ElonX

Mise CRS-22

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 3. 6. 2021 19:29:15 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Start byl úspěšný / Dragon se po měsíci na ISS vrátil na Zemi
  • Primární náklad: Kosmická loď Dragon 2 (číslo C209.1) nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci druhé fáze programu Commercial Resupply Services agentury NASA (CRS2)
  • Hmotnost nákladu (na ISS): 3328 kg, z toho 1380 kg v trunku – podrobný rozpis
  • Hmotnost nákladu (z ISS): 2404 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (nový stupeň B1067.1)
  • Cíl: ISS na nízké oběžné dráze Země (typicky 400 x 400 km se sklonem 51,6°)
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Press kit ke stažení zde

Milníky mise

Časy a data jsou v SEČ/SELČ.

  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh) ✔️
  • Start: 3. 6. 2021 19:29:15 ✔️
  • Dokování na ISS: 5. 6. 2021 11:09 ✔️
  • Odlet Dragonu: 8. 7. 2021 16:40 ✔️
  • Přistání Dragonu: 10. 7. 2021 05:30 ✔️
  • Dragon v přístavu: 13. 7. 2021 kolem 13:00 ✔️

Podrobnosti a zajímavosti

  • Jedná se celkově o 24. let nákladní lodi Dragon a zároveň o druhou misi nového typu lodi Cargo Dragon 2.
  • Loď vychází z Crew Dragonu, ale obsahuje několik změn. Například není vybavena únikovými motory SuperDraco, sedadly pro posádku, dotykovými obrazovkami atd.
  • Největší změnou oproti klasickému nákladnímu Dragonu je způsob připojení k ISS. Starý Dragon musel být zachycen a poté manuálně připojen ke stanici, zatímco nový nákladní Dragon automaticky dokuje stejně jako Crew Dragon s lidskou posádkou. Nevýhodou je, že průlez byl u starého Dragonu větší, takže bylo možné převážet rozměrnější náklad.
  • Prvnich 20 zásobovacích misí lodí Dragon přistávalo na padácích do vln Pacifiku, západně od pobřeží Kalifornie. Od mise CRS-21 přistávají nákladní Dragony na pobřeží východním u Floridy, přičemž záložní oblastí je Mexický záliv.
  • Hlavním nákladem této mise byla dvojice fotovoltaických panelů, které byly na ISS dopraveny v nehermetizované části Dragonu zvané trunk. Celkově bude k ISS dopraveno 6 fotovoltaických panelů během 3 misí. Původní panely ISS mají každý rozměr 34 x 12 metrů a všech osm je schopno v současnosti dodat ISS celkem 160 kW při optimálním osvětlení. Nové panely budou sice výrazně menší než ty stávající (19 x 6 metrů), ale i tak bude každý z nich dodávat stanici více než 20 kW elektrické energie. Celkově se očekává navýšení generované elektrické energie o 20–30 %. Více v článku na serveru Kosmonautix. Instalace každého nového solárního panelu bude vyžadovat dva výstupy astronautů do volného prostoru (EVA). Zbylé dva páry panelů poletí na misích CRS-25 a CRS-26 v roce 2022.
  • Dalším nákladem této mise byly cubesaty RamSat a SOAR.
  • První stupeň Falconu 9 měl číslo B1067.1 a toto pro něj byl první start.
  • První stupeň při misích se starým typem Dragonu obvykle přistával zpět na pevnině, avšak nový Dragon má vyšší hmotnost, a tak stupeň musí počínaje misí CRS-21 přistávat na mořské plošině. V tomto případě stupeň přistál na plošině Of Course I Still Love You, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti 303 km od místa startu.
  • Vývoj data startu: konec 2020 → březen 2021 → 12. března 2021 → 12. května 2021 → 3. června 2021

Související články

Fotky

První stupeň

Před startem

Vývoz a start

Na orbitě

Videa

Záznam oficiálního přenosu SpaceX/NASA:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Video o nových solárních panelech pro ISS:

Ukázka rozvinutí nových solárních panelů pro ISS:

Vědecký náklad na této misi:

Předstartovní tisková konference:

Dokování Dragonu k ISS:

Česky komentovaný přenos z dokování:

Návrat OCISLY do přístavu s prvním stupněm:

Vykládání Dragonu z lodi po návratu do přístavu:

Připojení Dragonu k Falconu před startem:

Aktuální informace

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 11 048



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

21 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tomass

Ahoj. Sice mám Elonx přečtený snad kompletně, ale i tak se zeptám, protože mi není jasných pár věcí: 1) proč dělá, nebo alespoň v tomto případě dělal 1. stupeň entry burn? Začátek entry burnu byl v nižší rychlosti, než v jaké končí entry burn při přistáních dále od pobřeží kdy neprobíhá boostback. Laicky bych tedy řekl, že tepelné namáhání při návratu nebylo velké a i rychlost nebyla tak velká na to, aby se musela snižovat.
2) návrat s boostbackem a přesto přistání na mořskou plošinu. Znamená to, že měl stupeň přebytek paliva, které mohlo být použito na boostback, ale zároveň ho bylo málo na to, aby doletěl až na pevninu? Dik.

1
0
Odpovědět
Jiří Hadač

1) prostě raketa má určité konstrukční limity při sestupu a tak se entry dělá vždy, narozdíl od boostbacku.
Tady bych doporučil se podívat na dva grafy. Za prve graf profilů letu na GTO a LEO. Při GTO se spíš nabírá rychlost než výška, takže má pak stupeň větší dopřednou rychlost. Při LEO spíš stoupá než nabírá rychlost. A tady je obojí, včetně přistávání :-). Pokud člověk umí aspoň trošku anglicky a ví něco o fyzice, tak je to parádní se na to pořádně podívat.

2) Ve zkratce jste to popsal dobře. Díky tomu boostbacku samozřejmě pak plošina nemusí čekat daleko od pobřeží a bude dřív k dispozici pro další misi.

1
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Jirko ta první část otázky je dobrá, taky jsem si toho všiml. Normálně se Starlinky začíná Entry Burn při rychlosti 8000km/h a teď začal při mnohem nižší.

Jediné co mě napadá, že ta raketa resp. stupeň je “Human rated” pro další misi a tak tam mají mnohem tvrdší limity a tím pádem museli brzdit dříve, aby bylo mnohem nižší namáhání.

1
-1
Odpovědět
Petr

A nebo je to ještě jednodušší – prostě nebyl důvod ho neudělat :-). Mají standardní přistávací sekvenci s entry burn + landing burn a tu používají pokaždé. Boostback tam být může a nemusí. Takže když plánují misi, spočítají si množství paliva pro cestu nahoru, odečtou to, co je potřeba na entry + landing a pokud něco (rozumného) zbyde, tak udělají boostback, aby nemuseli daleko plavat. Pokud by entry burn vynechali, tak by možná mohli být k pobřeží ještě o kousek blíž, ale zase by sahali do něčeho, co mají ověřené a funkční…

0
0
Odpovědět
Ivo

Nepochopil jste to, nejde o to nedělat entry burn, ale proč začal v tak malé rychlosti.

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Nu, ivo, souhlas, dobra otazka, ale jde vzdy o profil mise. Ja naznacoval v prvni odpovedu, ze existují urcita pravidla, ktera obecne plati. Ale uprimne receno, s presnou trajektorii a obeznou drahou mise nejsem dopodrobna seznameny. Muzes mit pravdu s tou pilotovanou misi, mohli zvolit i jinou orbitu, at dostanou druzice na pracovni drahy rychleji. Preci jen nekolikrat vynesly mene nez 60 druzic. A na jedne draze jich ma byt 22, dve zalozni. A 60/22 nedava cele cislo, takze je mozne, ze tenhle start doplni na rade drah chybejici druzice. Tohle hodne spekuluju, bliz to asi nikdo neodhadnem.

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Ted sem si to nasel na nsf, leteli na jinou orbitu, o 300km vyse nez obvykle. Presne to bylo 569 x 582 kilometer

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Jiří Hadač
0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Srovnáváme start CRS-22 vs. starty Starlinků.

0
0
Odpovědět
Invc

Mno začal bych tím, že bych se podíval na směry rychlosti a změnu výšky.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Podle toho co ukazuje přenos je rychlost udávána vždy ve směru letu, takže je jedno, jestli nahoru nebo dolů. Podle mě to asi bude dáno výškou, ale ještě jsem neměl čas se na to podívat a srovnat to.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Tak jsem na to mrknul:

Starlink 28 Entry Burn 8038km/h / 55,5km výška – 5900km/h / 37,5km výška
CRS-22 Entry Burn 4886km/h / 49,5km výška – 3330km/h / 35km výška

Je to docela dost velký rozdíl si myslím.

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

U CRS-22 byl navíc boostback burn hned po oddělení, takže první stupeň byl v době entry burnu už o dost pomalejší. U Starlinků je první zpomalení až při entry burnu, jelikož se boostback nedělá.

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Prave jsem se ztratil v tom, o ktere misi mluvime, ja komentoval predposledni start statlinku, 26. Ale patrne spatne pochopeno, takze opoustim diskuzi, at tu neodpovidam mimo.

0
0
Odpovědět
Jirka

Svinuty panel je slusne velky bumbrlicek (a to je mensi nez aktualne pouzivany, ktery je predpokladam taky svinovaci ?). Zajima me zejmena, kdyz teda budou montovat novy panel a odpoji ten stary , co s tim starym bude pak – to ho jen tak zavlecou do bezp. vzdalenosti a ponechaji osudu , aby treba za nejaky cas klesl do hustsich vrstev a shorel ?

0
0
Odpovědět
Username

1 Ten původní nebyl svinovací ale rozkládací (i když na použití to nic nemění).
2 Ale ten původní se nezahodí ,jen se na něj položí ten nový .

4
0
Odpovědět
PetrK

Na Kosmonautix k tomu vyšel hezký článek začátkem roku. ISS dostane nové fotovoltaické panely – kosmonautix.cz

2
0
Odpovědět
Pavel Šafář

Škoda, ISS bude po západu slunce asi malinko méně jasná…

1
0
Odpovědět
Mr. G

Nebude, pretoze nove panely sa umiesstnia pred tie stavajuce s urcitou medzerou (nebudu sa vzajomne dotykat). Stavajuce panely zaroven zostanu funkcne a ele. energiu bude produkovat cast, ktora nebude tienena novym panelom.
NASA Technical Reports Server (NTRS)

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Mr. G
2
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Ja myslel, ze kdyz do profilu pridam obrazek, jak bude cela sestava vypadat po dokonceni, ze to bude stacit :-), diky za doplneni

1
0
Odpovědět
Kamil

Jak velké jsou ty panely ve složeném stavu a jak velký je vlastně trunk?

0
0
Odpovědět
Pavel Riedl

Google: “dragon trunk size”
https://www.spacex.com/vehicles/dragon/

2
-1
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz