Mise CRS-19
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 5. 12. 2019 18:29:24 SEČ
- Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Primární náklad: Kosmická loď Dragon číslo C106.3 nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci programu Commercial Resupply Services agentury NASA
- Hmotnost nákladu (na ISS): 2617 kg – podrobný rozpis
- Hmotnost nákladu (z ISS): 1723 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (nový první stupeň B1059.1)
- Cíl: ISS na nízké oběžné dráze Země
- Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station , Cape Canaveral, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na plošině OCISLY
- Pokus o zachycení krytu: Mise s Dragony nedisponují klasickým aerodynamickým krytem
- Press kit ke stažení zde
Milníky mise
Časy a data jsou v SEČ.
- Statický zážeh: 26. 11. 2019 23:30 (Co je to statický zážeh) ✔️
- Start: 5. 12. 2019 18:29 ✔️
- Zachycení Dragonu: 8. 12. 2019 11:05 ✔️
- Připojení Dragonu: 8. 12. 2019 13:47 ✔️
- Odpojení Dragonu: 7. 1. 2020 11:05 ✔️
- Přistání Dragonu: 7. 1. 2020 kolem 16:41 ✔️
- Dragon v přístavu: 8. 1. 2020 kolem 21:30 ✔️
Podrobnosti a zajímavosti
- Předposlední zatím nasmlouvaný zásobovací let současné varianty lodi Dragon k ISS v rámci první fáze programu CRS. Od CRS-21 začne na těchto misích létat nákladní verze Dragonu 2.
- Loď Dragon pro tuto misi má číslo C106 a byl již dvakrát použitý. V minulosti absolvoval mise CRS-4 a CRS-11.
- U misí CRS přistává první stupeň obvykle na plošině LZ-1 na pevnině, avšak v tomto případě přistával na plošině OCISLY vzdálené 345 km od pobřeží. Důvodem je to, že SpaceX bude provádět testovací 6hodinový pobyt druhého stupně na orbitě kvůli budoucím misím. První stupeň kvůli tomu spotřeboval více paliva, a tak ho neměl dostatek pro návrat na pevninu.
- V trunku lodi Dragon byl vynesen přístroj HISUI, který vyrobila japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj bude umístěn na venkovní plošině (Exposed Facility) japonského experimentálního modulu Kibo. Jedná se o přístroj pro dálkový průzkum Země, který bude provádět multispektrální snímání zemského povrchu. Takto získaná data budou využita při vývoji aplikací pro zkoumání zdrojů ropy, plynu a nerostných surovin. Jeho údaje budou použity i v dalších oblastech, jako je zemědělství či lesnictví. Přístroj bude zaznamenávat až 690 GB dat za den.
- Jedním z vědeckých nákladů na palubě lodi Dragon je i experiment, který spolu s NASA připravila firma Budweiser. V rámci tohoto experimentu se na palubě ISS bude sledovat proces sladování, tedy namáčení a klíčení ječmene v prostředí mikrogravitace.
- Vynesena byla též řada cubesatů, které budou vypuštěny z japonského modulu Kibo:
- CIRiS, 6U, 6+ kg, 20 x 30 cm, cubesat Utah State University – radiometr pracující v oblasti infračerveného záření, bude též ověřovat algoritmy zpracování dat a kalibraci přístrojů na oběžné dráze
- EdgeCube, 1U, 1 kg, 10 x 10 cm, cubesat určený pro globální sledování zemských ekosystémů
- AzTechSat-1, 1U, 1 kg – Amesovo středisko NASA, Mexická kosmická agentura – cílem je zlepšit přenos dat na Zemi prostřednictvím satelitní konstelace GlobalStar
- SORTIE, 6U, 8 kg, bude zkoumat příčiny vzniku plazmatických struktur v F-vrstvě zemské ionosféry
- CryoCube, 3U cubesat vyvinutý Kennedyho vesmírným střediskem NASA, je určen k provádění testů s kryogenními tekutinami
- QARMAN, 3U, 4 kg, Von Karman Institute, satelit určený pro studium aerodynamiky a ablace, bude studovat nové materiály a možnost přenosu signálu přes orbitální družice. Data budou nahrávána na USB disk a před dopadem satelitu odvysílána na satelit Iridium. Družice nemá shořet v atmosféře, ale dopadnout na Zemi.
- Vývoj data startu: prosinec 2018 → 15. října 2019 → 4. prosince 2019 → 5. prosince 2019
Související články
- Jak dopadl termální test horního stupně Falconu 9 během mise CRS-19?
- Co veze Dragon CRS-19? (Kosmonautix.cz)
- Nabitý prosinec v podání SpaceX odstartuje Dragon (Kosmonautix.cz)
- Loď Dragon a její varianty
- Přehled všech vyrobených Dragonů
- Čím vším si projde Dragon během mise CRS
- Spolupráce NASA a SpaceX: Zásobování ISS
- Cubesat s butanovým pohonem má hotovo (Kosmonautix.cz)
Aktuální informace
Fotky
Videa
Oficiální přenos SpaceX:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Alternativní přenos od NASA:
Cubesat QARMAN – simulace návratu do atmosféry:
Vědecký náklad na této misi:
Předstartovní tisková konference:
Tisková konference o vědeckém nákladu:
Příjezd OCISLY do přístavu:
Přílet a zachycení Dragonu:
Česky komentovaný přenos z příletu Dragonu k ISS:
Odvoz prvního stupně z přístavu:
Odlet Dragonu z ISS:
Připojení Dragonu k ISS:
Statický zážeh:
F9/CRS-19: SpaceX confirms a good static fire test, clearing the way for launch on a space station resupply mission Dec. 4 pic.twitter.com/zJbxXzmzsB
— William Harwood (@cbs_spacenews) November 26, 2019
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
To jsem špatně zachytil kolem -6:30 nebo moderátor říkal, že abort test je plánován na únor 2020?
