Mise CRS-15
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 29. 6. 2018 11:42:41 SELČ
- Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
- Stav: Start byl úspěšný / Dragon se po měsíci na ISS vrátil na Zemi
- Primární náklad: Kosmická loď Dragon číslo C111 nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci programu Commercial Resupply Services agentury NASA (Více informací o nákladu)
- Hmotnost nákladu (na ISS): 2697 kg (1712 kg v kabině a 985 kg v trunku) – podrobný rozpis
- Hmotnost nákladu (z ISS): 1832 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 4 (již použitý první stupeň číslo B1045.2)
- Cíl: ISS na nízké oběžné dráze Země
- Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Neproběhl
- Press kit ke stažení zde
Milníky mise
Časy a data jsou v SELČ.
- Statický zážeh: 23. 6. 2018 23:30 (Co je to statický zážeh) ✔️
- Start: 29. 6. 2018 11:42:41 ✔️
- Zachycení Dragonu: 2. 7. 2018 12:54 ✔️
- Připojení Dragonu: 2. 7. 2018 15:52 ✔️
- Odlet Dragonu: 3. 8. 2018 18:37 ✔️
- Přistání Dragonu: 3. 8. 2018 23:32 ✔️
- Dragon v přístavu: 5. 8. 2018 ✔️
Podrobnosti a zajímavosti
- Třetí mise pro NASA s již použitým prvním stupněm (konkrétně tím, co letěl při misi TESS v dubnu 2018).
- Horní stupeň byl ve variantě Block 5 a SpaceX s ním po vypuštění Dragonu provedlo asi 6hodinový test pobytu na oběžné dráze.
- Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně (71 dnů mezi starty). Dřívější rekord byl 134 dnů.
- Poslední mise Blocku 4, všechny budoucí starty budou využívat novější Block 5.
- Dragon, který letěl na této misi, byl v červenci 2016 použit na misi CRS-9
- 17. start s Dragonem
- V nehermetizovaném trunku se nacházelo vědecké zařízení ECOSTRESS a nový díl LEE (Latching End Effector).
- ECOSTRESS (The ECOsystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) bude měřit teplotu vegetace na Zemi a tato informace bude použita pro lepší porozumění toho, kolik vody rostliny potřebují a jak reagují na stres. Přistroj bude umístěn na konci venkovní plošiny modulu Kibo. Na konci března 2018 Andrew Feustel a Ricky Arnold při výstupu do volného prostoru nainstalovali na vnější část stanice ISS zařízení pro bezdrátovou komunikaci s přístrojem ECOSTRESS. Více na Kosmonautix.cz
- LEE je součást robotické paže Canadarm2 stanice ISS, která umožnuje, aby se paže mohla sama přemísťovat mezi jednotlivými záchytnými body Power & Data Grapple Fixture (podrobnější informace v článku na Kosmonautix.cz)
- Součástí nákladu byly i 1U cubesaty UiTMSAT 1, MAYA 1 a BHUTAN 1. Bird jsou malé technologické cubesaty postavené v Japonsku v rámci multinárodního projektu Joint Global Multi-Nation Birds Satellite project. Jedná se o projekt spolupráce Japonska se zeměmi, které nevysílají satelity do vesmíru. V tomto případě se bude jednat o druhé kolo tohoto projektu a jeho účastníky jsou Malajsie (UiTMSAT 1), Filipíny (Maya 1) a Bhútán (Bhutan 1).
- Dragon se při této misi stal již 30. lodí zachycenou robotickým ramenem Canadarm2 na ISS
- Během přistání Dragonu v oceánu údajně došlo k blíže nespecifikované anomálii s padáky, která způsobila nadprůměrné přetížení
- Vývoj data startu: srpen 2017 → duben 2018 → 6. června 2018 → 9. června 2018 → 28. června 2018 → 29. června 2018
Související články
- Čeká nás start posledního Falconu 9 Block 4? (Kosmonautix.cz)
- ECOSTRESS: Z oběžné dráhy prozkoumáme stres rostlin (Kosmonautix.cz)
- Spolupráce NASA a SpaceX: Zásobování ISS
- Elonovinky #10: Dragon a zásobování ISS
- Informace o kosmické lodi Dragon
- Čím vším si prošel Dragon během mise CRS-10
- Po pár dnech na ISS do volného prostoru (Kosmonautix.cz)
Aktuální informace
Fotky
Videa
Český přenos od Kosmonautix.cz:
Oficiální přenos SpaceX:
Alternativní přenos NASA:
Předstartovní tisková konference:
Tisková konference o vědeckém nákladu:
Věda letící na Dragonu:
Přílet a zachycení Dragonu na ISS (nezkrácená verze):
Přílet a zachycení Dragonu na ISS:
Připojení Dragonu k ISS:
Připojení Dragonu k ISS (časosběrné):
Odlet Dragonu z ISS:
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Bude nějaký livestream z příletu Dragonu k ISS a poté přílet Dragonu zpátky na Zemi?
Přílet, zachycení a připojení Dragonu k ISS bude možné sledovat v pondělí od 11:30 na NASA TV. O měsíc později pak NASA TV bude přenášet i odpojení a odlet. Přílet na Zemi ale už přenášen není. K dispozici máme obvykle jen potvrzení od SpaceX, že Dragon se v pořádku vrátil.
Mám radost z aktuální informace o novém oficiálním potvrzení startu od SpaceX.
Start je plánován 29. 7. a poletí při něm již použitý stupeň z mise TESS (B1045)
a již použitý Dragon z mise CRS-9 (červenec 2016).
Pozor, měl jsem tam chybu. Start je samozřejmě plánován na 29. 6. 🙂
To se ty rostlinky pěstují i mimo ISS?
Jojo, na Zemi je jich vic nez dost, tukni na ten odkaz. Kosmonautix vetsi clanek nevydal, zatim, taky je vic jak mesic do startu. Jinak asi sem tam mel misto slova rostliny napsat pozemske vegetace. Pujde o pristroj pro dalkovy pruzkum Zeme z nizke obezne drahy.
Parafraze vtipku na forech kosmonautixu o rostlinach ve stressu. To jako muze salat dostat infarkt? :-D.
Já jsem to pochopil tak, že se to bude zkoumat na pár rostlinách přímo na stanici. Popravdě mě ani nenapadlo, že by se dal měřit stres z oběžné dráhy…
Máte na mysli měření stresu vyvolaného z pobytu na oběžné dráze nebo měření stresu prováděném na místě zvaném oběžná dráha? “Měřit stres z oběžné dráhy” se dá totiž pochopit oběma způsoby. 🙂
Budou měřit teplotu povrchu, z toho počítat index vypařování vody, a samozřejmě a pravděpodobně chybějící voda může znamenat, že se rostliny ocitají ve stresu. Já nejsem biolog, proto neznám přesné české předklady oněch anglických termínů, překládám prostě z angličtiny, ale v češtině to může mít jiný název. Proto se omlouvám, za jakékoliv neúmyslné zkreslení.
A poznámka, se přiznej, že si si to nerozklikl. Já tam přikládám hodně odkazy s tím, aby si to lidičky rozklikli, pokud chtějí víc informací. Zrovinka v tom článku na kosmonautixu je odstavec, který to poměrně jasně a stručně vysvětluje. 🙂