ElonX

Mise Europa Clipper

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 14. 10. 2024 18:06:00 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Kosmická sonda Europa Clipper určená ke studiu Jupiterova měsíce Europa
  • Hmotnost nákladu: 5700 kg
  • Raketa: Falcon Heavy (centrální stupeň B1089.1 a boční stupně B1064.6 a B1065.6)
  • Cíl: Heliocentrická dráha
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Neproběhl, centrální i boční stupně byly záměrně zahozeny
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Sonda Europa Clipper je určená ke studiu Jupiterova měsíce Europa.
  • Její počátky se datují do roku 1997, kdy se mezi navrhovanými družicemi programu Discovery objevila sonda, která měla obíhat Jupiterův měsíc Europa, jeden ze čtyř tzv. Galileovských měsíců této obří plynné planety. Tehdejší plán se však realizace ještě nedočkal. Vše se ale změnilo na základě objevů, které se podařilo u Jupiteru dosáhnout sondě Galileo. Ty zvýšily zájem vědecké obce o měsíc Europa, který je jedním z mála těles naší Sluneční soustavy, kde by se mohl vyskytovat mimozemský život. Již tehdy začala kalifornská Laboratoř tryskového pohonu (Jet Propulsion Laboratory, JPL) vypracovávat návrhy různých misí, které by dále rozšířily vědomosti lidstva, pokud jde o Jupiterovu soustavu. Mezi ně patřily například Jupiter Icy Moons Orbiter, Jupiter-Europa Orbiter či Europa Clipper, který již tehdy neměl obíhat měsíc Europa, ale měl jej studovat z oběžné dráhy planety Jupiter při blízkých přiblíženích k němu.
  • Mise Europa Clipper byla doporučena k realizaci v roce 2011 jako jedna z vlajkových lodí NASA pro nejbližších deset let planetárního průzkumu. Definitivně byla sonda vybrána k realizaci až v roce 2015, kdy byla zároveň i zařazena do programu velkých strategických vědeckých misí. Tam v minulosti patřily sondy Viking, Galileo, Cassini, či Hubblův dalekohled a jeho součástí jsou i marsovská vozítka Curiosity a Perseverance. Význam vyvíjené sondy Europa Clipper podtrhuje i její cenovka, která se v roce 2020 pohybovala okolo 4 miliard amerických dolarů. Celkové náklady sondy by měly dosáhnout částky 5,2 miliardy dolarů.
  • Sondu postavila JPL. Sonda má výšku 6 metrů a je vybavena dvěma fotovoltaickými panely. Každý z panelů má délku 14,2 metrů a výšku 4,1 metrů. Panely budou mít na oběžné dráze Jupiteru výkon přibližně 700 wattů. Po rozložení panelů dosáhne největší rozměr sondy délky 30,5 metrů.
  • Původním raketovým nosičem sondy Europa Clipper byla v roce 2017 zákonem určena raketa Space Launch System, známá pod zkratkou SLS. Výhody použití této silné rakety byly přitom naprosto zřejmé – 6 tun vážící sonda by mohla být k Jupiteru vyslána přímo a k cíli by dorazila za méně než tři roky. Ne všichni však s tímto politickým rozhodnutím byli spokojení. Již od prosince roku 2018 se totiž začaly objevovat hlasy, že se NASA rozhodnutí o použití SLS nelíbí. Tyto kritické hlasy podpořila i zpráva hlavního inspektora NASA ze srpna 2019, který zaslal dopis Kongresu, ve kterém žádal flexibilitu ve výběru nosné rakety. Nesouhlas s rozhodnutím se začal ozývat i z Bílého domu koncem roku 2019, kdy prezident Donald Trump z důvodu úspory finančních prostředků žádal Kongres o změnu zákona. V dubnu roku 2020 se připojil i Americký vládní úřad pro odpovědnost (Goverment Accountability Office). Ten mimo jiné poukázal i na možnou nedostupnost nosné rakety v roce 2023, kdy měla původně sonda startovat. Sondu by pak bylo nutno několik let skladovat, čímž by vznikly značné náklady v řádu stovek milionů dolarů. Posledním hřebíčkem do rakve SLS v kontextu mise Europa Clipper se v srpnu 2020 stala informace, kterou zveřejnila NASA. Použitím této rakety by se totiž mohly objevit určité potíže s kompatibilitou mezi nosičem a sondou. Ukázalo se, že během startu SLS by na sondu působily výrazně vyšší nápory, než s kterými se původně počítalo a pro které byla navržena. Kongres se nakonec k problému postavil čelem a v návrhu rozpočtu pro rok 2021 uvolnil NASA ruce v otázce použitého nosiče. Od února roku 2021 pak už ani samotná NASA oficiálně nepočítá s použitím rakety SLS, kterou plánuje využít při programu Artemis.
  • Výběrového řízení NASA na vynesení sondy se zůčastnili celkem tři zájemci – SpaceX s raketou Falcon Heavy, ULA s raketou Vulcan Centaur a třetí nejmenovaná společnost, patrně šlo o Blue Origin. Finální rozhodnutí učinila NASA 23. července 2021, kdy bylo oznámeno, že sonda Europa Clipper bude vynesena raketou Falcon Heavy za cenu přibližně 178 milionů dolarů v říjnu 2024 během startovního okna dlouhého 21 dní (končí 6. listopadu 2024). Komentáře různých médií tehdy uváděli, že použitím Falconu Heavy místo SLS ušetřila federální vláda a NASA něco mezi 700 miliony a 2 miliardami dolarů.
  • Po vynesení sondy na oběžnou dráhu Země byl znovu zažehnut druhý stupeň rakety, který Europa Clipper navedl na heliocentrickou dráhu. Během letu Sluneční soustavou uskuteční sonda dva gravitační manévry. K prvnímu dojde v únoru 2025 u Marsu a druhý se uskuteční o jedenáct měsíců později v lednu 2026 u Země. Oběžné dráhy okolo planety Jupiter by měla sonda dosáhnout 11. dubna 2030. Cesta tedy potrvá skoro dvakrát déle, než kdyby byla použita raketa SLS.
  • Po příletu k k Jupiteru začne sonda z jeho oběžné dráhy pomocí řady přístrojů detailně studovat ledový měsíc Europa. Cílem mise je zjistit, zda by se na povrchu Europy mohly vyskytovat podmínky pro život. Během celkem 44 průletů okolo Europy bude družice fotografovat povrch měsíce, zkoumat jeho složení a zjišťovat, zda na jeho povrchu neprobíhá geologická aktivita. Družice bude i měřit tloušťku ledové slupky, pátrat po podpovrchových jezerech a mořích, určovat jejich hloubku a salinitu. Primární mise by měla trvat 4 roky.
  • Pro misi Europa Clipper bylo nutno vyrobit nový centrální stupeň B1089.1. Boční stupně měly čísla B1064.6 a B1065.6, přičemž pro oba šlo o již šestý start. Při předchozích startech byly vždy použity jako boční stupně Falconu Heavy a letěly pokaždé spolu. Poprvé se nám představily v listopadu roku 2022 při misi USSF-44. Další start následoval v lednu 2023 (USSF-67). Poté jsme je mohli vidět v červenci 2023, kdy byly použity při misi Jupiter-3, a následně v říjnu téhož roku, když pomohly vynést sondu Psyche. Tato mise byla jejich poslední, protože boční stupně byly stejně jako centrální stupeň záměrně zahozeny bez pokusu o přistání.
  • SpaceX při této misi provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď GO Cosmos pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 2206 km od místa startu a kryty vylovila po jejich přistání do vody.
  • Vývoj data startu: 2024 → říjen 2024 → 10. října 2024 → 12. října 2024 → 13. října 2024 → 14. října 2024

