Lodě Crew Dragon a Starliner začnou možná už příští rok vynášet komerční astronauty na ISS
Mezinárodní vesmírná stanice ISS byla budována od roku 1998, kdy byl vynesen raketou Proton do vesmíru první modul Zarja, až do roku 2011, kdy byla dokončena hlavní část stanice. Celkové náklady na tuto stanici dosáhly do 2017 157 miliard amerických dolarů. Použijeme-li pohled Evropana, podíl ESA přišel na přibližně 8 miliard eur. Pokud si ovšem tuto částku rozpočítate na všechny obyvatele Evropy za celou dobu budování a existence ISS, dospějeme k tomu, že každý Evropan ročně zaplatil za ISS přibližně 1 euro, tedy méně, než stojí jedno kafe ve velkých městech.
Nejen výstavba stanice stála hromadu peněz – obsluha a údržba vyjde NASA něco mezi 3–4 miliardami dolarů ročně. A protože vesmírné vize a představy současného amerického prezidenta jsou veliké a patří mezi ně i přistání na Měsíci, bude nutno jiné aktivity omezit. Týká se to i financování ISS, které by Trumpova vláda ráda ukončila po roce 2025. Samozřejmě tím není myšleno, že by se ze dne na den ukončil provoz stanice a ta byla potom navedena do atmosféry tak, aby shořela nad Tichým oceánem. NASA naopak předpokládá postupný přechod stanice na komerční provoz.
Mezinárodní vesmírná stanice v říjnu 2018 (Foto: NASA)
Plán tohoto přechodu byl představen 7. června. NASA počítá s tím, že by začala nabízet pobyt soukromých osob na stanici. V žádném případě se ale nebude jednat o obdobu „vesmírných turistů“, kteří navštěvovali na počátku devadesátých let stanici Mir či mezi léty 2001 až 2009 na palubách lodí Sojuz mířili k ISS na několikadenní pobyt. NASA plánuje komerčním astronautům nabídnout až 30denní pobyt na ISS a vyhradit jim až 90 pracovních hodin astronautů na ISS. Agentura však bude takto podporovat jen mise zaměřené na vědu, výrobu či výzkum nebo alternativně také marketing. Nejspíš tedy nebude možné na ISS letět jen jako turista s cílem se bavit.
A protože se bavíme o komerčním provozu na ISS, bude dobré se podívat i na ceny. Těmto komerčním astronautům NASA plánuje účtovat přibližně 35 000 dolarů za jeden den pobytu na stanici, v čemž bude zahrnuto využívání staničních zdrojů, jakou jsou například jídlo či zařízení na podporu života. Komerční astronauti budou platit i za používání datového připojení, cena za 1 GB byla stanovena na 50 dolarů. V případě 30denního pobytu na stanici tak komerční astronaut zaplatí za pobyt na stanici přibližně 1 milion amerických dolarů. V této ceně ovšem není započítána doprava na stanici. Finanční ředitel NASA Jeff DeWit k tomu dodává, že plánují každého půl roku přehodnocovat ceny. Podrobnější popis tohoto nového rozhodnutí NASA najdete v 351. vydání Kosmotýdeníku na serveru Kosmonautix.cz z pera Lukáše Houšky. Já bych se však v dnešním článku chtěl spíše zaměřit na body, které se budou týkat firmy SpaceX.
Odznak Federálního leteckého úřadu pro komerční astronauty (Zdroj: US DOT)
Komerční astronauty bude totiž možno dopravovat na mezinárodní vesmírnou stanici pouze pomocí lodí určených pro přepravu posádky a protože ty se v současné době v USA připravují pouze dvě, spadne veškeré břímě této dopravy alespoň na počátku na bedra firem Boeing s lodí Starliner a SpaceX s Crew Dragonem. Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, v ceně jedné mise komerčního astronauta není zahrnuta jeho doprava na ISS a zpět na Zem.
NASA počítá s tím, že první mise tohoto typu by se uskutečnila v roce 2020. A do budoucna odhaduje, že by se ročně mohly uskutečnit až dvě takovéto krátkodobé mise. V případě komerčních misí NASA se bude jednat o vyhrazené starty. Komerční entita, která si zaplatí tuto misi, sama určí složení posádky a zajistí, aby tito astronauti splňovali zdravotní standardy NASA a výcvikové a certifikační postupy pro členy posádky ISS.
V rámci těchto plánů se vynořuje řada dalších otázek, které je v současné chvíli velmi těžké zodpovědět. Zkusím zde postupně napsat ty, které mě napadají.
- Bude NASA sama rozhodovat o tom, na palubě které ze dvou lodí budou astronauti vysláni na ISS, třeba formou střídání, nebo to bude záviset na libovůli soukromé společnosti vysílající své astronauty na ISS?
- Bude nutno používat pouze nové lodě Crew Dragon či rakety Falcon 9, jak to pro své starty vyžaduje NASA, nebo si bude moci zákazník vybrat, zda za cenu slevy usedne do již letěné kabiny na použité raketě?
- Budou všechna sedadla v lodích obsazena či zůstane některé volné?
- Jakým způsobem budou komerční astronauti na ISS ubytovaní? Budou spát jen ve své lodi? Nebo kupříkladu Starliner odveze předchozí expedici zpět na Zemi a v mezidobí přiletí v Dragonu na svůj 30denní pobyt komerční astronauti a budou spát v uvolněných kójích?
- Crew Dragon i Starliner mají kapacitu 7 lidí. Budou tedy stejně jako v případě misí pro NASA přepravovat pouze 4 osoby, nebo bude start probíhat v plném vytížení dopravní lodi? Zde může být nápovědou oznámení společnosti Bigelow Aerospace, která plánuje vyslat 16 lidí na ISS na 4 misích SpaceX a už na ně složila zálohy.
- Naváže NASA v rámci těchto komerčních aktivit spolupráci s Ruskem, či bude každá z agentur pokračovat dál sama na vlastním písečku?
- Ovlivní tyto ceny sedadel i horentní sumy, za které nabízí Roskosmos sedadla v lodích Sojuz?
- Budou mít komerční astronauti povolenou práci ve všech modulech západního segmentu, či dostanou vyhrazený jeden, ve kterém budou provádět výzkum a další aktivity?
Přílet Crew Dragonu k ISS běhe mise DM-1 (Foto: NASA)
Jedna z nejdůležitějších otázek, která vás jistě napadla, je, jaké obě společnosti nastaví ceny za sedadlo? Nedávný rozbor serveru Ars Technica zmiňuje, že průměrná cena pro NASA za jedno sedadlo v lodi Starliner či Crew Dragon je 58 milionů dolarů. Ale jde pouze o cenu průměrnou – jedno sedadlo v Crew Dragonu se odhaduje na 44,4 milionů dolarů, zatímco cena za sedadlo ve Starlineru se odhaduje na výrazně vyšších 71,6 milionů. Bude tedy komerční cena za každé sedadlo stejná jako ta pro NASA, či vyšší? Pokud vyšší, tak o kolik? Na tuto otázku se pokusil odpovědět Jeff DeWit z NASA, který očekává, že ceny pro komerční astronauty budou podobné jako pro NASA, tedy kolem oněch 58 milionů dolarů.
Oznámení NASA nám tedy přineslo více otázek než odpovědí. Osobně to však považuji za velice zajímavou příležitost a dobrý krok, kterým se NASA rozhodla vydat, a proto bych rád bych na závěr citoval Billa Gerstenmaiera, ředitele kosmických operací NASA: „Musíme myslet na jiné způsoby podnikání, nemáme totiž ponětí, jaká kreativita či nové a nepoznané nápady mohou přijít z privátní sféry.“ S tímto výrokem se dá jen těžko nesouhlasit. Záleži teď jen na soukromé sféře, jak celou nově vytvořenou situaci uchopí – zda jen ke svému prospěchu, či zda z ní bude profitovat celé lidstvo.
Ať už tak či onak, pro SpaceX toto oznámení znamená, že pravděpodobně získá každý rok do plánovaných startů minimálně jednu misi lodi Crew Dragon navíc (a velmi dobře zaplacenou). Jedná se tedy o velmi dobrou zprávu.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Právě čtu, že si Bigelow objednal u Space X 4 lety na ISS. Bude o tom článek?
Celý den lítám po firmě, a nemám čas nic sledovat, takže pokud mezitím vyšlo někde něco, tak se omlouvám. Ale pokud se nepletu, vyšla o tom jen krátká zpráva na twitteru. Z toho fakt článek neposkládáš. 🙂
Já četl něco přímo na webu firmy, podepsán pan Bigelow
Prý tento týden vyhlásí NASA tender na nový obytný modul pro ISS, který by měl zůstat v majetku firmy a komerčně využíván. S ním by se mohlo uskutečnit i víc komerčních letů ročně než jen dva. A kdyby tam byl takový Bigelow 330, byla by to paráda. Největší prostor ve vesmíru od dob Skylabu.
A pak by možná i mělo smysl obsadit všech 7 míst v Crew dragon a starlineru. Při současné podobě ISS by tam bylo jinak moc plno, aspoň mám ten pocit.
Řekl bych, že to je spíš volba. Na ISS budou potřebovat i víc nákladu, který můžou operativněji dopravovat s posádku v konfiguraci 4 míst. Pokud tam poletí nějaký komerční vědec realizovat nějaké pokusy, bude potřebovat nějaké vybavení. Vyšší frekvence letů tak může být přínosem i z hlediska toho, že nebude potřeba tolik materiálu na ISS dlouho skladovat a tím se uvolní další prostor pro realizaci experimentů.
Zapomínáte na systémy pro podporu života, ty mají nějakou kapacitu a více lidí nejsou schopny odbavit.
Nezapomínám, ale když se podíváte jak rostla původní stanice tak se navyšovala i kapacita pro podporu života. Jak jsem psal jinde. Nemyslím, že je nějaký problém v tom pokračovat.
Ja si myslim, ze skor ako vyrazne rozsirovat ISS postavia novu. Moduly, ktore tam su nepojdu pouzivat do nekonecna a vymena celych modulov je u ISS velmi narocna. Skor si myslim, ze casom vznikne nova stanica, z velkej casti komercna.
Mne by sa pacila modularna stanica, hybrid medzi ISS a MIR. Mensia stanica ako je ISS, moduly velmi podobne ako teraz so systémom standardizovanych rackov. Priestorova struktura podobna ako mal MIR. Moduly by boli vynasane raketou a 3-ti stupen by tvoril standardizovany tahac. Priletel by s modulom az ku stanici podobne ako teraz Dragon, ci Cygnus (zachytenie pomocou ramena). Po upevneni modulu by sa tahac presunul na najstarsi modul, ktory by sa nalozil odpadom, odpojil od stanice a nasledne by ho tahac deorbitoval. Takto by sa stanica dala prevadzkovat prakticky po neobmedzene dlhu dobu. Jeden modul by bol vzdy logisticky, nieco ako PPE pre Gateway. Ten by bol pred ukoncenim zivotnosti nahradeny rovnako ako ostatne moduly 🙂
Problém to jistě není, pokud budete mít dostatek financí, ale jde o to, že nestačí připojit jen modul na práci a spaní, ale potřebujete i další věci jako je elektřina, recyklace vzduchu a vody a odstraňování CO2 především. Bez toho tam nemůžete poslat najednou sedm lidí jen tak.
Nerozumím co chcete říct. To je přece jasné. Jsou to věci, které se tak dělali i doposud. Součástí každého nového modulu byla vždy nějaká technologie, která rozšiřovala kapacitu stanice. Nikde jsem přece netvrdil, že je možné tam poslat prázdný modul a tvářit se jak je to snadné. Naopak v příspěvku níže jsem psal pravý opak, včetně toho, že rozvoj může fungovat jen když bude dost platících zákazníků. Nikde jsem netvrdil, že je tam možné poslat 7 lidí jen tak. Naopak jsem psal, že to smysl nedává.A nějak jsem si nevšiml, že by o tom vůbec uvažovala NASA. Já se na to nekoukám nějak růžově. Na druhou stranu je to nevyhnutelný proces. Stanice dosluhuje a vybudovat novou od nuly je neskutečně nákladné. Postupné přidávání nových modulů a pozvolné budování”nové ISS” tak jak bude komerční zájem a jak to bude dostupné pro platící zákazníky, se mi zdá naopak docela smysluplné.
Podla môjho nazoru je vyraznejsie rozsirovanie ISS nezmysel. Zivotnost modulov nejde predlzovat do nekonecna.
Praktickejsie by bolo postavit novu stanicu financovanu vo velkej miere zo sukromnych zdrojov:
– NASA, ESA, JAXA, …. podporne organy, skusenosti
– modularna stanica, standardizovane moduly, vnutorny system rackov
– PPE ako bude mat Gateway
– presuvatelne solarne panely medzi modulmi ako mal MIR
– 2 roboticke ramena (podobne rameno ako ma teraz ISS)
– vynesenie modulu by bolo pomocou rakety, kde by bol 3 stupen standardizovany tahac, ktory by priletel ku stanici podobne ako Dragon, Cygnus, HTV. Ramenom by sa modul zachytil a upevnil na stanicu. Tahac by sa odpojil a sam by sa deorbitoval.
Po dobudovani stanice by sa v pravidelnych intervaloch posielali hore nove moduly. Po prilete noveho modulu by sa z dosluhujuceho vylozil pouzitelny hardware a nalozil odpad. Tahac, ktory priviezol novy modul by sa prelozil na stary. Po odpojeni zostavy by tahac stary modul deorbitoval. Takto by sa dala zivotnost stanice predlzit na prakticky neobmedzenu dobu. Nahraditelny by bol aj PPE modul.
Štandardizáciou modulov, rackov, systemov pre podporu zivota, solárnych panelov, atd. by sa dala dost radikalne znizit cena celej stanice. Samozrejme novo vynesene moduly by boli vylepsene na zaklade skusenosti. Povedzme po 15-20 rokoch by doslo k vymene vsetkych modulov stanice. Velkost stanice by bolo mozne v case menit podla potreby.
Já jsem také nepsal o rozšiřování stanice, ale o stavbě nové stanice. Jen se mi zdá výhodné začít postupně připojováním nových modulů k stávající ISS než začít nikde jinde z ničeho. Nic Vás nebude tlačit to udělat najednou, ale může vznikat postupně, tak jak bude komerční zájem. Také si myslím, že životnost modulu nelze prodlužovat donekonečna. V nějakém okamžiku se prostě stará ISS pošle dolů. A zase se to nemusí stát najednou. Možná bude lepší to dělat postupně po částech tak jak doslouží a budou nahrazeny v nové části lepší technologii.
Ak sa bavime o testovani novych modulov na ISS, tak nejake demonstry ako bol Beam ano. Ale dalsie rozsirovanie a nahradzovanie modulov ISS si myslim, ze je len extremne tazko realizovatelne.
Neviem si predstavit, ze by sa rozhodli vymenit Destiny, alebo Node ci Zariu. To su ak nepocitam Zvezdu 3 najstarsie moduly stanice.
nic takového jsem ale nenapsal. Psal jsem o postupné stavbě nové stanice jen spojené se stávající ISS. To jestli starou ISS zruší najednou nebo po částech netuším. Mám za to že po částech to bude lepší. Některé moduly půjdou zrušit snadno některé ne. Rozhodně nepovažuji za realné umísťovat nové moduly místo těch starých.
Aj nova stanica moze vznikat postupne, tak isto ako je plan na Gateway. Staci vysniest PPE a prvy obytny modul a moze sa skumat 🙂
Velmi dobry napad je aj to co pisete. Pripojit na ISS povedzme 3-4 nove moduly, ktore by tvorili zaklad novej stanice. Rozbehnute experimenty by bolo mozne presunut na novu stanicu. V urcitom okamziku by sa tento zárodok od ISS oddelil a preletel na svoju novu orbitu. ISS by potom celu zhodili do atmosfery.
Postupne rozoberanie si predstavit neviem. Ako by sa odpojeny modul deorbitoval ? Manevrovacie motorceky maju len Zaria a Zvezda.
nasměrovat něco do atmosféry není až takový problém. Ale to asi není to podstatné. Stavět stanici propojenou je dle mého výhodné jelikož i první zárodek nové stanice může dobře fungovat za nižších nákladů než pokud by se řešila stanice na jiném místě. Celé zničení stanice si nedovedu představit i z hlediska toho, že to je mezinárodní projekt. Nicméně to jestli bude před zničením rozebrána nebo né je asi jedno. Každopádně se její konec blíží. Předpokládám, že NASA bude chtít novou ISS provozovat na čistě komerčním základu. Bude zajímavé jaké mezinárodní restrikce přijme.
No však já jsem taky nereagoval na vás, ale na akuhtr, viz výše. 🙂
A kolik těch lidí přivezl vždy raketoplán? Myslím, že se svými systémy stejně jako raketoplán si vystačí. Nový modul bude muset umět odstraňování CO2 v tom problém nevidím. H2O si dovezou na těch pár týdnů, co tam budou.
Pokud by šlo o B330, a Bigelow splnili co prohlašovaly, pak 6 navíc by nebyl problém, tak by záleželo jestli by měli zdroje pro jednoho vy zbytku stanice…
Pokud to chtějí, ale používat jako laboratoř tak tam tolik místa nebude. Je to stejné jako s maximální kapacitou Dragonu nebo Starship. Teoreticky to možné je, ale pro dlouhodobé použití nepraktické. Navíc by to asi stěží naplnili. Přeci jen těch zájemců nebude alespoň z počátku nějak mnoho.
Nijak nerosporuji. Jen myslím že by to bylo cool 🙂
Je to pravděpodobné Bigelow dopadl v testech dobře a v současnosti je to i nejrychlejší cesta jak postavit stanici u měsíce. Otestovat lépe modul připojený k ISS tedy dává smysl i z tohoto hlediska.
Vyzerá to tak, že ISS sa bude rozširovať. Ak budem veľký optimista, tak pribudne Nauka a povedzme 2 x Bigelow 330. Ako je to v takomto prípade s kapacitou systémov pre zabezpečenie života a tiež výroba elektriny? Sú k dispozícii prípojné miesta pre trvalé pripojenie a je miesto na prípadné nové panely na výrobu elektrickej energie? Alebo zrazu zistíme, že nemáme STS a teda ako to tam efektívne dostať. Osobne som za čo najdlhšiu životnosť ISS, videl som úvahy až o roku 2032. A to som v jednom SCI-FI filme videl ako sa ISS stala základom pre obrovskú stanicu.
Kapacita podpory života a panelů určitě stačit nebude musí být součástí nových modulů. F9 je na dopravu Bigelow 330 moc krátký, takže to bude na ULA. Starship naproti tomu dokáže dopravit i větší uvažované moduly. Jak moc se rozroste je otázka komerčního zájmu. Každopádně spíš vyroste postupně nová ISS jen s tou starou propojená. Životnost těch starých modulů nelze prodlužovat stále.
Áno, to je rozumná úvaha. Čo sa týka životnosti existujúcich modulov, tu by som to rozdelil na prístrojové vybavenie, ktoré sa predpokladám dá demontovať alebo vymeniť/nahradiť. A potom je tu skelet jednotlivých modulov, tam naozaj neviem, či je definovateľná maximálna životnosť. Možno by existujúce moduly po demontáži vybavenia mohli slúžiť ako základ novej stanice a ako skladové priestory hermetizované, prípadne bez. Stále som presvedčený, že “zošrotovanie” ISS nie je dobrá myšlienka ale som laik, nie odborník.
Zivotnost stanice je definovana prave modulom samotnym (tlakovou nadobou a spojmi medzi modulmi). Tak ako pisete, vnutorne vybavenie je mozne vymenit. Ja si myslim, ze vacsina systemov podpory uz mensou ci vacsou generálkou presli.
Pěkný článek. Nesedí mi tam jen to jedno euro za ISS na každého Evropana. Evropa nemá 8 miliard obyvatel :).
Vypadlo nám tam slůvko “ročně”. Už opraveno, díky za upozornění.
Pls fixni ešte “navedena ji do atmosféry” 🙂
Opraveno, díky.