Start Starship SN15 (Foto: SpaceX)
Přesně 19 let od svého založení se společnosti SpaceX podařilo poprvé úspěšně přistát s prototypem Starship. Kosmická loď se sériovým číslem 15 vzlétla do výšky 10 kilometrů a o pár minut později provedla komplikovaný manévr a měkce dosedla na přistávací plošinu. Všechny předchozí prototypy Starship byly zničeny při totožných zkušebních letech. Nyní by měl následovat podobný test Starship SN16 a poté možná SN15 odstartuje podruhé.
Starship SN15 je nejnovější dokončený prototyp kosmické lodi Starship, který se od svých předchůdců SN8 až SN11 výrazně liší. Stále má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a pohánějí jej tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku, avšak Elon Musk uvedl, že tento prototyp obsahuje „stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru a motorů“. Prototyp SN15 byl dokončen začátkem dubna v Boca Chica v jižním Texasu a následně prošel pozemním testováním na nedaleké startovní rampě. Po tlakových zkouškách byly na Starship nainstalovány Raptory SN54, SN61 a SN66 a loď absolvovala dva statické zážehy. Zajímavostí je, že SN15 byl první prototyp, u kterého nebylo nutné v rámci pozemního testování vyměnit ani jeden Raptor, což by mohlo svědčit o jejich vyšší spolehlivosti.
Let Starship SN15 do výšky 10 km nakonec proběhl 6. 5. v 00:24 SELČ. Loď zažehla své tři motory Raptor a vydala se směrem k zatažené obloze. Starship pak stejně jako u předchozích testů postupně vypínala jednotlivé motory a ve výšce 10 kilometrů došlo po vypnutí posledního k překlopení lodi do horizontální polohy. Následoval volný pád, během kterého byla loď ovládána aerodynamickými klapkami na přídi a na zádi. Kombinace oblačnosti a výpadků videosignálu sice způsobila, že ze samotného letu jsme toho živě moc neviděli, ale to pak vynahradily záběry z přistání. Starship totiž vůbec poprvé úspěšně provedla složitý přistávací manévr, který zahrnuje opětovné zažehnutí motorů Raptor, přetočení do svislé polohy, vyklopení nohou a dosednutí na betonovou plošinu. Jakmile se usadil rozvířený prach, bylo evidentní, že Starship SN15 přistála v pořádku. Jediným problémem byl menší požár u spodní části lodi, ale komentátor SpaceX uvedl, že to není nic neočekávaného vzhledem k tomu, že Starship používá jako palivo metan. Oheň se zanedlouho podařilo uhasit, takže se naštěstí neopakovala situace jako u Starship SN10, která jakž takž přistála, ale 8 minut poté vybuchla následkem poškození z příliš tvrdého dosednutí.
Vládnou však nejasnosti ohledně toho, jaká vlastně měla být zážehová sekvence motorů před přistáním Starship SN15 a jestli tedy proběhla podle plánu. Komentátor totiž v živém přenosu nejdříve uvedl, že pro přistání se zažehnou všechny tři motory, ale dva z nich pak budou vypnuty. Později ale zmínil, že se zažehnou tři motory, pak se jeden vypne a pokud bude potřeba, vypne se ještě jeden. Přistání ale nakonec zdánlivě celé proběhlo se dvěma motory. Začátek zážehu ale nebyl v živém přenosu dobře vidět, a není tedy jasné, jestli se záměrně zažehly jen dva motory, nebo se měly zažehnout tři a jeden selhal, nebo se zažehly všechny, ale jeden se vypnul tak rychle, že to v přenosu ani nešlo vidět kvůli výpadku obrazu. Každopádně ať to bylo jakkoli, přistání se nakonec podařilo na jedničku. Dobrou zprávou pak také je, že tepelný štít lodi přečkal testovací let v dobrém stavu – z fotek po přistání vyplývá, že odpadla jen jedna z více než tisícovky destiček.
SpaceX nyní má poprvé k dispozici již použitý prototyp Starship a nabízí se otázka, jak s ním dál naloží. Elon Musk uvedl, že SN15 možná provede svůj druhý let „již brzy“. Nepůsobí to však příliš definitivně a navíc to Musk pronesl ještě předtím, než SpaceX mělo možnost zkontrolovat stav SN15 po přistání. Každopádně se očekává, že ze všeho nejdříve proběhne let příštího prototypu SN16, jehož výroba byla aktuálně dokončena, a teprve poté se uvidí, co bude s SN15. Není ani jasné, jestli bude SN15 převezena zpět do montážního areálu, nebo budou případné inspekce a opravy provedeny přímo na rampě. Nabízí se také otázka, jestli budou před případným druhým letem vyměněny Raptory za nové kusy, nebo ne. A pokud SN15 opravdu poletí podruhé, provede opět jen let do 10 km, nebo SpaceX zkusí nějaký náročnější test?
To samé platí pro Starship SN16, což je prototyp, který je v podstatě úplně stejný jako SN15 a aktuálně byl dokončen, takže bude brzy převezen na rampu. Není ale jasné, jestli absolvuje opět let do 10 km, nebo už SpaceX zkusí větší výšku či nějakou jinou úpravu parametrů letu. Zároveň se neví, jestli úspěch SN15 nějak ovlivní osud prototypu SN17, jehož kompletace ještě nezačala. Spekuluje se, že otestování SN15 a SN16 možná bude SpaceX stačit, a tak třeba rovnou přejde na pokročilější prototyp SN20, který už má být schopen letů na oběžnou dráhu a jeho výroba už je v pokročilém stadiu.
Na závěr bych rád zasadil úspěšný test Starship SN15 do širšího časového kontextu. Let shodou okolností proběhl v den 60. výročí letu Alana Sheparda, který se stal prvním Američanem ve vesmíru. Zároveň SN15 vzlétla přesně 19 let od založení SpaceX. Společnost toho za tu dobu stihla opravdu hodně – vyvinula Falcon 1, Falcon 9, Falcon Heavy, znovupoužitelný první stupeň, motory Kestrel, Merlin, Draco, SuperDraco a Raptor, lodě Dragon 1 a Dragon 2, satelitní konstelaci Starlink a nespočet prototypů Starship. Taková rychlost je v kosmonautice vskutku neslýchaná. A pokud se zaměříme jen na vývoj Starship, 2 roky před úspěšným letem SN15 ještě ani neodstartoval Starhopper a přesně před rokem teprve proběhl úplně první statický zážeh jednoho z prototypů Starship, jak je známe dnes. Za posledních 12 měsíců tedy proběhly testovací lety Starship SN5, SN6, SN8, SN9, SN10, SN11 a SN15 a navíc nespočet menších testů. Opravdu ještě někdo pochybuje, že se SpaceX podaří letos dopravit Starship na oběžnou dráhu? 🙂
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Dobrý den, v posledním odstavci kde jsou vyjmenovány lety Starship není uvedena SN9. Jinak článek parádní, jako celý web. Díky za vaši práci! :)
Díky za pochvalu i upozornění. Opravil jsem to.
btw
https://www.youtube.com/watch?v=TdLv62ZVl6I
"Opravdu ještě někdo pochybuje, že se SpaceX podaří letos dopravit Starship na oběžnou dráhu?"
Na obeznou drahu nebo do vesmiru?
Ja myslim, ze na obeznou drahu letos 2021 nepoleti.
Ale do vesmiru (nad Karmanovu hranic 100km se letos podivaji.
Opravdu jsem myslel oběžnou dráhu. Interně plánují první orbitální start už na léto, takže i když vezmu v potaz velké zdržení, tak se to podle mě letos stihne.
Pane Petře, já vám věřím!
Já jsem někdy předloni na diskuzi o SLS na kosmonautixu napsal, že si myslím, že SS bude nahoře dříve, než SLS. Dneska z toho mám dobrý pocit. 😉
Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Pravda do března 2022 je hromada času. Je to dáno tím, že se SLS vleče jako smrad.
Hop už byl :D a SLS zatím neskočila...
Ten poslední odstavec je boží ✌️
Zajímalo by mě zdali se někdy vrátí k vetšímu typu, myslím tím 12m v poloměru. Pokud se hodně rozšíří stávající, tak mě napadá, že by se sx mohlo spíš vrhnout na výrobu mega lodě na orbitě.
Podle prvotních prezentací měl být průměr 12m. Pak to zmenšili na 9m, což jsou aktuální prototypy. Nicméně Musk v jednom tweetu zmínil, že se uvažuje o příští generaci s dvojnásobným průměrem, tj. 18m. Z toho se dá odvodit, že objem nádrží by vzrostl s třetí mocninou, tedy zhruba 8×, což znamená že nosnost na LEO by vzrostla ze ≈100t na ≈800t.
raketová rovnice je neúprosná a pokud osmkrát zvýšíte nádrže na palivo nevzroste nosnost přímo úměrně osmrkát ale logaritmicky
... to taky není pravda.
Jestli chceš dvojnásobnou nosnost... tak stačí dvojnásobek paliva. POKUD dokážeš dodržet:
1) stejné rozdělení stupňů
2) stejný (nebo lepší) poměr tahu k hmotnosti (tzn. pokud používáš stejné motory - tak se ti jich tam musí vejít 2x tolik)
3) stejný (nebo lepší) poměr hmotnosti konstrukce k hmotnosti paliva
(jestli se ti na tom "něco" nezdá - tak si to představ jako 2 rakety pevně spojené na jednotlivých stupních k sobě zcela nehmotným lepidlem).
"Finta" těch obřích raket je právě v tom, že můžou mít lepší poměr hmotnosti konstrukce k hmotnosti paliva než 2 rakety ...
(Za stejných podmínek - pokud vezmeš 8x více paliva - a dokážeš tu raketu postavit lehčí než 8x hmotnost původní rakety - tak se můžeš dostat i na více než 8x vyšší nosnost).
Ve vesmíru, který obýváme, pokud zvětšíš jen průměr (válce) pak... objem rozhodně se třetí mocninou nevzroste...
Ok, omlouvám se, měl jsem explicitně napsat, že předpokládám, že kromě dvojnásobného průměru bude i výška rakety dvojnásobná.
Ono to není reálné především proto, že bys musel mít téměř 2x silnější (tah) motory v poměru k ploše, kterou zabírají, než je raptor.
Raptor má průměr 1,3m maximální tah řekněme 2,2MN
BE-4 má průměr okolo 1,9m maximální tah někde kolem 2,5 MN
SSME - RS-25 - má průměr okolo 2,4m maximální tah někde kolem 2MN
(Průměry konce trysky. Navíc je třeba počítat s místem pro naklánění a dalším servisním místem).
Tyhle věci v podstatě určují jak "vysoká" raketa nad tím může stát.
Napsal si 2x větší průměr ... tak jsem bral průměr - navíc je to podstatně reálnější než (násobné) zvětšení ve "všech" rozměrech (tedy i do výšky) protože:
Zvětšení výšky rakety je ve skutečnosti daleko větší problém, než zvětšení průměru. Zároveň totiž musíš mít silnější motory (co do tahu v poměru k ploše, kterou fyzicky na spodku rakety zabírá). Zjednodušeně - pokud zvětšíš výšku na dvojnásobek, tak při zachování fyzických rozměrů (zabrané plochy) motoru, musíš z něho vydolovat (skoro) dvojnásobný tah.
V kosmonautice předpokládám neplatí, že když chcete 2x větší raketu, že stačí cca 4x větší nádrže, ale mnohem větší.
Co přesně si představuješ pod "2x větší".
No viz předchozí diskuze, tedy 2x větší průměr a tedy 4x větší hmotnost nákladu.
Tak start takové rakety, to by byl neskutečný masakr. Pri odletu z Floridy by se snad třásla okna az ve Washingtonu :D
Při startu Saturnu V s Apollem byly zaznamenány otřesy v New Yorku
Opravují se. Při vzletu z Floridy se budou trast okna az v Praze.
Jestli neprehanel,tak ma v planu 18m,ale je otazka jesli dotoho po zkusenostech s 9m budou chtit jit.
Pochybuji, ze se Starship letos dostane na orbitu, protoze tam je hodne dalsich problemu. Cela SuperHeavy je absolutne neotestovana a bojim se, ze mezi StarShip a SuperHeavy muze byt mnohem vetsi rozdil, nez se zda (viz Elonovy komentare o tom, jak slozite bylo nakonec udelat Falcon Heavy). V kazdem pripade pokud ne letos, tak pristi rok. A pak bude dalsi velky problem navrat a precerpavani paliva.
Ale doufam, ze to letos precijen stihne.
Tak k SH uz odzacatku pristupujou ze bude mnohem snazsi jak Starship.Co je nove je jen zachytavaci system...
Nového bude hodně. SH nebude pouze větší verzí Falconu. Dvakrát větší raketa neznamená, ze všechny koty konstruktér akorat vynasobi dvěma a jde od toho. Ve skutečnosti musí navrhnout celou raketu znova. I přes nesporné úspěchy je SpaceX v letu na Mars teprve na začátku.
Škálovatelnost zde však hovoří jasně ve prospěch větší stability i lepší strukturální únostnosti.
Na jednu stranu máš pravdu, nicméně větší raketa znamená větší hmotnost. A pokud je něco těžší, tak potřebuješ více energie na to, abys to dostal do vzduchu. Namahani konstrukce pak dosahuje obludnych hodnot. Navíc se pak dostavas do bodu, kdy nelze zvýšit odolnost konstrukce přidáním materiálu.
Pravdu díš.
Zrovna ten zachytávací systém bude oříšek. Trochu se obávám, že to bude ještě víc zapeklité než chytání aerodynamických krytů a nakonec se budou muset vrátit k nohám. Opravdu si neumím představit, jak by rozžhavené místo u kloubů přistávacích kormidel uneslo celou loď. A pro obří "ruce" podle mě zas není čas a finance. Ale držím palce, aby se co nejdřív našlo to nejvhodnější řešení.
Zachytávat se nebude nakonec za kormidla, ale specielní závěsy pod nimi
Ta kormidla jsou na ten tah stavěná, brzdí pád rakety. Na věži bude muset být zařízení, které zajistí, aby náraz byl jako do bavlnky. BN bude mít jinou konstrukci nežli SN. BN staticky musí nést SN, což bude znamenat zesílení. Navíc podstatně větší množství paliva.
SN je lehká plechovka od pepsi. BN je podstavec pro ní.
Myslím si, že ten tah vzdušných proudů je o řád někde jinde než váha celého prvního stupně. Na zachycení nelze používat nic subtilního, když to můžou ožehnout motory a zároveň to musí být pružné. Navíc prvních pár pokusů může skončit kompletní přestavbou přistávacího areálu.
Když se plánovalo přistávat na naklápěcí nohy/křídla, tak jsem tomu řešení nedůvěřoval a nakonec byla tato koncepce opuštěna. V tomto případě cítím trochu větší šanci na úspěch, ale je to podle mě už dost na hraně a sám jsem zvědavý, kam až je fyzikální zákony a technické možnosti pustí. Třeba bude v horní části SH záchytný límec, který rozloží váhu po celém obvodu a bude po problému.
S tím límcem to je docela dobře možné. Dle mne ale bude daleko důležitější dostat spodni sukní s 28 motory na nějakou podpěru - zem. Přece jen 28 motorů + spodní část bude okolo cca 100 tun+ zbytek paliva a pokud bude nevyztužená tak tah z důvodu gravitace spodek utrhne. Musí jet nějaké raptory, které budu celou sukni tlačit nahoru, než to dosedne.
Tato obava je zcela zbytečná - pevnost i obyčejné oceli je dostatečná k tomu, aby 100 tun uneslo 20 cm2, tj. 2000 mm? Obvod SH je cca 28 metrů, takže pokud bude plášť silnější než cca 0,07 mm, tak se to neutrhne. Mnohem horší je cesta nahoru, kdy ty stejné motory tlačí před sebou plný SH + SS. Pokud vydrží tohle, tak viset za vršek může úplně bez obav a to i poměrně dynamicky při zachycení.
Jj, jsem taky docela zvědavý na ten kolosální lapac. Je to novatorske řešení, taková mám rád. Zejména, když přinese bonus v podobě možného odlehčení SH. Az bude ono monstrum na Světě, tak doufám ze nějaká dobrá duše udělá o tom podrobný článek. Moje profesní zvědavost je natešená.
Domnívám se, že integrační věž netrpí neduhy otevřeného moře v podobě vzdušných proudů či vlnobití a přistávající raketa je taky o něco stabilnější, než kryt na padáku. Neříkám, že to bude brnkačka, ale Falcony se trefujou hezky na střed.
Jestli závěsy něco unesou, to je dáno jejich rozměrem. Klidně i trochu horký. Neponesou loď, nýbrž raketu.
A argument "podle mě není čas a finance" zavání věštectvím. Nemyslím, že by někdo z nás věděl, na co mají ve SpaceX peníze a na co čas.
Nebo?
"Mezi StarShip a SuperHeavy muze byt mnohem vetsi rozdil, nez se zda"?
Myslím, že nikdo nepochybuje, že jsou to zcela odlišné stroje koncepcí letu. A přecejen u SH to bude v duchu Falconů, jen o něco stabilnější díky rozměrům. Proto je tolik sledovaný pokrok kolem SS. To bude ten větší oříšek.
Superheavy bude pro vzlet i přistání důležitější, protože více motorů. Tzn. záchrana více motorů.
Je rozdíl, když se nepovede přistání nákladní verze SS z orbity se 6-ti motory a 28 motorů u BN.
A na co bych se ptal Slona já?
Kolik raptorů musí StarShip mít, aby odletěla plně natankovaná, a jak vysoko by doletěla? Jak vysoko by doletěla se třemi motory?
Jak by se lišila přistávací sekvence u StarShip, která by se vracela s lidmi od Měsíce? A jak s 200 lidmi na trase New York-Sydney?
Tak já předpokládám, že na dopravu po zemi by stačily suborbitální lety, takže místo vakuových raptorů by se doplnil nějaký počet normálních raptorů = starship pro dopravu po zemi bude lehce jiná jak pro dopravu na orbit a dál
Ja hlavně pokládám celý nápad (SS) využít pro transport na Zemi jako ne moc stastne rozhodnutí. Letenky budou pekelně drahé a let nebude nijak pohodlný. Navíc přistávací plošiny budou daleko od města. Přeprava mezi plosinou a městem sebere kupu času. Navíc mám obavy i o bezpečnost. Už jenom z koncepce provedení designu a průběhu letu těžko dosáhnou stejné bezpečnosti jako letadlo.
Do USA za hodinu namísto za dvacet? Já bych to bral. Prostoje před/po jsou v obou případech, ty se vykrátí.
Dvacet hodin let do USA netrvá. Pokud ovšem nezapocitavas i čas ztracený přestupem a nutnou dobou být na letišti včas (tj.další min dvě hodiny před odletem). Pak by bylo dobré ale počítat s těmito prodlevami i pro lety SS, nikoliv jenom s čistým časem letu. Navíc cena za let bude vyšší než je v business class (srovnatelná nebo možná i vyšší než ma nyni sluzba private jet). Takže lidí, kteří si to budou moci dovolit moc nebude. A z těch co na to mít peníze budou, pak odpadnou ti, kterým to nebude vyhovovat z pohodlnosti , strachu nebo zdravotních důvodů. Dalším kamenem úrazu bude četnost letů. Mimo koronakrizi není problém odletět kamkoliv kdykoliv. Kolik letů bude SS obsluhovat ? Pravděpodobně propoji jenom nejvzdálenější a největší světové obchodní aglomerace. Čili stejně se tomu letadlu člověk nakonec nevyhne. A kombinace letu letadlem a SS je s časového hlediska pitomost, protože cesta letiště - SS port zabije tolik času, ze bude rychlejší využít přestup rovnou na letistit jiným letadlem. Neříkám, ze mám pravdu a kdoví, třeba SS bude prostředkem budoucnosti. Ale zatím tam nevidím žádný benefit (mimo zážitků z letu samotného pro nás nadšené fanoušky ).
SS vyřeší jen některé lety a tam může mít časový význam. Třeba dvě velká vzdálená města.
Však to já taky myslím. Propojí pár největších a nejvzádlenějších měst. Přesně tak to udělalo i Air France a British airways s jejich Concordem. Místo zisků to byl ale obrovský finanční propadák. A to "letenka" (nebo rakeťenka, nevím jak to nazvat) SS bude určitě dražší než byl Concorde.
Jako úvaha to není špatné, ale k relizaci toho asi nedojde. Toť můj názor.
Cena letenky - raketěnky je součet nákladu na let, poplatek hubu - kosmodromu, poplatky řízení provozu a poplatky za hluk a pojištění.
U nákladu na let jde o celkovou výdrž a údržbu motorů rakety. Pak o cenu paliva.
Samozřejmě čas, potřebný na přípravu rakety je taky důležitý.
Kosmodrom ať na souši nebo na moři bude použitelný jen pro Starship, drahé.
Výhoda časové úspory také dle mne nebude. I kdyby lidi nastupovali do připravené naplněné Starship, tak ji opustí až po tom, co bude SS bezpečná - venting paliva.
Samozřejmě připrava cestujicích na blití zabere nejvíce času.
Takže to bude opravdu drahé oproti letence letadlem.
Za to se ale podívají do vesmíru nad 100 km a zažijí stav snížené gravitace.
Na venting paliva jsem úplně zapomněl.
Ještě dodám další negativum SS a to je masivní spotřeba paliva. Navíc se jedná o methan čili nejhorší skleníkový plyn. Kritické jsou hlavně úniky nespaleneho paliva (zejména venting).
Když tohle pripoctu k nehospodarne bitcoin pyramide, tak nějak přestávám věřit Elonovi, ze mu jde o klima.
Doplním sám sebe. Kritika SS vůči životního prostředí se týká výlučně transportu lidiček z jednoho místa na druhé v rámci planety Země. Fakt nevidím benefit masivní spotřeby zdrojů pro to, aby se pár lidí dostalo do cíle o deset minut dříve. V případě meziplanetarniho systému se naopak jedná o velmi úsporný projekt, protože dosavadní styl jednorázových raket by byla pohroma.
Další co je podělaný z globální změny klimatu.
Koukni na globální teploty:
https://www.woodfortrees.org/plot/hadcrut4gl/from:2010/to:2022
Nechybí ti tam hokejka?
Kde soudruzi z IPCC, bidencompany, eurosojuzoví greendealové dělají chybu?
Od roku 2016 to nějak na hokejku nesedí.
Všiml jste si brutálně zesílené sopečné činnosti 2021?
Bude další ochlazení?
Bude velké zemětřesení v Chile? Jako v roce 1960?
Přiští zimu spálíte manželce židle, aby jí nebyla zima.
A uděláte si elektrickou pauzu, jako měli v Texasu 2021.
Na ten let na Mars si musí Starship vydělat. Klidně malými skoky s turisty na Libavou.
Rozpočet NASA tuneluje boeing, senátoři apod. Tam to tolik nepomůže...
Zadej si do svýho grafu období 1900-2022 a uvidis...
Podelany nejsem, ale mám oči. Změny klimatu jsou i přírodního rázu, ale ty probíhají v rámci tisíciletí (nepočítám náhle katastrofy). Čili rostlinné a živočišné druhy se dokáží plně adaptovat. Tahle změna probíhá strašně rychle. V rámci jednoho lidského života. Nejde jenom o klima, ale vůbec o rychlost devastace přírody na souši a na moři. Intenzivní hospodářské chovy a populační exploze třetího světa (populace africanu se každých dvacet let zdvojnásobí - za 40 let bude africanu více než je zbytek populace světa do hromady). To je definitivní konec civilizace, protože zdroje nebudou stačit uspokojit poptávku ani po základních potřebách. Čili na nějaké plýtvání bez smyslu prostor není. Cesta obnovitelných (nevycerpatelnych) zdrojů je logická nejenom z hlediska ekologického ale i ekonomického.
Právě že ty změny způsobují odjakživa náhlé katastrofy ve formě zesílené sopečné činnosti. Tak teď ty oči otevři, aby jsi viděl, jak se bude ochlazovat.
Co se týče afričanů, tak tam je moc neziskovek, které je krmí. Jen tu porodnost neziskovky neumí omezit.
Tohle téma sem nepatří. Další diskuzi budu mazat.
No plně natankováná neodletí s třemi motory to by jich muselo být 6. Musí tam být ten první stupeň pokud má letět plně natankovaná.
Starship má mít 3 vakouvé a 3 atmosférické. Superheavy bude mít 28 atmosférických.
Samotná Starship by bez nákladu nebo s nějakou lehkou družicí se asi mohla dostat i na orbitu.
Lunární Starship se vracet nebude, ta už tam zůstane. Astronauty se zpět bude vracet Orion.
Neni to tak, ze ma mit 3 atmosfericke a 3 vakuove Raptory? A bud pojedou jedny, nebo druhe? V takovem pripade se plne natankovana se tremi motory dostane na orbitu, pokud je SH udela prvni stupen.
ELONA, Debilní autocorect
Moc hezke shrnuti a rozbor Petre, tyhle tvoje clanky mam moc rad.
Dobrý den,
já vím, že se opakuji, ale opět skvělý článek a díky za něj. Kladete spoustu otázek, které si klade většina těch, kteří projekt Starship sledují, otázek, na něž nám dá odpověď (doufejme), blízká budoucnost. SpaceX je opravdu fenomén, který se vyplatí sledovat, protože, jak se vznešeně říká, píše dějiny. V tomto konkrétním případě to není fráze. Někteří komentátoři na youtubu, a nejsou to žádní amatéři, považují úspěšný testovací let SN15 za převrat v dějinách kosmonautiky. Úspěšným dokončením projektu Starship získá (celosvětová) kosmonautika levné "vozidlo" kterým bude možno vynášet na oběžnou dráhu Země stotunový náklad tak "levně", že se o tom dosud nikomu ani nesnilo, kterým bude možno lítat k Měsíci i dále, na Mars, k jeho měsícům atd. Tak uvidíme, pokrok je to opravdu nesmírný, těším se na další vývoj. Že se Starship letos podívá na oběžnou dráhu, o tom nepochybuji, ale jestli se jí podaří přistát? Uvidíme. Cesta je ještě hooodně dlouhá.
Já jsem teda velký optimista, ale tohle za velký převrat ještě nepovažuju. Je to spíš kulminace dosavadního vývoje se započítáním zkušeností z Falconu 9. Za převrat budu pokládat, až se jim povede přečerpání pohonných látek na oběžné dráze a přistání toho tankeru. Tím dokážou, že je opravdu možné mít velmi nízké náklady na start a zároveň díky dotankování letět kamkoliv ve Sluneční soustavě při zachování velké nosnosti. Tohle očekávám do dvou let. To bude teprve revoluce!
Osobně si myslím, že belly flop je těžší než tankování. Autonomní dokování není nijak zajímavé, a robot co spojí dvě trubky nezní tak složitě
To vážně? A jak si teda představuješ to tankování? S podélnou rotací,s osovou nebo pomoci trysek kdy bud akceleruješ,čí brzdíš?Každé řešení má pak dostatek návazných problémů které je třeba řešit.Každý s dostatečnou představyvostí si pak může vyvodit které je nejjednodušší,nejúspornější,atd
Je to tak, zrychlování kompletu bude asi to nejjednodušší. Metanu i kyslíku, co se přemění na plyn bude dostatek.
Celek se skládá ze spousty malých dílků. Tento dílek byl jeden nejdůležitějších.
Cesta je ještě dlouhá, svatá pravda. Tak snad se to povede a 1000x...