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Video o misi Europa Clipper:

Vědecká stránka mise Europa Clipper:

Solární panely na sondě Europa Clipper:

Sonda Europa Clipper:

Video o výrobě sondy:

Tisková konference o vědecké stránce mise:

Předstartovní tisková konference:

Manipulace se sondou během výroby:

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 4 207



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

3 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Honza1616

Pěkná úspora, i za cenu prodloužení mise. Je vidět jak drahý je SLS nosič.
Ale myslím že v tom sehrává něco i to že do dnes je ve výrobě teprve 2 letový exemplář, což je spoždění samo o sobě a pokud by jedna raketa byla určena pro misi k Jupiteru, mohlo by to významně pozdržet program Artemis, vzhledem k délce výroby dalšího kusu rakety pro Artemis.

2
0
Odpovědět
Petr Melechin

Přesně tak, těch faktorů tam bylo více. Vysoká cena SLS, zpoždění jeho startů (a s tím spojené náklady na skladování družice) a k tomu nepřípustné vibrace už zkrátka byly trochu moc, aby se dalo jakkoli argumentovat pro SLS.

1
0
Odpovědět
Jiří Hošek

Jen upřesnění. Ve výrobě je třetí a čtvrtý letový exemplář. Všechny díly pro druhý letový exemplář už opustily výrobní zařízení, jsou ve skladech NASA a čekají na pokyn k zahájení sestavování na mobilní vypouštěcí plošině.

2
-1
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz