Základní informace

• Datum startu: 30. 1. 2024 18:07:21 SEČ
• Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
• Stav: Mise byla úspěšná
• Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
• Primární náklad:  Kosmická loď Cygnus nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci druhé fáze programu Commercial Resupply Services agentury NASA (CRS2)
  
• Hmotnost nákladu: Zásobovací loď Cygnus, která by měla mít při startu kolem 8 tun (z toho 3726 kg je užitečný náklad)
• Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (první stupeň B1077.10)
• Cíl: ISS na nízké oběžné dráze Země (typicky 400 x 400 km se sklonem 51,6°)
• Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Space Force Station, Mys Canaveral, Florida, USA)
• Pokus o přistání stupně: Úspěšný, pravděpodobně na pevninské plošině LZ-1
• Press kit ke stažení zde

Milníky mise

Časy a data jsou v SEČ/SELČ.

• Start: 30. 1. 2024 18:07 ✔️
• Zachycení lodi ramenem: 1. 2. 2024 10:59 ✔️
• Připojení k ISS: 1. 2. 2024 13:14 ✔️
• Odlet lodi: 12. 7. 2024 ✔️
• Deorbitace lodi: 13. 7. 2024 ✔️

Podrobnosti a zajímavosti

• Cygnus je nákladní loď firmy Northrop Grumman (NG), která zásobuje Mezinárodní kosmickou stanici ISS již od roku 2013. Loď byla nejprve vyvinuta firmou Orbital Sciences Corporation, která se po sloučení s firmou Alliant Techsystems v roce 2015 přejmenovala na Orbital ATK. Firmu Orbital ATK potom v letech 2017/2018 zakoupila společnost Northrop Grumman.
• Celkově šlo o 22. start této lodi a její 21. start k ISS. Při prvním startu byla vynesena maketa, při druhé misi, která byla demonstrační, se již skutečná loď Cygnus připojila k ISS. Zbylých devatenáct se uskutečnilo v rámci programu Commercial Ressuply Services, tedy komerčního zásobování ISS prostřednictvím soukromých kosmických společností. Všechny zásobovací mise s výjimkou jedné svůj náklad na ISS dovezly. Výjimkou je mise Orb-3 Deke Slayton, kdy nosná raketa selhala 15 sekund po startu. Následně došlo ke ztrátě rakety Antares i nákladní lodi Cygnus.
• Nákladní lodi Cygnus létaly doposud ve dvou variantách, pro demonstrační misi a první tři ostré starty byla použita základní varianta lodi o průměru 3,07 m a délce 5,14 m. Od mise OA-4 létá tato loď ve vylepšené variantě, kdy trup lodi byl prodloužen o 1,25 m na nynějších 6,39 m.
• Loď Cygnus se skládá ze dvou základních částí, hermetizované nákladní části zvané PCM (Pressurized Cargo Module) a servisního modulu SM (Service Module). Prázdný PCM váží 1800 kg a suchá hmotnost servisního modulu je zhruba identická. Dalších 800 kg váží hypergolické palivo. Modul PCM vyrábí pro NG firma italsko-francouzská firma Thales Alenia Space. Servisní modul si vyrábí NG sám.
• V současnosti se používá vylepšená varianta lodi Cygnus, která je schopna dopravit na ISS až 3,75 tuny nákladu. Firma Northrop Grumman však plánuje do budoucna zvýšit nákladní kapacitu až na 5 tun pomocí prodloužení nákladového modulu.
• Nákladní lodi Cygnus běžně využívají pro své starty nosné rakety Antares. Po havárii této rakety při misi Orb-3 byl Cygnus vynesen celkem třikrát nosičem Atlas V firmy United Launch Alliance (ULA). Raketa Antares byla využívaná v řadě různých variant, přičemž ta poslední měla číslo Antares 230+ a využívala ruské motory RD-181. Nebýt invaze Ruské federace na Ukrajinu, létal by Antares 230+ dodnes. Kvůli invazi a zákazu vývozu ruských motorů do ciziny však firma Northrop Grumman v současnosti nemá k dispozici nosnou raketu, a proto uzavřela kontrakt se společností Firefly Aerospace, od které bude nakupovat první stupeň jejich vyvíjené rakety Beta. Ten následně NG připojí k vlastnímu stupni Castor 30XL a výslednou raketu bude provozovat pod názvem Antares 330. Její první start se očekává nejdříve v červnu roku 2025. Do té doby nebude ale společnost NG schopna vlastními silami zásobovat ISS.
