Lady s Teslou: Překvápka s nabíjením elektromobilu
„Hele, na nabíjení elektroauta není nic složitýho, prostě píchneš kabel do zásuvky, a je to.” Tak takhle jednoduché to vždycky úplně není. V tomto díle napíšu, v čem jsem se musela zorientovat, než jsem začala nabíjet elektromobil. A že toho není úplně málo.
Pozn.: Text níže je z kategorie elektromobilů (EV) zaměřen na čistě bateriové elektromobily (BEV), nikoli hybridy (HEV), plug-in hybridy (PHEV), apod.
Jestli bych chtěla v elektromobilním světě něco zjednodušit, tak je to nabíjení. V minulém díle jste se dozvěděli, na co se při přechodu od spalováku k elektroautu připravit obecně, dnes povím, co jsem musela vstřebat, abych uměla kdekoli naší Teslu „tankovat”. Tedy ano, k elektroautu jsme dostali kabel, který můžu strčit doma do normální zásuvky, ale s tím bych to auto nabila za 30 hodin. Taky bych nemohla jezdit delší cesty mimo síť teslích dobíjecích stanic (Superchargerů). A tak je dobré znát i další možnosti nabíjení elektromobilu, a co vás při tom může potkat.
Nabíjení Tesly Model 3
Nabíjení, kilowatty a kabely
Moje dosavadní zkušenost s bateriemi byla maximálně z počítačů a mobilu, což úplně nestačí. Hned na začátku jsem se tedy musela naučit rozlišovat střídavé AC nabíjení (z normální pomalé zásuvky 3,6 kW, případně z rychlejší 11–22 kW) a rychlé stejnosměrné DC nabíjení (50 kW až ultra/hyper rychlé dobíječky se 150 až buhvíkolik kW). K tomu existují různé konektory a kabely, redukce a různokolíky v cizích zemích. No ještě že jsme se snad u veřejných nabíječek v Evropě už ustálili na dvou standardech (Mennekes Type 2 pro AC a CCS pro DC nabíjení). Kdo v těch kabelech nemá úplně jasno, mrkněte na tento článek na TZB-Info nebo video od ElectroDad.
Taky jsem se musela přeučit z objemu „nádrže“ v litrech na kilowatthodiny, ale aby to bylo veselejší, naplnění baterie se běžně sleduje v procentech. U Tesly se dá ještě přepnout z procent na zbývající kilometry, ale to mi úplně nedává smysl (viz minulý článek). A dostala jsem za uši, že kilowatthodina (kWh) rozhodně není kilowatt za hodinu (kW/h). Myslim, že to bude pro lidi matoucí, ale můj návrh zavést místo toho pro objem baterie jednotku ELON (ELektrický kapacitON), se asi neujme. 😀
Naše 3 kabely na AC nabíjení (DC nabíječky mají kabel svůj)
Nabíjení doma a destination charging
Podle statistik se z 90 % elektroauta nabíjejí doma (příp. v práci), tedy když stojí a nepoužívají se, takže to člověku nezabere žádný čas. A to je i náš případ. Překvapilo mě, že ač máme najeto přes 6 000 kilometrů, tak s výjimkou první cesty z Polska (popsané v předminulém článku) jsme měli potřebu nabíjet na veřejných nabíječkách jen asi šestkrát.
Nabíjíme běžně doma z 3fázové zásuvky (červený pětikolík), co mívají rodinné domy třeba pro cirkulárku. Koupili jsme přenosnou nabíječku od české firmy Inchanet (tzv. chytrý kabel) a aktuálně to stačí. Ta nabíječka neni teda úplně za hubičku (12 tis. Kč), ale dá se kdykoli odpojit a vzít s sebou, a stejně bychom ji pořizovali. Běžně nabíjíme jen asi do 60 %. Denně totiž vyjedeme jen 10–20%, což se dobije zpět asi za 1–1,5 hodiny (celá baterie 0–100 % by se naplnila přes noc). Jsou ale i tací, co denně nabíjejí pomalounku z běžné zásuvky a stačí jim to. Firmy zase doporučují instalovat tzv. wallbox (cena 20–50 tis. Kč), ale ten budeme pořizovat až asi pro řízení nabíjení dvou aut.
3fázová zásuvka (3x 16 A), ze které denně dobíjíme
Ještě tedy nemáme ustáleno, jak často nabíjet. Ono nám stačí tak 1–2x za týden, ale to na to člověk musí myslet. Tak možná je lepší si vypěstovat návyk jak u mobilu a každý den to píchnout do zásuvky. Kupodivu mi to přijde méně obtěžující než jet jednou za čas na benzínku, stát tam často frontu na stojan, frontu na zaplacení, čuchat benzínové smrady, řešit placení, atd. Což neříkám, že se nemůže změnit, nebo to někdo nemůže mít jinak.
Další místa, kde jsme nabíjeli, byla tzv. destination charging, tedy v cíli cesty jsme píchli auto přes noc do zásuvky nebo na wallbox. Dozvěděla jsem se, že u staršího domu je dobré snížit proud (buď na nabíječce nebo v autě), abych majitelům nevyhodila pojistky nebo nevyhořeli. V Tesle se dá nastavit, aby se auto nabíjelo jen v určitý čas v noci a jakým proudem, a v aplikaci na mobilu na dálku můžu nabíjení zastavit, spustit nebo nastavit limit.
Ovládání limitu a nabíjení na dálku v mobilní aplikaci Tesla
Veřejná síť dobíjecích stanic
Pokud jedu delší cestu do neznáma, primárně využívám Superchargery přímo od Tesly, což je super jednoduché. Ale těch je zatím v ČR jak šafránu, tak je dobré vědět, jak nabíjet jinde. Naštěstí síť jiných veřejných dobíječek je u nás už docela hustá. Počítejte ale s tím, že ne vždy jsou na místě, kde by si člověk mohl dát něco k jídlu nebo si odskočit. Vcelku nemile mě taky překvapilo, že každý poskytovatel má jiné podmínky a jiné způsoby aktivace nabíjení. Informace o tom se najdou na mapě u příslušné stanice.
Je teda někde mapa všech dobíjecích stanic? Ne. A proto mám v telefonu různé appky a linky na mapové portály. V nich se dají zadat různé filtry (konektory, rychlosti nabíjení..) a některé dokonce ukazují aktuální funkčnost a obsazenost stojanů. Nejlepší je prý Plugshare, případně Chargemap, dál existuje EVmapa, Fdrive mapa, Nabijto, Plugsurfing, použít lze i Google mapy nebo dokonce aplikaci Nabíjím zadarmo ukazující jen nabíječky zdarma. Mapa přímo v Tesle ukazovala dřív jen Superchargery, teď tam jsou i nabíječky některých třetích stran, ale ne všechny.
Veřejná dobíjecí síť v ČR (Zdroj: Plugshare)
Může člověk vůbec jen tak přijet na nabíječku, co najde na mapě? V podstatě ano, ale nabije dráž než s registrací u poskytovatele. Taky je většinou potřeba mít mobil s možností platby, případně appku k načtení QR kódu. Pokud je člověk registrován, pak na místě neplatí, ale přijde mu jednou měsíčně faktura k zaplacení nebo si poskytovatel přímo strhne peníze z karty nebo z účtu. V případě, že se to nepodaří, stává se, že třeba Tesla zablokuje autu DC nabíjení. Snad jednou budou všechny tyhle krabice umět i normální platbu bankovní kartou.
Ne vždycky se na veřejné dobíječce ale člověku podaří nabít a je potřeba s tím počítat. V takovém případě, nebo v zahraničí bez znalosti cizího jazyka to pak znamená přejezd na jinou dobíjecí stanici. Důvodem může třeba být, že ne všechny dobíjecí stanice fungují 24 hodin denně (mělo by být uvedeno v jejich popisu v mapě). Občas se zase stane, že je veřejná dobíječka porouchaná nebo nefunguje dobře. Bývá to vidět v příslušné appce, nebo případně na stojanu bývá telefonní číslo, kam se přímo na místě dá zavolat a problém pořešit. Když jsem testovala dobíjení bez registrace u PRE, nefungovalo to, a týpek na telefonní lince mi to musel pustit na dálku. Další negativní zkušenost mám s Ionity, kde se mi také nepodařilo bez registrace nabít, protože po naskenování QR kódu házela webová stránka urputně chybu. A na telefonu, co byl na stojanu, to nikdo nebral. Volali zpátky, až když už jsme byli pryč, a ještě nemluvili česky, což může být pro někoho problém.
