Mise CRS-28

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 5. 6. 2023 17:47 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Start byl úspěšný / Dragon zadokoval k ISS / Po necelém měsíci se loď vrátila na Zemi
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Kosmická loď Dragon 2 se sériovým číslem C208.4 nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci druhé fáze programu Commercial Resupply Services agentury NASA (CRS2)
  • Hmotnost nákladu (na ISS): 3304 kg (z toho 1340 kg v nehermetizovaném trunku) – podrobný rozpis
  • Hmotnost nákladu (z ISS): Přes 1632 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý stupeň B1077.5)
  • Cíl: ISS na nízké oběžné dráze Země (typicky 400 x 400 km se sklonem 51,6°)
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině ASOG
  • Press kit ke stažení zde

Milníky mise

Časy a data jsou v SEČ/SELČ.

  • Start: 5. 6. 2023 17:47 ✔️
  • Dokování na ISS: 6. 6. 2023 11:54 ✔️
  • Odlet Dragonu: 29. 6. 2023 18:30 ✔️
  • Přistání Dragonu: 30. 6. 2023 16:30 ✔️

Podrobnosti a zajímavosti

  • Celkově šlo o 30. let nákladní lodi Dragon a 8. misi nového typu lodi Cargo Dragon 2.
  • SpaceX do mise CRS-26 létalo v rámci původního zásobovacího kontraktu, který americká agentura NASA uzavřela s kalifornskou firmou v roce 2016. Společnost SpaceX tehdy spolu s firmami Sierra Nevada Corporation a Orbital ATK získala kontrakt na nejméně 6 zásobovacích misí k ISS. Od mise CRS-27 po misi CRS-29 SpaceX létá k ISS v rámci prodlouženého kontraktu, který NASA s firmou uzavřela v listopadu 2020. Ani s tímto prodloužením se však NASA nespokojila. Koncem března 2022 si objednala u SpaceX dalších 6 zásobovacích letů k ISS s pořadovými čísly CRS-30 až 35. Tímto krokem si NASA zajistila zásobování ISS až do roku 2026.
  • Loď Cargo Dragon 2 vychází z Crew Dragonu, ale obsahuje několik změn. Například není vybavena únikovými motory SuperDraco, sedadly pro posádku, dotykovými obrazovkami atd. Největší změnou oproti klasickému nákladnímu Dragonu je způsob připojení k ISS. Starý Dragon musel být zachycen a poté manuálně připojen ke stanici pomocí robotické paže, zatímco nový nákladní Dragon 2 automaticky dokuje stejně jako Crew Dragon s lidskou posádkou. Nevýhodou je, že průlez byl u starého Dragonu větší, takže bylo možné převážet rozměrnější náklad.
  • Starý typ nákladního Dragonu po návratu z kosmu přistával na padácích do vln Pacifiku, západně od pobřeží Kalifornie. Od mise CRS-21 přistávají nákladní Dragony na východním pobřeží v okolí Floridy. Vylovení po přistání zajišťují lodě Megan a Shannon.
  • Hlavním nákladem této mise byl už třetí pár svinovacích fotovoltaických panelů iROSA, které jsou na ISS dopravovány v nehermetizované části Dragonu zvané trunk. Celkově bude k ISS dopraveno 6 fotovoltaických panelů během 3 misí. Původní panely ISS mají každý rozměr 34 x 12 metrů a všech osm je schopno v současnosti dodat ISS celkem 160 kW při optimálním osvětlení. Nové panely jsou sice výrazně menší než ty stávající (19 x 6 metrů), ale i tak každý z nich dodává stanici více než 20 kW elektrické energie. Celkově se očekává navýšení generované elektrické energie o 20–30 %. Instalace každého nového solárního panelu vyžaduje dva výstupy astronautů do volného prostoru (EVA). Více v článku na serveru Kosmonautix. První dva panely byly dopraveny na ISS při misi CRS-22, druhý pár pak přivezla mise CRS-26.
  • Pokud jde o hermetizovanou část lodi Dragon 2, zde byly naloženy zásoby a další vybavení. Podrobnější rozpis najdete zde.
  • V rámci této mise byl vynesen i 3U cubesat Moonlighter, který postavila společnost Aerospace Corporation ve spolupráci se Space Systems Command a Air Force Research Laboratory. Družice by měla sloužit jako kybernetická testovací platforma. Součástí nákladu bylo také pět kanadských cubesatů.
  • Na této misi letěl první stupeň B1077.5. Tento stupeň byl poprvé použit v říjnu 2022 při misi Crew-5, poté vynesl v lednu 2023 družici GPSIII-SV06, o měsíc později Inmarsat-6 F2 a nakonec byl v březnu 2023 využit při misi Starlink 5-10.
  • Šlo o další misi, při které z důvodu snížení nákladů byla na druhém stupni použita zkrácená tryska vakuového motoru Merlin. Ta byla poprvé otestována na misi Transporter-7. Tryska je levnější, ale zato o něco méně výkonná, a proto je využívána jen u méně náročných misí, kde není potřeba maximální nosnost rakety. Kvůli zmenšené trysce na druhém stupni tentokrát první stupeň neprovedl částečný zpětný zážeh, který u předchozích misí CRS navedl stupeň blíže k pobřeží. Přistávací plošina díky tomu vyplouvala jen do přibližně poloviční vzdálenosti oproti misím bez zpětného zážehu.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na plovoucí plošině A Shortfall of Gravitas, která byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 667 km od místa startu.
  • Vývoj data startu: 5. června 2023 → 1. června 2023 → 3. června 2023 → 4. června 2023 → 5. června 2023

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Český přenos ze startu od Kosmonautix.cz:

Video o solárních panelech iROSA:

Ukázka rozvinutí solárních panelů iROSA:

Tisková konference o vědeckém nákladu:

Předstartovní tisková telekonference:

Sestřih z dokování k ISS:

Český přenos z dokování od Kosmonautix.cz:

Záznam přenosu z odletu z ISS:

Sestřih z odletu k ISS:

Aktuální informace


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

2 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Maroš

Podle toho jak huste jsou na cerven naplanovane starty z SLC-40 a ke vsem budou potrebovat morske plosiny osobne tipuji, ze prvni stupen z teto CRS mise bude poprve pristavat na LZ-1 obdobne jako tomu bylo nedavno u mise Ax-2. No uvidime jak rekl slepy… 🙂

Petr Melechin

Pokud na této misi poletí zkrácená tryska, tak to nejspíš vylučuje možnost přistání na pevnině. A otázka je, jestli by vůbec mise CRS dokázaly někdy přistávat na pevnině. Neznáme přesnou hmotnost Dragonu, aby se to dalo porovnat mezi pilotovanou a nákladní variantou.