 2024 podnikl v prosinci, když vynesl družici GPSIII-SV07 pod názvem RRT-1. Prozatím poslední let uskutečnil tento stupeň v lednu 2025, když dopravil na dráhu k Měsíci landery Resilience a Blue Ghost.
  • Prozatím není známo, jakým způsobem proběhne přistání prvního stupně.
  • Vývoj data startu: konec 2024 → jaro 2024 → konec března 2025 → 1. dubna 2025 → 2. dubna 2025 → 1. dubna 2025

Související články

Fotky

Videa

Aktuální informace


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme! 

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

2 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil

Jak bude probíhat start? Kterým směrem poletí? Jak je zabezpečeno nouzové přistání?

Petr Melechin

Jižní polární koridor.

S těmi nouzovými přistáními nevím, ale taky by mě zajímalo, jak to budou mít vyřešené.