Je to tak, řekl to přesně jak píšeš.
Říkal to tak.
Ten únor se tím pádem nejspíš týkal termínu DM-2.
Tak to se Federspielovi podařilo :-), teda pokud nezaúřadoval už Doug Loverro. A nezačal realisticky sázet termíny. Ale spíš jsem taky pro přeřek, kdyby je NASA nechystala pustit, tak je nenechá dělat static fire testy.
V další větě řekl, že DM-2 je “také v plánu na 1. čtvrtletí 2020”.
Na co odkazuje logo mise? Neni tam ISS, ale je tam jen Canadarm. Canadarm byla naposledy snad u mise demo 2, ale tam byl aspon kousek ISS.
Napadlo mě, že teď každý start Blocku 5, který má přistát na moři, bude ovlivňovat i počasí tam. Pokud by totiž počasí dovolilo odstartovat ale ne přistát, SpaceX tím ztratí poměrně velké množství peněz.
To neni nic noveho, kazdy stupen, ktery mel byt znovu pouzit a nepodarilo se ho zachranit, tak stal SX spoustu penez. Nekdy se se zakaznikem podari dojednat odklat, nekdy to musi SX ozelet. S tim mistem pristani se take da dost hybat (cim tezsi naklad, tim mene), provede se dlouhy boostback, nebo zadny. Radove jsou to stovky kilometru, F9 nejdal pristavatl tusim kolem 700 km od pevniny. Prostor pro hledani lepsiho pocasi maji.
Tak me napadlo, neni to pristani na OCISLY dano tim, ze v prostoru pristavacich zon na pevnine se jeste nachazi dragon pro IFAT?
A jestli se nepletu, tak na pristani poskytuje NASA dron. To by znamenalo, ze muzeme mit krasne zabery pristavajiciho stupne na ASDS ze vzduchu.
Ano je to jedna z možností, otázka je jestli za tím není i něco jiného, je to nový stupeň a třeba chtějí něco vyzkoušet. Nejdříve mě napadlo, že něco s kryty, ale to je u CRS blbost. Pak otázka zatížení, ale o tom by se dávno psalo. Mě napadlo třeba to, že chtějí vyzkoušet jinou dráhu kvůli DM2 z důvodu nějakých požadavků NASA a nebo že výsledkem bude menší zatížení/opotřebení stupně a tím pádem delší životnost. Uvidíme snad to vyleze ven.
Mně se zatím nejvíc líbila teorie, že to je kvůli potenciálnímu nebezpečí pro Starliner a Deltu IV Heavy, které teď jsou “nedaleko” LZ-1. Z podobného důvodu se loni přistávalo na JRTI místo LZ-4 při misi SSO-A.
Ano, tak toto dává velký smysl obzvláště po nedávném přistání do vody.
Jojo, to rozhodně dává též smysl. Ikdyž mi přijde, že LC-13 je dostatečně daleko od obou ramp, jak SLC-40, tak SLC-37. A s tím množstvím paliva, které mu na palubě zbude, tak udělá s bídou slabý plamínek.
Ale osobně spíš věřím tomu Starlineru. Protože jinak by to znamenalo, že by SpaceX muselo celou zimu a jaro přistávat na ASDS. A to vše jen proto, že si vedle někdo chystá raketu. Kdyby z toho mělo dělat SpaceX takovou vědu 😀
(následuje malé rýpnutí do ULA)
Je to sice nádherná raketa, ta Delta IV Heavy, ale moc se s ní mazlí, podle mě. To je cenově 5-6 kompletních Falconů 😀 a trvá jim to moc dlouho. Vyvézt to na podzim, když letím v létě. A kde by byla SpaceX, vyvézt raketu na startovní rampu 1/2 roku před startem mise 😀
Myslim, ze je to kombinacia Dragon, Starliner, Delta IV Heavy a nejaky test. Ak by to bolo len kvoli pozemnym operaciam v blizkosti LZ-1, tak mozu posadit Falcona na ASDS vo vzdialenosti 40 km od pobrezia.
Pristavat ale ma 350 km, co je ak sa nemylim ciastocny boosback burn, takze ak uz nemozu pristat na pevnine, tak si otestuju profil pre D2 ako pisal Ivo.
Ak sa nemylim, tak D2 je tazsi a nie je mozne navrat na LZ-1, ale ciastocny boostback by mohol byt mozny, usetria X dni plavby po mori s ASDS.
Takže už je to jasné, potřebuji otestovat druhý stupeň a proto potřebují více paliva z prvního, aby druhý měl větší rezervy.