A třeba GreenWay nabíječka v Kútech hned za hranicemi na Slovensku je v oblasti s tak mizerným signálem, že jsem tam prostě tu aplikaci (nutnou pro spuštění nabíjení) na místě nestáhla. No a občas na dobíječkách nenabijete prostě proto, že tam druh Homo sapiens hulvatus fosilus svým spalovacím miláčkem stání přímo blokuje.
Bojím se teda, že zůstanu někde stát s vybitou baterií? Ani ne. V nejhorším případě je běžná elektrická zásuvka v každém domě a nabiju tam dost na dojetí k nejbližší rychlonabíječce. Člověk tak ztratí maximálně nějaký čas, než že by někde zůstal viset. Někteří šťastlivci teda ujedou na 0 % ještě 15 kilometrů, ale Tesla to myslím nedá a ani se to nedoporučuje.
Tedy poučení číslo jedna: mít vždy v „nádrži” rezervu, a cesty do neznáma, kde nejsou po ruce Superchargery, je prostě nutno dopředu plánovat.
Plánování delších cest
S plánováním dobíjení na delších cestách pomůže A Better Route Planner. Ten umí optimálně rozvrhnout jednotlivé zastávky, brát v potaz typ auta, s kolika % chci dojet, atd. Může být totiž výhodnější zastavit 3x na kratší dobu než 2x na delší, a ještě dojedu do cíle dřív. Pro představu, na Superchargeru nabiju za 10 minut na dalších cca 100–150 km jízdy.
Příklad plánování cesty do Chorvatska (Zdroj: A Better Route Planner)
A bývají na veřejných nabíječkách fronty? Většinou moc ne, až na ty zadarmo u nákupních center, a dost vytížený je Supercharger v Brně. Na blízkých 4 dobíječkách ČEZ a PRE vidím naopak většinou obsazené max. 1 místo ze 2. A třeba u Ionity díky ukrutným cenám můžete prý oprašovat pavoučí sítě. Fronty ale můžou časem nastat, zejména pokud by Česko zaostávalo v rozvoji dobíječek.
No jo, ale když budou mít všichni elektromobil, nastane blackout! Nebo ne? Katastrofické scénáře počítají s tím, že celý národ bude se současnou infrastrukturou dobíjet najednou celou baterii a na veřejných nabíječkách. To ale většina lidí nedělá. Téma rozvoje dobíjecích sítí rozebíral třeba ElectroDad ve videorozhovorech se zástupci EON a Ministerstva dopravy.
Největší americký Tesla Supercharger stojí v Kalifornii a má 56 stanic (Foto: Tesla Oracle)
Ceny nabíjení
Zatímco nabíjení elektromobilu doma může stát i 2,50 Kč za kWh (a tedy cca 0,40 Kč na km), veřejné dobíjecí stanice jsou krapet dražší. U některých veřejných stanic se dá dobíjet i zadarmo, ale to myslím brzy skončí. Pro delší cesty po Česku jsem se zaregistrovala u ČEZ, PRE a E.ON, kteří aktuálně nabízejí i tarify bez paušálu, s cenami 5 až 9 Kč za kWh. Někde je nutno si předtím nechat poslat čip nebo čipovou kartu, ale to snad do budoucna zmizí (třeba E.ON po bezplatné registraci čipovou kartu pošle, ale k nabíjení už potřeba není). PRE pro levnější dobíjení čip vyžaduje. Síť Ionity vybudovaly automobilky BMW, VW, Ford a Hyundai, ale bez registrace stojí brutálních 21 Kč/kWh. S jejich příslušným autem to jde levněji, ale i tak dráž než jinde (třeba s Enyaqem je to aktuálně 11–13 Kč za kilowatthodinu a ještě k tomu 5–7 tisíc ročně paušál). Marně přemýšlím, kdo by to v ČR dělal.
A co dobíjení v zahraničí? Tam mají zase jiné dobíjecí sítě, čipy, karty a appky, a zatím z toho mám trochu obavu. Tesla má obrovskou výhodu v síti Superchargerů, vzdálených od sebe 150–200 km (v západní Evropě hustěji), kde se cena pohybuje kolem 8–9 Kč/kWh. Na Superchargeru stačí auto jen připojit a nic neřešit (žádný mobil, appka, čip, karta, složitý displej na ovládání, nic). Kéž by to tak bylo na všech dobíječkách. Podobný standard Plug & Charge (ISO 15118-20) zatím umožňuje jen pár jiných elektromobilů.
Do budoucna by bylo také fajn, kdyby každý dobíjecí stojan nevypadal a neovládal se jinak.
Veřejné dobíjecí stanice v ČR (Zdroj: Plugshare.com)
Co taky se spalovákem nezažijete
Na veřejných nabíječkách se můžete setkat s druhem Homo sapiens hulvatus electricus, který když si usmyslí, že už po 80 % nemáte dál co nabíjet, pomocí bezpečnostního tlačítka na stojanu vám elektřinu odpojí a zapojí si dobíjení svého miláčka.
Vcelku rychle jsem taky zjistila, že když chci jen tak kabel z auta vypojit, tak to nejde. Konektor v autě je totiž zamčený, a u Tesly se buď na displeji nebo v mobilní appce musí nejdřív ukončit nabíjení a konektor odemknout. To aby během nabíjení někdo kabel neukradl nebo neodpojil.
A ještě jedno překvápko. O pokutách za blokování nabíječky po ukončení nabíjení jsem se dozvěděla až notifikační výhrůžkou v teslí aplikaci (jak jsem popisovala v předminulém článku o dovozu naší Tesly z Polska). Takže pokud se auto nabije moc rychle a vy nestihnete oběd, holt musíte odložit příbor a od stolu případně odběhnout přeparkovat.
Jinak víte, proč uvidíte Tesláky si na Superchargeru stoupat ob jeden stojan? Je to proto, že občas víc stojanů sdílí výkon (pozná se to označením 1A a 1B, někde až 1D). A taky mě zmátlo, že někde jsou dvě „hadice”, to prý kvůli starším Modelům X a S, které nemají CCS konektor.
Dobíjení na ulici v Oslu (Zdroj: Carlos Bryant)
Dobíjení ve městech a na sídlištích
I mezi tesláky jsou tací, co bydlí v bytech ve městech a na sídlištích. Jak dobíjí oni? No většinou si nehážou prodlužku z okna, ale jezdí na veřejné stanice. Jednou budou ale dobíjet všichni majitelé elektroaut z bytových domů. A není myslím reálné, aby v noci po ukončení nabíjení vybíhali z paneláků a poslušně přeparkovávali jinam, a proto to chce myslím ideálně zásuvku nejlíp u každého stání. Problém je, že jak to EU tlačí, už by se teď mělo masivně stavět. Zatím ale vidíme spíš nesmělé pokusy typu Praha 2 zřídila již čtvrtou dobíjecí stanici pro elektromobily.
Třeba PRE do toho šlápla a předělala spoustu svých trafostanic na nabíječky, ale mají problém s úřady při zřizování stání a dopravního značení. U trafačky z následující fotky si nenabiju, protože tam není vyhrazené stání pro nabíjení a věčně to blokujou spalováky.
Dobíjecí wallboxy na trafostanici PRE bez stání a blokované spalováky
Rychlost nabíjení a nabíjecí křivka
Dalším humorným překvápkem je existence nabíjecí křivky, tedy že tok „paliva” do „nádrže“ se během tankování výrazně zpomaluje. Tesla Model 3 se papírově umí nabíjet příkonem až 250 kW. Pominu-li, že to zjevně jde jen na Superchargeru verze 3 a ty jsou v ČR jen dva, tak to vtipně platí jen pro krátkou dobu kolem 5–10% baterie a pak to šupem klesá (viz graf níže). A je pak otázkou, jestli blokovat rychlou DC nabíječku nabíjením od 80 % výš. Lidi netuší, že by v takovém případě mohli přepíchnout auto na AC (rychlost už je stejně pomalá, cenu budou mít nižší a uvolní DC kabel někomu, kdo může nabíjet ultrarychle).
Člověka taky překvapí, že i bez ohledu na nabíjecí křivku se auto může dobíjet výrazně pomalejc, a to proto, že rychlost je extrémně závislá na teplotě baterie. Novější elektroauta už mají teplotní řízení baterie a Tesla sice umí baterii předehřát už cestou k Superchargeru, ale ne k nabíječkám třetích stran. No a člověk může pak čučet jak puk, že u stojanu zaplatí elektřinu, která do baterie nikdy nedoputuje, a ještě tam chudák bude stát déle, než si myslel.
Stalo se nám dokonce, že jsme zůstali trčet v zácpě na D1 těsně před Superchargerem, a auto předehřívalo a předehřívalo a žralo baterii. Stáli jsme tam nakonec 4 hodiny bez hnutí, a chvíli trvalo, než nám došlo, že musíme vypnout navigaci do cíle. Obecně se ale člověk zácp bát nemusí, elektroauto vydrží mnohem déle vytápět interiér než to spalovací (Model 3 s tepelným čerpadlem i několik dní), a tak zatímco okolo nás spalováky ty 4 hodiny radši mrzly, my byli v pohodě v teplíčku a čučeli na filmy na Netflixu.
Nabíjecí křivky elektromobilů (Zdroj: Electrive)
Degradace baterie a upíří sání
Musela jsem se taky smířit s tím, že oproti spalováku se „nádrž” časem zmenšuje. Co to znamená v praxi? Tesla pro Model 3 LR garantuje za 8 let (nebo 192 000 km) minimálně 70% kapacitu baterie. Z původních 580 km dojezdu by tak zbylo jen asi 400. Což v zimě po německé dálnici může být taky jen 200. Naštěstí to vypadá, že ta degradace je o dost menší, na začátku rychlá a pak zpomalí, takže celkově to až tak hrozné není (viz graf majitelů Tesel níže). Třeba Nissan Leaf nemá teplotní řízení baterie a degradaci má podstatně rychlejší (viz článek Electrek).
A tak se člověk snaží chovat k baterii ohleduplně a dle obecného doporučení pokud možno nenabíjí na DC, ale radši na AC, nevybíjí pod 10% a nešťouchá to do 100%, ale jen max 80-90%. A plnou poslušně tankuje jen těsně před vyjetím na dlouhou cestu.
Taky jsem byla překvapená, že i když se nejezdí, tak každý den nějaký upír ucucává “palivo”. Takzvaný “vampire drain”, klidové samovybíjení baterie, dělá u Tesly Model 3 běžně kolem 1% denně a může to být i víc. Energii totiž taky čerpá polospící elektronika, nebo třeba hlídací Sentry mode a další softwarové vymoženosti Tesly (o nich víc někdy příště).
Degradace baterií v závislosti na ujetých kilometrech (Zdroj: @Duro_Data)
Ale suma sumárum, když se tím vším člověk prokouše, nabíjení není až taková věda. Doma, v práci nebo na Superchargeru je to úplně v pohodě. Ale mimo ně to tak lehké, jako přijet na benzínku, zatím není.
V příštím díle pořádně rozeberu dosavadní klady a zápory té naší krásky na baterky.
Předchozí díly seriálu Lady s Teslou:
- (1) Pořízení elektromobilu s dotací EU bez agentury
- (2) Nákup a dovoz elektromobilu z Polska, divoká první jízda
- (3) Překvápka při přechodu od spalováku k elektromobilu
@Katy Pěkný článek! Jen ta nabíječka od Inchanetu mi přijde zbytečná, když máte k autu UMC – umí totiž též s pomocí redukce 3-fázové dobíjení 16A, tedy max 11kW, což je i maximum palubní nabíječky TM3. Je ale fakt, že jsem nedávno kupoval starší Sko a k němu přibalené UMC bylo naprosto katastrofálně nespolehlivé, nabíjení často vypadávalo, blblo to, tak jsem též kupoval jiný “mobilní wallbox”, jen čínský a s displejem, občas se hodí mít přehled o odebraných kWh a dalších věcech.
V nejhorším s sebou vozte elektrocentrálu na benzín a ten načerpáte za každým rohem! 😁
To presne delam, kdyz jedu nekam daleko. Heron dela centraly na LPG/NG. LPG flasky vymenite na kazde druhe benzince a stoji pulku.
V případě nabíjení doma to chce nezanedbat pravidelné revize elektroinstalace – ideálně každé dva roky, v nejhorším případě do pěti let. Přeci jen to je jedno z nejvíce namáhaných vedení v domě a někdy (na rozdíl třeba od trouby či tepelného čerpadla) také velice často odpojované.
Nejlepší je nemít nabíječku aut doma vůbec a už vůbec nemít FVE na střeše nebo baterii doma. Vždy hrozí požár. EV neparkovat v uzavřené garáži.
Koukněte, jak se dívají na nabíjecí místa a EV hasiči:
https://www.hzscr.cz/clanek/metodicke-doporuceni-elektromobilita-a-pozarni-bezpecnost-staveb.aspx
A na FVE:
https://www.hzscr.cz/soubor/4-p-p-ml48-fv-elekrarny-pdf.aspx
Hasiči hasí jen okolí pokud je to neohrožuje zkratovým proudem.
Z mého pohledu obrovské zvýšení pojistného rizika.
Vzdycky, kdyz jsem cetl o pozaru elektromobilu pri nabijeni, tak nekdo nabijel lithiove baterky bez batterymanagementu.
Kazdy clanek musi byt meren a zadny clanek nesmi za zadnych okolnosti presahnout 4.20V (Pro LiFePO4 to je mene, tusim nekde okolo 3.6V – nikdy jsem je nemel).
Pri nabijeni doma nemame duvod nicit baterky super rychlym nabijenim. Pri C5 (nabiti za 5 hodin) uz se nezahrivaji tolik, aby se to muselo resit.
Samozrejme se muze teoreticky stat nejaky problem – nejsem vsevedouci a neresil jsem to (v garazi nemam auto, ale dilnu).
LFP do 3,65V, ale celkem ochotně snese náhodné přebití do cca 4 V
LFP je nehořlavý držák, co celkem odpustí špatné zacházení (přebití, podvybití)
K poškození článků (a třeba vzplanutí) dochází nejčastěji při poruše “balancování”.
Stačí aby jeden článek “ujel” a když se na to včas nepřijde, je po všem…
To není jen bolest obrovských baterií do El.Aut ale i úložišť sol. elektráren.
Naštěstí LiFePo4 tam používané nejsou moc ochotné hořet.
EV skutečně může ve velmi vzácných pripadech vzplanout. Klika je, ze benzín a nafta nehoří a neboucha, co? Riziko požárů a výbuchů je procentuálně daleko vyšší než u baterek.
Co se týče vzplanuti fotovoltaniky, tak jako každý elektrický zdroj nebo spotrebič ma při špatné instalaci potenciál zkratu a pozaru. Víte kolik domácností uz vyhořelo díky obyčejnému zkratu? Tisíce. Doporučuji tedy, abyste v zájmu své ochrany raději odpojil el.proud z vaší domácnosti a vrátil se k petrolejove lampě. Ta nikdy nezkratuje a ani jako baterie nezačne hořet sama od sebe. Při použití petroleje bude naprosto ochranen od požáru. Protože petrolej stejně jako nafta nebo benzín nehoří a neboucha 🙂
Udelal jsem si ke cteni dalsi Lady (priznavam , ze jsem minule dost spekuloval, co ty lady na Tesle vlastne jsou ;-)) polivku a snad Vas potesi za na AC napajene indukcni desce. Ctete se dobre a zensky uhel pohledu na vec je osvezujici. Kdyz tak spekulujete o DPH a nabijeni – uvital bych i resersi na pojisteni. S pozdravem typek z pojistneho prumyslu
Díky a přeji dobrou chuť. Naše podmínky pojištění zmiňuju v předchozím článku. Jinak je to natolik specifická oblast, že dělat na to článek nemá úplně smysl, spíš lidem doporučuji oslovit několik agentů a agentur s požadavky na konkrétní parametry, a nabídky porovnat. Ono totiž záleží na hodně faktorech (které popisuje i Jan Haupt v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=lvCccOPB0Nk&t=130s). Cena je hodně závislá na tom, co přesně člověk chce pokrýt za riziko, a i tak dva lidi stejného věku a jiného bydliště můžou mít hodně jinou cenu. Pro nás třeba byla priorita GAP na 5 let, což samozřejmě pojistku prodraží oproti někomu, komu stačí 2 roky.
Obecne pomuze orientovat se v elektrice. Nastesti to neni nijak extra slozite.
Kilowatthodina je mnozstvi energie, ktere odebere za hodinu spotrebic s odberem 1kW – rozmer jednotky tedy je kW krat h. Tutez 1kWh odebere 10kW spotrebic za 6 minut, nebo 100W spotrebic za 10 hodin.
Amper krat Volt je Watt. A kdyz jsou 3 faze, tak tam ty ampery jsou 3x (velmi zjednodusene). Takze 3x16A/230V da vykon 3*16*230=11040W, coz je tech zminenych 11kW. Na DC tri faze byt nemuzou, takze tam to je jednoduse proud krat napeti. Ale DC nabijeni se prizpusobuje napeti baterie auta (regulator je ve stojanu), takze maximalni vykon je napeti baterie auta krat maximalni proud nabijecky.
V nabijeni je naprosty chaos, ceny jako 9-21 Kc/kWh jsou zcela absurdni. Pri mem zivotnim stylu nedava smysl platit nasim operatorum premrstene castky za mobilni data (ktera jsem vyuzival tak 3-4x rocne, kdyz jsem to jeste platil), smartphone take nemam (telefonovat nepotrebuji a pokud uz neco delam, tak potrebuji psat na skutecne klavesnici), takze se mi podarilo nabit akorat u Lidlu. V 95% pripadu nabijim doma (v lete navic prevazne ze solaru) a kdyz to nevychazi, tak hodim do kufru plynovou centralu od Heronu s bombou a mam to levnejsi, nez zminovane ceny a jeste nemusim nic hledat. Treba jednou nekomu dojde, ze je potreba, aby slo na vsech stojanech zaplatit stejne, jako za cokoliv jineho a budu moci centralu prestat vozit, ale jatra si kvuli tomu trhat nebudu.
Centralu stejne potrebuju, abych mohl neco udelat na chate v udoli bez elektriny. Nabidku CEZu, ze nam dotahnou elektrinu za 750 tisic korun jsem si dovolil nevyuzit – to by se mi i bez zavedeni novych tarifu vyplatilo az tesne pred dosazenim kulateho vyroci – konkretne stari 2000 let. Upir nejsem a hadam, ze lekarska veda nepokroci tak, abych tu vydrzel strasit jeste skoro dve milenia :-).
Jeste upozornuji, ze ne kazde auto jde nabijet z centraly a prime pripojeni centraly na baterky (pres usmernovac samozrejme) zblbne jeji regulaci. Nabijecku dokorucit nemohu, stavel jsem si ji sam.
Drzim palce s Teslou a nenechte se znechutit lidmi, kteri nepochopili, ze nikdo nebude budovat sit nabijecek a solarnich elektraren, dokud na nich nema kdo nabijet, takze auta prijdou prvni a prechod z uhli az po nich (doufejme, ze na mix solar + jadro a ne na nejaky nefunkcni nesmysl).
Můžu se zeptat co máte za elektroauto?
Citroen Berlingo – takovy kombik/minidodavka.
greendealové dotace na nabíječky teď pojedou, protože je potřeba je utratit. Jen nikdo neřekl, že ee v nabíječkách bude pouze když bude svítit a foukat. Jinak blackout.
Nebyl by na Vás nějaký kontakt? Jsem elektrotechnik a docela rád bych to probral blíže.
Omlouvám se, ale vždy jsem tady byl kritizován za to jak jsem počítal emise a jak jsem se snažil vysvětlit proč s každým novým BEV vlastně stoupají. Tento pohled už konečně začali řešit i vědci, byť jsou standardně v nemilosti, protože tím nabourávají mýtus čistých BEV.
Píšu to tady proto, že o tom včera vyšel hezký článek, který jsem si dneska přečetl a tak pro ty, kteří mají zájem, tak doporučuji přečíst. Pro nekritické zastánce elektromobility asi raději nečíst, jen by vás to nadzvedlo ze židle. Jne ještě dodám, že předpokládám obdobný vývoj jako v případě systému Stop/Start, který více škodí, než pomáhá, prostě EU lobby si protlačí svoje a pak se bude jen zpětně divit, proč jim ty jejich z prstu vycucaná čísla nevychází.
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/vypocet-je-chybny-a-emise-elektromobilu-jsou-podhodnocene-pi/r~1d6c602ad43411ebad06ac1f6b220ee8/
1. lokálnost emisí ( počerady jsou lepší než pod mým oknem).
2. čistota (uhlí:CO2,benzín/nafta:CO2+H2O+”velký sračky”).
3.Cena (Vážně nechápu proč elektromobilisté platí OZE_poplatek+emisní povolenky a spalováci nic.).
ad 3)
Spotřební daň …
DPH ze spotřební daně…
Silniční daň…
… pěkně drahé “nic”
Při spalování uhlí nevznikají jenom emise CO2. Dále vznikají emise SO2, NOx, TZL a také rtuti. Ano, CO2 je hlavní složkou, ale rozhodně není jediný.
Spalovací motor neprodukuje jenom CO2, ale i vysoce toxicky CO – oxid uhelnaty. A to rovnou lidem pod čumák na ulici nebo v garáži. Doporučuji vřele se takhle po ráno v dopravní špičce pěkně zhluboka nadechnout. To je panečku vzdoušek, zejména když kolem projede dieslovy tahač.
To nepochybně. Já jsem chtěl jenom uvést, že při spalování uhlí nevznikají jenom emise CO2. Ono nějaké množství CO odchází i z uhelných elektráren, ale tam se aspoň vypouští ve velkých výškách a ne lidem pod nos.
Na ČR dopadne sluneční energie 78 000 TWh / rok.
Roční spotřeba elektřiny v ČR je 74 TWh / rok.
———————————————————————–
Verdikt: ČR by z FV panelů dokázala vyrobit 1054x víc elektřiny než sama spotřebuje.
.
.
Co by se stalo kdyby každá střecha měla FV panely?
– 10 mil obyvatel
– beru 10 m2 na obyvatele, což je velmi konzevativní hodnota
– 1 m2 FV panelů dá cca 1000 kWh / rok
———————————————————————–
E = 10 mil * 10m2 * 1000 MW = 100 TWh / rok
Verdikt: ČR by v pohodě mohla pokrýt celoroční spotřebu ze solárů na střechách
– na střechách to vyrábí ve městech kde se to rovnou spotřebovává
– nehyzdilo by to pole, nezabíralo ornou půdu, nemuseli by se tahat přípojky
– nevýhoda je, že zisky z výroby by šli lidem a nikoliv pár vybraným jedincům
.
.
.
Co by se stalo kdyby se zastřešily FV panely dálnice?
– ČR má 1300 km dálnic
– šířka cca 25 m
– plocha cca 32,5 km2
———————————————————————–
E = 32 500 000 m2 * 1000 kWh / rok = 32 TWh / rok
Verdikt: FV panely kryjící dálnice by pokryly téměř polovinu roční spotřeby ČR
– plus bonus v zimě netřeba odklízet sníh a solit atd.
– odpočívadla vedle dálnice by mohly dobíjet elektromobily protože jsou pár metrů od zdroje, žádné tahání desítky kilometrů kabelů k superchargeru jak dnes.
.
.
Prostě matematika základní školy, no 🙂
S tvým konzervativním odhadem můžou hodně zamávat města a tam byty na sídlištích a pak ztráty při skladování energie, přenosu,…
Aspoň podle týhle stránky je produkce elektřiny v Červenci víc než 4* větší než v prosinci. Dejme tomu že bys energii dokázal vyrobit ve dne a na noc ji uskladnil. Jak ji budeš skladovat na zimu, kde by ti ta dálnice produkovala 1/4 toho co v létě?
To se nezmiňuji o nákladech na celej ten projekt. Ty zastřešující konstrukce, materiál co se na ně musí vytěžit zpracovat…
Me se více líbí řešení pomocí zakrivenych zrcadel, jenž koncentrují sluneční paprsky na sluneční věž, resp.na těleso generatoru. Tím odpadá technologická zátěž výroby slunečních kolektorů.
Nepohyblivé křemíkové plátky ležící pod sklem vyměníš za parní systém, co potřebuje vysokotlaký parní kotel, chemické zařízení pro výrobu ultra-čisté demi-vody, parní turbínu které se opotřebovávají lopatky, každoroční odstávky kvůli údržbě a opravám, kondenzační věže
……. lžeš z hlouposti nebo z úmyslu?
Konstrukčně i technologicky je snadnější. Navíc odpadá složitá recyklace a zátěž životního prostředí po ukončení životnosti.
Co se týče demi vody, rozhodně nepotřebuješ nějaké složité chemické zařízení. Vlastně nepotřebuješ vůbec žádné, voda totiž musí mít akorát nižší obsah minerálů, ale destilovana být nemusí. Každopádně fotovoltanicke panely nezavrhuji, mají své využití zejména v odlehlých a řídce osidlenych místech světa (a nejenom tam).
[Příspěvek smazán kvůli vulgaritám a urážkám]
Nesouhlasit s někým se dá i bez osobních útoků. Tohle je poslední varování, Ricardo. Začni diskutovat slušně, jinak příště bude následovat ban.
– Petr Melechin
Principiálně lze lhát pouze úmyslně. Lež není to samé jako nesprávný názor.
1) Zakřivená zrcadla jsou drahá takže se v praxi nahrazují plochými.
2) Je potřeba řízení každého individuálního zrcadla…
3) V praxi se opouští voda jako primární medium a přechází se na tavené soli …
4) Je to zalimitováno výškou věže…
a tak by se dalo pokračovat. Má to své nesporné výhody… ale jednoduchost to opravdu není.
A hromady ptaku s ohorelymi kridly take nevypadaji prilis ekologicky i kdyz to dava novy rozmer tvrzeni o tom, ze peceni holubi letali primo do ust.
Podobný problém je i s vetrniky, které sem tam sejmou ptacka. A ani vodní turbiny nejsou úplně bez zvířecích obětí. Zkus porovnat počet zvířat zabitých alternativnimi zdroji energie s počty usmrcených zvířat na jatkách nebo při vypalování lesů. Problém s hromadným vybíjení živočišných druhů alternativní zdroje nepředstavují.
Ano, vetrniky maji podobny problem. Resenim je jaderna energie, ale te se vsichni boji, protoze netusi, ze jsou radiaoktivni i oni sami (draslik 40).
Typický “What about” argumentační faul.
Porovnávat s jatkama? A pochopils rozdíl mezi chovanými jatečními zvířaty a divokými? (v případě těch stávajících elektráren často přímo v chráněných oblastech).
Argumentacni faul to není, pokud život všech zvířat stavíš do stejné roviny. Je mi líto mrtvých zvířátek vinou vetrniku, ale v porovnání s milióny zabitých zvířat na jatkách, jde o zanedbatelné číslo. Krom toho, pokud se bavíme o ekologii, tak methan je daleko horší skleníkový plyn než CO2. Takže k téma ekologie to patří.
Jednoduché to není, to je fakt. Ale ja jsem to porovnaval s fotovoltanickymi panely. Přeci jenom to dle me vychází o něco vyhodneji.
Navíc, ale tím si nejsem úplně jistý, tavne soli drží dlouho teplotu, takže mala produkce jede i v noci.
1) Tavená sůl sice drží dlouho teplotu… (a má tedy určitou setrvačnost) což je sice fajn pro stabilitu dodávek … jenže ráno trvá pro změnu dlouho (ze stejného důvodu) než dosáhne minimální provozní teploty. Takže si většinou musí pomoct příhřevem… fosilním. Což je další komplikace…
a tak by se dalo pokračovat a pokračovat… bohužel si to představuješ jak Hurvínek válku.
Solární panely jsou oproti tomu poměrně jednoduché zařízení … byť celková účinnost je nižší. Zamýšlel ses někdy nad tím – proč je všude tolik solárních elektráren s panely … ale jen pár “těchhle”? Přece kdyby to bylo jednodušší – tak by to mělo být obráceně ne?
Důvod je velmi prostý. Solární panely nemají tak veliké nároky na prostor. Sluneční věž těžko umistis na střechu domu 😀
Tento typ slunečních elektráren je velmi náročný na velikou plochu.
Nejsem odborník na tuhle problematiku, takže nerikam ze to tak neni, ale prihrev pomocí fosilních paliv ? To slyším poprvé.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ivanpah_Solar_Power_Facility
To ma jedno prisernou nevyhodu a jednu zajimavou vyhodu.
Nevyhoda je, ze u nas to je uplne na hovno. Je to reseni do Spanelska, Texasu a podobne. Jakmile je slunce za mrakem, nevyrabi to nic.
Na druhou stranu pokud se na tu vez da zasobnik tepla (treba roztavene soli), tak to muze vyrabet vecer i nekolik hodin po zapadu slunce, kdy je nejvetsi spotreba a zaroven uz nevyrabi solarni panely. Takze se to vhodne doplnuje s klasickymi fotovoltaickymi elektrarnami.
jako reseni pro celou Evropu to ma smysl – tohle do Spanelska, vetrne elektrarny mezi Nemecko a Dansko, prilivove elektrarny okolo Britanie, klasicke dolary k nam a na jih bioplynky vsude a na zimu to dotahnout jadrem.
Bioplyn je blbost. Na výrobu bioplynu se spotřebuje víc energie než kolik se získá.
A proc ho tedy komunity v Indii vyrabeji z odpadku a exkrementu?
Neni to nahodou tim, ze kdyz se to dotuje, tak se vymysli blbosti, hazi se tam jidlo a teprve potom se spotrebuje vice energie?
To je asi to nejrozumnější, co bylo pod článkem napsáno. Vidím to úplně stejně. Jen ta evropa musí být více integrovaná a méně rozhádaná. Pak dokážeme hodně dobrého.
Jsou lidi, kterým ikdyby vyvěrala na zahradě ze země nafta, tak budou líní ji využít. Takovej kanyst, to stojí prachy, a co ty emise na výrobu kanystru, a navíc bys musel vyvinout činnost, no fuj! Neboj EU dává dotace za to že se ruší curkovary, tak třeba dostaneš dotaci na to že neděláš nic.
.
.
.
Průměrný rodinný domek co má střechu 150 m2:
.
.
.
Mě stále překvapuje že si o Muskovi chodí číst nýmandi, co mají tlamu plnou výmluv proč něco nejde.
V reálu možná tak 200km, ale to je jedno, kdo to zaplatí a hlavně kde se na to vezmou suroviny. A ještě něco, v zimě se jezdit nebude?
Když je to tak super výhodné proč už to nemá každý ? To už vám Ricardo – FV “Horst Fuchs” v teleshopingu neřekne:
– že plocha střechy (střešní krytiny) ≠ plocha smyslupně a bezpečně nainstalovaných panelů. Většinou se bavíme o méně než 50% plochy střechy.
– že elektrika se nedá skladovat na zimu !!!
– že bez dotací je čistě jen návratnost investice v ČR na hranici životnosti panelů (nežijeme v Texasu).
– že se bavíme o investici ve statisících (panely), pokud ne milionech (Tesla krytina) korun o kterou můžete během vteřiny přijít (viz tornádo, nebo kroupy).
PS: Normální člověk je totiž rád že má aspoň obyčejnou plechovou střechu nad hlavou (u velké části lidí to ani není jejich majetek, viz nájemníci a hypotekáři).
PPS: Když už, tak smysl v ČR dávají solární panely na ohřev vody (zapojené do systému s třeba plynovým kotlem – ten pokryje zimní topnou sezonu).
Ohřev vody a vytápění je s přehledem největší položka energetické bilance domácnosti a zároveň jde o skoro 10x účinnější přeměnu solární energie (oproti FV) !
Promiňte, ale vaše argumenty ohledně návratnosti jsou poněkud zastaralé, doporučuji shlédnout následující přednášku:
https://www.youtube.com/watch?v=vABRVpSLa2E&list=PLQL6z4JeTTQkjTp2Vsuha6-07yN70o9G0&index=19
Myslel jsem, že to prolítnu, ale nakonec jsem tu přednášku dal skoro celou :). Díky.
Chci po tobě jak chceš řešit objektivní problémy tvého řešení. Nesmyslné komentáře o výmluvách si prosím nech od cesty, nežijeme v ideálním světě kde furt svítí stejně a venku je stejný počasí den co den.
Dejme tomu že že vyrobí ročně 30MWh, netuším zda je to výkon instalovaný, nebo reálný. Jde o to že průměrná hodnota je právě to průměrná hodnota.
V létě máš dejme tomu 800km “zdarma” a v zimě třeba 100km a zbytek může dorovnávat ten zbytek. do tvého průměru
Spotřeba taky není zcela rovnoměrná, v létě poběží klimatizace, v zimě se topí, + baterie se sami vybíjí v mrazu.
Kde vezmeš chybjející zimní energii?
K tomu zadarmo:
https://www.youtube.com/watch?v=VKeiMWXUkCI
FVE jsou nestabilní zdroj, který se hodí pouze na ostrovní provoz s utápěním přebytků třeba v bazéně. Ne na přenosovou soustavu, která musí být stabilní.
Nahradit FVE můžeš elektrocentrálou a ještě ušetříš.
Mimochodem spotřeba ee při výrobě FVE panelů je větší, nežli vyrobíš efektivně za celou jejich existenci.
Jediná úspora je na přenosové síti, pokud jsi v ostrovním provozu.
S dotacemí a příspěvky OZE je to obyčejný podvod a tunel.
Nahrada FVE elektrocentralou je hloupy napad. Naopak ty 3-4 mesice v zime, kdy musi kazdou chvili bezet centrala jsou drahe a k tomu opruz. Panely, ani akumulatory uz dneska nejsou tak drahe, jako driv.
Vase matematika zakladni skoly nanestesti nepocita ani s ucinnosti solarniho panelu (20%, to neni hlavni problem), ale ani se zimou, kdy pri zatazene obloze 1kWp na strese dava par hodin cca 10W a pak uz nic.
Ale od jara do podzimu se na solar da jezdit v pohode, sam to delam.
Kdybys nebyl línej, tak by sis vygooglil že těch 1000 kWh / rok je už v elektrice, tedy se započítanou účinností FV panelů, zimy, léta, noci a zatažené oblohy.
Panebože už nechlastej a doštuduj si matiku.
Jezismarja, ctes vubec to, co pisu? Ted mi strecha dava elektriky, ze nevim co s ni a v zime mi trva nabit auto na cestu na nakup tyden,
Jasne, muzu v lete nabit baterky a pouzit tu energii v zime. Za domaci ukol si spocitej cenu olova do olovenych baterii s kapacitou 4 mesice krat 24 hodin * 1 kWh pro provoz baraku + 4 mesice krat 8kWh denne na cestu do prace a zpet (celkem 3840kWh) a porovnej ji s cenou rodinneho domu v Praze.
Zas bych to s tou dramatizací nepřeháněl.
CO vzniká prakticky při každém hoření uhlíkových paliv a zcela běžně ho lokálně vypouštíme (všechny ty karmy, kotle na zemní plyn i tuhá paliva, různé přihřívače, a pod).
Ano je toxický.. S ohledem na mechanismus působení, je ho třeba poměrně vysoká koncentrace, aby měl nějaké fyziologické účinky… navíc s ohledem na to, že je lehčí než vzduch…. a tak. Proto je to problém typicky uzavřených prostor, kde ta koncentrace může dosáhnout nebezpečné úrovně … venku, je to prakticky vyloučeno.
Nebo tys snad slyšel někdy o někom, kdo by se CO otrávil venku? *Kdyby to bylo takové drama… tak první by na to reagovaly organismy s rychlým kyslíkovým metabolismem a nízkým objemem krve – třeba ptáci….
A co třeba oxid dusíku? Vyfukove spaliny jednoznačně dokázaly svoji škodlivost vůči zdraví. Tvrdit, ze je to přehánění a vlastně neškodné je úsměvné. Viz kauza dieselgate. Podobné banalizovani probíhalo i v kampaních tabákových společností.
Dramatizoval si “Vysoce toxicky CO – oxid uhelnaty” … a na to sem reagoval.
Takže teď se budeme bavit o NOx?
Je pravda, ze nebyla řeč o oxidu dusíku. Nicméně to nemění nic na věci, ze oxid uhelnaty je vysoce toxicky.
Co se týče škodlivosti, tak je nutné se dívat na celý soubor všech látek, které spalovací motory produkují. A ty prostě škodlivé jsou. Elektromobil je daleko cistejsi ke svému bezprostrednimu okolí. Stejně jako indukce vůči klasickému sporáku nebo elektrický prutokovy ohřívač vůči karmě. Uživatel Špajda to napsal vcelku přesně. Škodliviny vznikají při každém horeni, jde o to je dostat mimo město. Btw zdroje energie nejsou všechny závislé na spalování fosilních paliv a horeni. Čili elektromobil není jenom o to dostat kouř z města, ale zbavit se spalování jako takového.
Kde ti vzniká CO při výrobě ee nebo spalování ve spalovácích?
Tak se zbav FVE a větrníků, protože při jejich nevýrobě potřebuješ teplé zálohy.
Blackout se blíží a elektromobily mu pomohou.
Kauza dieselgate je velmi užitečná !
… pro pochopení kam jsme to dopracovali s “ekology” – byrokratickými šílenci kteří se pustili do přepisování fyzikálních zákonů. “Ekology” pro které je hezky vypadající razítko víc než skutečná ochrana přírody a zdraví lidí.
Máš naprostou pravdu! Ekologum nejde o přírodu nebo zdraví lidí. Jsou to zlí satani jak o nich píše konspirace QAnon. Chtějí omezit svobodu lidí a nastolit vládu Sorose.
Děláš dobře, ze duverujes lidem, kteří drží otěže ropných a tabákových firem. Těm totiž nikdy o peníze nešlo, zdraví lidí bylo u nich vždy na prvním místě. Stejně tak i islamistickym režimům, jenž sedí na zásobách ropy jde o blaho nevericich evropanů. Ti všichni to s tebou myslí dobře. Zdraví vzduch je jenom hoax.
1. Každý obyvatel rozvinutých zemí (G8 atd.) platí svým vládám jen na spotřební dani z tekutých paliv ve skutečnosti větší prachy, než jaký vejvar z toho všeho mají ti vaši ropní šejkové. Zopakuji – ten kdo nejvíc vydělává na benzínu a naftě je rozpočet ČR.
Až Bruselští “eko”úředníci opravdu zakážou benzín a naftu, tak ty prachy buď vytisknou (další krok k hyperinflaci a krachu), nebo zdaní jinou “sine qua non” komoditu – třeba elektřinu a pak se z toho všichni smíchem po***.
2. Ekolog je vědec – odborník na vztahy v přírodě, úžeji vztahy člověka k přírodě. Snaží se být objektivní a faktický.
Oproti tomu “Ekolog” je moderní odrůda vypatlaného komsomolce který možná opravdu věří tomu že chrání přírodu vypnutím německých jaderných elektráren (a nikoli uhelných).
Že chrání přírodu fyzikálně nesmyslnými obstrukcemi při výrobě jinak čím dál účinnějších moderních spalovacích automobilů. Takže obyvatelé reálně jezdí starými, čím dál horšími a čoudícími křápy, protože 99% lidí nikdy nebude mít peníze na nákup alternativních BEV.
3. Já přiměřeně věřím každému kdo se mnou jedná na rovinu. Ropná společnost těží ropu a prodává nám všem PHM (i rohlíky a WC papír se do obchodů vozí autem). Jde o vztah čistě obchodní.
Právě proto vůbec nevěřím bruselským úředníkům kteří jako by vypadli z příhod o blbém Kocourkově. Člověk musí brečet když slyší že:
– zabíjejí zbraně (nikoli zlí lidé) a je nutné je zakázat
– škodí výroba (a nikoli spotřeba), takže je naprosto eko a košer vyhánět firmy někam do bangladéže (kde se na ekologii úplně sere) a pak tohle doslova krví nasáklé zboží po milionech tun tahat zpět do evropy.
– že je ekologické místo obilí pěstovat řepku (tohle částečně vzali zpět, ale napřed muselo zbytečně umřít hlady několik desítek milionů lidí po celém světě, protože cena potravin je dnes globální záležitost, o škodách na evropské přírodě nemluvě).
No ona vám ta ropná společnost neřiká spoustu věcí, které byste opravdu vědět nechtěl. A pochvaluje si, že to ani opravdu vědět nechcete. Oblivion is bliss. A občan spokojen, že má pocit dobrého obchodu.
Nebuďte slušná, řekněte co konkrétně myslíte 😀
Jinak z ropy samozřejmě nejsou jen pohonné látky. Na ropě je závislá výroba většiny věcí co kolem sebe vidíme takže pokud vám vadí ropa jako taková, tak máte na výběr se s tím smířit, nebo se vrátit k zaostalým technologiím (a lidské dřině, hladu a bídě) cca 19. století.
Na ropě jsou závislé mimo jiné i zemědělské stroje a výroba hnojiv. Odhaduje se že na kilogram čistých potravin se dnes spotřebuje kilogram nafty/ropy (to je průměr pro celou planetu).
PS: já jsem nepsal že ropné firmy chválím. Já jsem napsal že u nich aspoň vím na čem jsem. Oni produkují, MY VŠICHNI spotřebováváme. Většina peněz z toho obchodu dokonce jde do kapsy rozvinutým státům (bude celkem problém tuhle sumu nahradit pokud benzín a naftu opravdu opustíme).
Zkuste se zamyslet nad tim, kdo by asi tak mohl platit ty organizace, ktere hrozne brani tomu, aby se provozovalo jadro. Az si udelate nejaky seznam podezrelych, tak zkuste hledat, co se provalilo. A zjistite, ze v tom ma prsty jeden pomerne velky stat na vychod od nas, ktery by navic profitoval i ze zvyseni teploty.
Kazdy vam rekne jenom to, co se mu hodi. Ropna lobby lze uplne stejne, jako ekologisti, jenom o necem jinem.
Pokud chcete znat pravdu, tak je potreba sledovat fyziku a ne politiku.
Jenže ty to strašně pletes. Ja ani ostatní nadšenci do EV nejsme proti využívání ropy, my jsme proti jejímu spalování. A to JE rozdíl. Přesně jak jsi sám napsal. Ropa je užitečná na více frontách. Spalování je plýtvání.
Já, jako nadšenec do EV, nejsem ani proti spalování ropy. Jsem proti spalování ropy v takto gigantickém množství (100 mil. barelů denně), myslím si, že i polovina by byla dostatečná na to, aby se s tím příroda vyrovnala sama. Nejsem ani proti spalovákům, je mi jedno jestli jedu na kole či skútru za EV nebo za moderním spalovákem s euro 6, ale jsem proti těm 5 % čoudilů (vykuchané filtry a pod.), co mají na svědomí 80 % městských emisí. Jsem proti ekologickým prasárnám jako spalování mazutu I když je to někde uprostřed oceánu a jsem proti získávání ropy frakováním i kdyby to mělo znamenat zdražení barelů na $150.
No jenže obecná lobby je tvrdě proti tomu všemu a díky tomu jsme tam, kde jsme. S příchodem syntetických paliv to bude ještě hodně zajímavé.
Pokud se bude energie na vyrobu syntatickych paliv brat ze slunce, nebo z jadra (idealne primo a na eoklikou pres elektrinu, coz ale znamena vysokoteplotni reaktory), tak se cela tahle ekologicka debata stane bezpredmetnou.
Ale zatim se i vodik pro vodikova auta vyrabi parni reformaci ze semniho plynu :-(.
Bohužel nemáš pravdu. Zijes v hloupem predsudku, ze každý ekologicky smýšlející clovek je automaticky komunista. Ja mam do levicového neoliberala sakra daleko.
EU sice udělala několik skutečně extra kopanců (třeba otevření hranic pro africké ekonomické migranty), ale udělala i hodně dobrého. Třeba zákaz klasických žárovek. To bylo tenkrát řevu o omezování svobody. Nakonec dnes dobrovolně svítí LEDkou nebo zarivkou každý . Prostě strach ze změny mnoha lidem zatemnuje uvažování, byť je to pro jejich dobro. No co se týče těch zbraní, tak s omezením rovněž souhlasím. K sebeobraně bohatě stačí revolver nebo pistole. Útočné pušky a automatické zbraně civilum do rukou fakt nepatří.
S Vaším přesvědčením že dnes s klasickými žárovkami nikdo nesvítí , se nacházíte v hlubokém omylu. Nejsem schopen kvantifikovat , jak velká část domácností svítí klasickými žárovkami , ale zanedbatelné procento to nebude. Kdysi jsem také přešel na zářivky a zdálo se mi že stárnu a vidím nějak špatně – než jsem zjistil , že ty dobytkové udávají odpovídající světelný výkon podvodným způsobem. Je sice odpovídající , ale v jiné části spektra ( přinejmenším u těch levnějších) takže je při jejich světle objektivně podstatně hůře vidět. A tak jsem přešel zpět výhradně na klasické žárovky které se prodávají (nikoliv jako světelné – nýbrž jako tepelné zdroje) vesele dál.
O EU mě osobně z toho vyplynuly dva závěry.
1. Uvádějí zákazníka v omyl (v rámci ekologické ideologie) – tím , že umožní uvedení údaje o adekvátním svítícím výkonu , aniž by bylo podmínkou upozornění zákazníka o případném pro lidské oko podstatně horším spektru ve kterém je tento zářící výkon realizován.
2. Nedůslednost (a tudíž neschopnost ) EU je naprosto fascinující , když zakážou jistý produkt a dá se ten zákaz obejít prostým přejmenováním (a v důsledku toho převedením do jiné kategorie) naprosto totožného produktu a tím jej legalizovat
Já nic takového nepsal, to si něco projektujete. Já jsem zcela konkrétně popsal a uvozovkami zdůraznil že myslím úředníky a aktivisty kteří skutečný smysl ochrany přírody reálně sabotují. A už vůbec jsem nemluvil o soukromých osobách.
EU zakázal žárovky za situace kdy za ně neexistovala široce dostupná a přijatelně kvalitní náhrada (LED je celkem čerstvá novinka).
EU se zachovala jako byrokratický xindl v duchu neslavného: Když nemají na chleba, ať jedí koláče. Navíc nemluvíme o nějaké zdražení či regulaci, ale úplném zákazu (amortizace některých zařízení v čudu, do kumbálu kam se chodí jen občas by reálně bylo ekologičtější dát žárovku pro její mizivou ekologickou stopu při výrobě atd.).
Revolver dejte manželce/přítelkyni do kabelky kdyby ji obtěžoval nějaký osamělý ožrala, nebo úchyl. Tam zpravidla stačí ukázat, nebo varovný výstřel.
Barák ale revolverem bránit nechcete, více než jednomu pachateli se také sotva ubráníte, možná ani jedinému pachateli – pokud bude zfetovaný. Lidé jsou zblblí z amerických filmů kde hlavní hrdina pistolí porazí i snajpera a kde každý záporák lehne po první ráně (a hrdina se samozřejmě pokaždé trefí).
V reálném životě je to trochu složitější…
puška by neměla být zakazována jen proto že úředník je debil, PROTI-zbraňový aktivista a myslí si že policie má dojezdový čas k místu napadení v jednotkách vteřin.
Tohle sem nepatří. Další příspěvky na toto téma budu mazat.
Jejda, tuhle diskusi jsem minul. Muzu jeste jenom … 🙂
Stát ma prachy z daní paliv, ale zároveň ty prachy za ropu jdou mimo republiku. Takže ekonomicky na fosilu prodelavame.
Z pohledu zdroje energie jsou tekutá paliva křišťálová studánka proti uhlí (zde v ČR typicky velmi nekvalitní hnědé uhlí).
Rovnice se komplikuje tím že velký centralizovaný zdroj má neskutečně lepší možnosti optimalizace efektivity spalování a čištění vypouštěných spalin. Ale pořád budete muset někam bezpečně uložit ty miliony tun jedovatého a dokonce radioaktivního sajrajtu (to kdyby si někdo myslel že radioaktivní odpad je problém jen u JE).
CO se na ulici neotrávíte, koncentrace jsou směšně malé. U moderního servisovaného automobilu je to co létá z výfuku jen zlomek celkových škodlivin (dnes už jsou zdravotně více závažné a zatím nijak neřešitelné mikročástice z obrusu vozovky, pneumatik, karoserie, brzd). Teď ještě aby to pochopili soudruzi v Bruselu.
Ve skutečnosti čím těžší tím horší, takže těžké módní spalovací SUV a těžké EV vozy ovzduší ve městech jen dále zhoršují. A pohodlností lidí přibývá i různých dodávek a malých náklaďáků které vás v horším případě i klidně přejedou, protože řidič je placen úkolově (= spěchá a zanedbává bezpečnost).
EV je zdravější varianta dopravy. Nevím kde zijes, ale pokud na vesnici nebo malém městě, tak chápu, ze to tak nevidis. Ve větším městě nebo v Praze to ale znát opravdu jde. Dlouhodobě znečištění z dopravy přináší řadu respiračních onemocnění včetně rakoviny. Byť původců splodin je v městě je více, tak EV představují další zlepšení života.
EV práší a odírá pneumatiky více, nežli lehčí spalovák a to nepočítám že smrdí svým výfukem někde v elektrárně. EV jsou jen tahání peněz z lidí k lejnu a ekologická vražda.
Skus sežrat jeden článek s kadmiem, aby jsi věděl, co to je za špínu.
EV práší stejně jako spalovak, stejně i brousí pneumatiky a vozovku jako spalovak. Ale jako spalovak neprodukuje spaliny a ani neunikaji do vzduchu mikrocastice při brzdění.
Konzumovat článek kadmia je stejně zdraví prospěšné jako konzumovat naftu nebo benzín.
Kdyby urednici netlacili na milion hvezdicek v narazovych testech, tak se da postavit treba mrnavy ctyrmistny EV, ktery ma ve meste tak uzasnou dynamiku, ze clovek predjede vsechno a vazi 500kg. Ale dneska to ziskate jenom prestavbou mrnaveho auta z osmdesatych let.
A dnesni spalovaky maji naprosto nesmyslne 1300 – 1500kg. Moje nejvetsi auto, se kterym jsem vozil stavebni material po tunach, melo necelou tunu (a taky bylo z osmdesatych let).
Kdyby úředníci netlacili na milion hvězdiček, tak by sice auta byla lehčí, zato desetkrát více mrtvých na silnici při nehodách.
Nebylo, lidi by jezdili opatrneji. Tento paradox byl poprve popsan kdyz se v USA zavadely povinne bezpecnostni pasy.
Statistika mluví přesně opačně.
https://injuryprevention.bmj.com/content/18/Suppl_1/A1.5
https://en.wikipedia.org/wiki/Risk_compensation#Road_transport
https://jalopnik.com/theres-actually-a-name-for-a-steering-wheel-with-a-big-1791445206
Emise z motorů individuální dopravy jsou dneska již ve městech minoritním zdrojem znečištění.
trocha viac kontextu k danej problematike … https://twitter.com/AukeHoekstra/status/1407081819053375498
Pracoval jsem u firmy vyvíjející auta. U jedné z předních. Před deseti lety nám tam o stop/startu řekli, že ušetří 0.4% na spotřebě, zatímco neskutečně prodraží a zkomplikuje celej systém. ALE pokud zákazníci platí, tak jim to rádi vyvineme a dodáme.
Start – stop není pro zákazníky.
Start – stop byl pro regulátory. V běžném provozu uspoří minimálně … v testovacím cyklu, “uspoří” celkem dost (velkou část starého testovacího cyklu tvořilo stání).
No a tak vzniklo nejošoupanější tlačítko v autě…
(Podobnou legrací byla třeba nádrž 37 litrů v Mercedesech … kvůli parametrům “hmotnost” a “polovina nádrže” v rámci procesu určování emisí CO2).
Bohužel média skočí na každou takovou zprávu. Ten dopis/článek je více méně agitka na syntetická paliva. IASTEC je v podstatě zatím ne úplně existující organizace, kterou před pár dny založil člověk stojící za podporou spalovacích motorů. Stejně tak ti dva vědci z ČR nejsou nezávislá autorita, neb jejich živobytí je závislé na spalovácích. Rozhodně nic objektivního. A naopak proti tomu dopisu se postavily zase jiné vědecké komunity, kteří zas upozorňují na to, že naopak nezmiňuje fakta proti spalovákům.
“Je to extrémně trapné. Za roušku vědy tady schovávají lobbistický text, který se zoufale snaží zachránit spalovací motor,” komentuje snahu profesor Christian Rehtanz z Technické univerzity v Dortmundu.
Viz též zde “The German Media Got Manipulated Into Spreading Anti-EV Nonsense … Again”
https://cleantechnica.com/2021/06/23/the-german-media-got-manipulated-into-spreading-anti-ev-nonsense-again/
Předem upozorňuji , že na základě informací , které mám k dispozici upřednostňuji elektromobily před automobily s klasickým spalovacím motorem – avšak neříkám to proto abych se vyvaroval obdržení záporných hlasů , nýbrž proto , že to je pravda . A pravdou také je to , že článek který doporučil pan Ivo Janáček je zajímavý . Zajímavý proto , protože je to poctivá vědecká argumentace nikoliv agitka pro spalovací motory. Na dnešní době je děsivá nevědeckost argumentace vedená v infantilním duchu – jinými slovy – prosté nálepkování . Takto se hádají šestileté děti – a to proto , že nemají dost relevantních informací , ani rozumu k tomu , aby použily odbornou diskusi , která jediná může vést k nalezení pravdy ( tu děti nalézt nechtějí – chtějí pouze přesvědčit ostatní , aby se přidali na jejich stranu). I když se díky nálepkování může podařit aby se ostatní na naši stranu přidali – pokud se mýlíme , prohraje nejenom naše protistrana , nýbrž i my, protože realita nás dříve či později vyvede z omylu .
Co je předmětem článku – myšlenka že naše modelování budoucí reality v kontextu s narůstající spotřebou elektrické energie skrze navyšující se počet elektromobilů je chybné. Myšlenka ,že je chybné proto , protože v rámci stávajícího modelování počítáme s neměnným poměrem využívaných zdrojů pro produkci elektrické energie. Autoři výše uvedené studie , však upozorňují na to , že se změnou míry spotřeby se změní i struktura těchto poměrů a to ve směru navýšení procentuálního využití stabilních ,leč silně znečišťujících zdrojů. ( s upozorněním , že pokud by se do těchto stabilních zdrojů více zapojila jaderná energie , pak konečný závěr o navýšení škodlivých emisí by pozbyl platnosti). V tomto není žádná agitka . Je to pouhá snaha o věrnější modelování budoucí reality – díky tomu , že otevřeme v tomto modelu další stupeň volnosti , protože ve skutečné realitě je tento stupeň volnosti otevřen. Je to ten samý postup ve směru přesnější modelace reality , jaký učinil Albert Einstein v porovnání s Newtonovou teorií svojí Teorií relativity , když otevřel stupeň volnosti – proměnlivosti rychlosti toku času- že se změnou rychlosti se mění rychlost plynutí času. Oproti tomu méně přesná Newtonova teorie vycházela z toho , že se změnou rychlosti zůstává čas neměnný.
Autoři studie vůbec neříkají , že jsou elektromobily horší než automobily se spalovacím motorem ( a kdo si to tak interpretuje , nechápe vůbec podstatu této studie). Oni pouze upozorňují na to , že za jistých okolností , by takovýto výsledek mohl nastat a že je právě proto nezbytné si toto uvědomit a tyto okolnosti nepřipustit. Nic víc nic míň tato studie neříká.
Ve vědě (obecněji – v rámci procesu poznání) jsou jakékoliv námitky ve směru možné chyby v modelování reality vítány (nikoliv však zpravidla autory stávajících obecně přijímaných teorií). Ani deset tisíc chybně vznešených námitek nemůže z dlouhodobého hlediska ohrozit dobrou teorii. Je-li však mezi nimi jedna oprávněná , pak nás to v rámci poznání posune na kvalitativně vyšší úroveň.
Proto namísto nevědeckého infantilního nálepkování musí být použit jediný možný oprávněný přístup (chceme-li vědět pravdu). Oponenti výše zmíněné studie musí dokázat , proč se s navýšením nároků na větší odběr elektrické energie nezmění poměr různých zdrojů produkce elektrické energie , tedy , že jejich modelace ( založená na předpokladu invariantnosti poměrů těchto zdrojů na změnu míry spotřeby elektrické energie) je oprávněná. Musí to dokázat protože výše zmíněná studie to zpochybňuje . Pokud toho nejsou schopni , pak musí přejít na takové modelování reality , které s touto invariantností nebude nadále operovat . Pokud namísto toho dehonestují autory této studie , prokazují pouze vlastní nekompetentnost.
Docela zábavné čtení, jako obvykle. Nezbývá než doufat, že to za pět deset let už bude všechno jinak.
Nebude. Nebo si snad myslíte. že ti co investovali do svých systémů a stojanů to honem zahodí a začnou znovu lít prachy. Jedině stát. Tam z cizího krev neteče.