Mise DART

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 24. 11. 2021 07:21:02 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 19. 11. 2021 (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Kosmická sonda DART 
  • Sekundární náklad: Cubesat LICIACube
  • Hmotnost nákladu: 690 kg včetně obou solárních panelů + 14 kg cubesat LICIACube
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1063.3)
  • Cíl: Heliocentrická dráha
  • Startovní rampa: SLC-4E (Vandenbergova kosmická základna, Kalifornie, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Sonda DART je společným projektem NASA a laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse (APL). Mise samotná vznikla v rámci Planetary Defense Coordination Office (Koordinačního úřadu planetární ochrany). Sonda DART je prvním projektem tohoto úřadu. Sondu postavila APL.
  • Sonda je vybavena elektrickým pohonem. Aby ji bylo možno zásobovat elektrickou energií, je vybavena dvěma velkými solárními panely. Každý z nich má mít rozměr 8,6 x 2,3 metru. Celkově pak sondě dodají 6,6 kW elektrické energie.
  • Úplně první mise, která má vyzkoušet možnost zasáhnout a tím i upravit dráhu blízkozemního asteroidu. V minulosti už sondy končily svou činnost sestupem do atmosféry Jupiteru (Galileo), Saturnu (Cassini), nárazem do Měsíce (LCROSS) či Merkuru (Messenger). NASA má za sebou i náraz do komety Tempel 1 (Deep Impact). Ale zatím nikdy neproběhl zásah asteroidu.
  • Sonda po oddělení od horního stupně Falconu 9 použila elektrický pohon a zamířila k asteroidu 65803 Didymos. Cílem mise však nebude zasáhnout asteroid samotný, ale jeho měsíček Dimorphos. Na jeho objevu se podíleli astronomové z Astronomického ústavu AV v Ondřejově. Dimorphos má průměr přibližně 150 m a sonda do něj narazí rychlostí kolem 6 km/s. Tento náraz změní dráhu měsíčku o zlomek procenta.
  • Náraz sondy do měsíčku je v plánu na 27. září 2022 v 01:14 SELČ. Asteroid bude v tu dobu vzdálen přibližně 11 milionů kilometrů od Země.
  • Šlo o jednu z nejzajímavějších misí SpaceX všech dob a rozhodně o první start, kdy primárním úkolem nákladu bylo zničení sebe sama.
  • O tom, že sonda bude vypuštěna na raketě Falcon 9, jsme se dozvěděli v dubnu 2019. SpaceX za vynesení této sondy obdrželo 72,8 milionů dolarů (původní cena byla 69 milionů, ale pak došlo k mírnému navýšení).
  • Původně mělo jít o společný projekt ESA a NASA, při kterém by ESA vypustila družici AIM, jež by studovala asteroid a jeho měsíček, a to včetně následků zásahu. Tato sonda měla být vypuštěna v prosinci roku 2020. V červenci 2021 měla poté odstartovat sonda DART. Sonda AIM však byla nakonec zrušena.
  • Spolucestujícím sondy DART je cubesat LICIACube Italské kosmické agentury (ASI). Tato malá družice cestuje společně se sondou DART, odpojí se přibližně 10 dní před nárazem, poletí po podobné trajektorii s tříminutovým zpožděním a bude analyzovat oblast dopadu a následky nárazu.
  • První stupeň Falconu 9 na této misi byl již použitý B1063.3. V minulosti absolvoval mise Sentinel-6A a Starlink v1-28. Přistání proběhlo úspěšně na mořské plošině Of Course I Still Love You, která byla umístěna v Pacifiku ve vzdálenosti 649 km od místa startu.
  • Aerodynamické kryty na této misi byly nově vyrobené.
  • Při této misi byla provedena záchrana aerodynamických krytů. Po přistání do oceánu je vylovila loď NRC Quest, která byla umístěna v Pacifiku ve vzdálenosti 740 km od místa startu.
  • Vývoj data startu: červen 2021 → 21. července 2021 → 24. listopadu 2021

Související články

Fotky

První stupeň a kryty

Start

Raketa

Sonda

Mise

Videa

Záznam přenosu od SpaceX:

Záznam přenosu od NASA:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Výroba sondy DART:

Video o misi DART:

Neoficiální animace mise DART:

Instalace iontového motoru na DART:

Další video o misi DART:

Aktuální informace

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

15 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Michal Andrej

Podľa mňa je filozofický význam tejto misie nedocenený. Prvýkrát v histórii ideme cielene ovplyvniť dráhu telesa v našej planetárnej sústave. Doteraz sme len skúmali a využívali, čo nám vesmír poskytol, teraz to ideme aktívne pretvárať.
Nadnesene možno povedať – je to malý krok pre Falcon, ale prvý krok ľudstva na ceste k terraformovaniu planét Slnečnej sústavy. Teraz zmeníme orbitu mesiaca Didymosu, v budúcnosti zmeníme orbitu Venuše a stane sa z nej obývateľná planéta.

Kuřecí stehno

Myslíš, že přistání Apolla dráhu měsíce nezměnilo? Přecijen to byla nějaká hmotnost, nějaká energie zmařená při přistání atd. Možná nezměřitelně, změnit se však musela.

Petr

Což o to lander si tam pěkně jemně “sednul”, ale třetí stupně Saturnu V do Měsíce narážely nebržděně! Poměr hmotností je však tady výrazně v neprospěch lidských “hraček”, a právě zákon zachování momentu hybnosti je tím, co určuje změnu rychlosti cílového tělesa. Suchá hmotnost toho třetího stupně byla asi 10 tun, hmotnost Měsíce je 7×10^19 tun, takže je tam 18 řádů rozdíl v hmotnostech. Rychlost v jednotkách km/s se tak při nárazu projeví jako změna rychlosti Měsíce řádově 10^-15 m/s… To opravdu nezměříme ani náhodou. Cílem nárazu však bylo vyvolat umělé “Měsícotřesení” pro průzkum vnitřní stavby Měsíce. Popravdě netuším, jak moc dobře to fungovalo a jestli to mělo nějaký vědecký přínos.

kevin

Podobným způsobem, tedy nárazem a následným měřením, bylo tuším dokázáno, že má měsíc stále tekuté jádro. Odkazy nedohledám a možná mě někdo vyvede z omylu, což by ostatně mohlo představovat zajímavou diskusi.

EDIT: https://www.nasa.gov/topics/moonmars/features/lunar_core.html
State-of-the-art seismological techniques applied to Apollo-era data suggest our moon has a core similar to Earth’s.”

V praxi se tomu říká experimentální modální analýza – udeřím kladivem do něčeho, měřím odezvu a podle spektra usoudím na vlastnosti struktury. Třeba zda je piano dobře naladěno, když udeřím do klávesy. Nebo jestli není kolo od vlaku prasklé. Či jestli věžák spadne při zemětřesení.

Petr

Díky, taky jsem zaznamenal tu zprávu o tom, že má Měsíc nečekaně velké horké jádro, ale už mi neutkvělo v paměti, že to bylo díky datům starším než já :-). Nicméně z článku přímo nevyplývá, že by šlo o využití těch umělých “země”třesení, spíše to vypadá na studium přirozených otřesů.

Tomáš Fotom

Jaká je hodnota dráhy cílového tělesa? Změní-li se dráha o zlomek procenta (jak stojí v článku), nějakou hodnotu mít musí.

Petr

Pokud jsem dobře pochopil tak nejde ani tak o to o kolik se změní dráha toho měsíčku do kterého sonda narazí. To už nejspíš z předešlých dat lze spočítat. Jde spíš o to o kolik a jestli to vůbec se změní dráha to asteroidu kolem kterého měsíček krouží. Ale třeba se pletu.

Petr

Ne, o změnu dráhy “hlavního” asteroidu vůbec nejde. Cílem je vyzkoušet změnu dráhy toho malého. Dvojitý asteroid byl zvolen proto, že změna dráhy v řádu mm/s se špatně měří, ale změna oběžné doby naopak snadno a i malá změna rychlosti vede k výrazné změně této doby.
Jinak pokud jde o ten výpočet, tak základ je jasný – zákon zachování momentu hybnosti nám říká, že změna rychlosti cílového tělesa bude přímo úměrná dopadové rychlosti sondy a nepřímo úměrná poměru hmotností asteroidu a sondy. Celé to ovšem předpokládá dokonale nepružnou srážku. A cíl je mimo jiné ověřit, že tomu tak v praxi bude. Teoreticky se např. stát, že vnitřní struktura asteroidu bude natolik slabá, že jej sonda “prostřelí”, nebo naopak bude mít tak tvrdý povrch, že se sonda odrazí :-). Ani jedno asi nikdo nečeká, ale mělo by to velký vliv na onu studovanou změnu rychlosti. V praxi dojde patrně k vyvržení části materiálu (patrně částečně i nad únikovou rychlost) a právě míra těchto jevů je to, co neumíme přesně spočítat a namodelovat, proto tento experiment.
Z čistě technického hlediska je asi i cílem ověřit, že asteroid dokážeme “trefit”. Průlety sond při gravitačních manévrech bývají v přesnosti do kilometru, tady chceme trefit těleso o průměru jen 150 metrů (navíc to není úplně koule). A to celé samozřejmě ve velké rychlosti, jinak by kinetický účinek byl malý. Sonda však měsíček dobře uvidí a má k dispozici motory (iontový i chemické), takže osud Luny 1 neočekávám.

Huny

Je ta sonda konstruovana primo pro ucel narazu? Nebo je to klasicka sonda a jen s ni narazi?

Huny

Myslim tim nejak konstrukcne upravenou, tak, aby mela vyssi ucinnost pri narazu. (Pevnejsi materialy, vyssi hmotnost, a pod).