• V srpnu 2022 se proto firma NG obrátila na společnost SpaceX, aby pro ni vynesla zásobovací mise s pořadovými čísly NG-20 až 22 pomocí ralety Falcon 9. Všechny tři mise by se měly uskutečnit v tomto roce. Nebylo zveřejněno, kolik NG za tyto starty zaplatila.
• Kromě pořadového čísla bývají kosmické lodi Cygnus označovány i jménem. Vždy jde již o nežijící osobu a většinou jde o bývalé astronauty NASA, i když v určitých případech jde pouze o bývalé pracovníky NASA či další osoby, které se nějak zapojily do amerického kosmického programu. Mise NG-20 Patricia Robertson je pojmenovaná po člence oddílu amerických astronautů z roku 1998, která se zranila při letecké havárii v roce 2001, aniž se předtím podívala na oběžnou dráhu.
• Na palubě lodi Cygnus byly zásoby, vybavení a vědecké experimenty. Mezi jinými byl na palubě i malý chirurgický robot, s nímž bude na dálku proveden test chirurgického zákroku. Dále letěla například kovová 3D tiskárna či výrobní platforma určená k testování výroby polovodičů ve vesmíru.
• Na rozdíl od startů s kosmickou lodí Dragon je při misi s lodí Cygnus používán aerodynamický kryt. SpaceX muselo přidat nový poklop na aerodynamický kryt Falconu 9 o rozměrech 1,5 m x 1,2 m kvůli potřebě umožnit pozdní nakládání časově citlivého nákladu do lodi Cygnus krátce před startem. Aerodynamický kryt i přesto bylo možné zachránit a měl by být použit znovu.
• Šlo o první start SpaceX po takřka čtyřech letech z rampy SLC-40, který zamíří k ISS. Poslední takováto mise se uskutečnila v březnu 2020 (CRS-20). Od té doby startuje SpaceX s loděmi Dragon výhradně z rampy LC-39A. To se však nejspíš letos změní, protože SpaceX dokončuje stavbu nové věže a další upgrady SLC-40, které umožní starty nákladního i pilotovaného Dragonu z této rampy.
• Kosmická loď Cygnus není schopna automatického dokování ke stanici, byla proto zachycena kanadskou robotickou paží. Podobně byly k ISS připojovány nákladní lodi Dragon první generace při misích COTS-2 až CRS-20.
• Šlo o další misi, při které z důvodu snížení nákladů byla na druhém stupni použita zkrácená tryska vakuového motoru Merlin. Ta byla poprvé otestována na misi Transporter-7. Tryska je levnější, ale zato o něco méně výkonná, a proto je využívána jen u méně náročných misí, kde není potřeba maximální nosnost rakety.
• Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na pevninské přistávací plošině LZ-1.
• SpaceX při této misi provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 470 km od místa startu a kryty vylovila po jejich přistání do vody. Po cestě zpět však byly kryty přesunuty na loď Bob, která je následně dovezla do přístavu.
• Vývoj data startu: 2. polovina 2023 → listopad 2023 → 11. prosince 2023 → 29. ledna 2024 → 30. ledna 2024

Související články

• Falcon 9 vynese tři zásobovací lodě Cygnus, SpaceX tak pomůže další firmě zasažené válkou na Ukrajině
• Spolupráce NASA a SpaceX: Zásobování ISS
• Blíží se druhá fáze programu zásobování ISS, kde bude SpaceX používat upravený Crew Dragon
• Raketa Antares se zbaví ruských motorů (Kosmonautix.cz)

Fotky

Videa

Aktuální informace

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
• Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
• Mise Optus-X - 13. 11. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení