Kritická slova manažerů SpaceX: Blue Originu chybí motivace, OneWeb je špatná investice, Evropa je pozadu
Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX (Foto: Loyola Marymount University)
Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell se před pár týdny zúčastnila konference investiční fondu Baron Fund, který v minulosti investoval 150 milionů dolarů do SpaceX. Během diskuze přišla řeč na konkurenci ve formě společností Blue Origin, OneWeb či Amazon a prezidentka SpaceX si rozhodně nebrala servítky. Gwynne se vyjádřila také k evropskému vesmírnému programu. Shodou okolností ve stejnou dobu vyšel rozhovor s Hansem Koenigsmannem ze SpaceX, který pro evropské rakety také neměl zrovna vlídná slova.
Blue Origin
SpaceX je často srovnáváno se společností Blue Origin, jelikož jde v obou případech o relativně mladé firmy s cílem zlevnit lety do vesmíru. Společnost Blue Origin založil v roce 2000 Jeff Bezos, který je díky jeho další firmě Amazon nejbohatším člověkem na světě. SpaceX je o dva roky mladší, vzniklo v roce 2002. Obě firmy byly ve svých začátcích financovány svými zakladateli, ovšem na rozdíl od SpaceX pokračuje financování Blue Origin z kapes Jeffa Bezose dodnes. Jen v letech 2017 a 2018 investoval do Blue Originu téměř 2 miliardy dolarů a letos v srpnu vyšla zpráva, že prodejem 1 milionu akcií společnosti Amazon získal dalších 1,4 miliardy, které nejspíše opět zafinancují rozvoj jeho raketové společnosti.
„Jsou tu o dva roky déle než my, každý rok dostávají miliardu dolarů, a přitom pořád nedosáhli orbitální dráhy,“ řekla na adresu Blue Originu Gwynne Shotwell. Podle jejího názoru inženýři myslí a pracují lépe, když mají plnit termíny a mají omezené zdroje. Z jejích slov také plyne, že pokud někdo dostane na svou práci 20 let, tak není nikterak motivován.
Jeff Bezos, zakladatel společností Amazon a Blue Origin, u modulu pro posádku, kterou bude vynášet suborbitální raketa New Shepard (Foto: Bloomberg)
Zkusíme nyní pro objektivitu připsat i několik neutrálních poznámek. Je pravda, že pokud se týká testování přistávání, v tomto směru jednoznačně Blue Origin předběhlo SpaceX, když jejich demonstrátory Charon a Goddard už v letech 2005 a 2006 prováděly kontrolovaná přistání. Potom však SpaceX převzalo vedení, když v roce 2008 dosáhlo orbitální dráhy. Na jeden měsíc ještě získal vlajku Blue Origin, když jeho raketa New Shepard přistála po letu nad 100 km dne 23. listopadu 2015. Ovšem poté už jednoznačně dominovalo SpaceX, které už o měsíc později dokázalo přistát s prvním stupněm orbitální rakety Falcon 9, což je výrazně obtížnější úkon.
Porovnání letových profilů raket New Shepard a Falcon 9 (Autor: zlsadesign)
Jeff Bezos mohl také dlouhou dobu soukromě financovat a stanovovat termíny svým týmům tak, jak uznal za vhodné, ovšem do budoucna už bude situace jiná. Pomiňme nyní pro jednoduchost relativně malé finance, které Blue Origin dostával od NASA od roku 2009. První vážnější tlaky na dokončení vývoje svých raket si Blue Origin vytvořil podepsáním kontraktů na vynesení telekomunikačních satelitů po roce 2020. Ovšem daleko více je v tomhle směru zavazující podepsaná smlouva na dodávku motorů pro raketu Vulcan společnosti United Launch Alliance. A kontraktem nejdůležitějším, který rozhodně tlačí na Blue Origin nejvíce, je jejich přihláška do armádního výběru raketového nosiče pro léta 2020–2025 a s tím související 500milionová smlouva na vývoj rakety New Glenn. Ať už tedy má či nemá Gwynne pravdu, jedna věc je jistá, Blue Origin by měl co nejdříve dosáhnout orbitální dráhy. Jinak jejich velice zajímavé plány zůstanou jen na papíře.
Starlink a konkurence
Ve svém rozhovoru s Ronem Baronem se Gwynne rovněž vyjádřila k chystané konstelaci Starlink, protože se v tomto směru v nedávné době objevilo na internetu několik zajímavých hypotéz týkajících se cen vynášených satelitů. Investiční banka Morgan Stanley v nedávném článku odhadovala, že cena jednoho satelitu Starlink je přibližně 1 milion dolarů a start SpaceX vyjde na 50 milionů. Vynesení konstelace o počtu 30 000 satelitů by tak znamenalo investici ve výši přibližně 60 miliard dolarů. K tomuto názoru se Gwynne vyjádřila velice jednoduše a to slovy, že tyto odhady jsou „úúúúúúúúplně mimo“.
Do tématu satelitních konstelací patří i její další výroky. O připravované megakonstelaci Amazonu prohlásila, že projekt Kuiper je oproti Starlinku o několik let pozadu. Další své poznámky pak adresovala i ostatním operátorům budoucích konstelací, mezi které patří například OneWeb (882–1980 satelitů), Telesat (117–512), Iridium NEXT (66) či SES O3b mPower (7). „Ostatní operátoři si kupují vynášky svých satelitů na raketách, které jsou daleko dražší než ty naše a přitom cena startu tvoří podstatnou část nákladů pro vynášku.“
Konstelace O3b mPOWER společnosti SES (Zdroj: SES)
Podívejme se na celou situaci nyní věcně. Většina těchto operátorů si pro vynášku zvolila jiné rakety než Falcon 9. Společnost OneWeb hodlá zatím při vynáškách spoléhat na ruskou raketu Sojuz ve službách Arianespace, satelity projektu Kuiper bude do vesmíru nejspíš vynášet raketa New Glenn a na stejnou raketu se hodlá spolehnout Telesat. Konstelaci Iridium NEXT už kompletně vynesl Falcon 9 a 7 satelitů pro budoucí konstelaci O3b na střední oběžné dráze budou rovněž zajišťovat rakety SpaceX. Rakety Sojuz, které vynáší satelity OneWeb, stojí 80 milionů dolarů a vynesou přitom jen 8 200 kg na LEO. Naproti tomu Falcon 9 Block 5 unese na LEO 22 800 kg při ceně 62 milionů.
Umělecká představa vynášení satelitů společnosti OneWeb raketou Ariane 6, na kterou hodlá v budoucnu OneWeb spoléhat (Zdroj: OneWeb)
Ve svých poznámkách se potom Gwynne zaměřila přímo na firmu OneWeb a srovnání se SpaceX. Satelity Starlinku prý nabízejí daleko vyšší přenosovou kapacitu a Gwynne doslovně uvedla, že jsou sedmnáctkrát rychlejší. Pokračovala však velmi ostře i nadále. „Pokud uvažujete o investici do konstelace OneWeb, radím vám, abyste tak nečinili. Ošálili pár lidí, kteří budou v nejbližší době velice zklamaní.“
Jelikož v tomto bodě je nutno přiznat, že jako diváci nemáme přístup k řadě interních informací, nedovolíme si tento výrok nijak komentovat. Můžeme jen odkázat na nedávný článek na téma počátku rivality obou firem. Již tehdy jsme zmiňovali, že se vzájemné vztahy obou společností nelepší a jak je vidno, platí to i nadále.
Evropská Arianespace
Poslední své výroky před investory SpaceX směřovala Gwynne Shotwell na evropskou kosmickou agenturu ESA a na společnost Arianespace. Podle ní je evropský vesmírný program do značné míry programem, který udržuje technology a inženýry zaměstnané. „Pokud totiž dokážete znovupoužít svou raketu, nepotřebujete zaměstnávat velké množství lidí, aby stavěli novou.“ Něco podobného loni řekl také Alain Charmeau z Ariane Group. Gwynne to srovnala se SpaceX, které bylo od začátku soukromě financované. Podle ní to nabízí jednoznačnou výhodu, jelikož můžete postupovat kupředu, jak rychle chcete, a přitom se dokážete snadněji vyrovnat s občasným selháním.
Dr. Hans Koenigsmann ze SpaceX při přednášce v roce 2017 (Foto: NASA)
Ke kritice evropských raket se připojil i viceprezident SpaceX Hans Koenigsmann v rozhovoru pro německý magazín Handelsblatt. Podle tohoto rodilého Němce vypadá evropský vesmírný program z vnější perspektivy zastaralý a pomalý. Uznal, že technický rozvoj je rizikový, ale dodal, že kdo neriskuje, ten nikdy nevyhraje. Vývoj raket na jedno použití je podle něj srovnatelný s tím, jako kdyby v dnešní době někdo vyvíjel analogový telefon. Hans Koenigsmann prý již dříve apeloval na vedení Arianespace, aby se dalo na cestu znovupoužitelnosti, ale nikam to nevedlo, a tak nyní změnil strategii. Když totiž řekne, že by se mělo s raketami Ariane pokračovat stejně jako doposud, donutí to prý více lidí k zamyšlení.
Na otázku redaktora na téma mezinárodní soutěže v dobývání vesmíru pak Hans uvedl, že USA jsou jednoznačně napřed a na druhé místo pak řadí Čínu. I tak však USA podle něj nesmí usnout na vavřínech a musí neustále inovovat. Už jen totiž fakt, že Čína provedla první přistání na odvrácené straně Měsíce, vyvolal v Americe velký rozruch. Pokroky čínského vesmírného programu mimochodem obdivuje také Elon Musk.
Evropa podle Koenigsmanna řadu let dominovala na trhu vynášení komerčních satelitů, ale před několika lety musela vůdčí místo na tomto trhu přenechat SpaceX. Firma Elona Muska podle Hanse tento podíl na trhu vyhrála díky svým nízkým cenám, vysoké spolehlivosti a znovupoužitelnosti svých raket. Jak současná Ariane 5, tak vyvíjená Ariane 6 jsou rakety na jedno použití.
Je sice pravda, že Evropa donedávna kroky na poli znovupoužitelnosti poněkud podceňovala, ale přesto lze říct, že se i v tomto směru o vlastní projekty pokouší. Pokud by vás zajímaly podrobnější informace, nedávno u nás vyšel na toto téma článek v rámci nepravidelného seriálu Karla Zvoníka.
Ač další část rozhovoru s Hansem Koenigsmannem nepatří úplně do našeho článku, zdá se mi vhodné ji na závěr článku zmínit. Dle svých vlastních slov totiž vyjádřil kdysi názor, že je už příliš starý na to, vydat se na palubě kosmické lodi směrem na Mars. Nyní ale svůj názor změnil. Je mu sice už 56 let, ale pokud si SpaceX pospíší s vývojem své rakety, možná to prý ještě jednoho krásného dne zažije.
Podpořte projekt ElonX
- Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další - 17. 11. 2024
- Mise GSAT-N2 - 15. 11. 2024
- Mise Optus-X - 13. 11. 2024
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
No niečo je pravda ale sú tam aj zavádzajúce veci. Je fakt že BO postupuje slimačím tempom a najväčšiu vynu nesie Jeff. Vie ako viesť firmu ale nie je to inžinier ktorý rozumie problematike. A nedokáže tak efektívne koordinovať prácu rozdielnych tímov. Než poletí new Glen bude mať totálny monopol SpaceX a tých pár kontraktov od vlády nebude stačiť na ziskovosť. Môžu skúsiť turistov ale tu ich obehne Virgin Galactic. A veľký a ziskový trh to nebude. Ďalej starlink má ohromnú šancu totálne ovládnuť trh a ostatný majú smolu. Vybudovanie je ohromne drahé a niekto nebude čakať na návratnosť desiatky rokov. A cenovo veľmi nebudú môcť konkurovať pretože náklady na spustenie budú enormné. Takže tu má SpaceX skoro isté víťazstvo. Vedia si zabezpečiť lacnú dopravu a ešte si aj družice vyrábajú sami. A neraz SpaceX dokázali že vedia vyrábať lepšie lacnejšie a rýchlejšie. Tie výroky o ESA sú totálne mimo a mohli si to odpustiť. NASA rovnako neefektívne vynakladá peniaze len aby vytvorila pracovné miesta. Tam nejde len o zisk ale o vedu a podporu ekonomiky. NASA má ohromnú výhodou pretože časom sa môžu vykašľať na vývoj rakiet a objednávať si štarty u súkromných firiem. Ktoré budú domáce. Ale ESA takú možnosť vôbec nemá. Neviem o žiadnej európskej súkromnej spoločnosti ktorá vyrába rakety a vynáša satelity. A spoliehať sa na cudzie krajiny je hlúposť.
Já s tebou souhlasím, ale spíše poznámka k poslednímu odstavci NASA/ESA.. Jestli jsi viděl přenos DM-1, Elon neustále děkoval a zmiňoval, jak je SpaceX vděčná NASA za příležitost, kterou se jí dostalo. Takže tady se asi manažeři drželi hesla, neplivej do studánky, ze které si se napil. Vedení SpaceX prostě neřekne o NASA křivé slovo.
Zmiňoval jsem to tu již, ale ta soukromá firma tu nejen je, ale ty rakety pro ESA už staví. ESA je v totálně stejné situaci jako NASA před SpaceX, s dvorním dodavatelem nosičů, kdy NASA mělo ULA (Joint venture Boengu a Lockheed Martin), tak ESA má Arianespace. Poskytovatel startů je Arianespace SA s nosiči Vega (Avio S.p.A. ), Soyuz a Ariane 5 (ArianeGroup). Samotnotné Ariane 5 staví ArianeGroup, která je Joint venture Airbus a francouzkou Safran. Samotná ESA nestaví žádný z aktuálně používaných nosičů. Jen kupuje od Ariane.
Co je mimo, je psát o ESA, co není mimo je psát o ArianeGroup. Vyškrtni v článku slovo “ESA” a vše je kompletně v pořádku.
To sú pre mňa skôr parazity. Dobre vedia že zákazník nemá kam utiecť tak ceny nastrelime od oka samozrejme s riadnym ziskom. A na inovácie kašlem pretože to funguje tak ako je a zákazník cenu musí akceptovať. SpaceX išlo hlavne za cieľom znížiť cenu a nie tvoriť zisk. Je to odvetvie kde konkurencia v podstate neexistuje. Raz NASA skúšala program ktorý sa volal lepšie a lacnejšie tuším. A skončilo to katastrofálne pretože tie spoločnosti niečo rýchlo zlepili len aby to vyzeralo ako družica. Kvalita išla totálne na úkor zisku a potom to aj tak dopadlo. Ak nie je motivácia nikto sa nebude snažiť ponúknuť rovnakú kvalitu za nižšiu cenu.
U ULA šlo prakticky monopol v oblasti státních zakázek, nikoliv parazita. ULA vynášela prakticky jen vládní zakázky, zatímco Ariane i soukromé, protože nasadili nižší ceny. Nic to nemění na tom že jsou to obě soukromé společnosti a pro to srovnání se obě kvalifikují, ikdyž péče byla věnována jen jedné.
Ehm, ehm. Arianespace byla založena jako první komerční kosmický dopravce, skoro třicet let byla nejlepší na trhu a jediný kdo jí byl schopný konkurovat byli po roce 89 rusové (cenou, nikoli však kvalitou služeb). A v kvalitě a spolehlivosti nemá konkurenci dodnes.
To co za pár let dokázal Elon s firmou SpaceX je úžasné (v současnosti jsou jednička na trhu oni, alespoň u obyčejných civilních družic), ale naprosto nechápu tu tendenci fanoušků SpaceX až chorobně pomlouvat konkurenční firmy.
Debatujeme zde v České republice. Chápou někteří čtenáři, že možnost startovat do vesmíru NENÍ SAMOZŘEJMOST ? Chápou že SpaceX je americká firma a byť soukromá a komerční, tak stále musí respektovat americké zákony, potažmo v otázce národní bezpečnosti poslouchat prezidenta a kongres ? Chápou že Elon může udělat chybné investiční rozhodnutí (krachne Starship, nebo Starlink) které zničí SpaceX navzdory skvělým raketám ? Občas prostě zkrachují i dobré firmy, lidé dělají chyby.
Vůbec nikomu není podezřelé že SpaceX teď (když vyčistila svůj čekací list) má nouzi o komerční (civilní) satelity ? Co když v současnosti lidstvo vůbec nedokáže využít kapacitu SpaceX a reusable raket ? (nebylo by to v historii poprvé, ve skutečnosti je to skoro pravidlem u přelomových vynálezů, které předběhnou dobu)
Jako intel v oblasti CPU, i když ten kratší dobu tak má větší šanci se z toho vyhrabat. Když je někdo moc dlouho jedničkou na trhu tak kostnatí a často ztrácí schopnost se přizpůsobovat. Arianespace byla 1. na trhu moc dlouho. Normálně by tu mohl vzniknout startup, jako spacex kterej by ArianeSpace mohl udělat to co SpaceX udělalo ULA, ale protože evropa je socialistické peklo kde být milionářem je hřích, úspěch se trestá a hlavní mantrou jsou to dotace a ne konkurenční boj, tak hold máme smůlu protože tu nemáme moc mladých dostatečně bohatých lidí co zbohatli svími technickými schopnostmi. Tak nějak, schopnost vyplnit lejstro o dotacích je pro stavbu nosiče totálně k ničemu.
Myslím že tohle je problém Vejce/Slepice. Bez levného vynesení nákladu, nevznikne orbitální/lunární průmysl, bez kterého nebude mít SpaceX dost zakázek a zkrachuje. Aby se alespoň překlenulo obdobý čekání tak SpaceX vsází na starlink s tím z vynášení udělat vedlejšák.
Jako pravičák souhlasím že EU (nikoli nutně Evropa) je socialistické peklo. Ale velkou roli hraje třeba i to, že Evropa je velmi rozdrobená. Navzdory celní unii nejde o reálně jednotný trh (jako jsou třeba USA) Velkou roli hrají dodnes národní zájmy. Francouzi budou spíš podporovat francouzský startup, angličané anglický atd. o jazykové bariéře nemluvě.
Jestliže SpaceX dokázala za 10 let v podstatě vyluxovat trh komerčního vynášení družic, tak jde o trh dosud velmi, velmi malý který má problém uživit i tu samotnou SpaceX.
Co se ceny týče, tak 60 milionů za raketu o výkonu Falcon 9 je sice o desítky procent méně než ostatní firmy na trhu, ale pořád to není ŘÁDOVĚ nižší cena. A pořád zatím (kromě masových konstelací Starlink, Iridium atd.) jsou družice řádově dražší než cena za start.
Když stavíte družici za miliardu, tak 60 milionů za start nic neznamená. Já vím že je slibováno že s levnějšími starty a miniaturizací by měly přijít i plány na levnější družice, ale zatím nic moc. Logistika udržování flotily levnějších družic taky nebude zadarmo. Nečekejme zázraky. Vždy půjde o řadu kompromisů.
První 2 odstavce čistý souhlas
řádově se snad dostaneme dolů se Starship, jinak jde o to s kým a co srovnáváme, pokud cenu US vládních a hlavně armádních zakázek, tak s ULA byla cena za vynesení kolik? Půl miliardy tuším správně? Komerční starty byli níž tam to řádově není, snad se Starship se toho dočkáme.
Orbitálním průmyslem jsem nemyslel nutně jen družice ve smyslu vědecké/telekomunikační. Spíš jsem uvažoval o tom, že stav beztíže je specifické prostředí kde lze produkovat to co na Zemi ne, nebo se zhoršenou kvalitou oproti mikrogravitaci. Příkladem budiž optická vlákna. Od 0g továren na všemožné zboží nás dělí ještě nějaký ten čas… ale pak nahoru poletí relativně levný materiál, levnější než stojí dnes start a dolů drahý produkt který svoji cenou musí zaplatit materiál, let, stavbu a provoz továrny. Obávám se že na to bude potřeba Starship která nejen že je levnější na let což zde bude klíčové, ale i zajistí přepravu nákladu oběma směry.
Tohle si SX urcite uvedomuje a proto zacla s programem sdilenych nakladu. Tam hlavnimi zakazniky univerzity a startupy. Podporuje tak budouci trh levnych satelitu. Jeste horsi situace potka Starship. Az se dostane do sluzby, tak krome Starlinku, nebude mit co vynaset.
Myslím že zajímavou podporou mohlo být, až rozjedou výrobu ve velkých sériích, když by začaly prodávat vybrané komponenty ze starlinku. Motory, star tracker,…
A proto chtějí lítat i na měsíc a i drožkařit mezi kontinenty 🙂
PRÁVĚ PROTO, že SpaceX může zkrachovat, není Evropská, a monopoly jsou špatné, a ano i SpaceX se jednou stane tlustou a línou a nebudou inovovat, právě z těchto důvodů si lidi přejou, abyměli konkurenci. Ta kritika Arianespace, ULA, Blue Origin, Ruska všech dalších, kteří jenom kecají ale nic nedělaj, to není proto, že by fanoušci SpaceX byli ze současného stavu věcí nadšení. Ta kritika vychází především z ohromného zklamaní, protože SpaceX ukázala, že to jde, ale většina hráčů v oboru stále předstírá že to nejde; a ze strachu, protože v dostatečně dlouhém horizontu může SpaceX potkat jen jedna ze dvou možností, buď zkrachuje, nebo se stane monopolem, a ani jedno není dobré.
ako prisiel autor clanku na cenu 80mil. dolarov za sojuz? nepomylil si to nahodou s cenou ktoru plati nasa za kreslo v sojuze?
komercna cena za sojuz je uplne inde ako tych 80mil. o ktorych sa pise v clanku
https://www.ruaviation.com/news/2018/10/3/12074/?h
a kto chce vacsiu nosnost moze si objednat proton-m ktora ma porovnatelnu cenu ako F9 pri porovnatelnej nosnosti
Protože OneWeb létá na Sojuzech Arianespace, které opravdu stojí 80 milionů za start. (strana 22: https://www.gao.gov/assets/690/686613.pdf)
Iridium NEXT poskytuje telefoni spojeni s glbalnim pokrytim jak tomu Starlink muže konkurovat
Tak si to Iridium v odlehlé oblasti jako novinář s uploadem fotek a videí do centrály vyzkoušejte. Pochlubte se pak cenou kolik vás to stálo (běžně cena je jen na dotaz / vyjednávání o spojení při koupi jejich setu), jak dlouho to trvalo a zda to bylo stabilní. Když slyšíte na vlastní uši novináře, kteří to museli používat a radši poodjeli pár set kilometrů, kde byl mobilní signál, aby to radši přeposlali přes mobilní síť, aby měli jistotu, že to do uzávěrky dorazí, přesto, že měli set na Iridium (informace z roku 2018), tak ono to není s Iridiem zas takové snadné, pokud ho chcete více využít než jen přes něj telefonovat nebo odesílat stručné info. Uvědomte si kolik satelitů je na celý svět a jakou mají přenosovou kapacitu. To by jinak museli být obří družice o váze klidně 50 tun s vysílacím výkonem ve 100vkách, spíše megawattech výkonu aby to zvládli na tu vzdálenost a potřebě přenosu velkého množství dat na povrch Země o průměru 2000 – 5000 km.
Směle do toho:
https://www.iridium.com/services/
Jedna věc svědčí o tom, že Iridium je nedostatečné a je poptávka pro satelitních službách s větším výkonem – že se vůbec o Starlinka zajímá armáda a již nyní prováděla s těmi pár družicemi testy spojení a byly spokojeni, pokud se to podaří dovézt do konce, s několikanásobně vyšším datovým tokem, který využijí.
y/i s/z apod. :O
Jenže je obrovský rozdíl mezi obtížně provozovatelnou službou a žádnou službou. Starlink nedokáže zabít Iridium.
Starlink, tak jak je plánován nikdy neumožní obsloužit sat-fony. Koncové zařízení starlinku bude mít spotřebu v desítkách, pokud ne stovkách wattů.
Bavíte se o výkonu vysílání terminálu, satelitu, spotřebě pásma nebo o něčem jiném?
Jsou různé typy terminálů – viz např. Coursera (https://www.coursera.org/learn/satellite-communications/lecture/bQg7N/introduction-terminal-types-and-general-architecture a https://www.coursera.org/learn/satellite-communications/lecture/29S84/portable-transportable-and-fixed-terminals)
Bavím se o tom, že Starlink jak je prezentován, bude širokopásmová (broadband) síť, bez globálního pokrytí v doslovném smyslu (na to je potřeba polární oběžná dráha), uživatelské terminály pak mají používat antény s “fázovým polem” (plochá anténa s elektronickými prvky). U těch terminálů bude problém namontovat je na, a napájet z osobního auta (osobní auto je teoreticky nejmenší možný “nosič”).
Naprosto odlišná filosofie a zaměření jak Iridium !
– což je globální služba zaměřená na osobní komunikaci odkudkoli kamkoli (kapesní přístroje), zatímco broadband služby jsou u ní podružné.
PS: příště prosím vážené čtenáře místo mínusů uvést fakta (třeba se mi jen nedoneslo že Elon má hotový a připravený i kapesní terminál, byť by logicky měl podobnou “pomalost” jako Iridium). Děkuji.
Moje reakce byla především o tom, že někdo očekává od přenosného terminálu (“telefonu”) funkčnost fixního terminálu (“satelitního internetu”), tj. jak výkon tak i citlivost a výkon vysílání. Navíc i výdrž na baterku.
Ano, Starlink bude níže a bude mít více družic. Čili nižší potřeba zesílení u vysílání i možnost poskytnout širší pásmo a větší frekvenční rozsah pro koncové uživatele. V krátkosti nižší latence a vyšší rychlost.
Mimochodem když si na Starlink připojim wifi a použiju nějaký Voip tak taky budu moci rozumně volat.
A navíc nástřel služby je jedna věc, jak to začnou lidi používat, tedy jak si to trh přizpůsobí, to je druhá věc. Takže bych nepředjímal, jak to celé dopadne.
Myslím že nejsme příliš ve sporu, i když naše debata se poněkud míjí.
Filosofie Starlinku a Iridia jsou totiž téměř protikladné. Starlink bude (podle dostupných informací) určen na broadband datové připojení v mírném až tropickém pásmu.
Zatímco Iridium je globální služba primárně pro textovou, nouzovou a hlasovou komunikaci do skutečně extrémních podmínek – včetně polárních, v kapesním provedení (satfony, satpagery).
Iridium je zatím jediný a v současnosti nenahraditelný systém pro skutečně globální bezpečnostní a nouzovou komunikaci. Blíží se mu jen nejpokročilejší Cospas-Sarsat systémy – nouzové majáky (ty ovšem dokáží vysílat jen automatický nouzový signál).
Diskuse byla o tom “jak může ten který poskytovatel konkurovat”.
Ještě jsem si uvědomil, že se nezmiňuje Inmarsat, na lodních závodech to je tak, že (a zdroj je Coursera: Meteorology in a round the world regatta):
To, že se o něčem mluví nebo nemluví, nemusí ještě nic znamenat.
Tohleto vyjádření mi jde proti srsti.
1) Lze srovnávat soukromé společnosti které mají/budou mít levné soukromé nosiče Sx,RL,BO (seřazeno dle úspěchů na poli kosmonautiky)
2) Nelze srovnávat soukromou společnost s národní agenturou, která je zatížena smlouvami, birokracii a snahou o udržení vlastního raketového parku.
Proč se tedy nevozili i po NASA, když je na tom úplně stejně jako ESA? To bude asi tím že ESA je nedotuje.
NASA, Čína, ISRO, ESA – takhle si agentury řadím
3) Vyjádření, že si nemají objednávat internetové služby od jiných firem s budoucí konstelaci satelitů mi přijde jako chlubeni se peřím, které vám ještě nenarostlo. ( S nejvyšší pravděpodobností to tak asi dopadne)
I na mě to dělá podobný dojem. Útočit tímto způsobem na konkurenci a odrazovat jim potenciální zákazníky je dost podpásové a znamená, že mi asi dost teče do bot.
A udržet nízké ceny s minimálním ziskem se dá jen v případě velkého objemu zakázek. Tedy placených, ne vlastních. A ty se zrovna nějak neženou.
Ty si myslíš, že konkurence jedná v rukavičkách? Gwynne Shotwell v podstatě neřekla nic jiného než jak to je.
Tak jednak proč nejde srovnávat?
A za druhé, možná jsem to pochopil špatně, ale odrazovali investory a nikoliv zákazníky sítě.
Vážně nevidíš rozdíl mezi soukromou a státní firmou?
No, Arianespace je zhruba stejně státní jako ULA…
1) Soukromé firmy jsou i ULA a Arianespace. Takže Ariane která je zodpovědná za stav evropských nosičů je kritizována zcela po právu.
2) ESA do toho tahána být neměla, ale krotika byla mířena primárně na Ariane
Blue Origin se totiž nepišní se vším na internetu. Společnost je na informace velmi skromná. U New Shepardu to nebylo jinak.
To asi není zrovna nejlepší přístup pro komerční firmu. Zvláště když chcou létat s běžnými lidmi do vesmíru. Právě naopak by měli udělat pořádný HYPE. Tedy pokud vidí nějaký výsledek v rozumné době.
Zatim nedělají hype, protože Bezos má bezednou kapsu a jiné zdroje zatím životně nepotřebují. Ale mohli by si vzít příklad z Muska, kteý pošle 10 tweetů o každé nové součástce a pak mají kolem svých firem hype, který jim můžou všechny firmy závidět.
Ano a potom ho neberie vela ludi vazne ked zahlasi nieco dolezite. Naoplatku ak blue origin nezahlcuje internet a potom vypustia masivnu kampan, ktora bude necakana a prekvapi tak sa o tom bude rozpravat v danom momente viac, hype bude vacsi.
Apple to kdysi uměl ještě na vyžší úrovni. Vspomínám si na uvedení prvního iPhony, kdy se nevědělo prakticky nic, ten hype po ofic uvedení byl gigantickej, tuším že se tomu říka wow efect. Bohužel, to u raket nelze z vícero důvodů na takové úrovni, protože něco se zveřejnit musí.
K dobytí Marsu je sice nutné mít skvělé rakety, je to podmínka nutná, nikoliv však postačující. Tou druhou podmínkou je mít obrovský balík peněz. Ale ten se prostě vynášením družic vydělat nedá. To Elon pochopil už dávno, ale často to nechápou ani jeho fanoušci a už vůbec ne odpůrci a konkurenti.
Myslím, že je na čase přestat Space X považovat za dopravní firmu pro pár provozovatelů satelitů a zařadit ji do kategorie firem, která své produkty prodává milionům či miliardám koncových zákazníků a na tom vydělává 100x tolik, co obyčejný kosmický špeditér. Prostě stovky miliard se vydělávají na Zemi a utrácejí ve Vesmíru, nikoliv naopak.
Obávám se, že pro SpaceX teď není hlavní problém konkurence, ale celková poptávka. Mají úžasné levné rakety, urvali tolik trhu, co mohli. Ale bez nových nápadů a růstu celého odvětví to bude bída. Kdyby si nevozili vlastní Starlink, tak toho teď vlastně moc nenalítají.
Nakonec si bude Elon muset postavit na oběžné dráze vlastní hotel, aby ty rakety vůbec uživil.
Máte naprostou pravdu. Spacex se natolik dařilo, že vytvořila aktuální vakuum na trhu. Ten trh ještě neměl čas zareagovat – a než se tak stane, Spacex mezeru vyplní Skylinkem a musí se nyní také velmi soustředit na Crew program pro NASA. Nakonec může vozit turisty v olítaných Dragonech. Jen doufám, že Hilton nebo Bigellow nezůstanou se stavbou orbitáních hotelů pozadu, aby si to nakonec Elon nemusel postavit sám.
Hezky to v podstatě shrnuje toto video.
https://www.youtube.com/watch?v=NY7N02eZGoQ
Tak mne napadá podle toho videa, že se dá (možná?) sedět v Tesle v předním kufru a řídit ji přes mobil z toho kufru … 🙂 aneb líbí, jako sranda
Bohužel zbytek odvětví je zcela zkostnatělý a to je i důvod, proč si EM vymyslel StarLink. Jednak to vypadá na dobrý byznys a jednak budou mít co dělat.
K tomu co si napsal, bych přidal ještě jeden projekt. Small satellite rideshare, které zahájí příští rok. A s tímto projektem související článek na Spacenews, kde autorka zmiňovala, že ceny, které nabízí pro tyto sdílené starty jsou tak zajímavé, že se firmám při ceně startu 5000$/kg vyplatí zaplatit si jízdu i tam, kam vlastně nechcete a pak zapojit motor na své družici a přelétnout si, kam je potřeba.
A případný nevyužitý prostor vyplní Starlinkama a hodí si je na orbitu zadara.
Stejně to nakonec nejspíše dopadne tak, že SpaceX nebude živit ani vynášení satelitů do vesmíru a možná ani globální internet, ale spíše zajištění komunikační sítě pro X dalších služeb.
Nakonec by z toho mohl být pro SpaceX fakticky monopol, což taky není úplně dobře.
Kolko je to zadara? To akoze palivo, pozemna podpora, druhy stupen, a kto vie, co este som nazahrnul, nic nestoja?
S druhou castou suhlas, F9, FH ich neuzivia, preto tu je Starlink,na tom, teoreticky, mozu zarabat niekolko radov viac.
Byla řeč o sdílených startech pokud se nepletu, ne dedikovaných starlink startech. Pokud budou startovat tak jako tak, když bude dost zákazníků, zbytek se dorovná starlinkem. Úplně zadara to nebude, ale většina tak jako tak bude nejspíš zaplacená zákazníky. Kdyby F9 letěl poloprázdnej, paliva by měli nejspíš furt stejně, už jen aby měli méně proměných při startu, pozemní podpora startu, druhý stupeň je potřeba furt stejně…
Ano, Falcony vždycky startují s plnými nádržemi, bez ohledu na hmotnost neseného nákladu nebo cílovou orbitu.
Ano, přesně tak jsem to myslel. Náklady na let zaplatí zákazníci sdíleného letu. Cena za let bude pro SpaceX stejná bez ohledu na množství neseného užitečného zatížení, takže cena za vynesení satelitů pro Starlink je fakticky nulová. Jenom to znamená, že někdy může letět zadarmo 10 satelitů od SpaceX a jindy třeba jenom 1 nebo žádný, bude-li let plně obsazen.
Rozumiem, islo o zdielane lety.
Treba si vsak uvedomit, ze SpX potrebuje vyslat na obeznu drahu 12-40 tisic druzic, co nie je v ziadnom pripade vhodne pre zdielany naklad pre F9 ani pre FH. Myslim, ze ‘tudy cesta nevede’.
Nejde o to vynés 12-40k satelitů sdíleně, ale když je místo tak vynést pár satelitů a dlouhodobě ušetřit pár startů.
Ty hromadné mise míří na polární dráhy, Starlink potřebuje dráhu 52°, takže si nejsem jistý, zda se to vyplatí a určitě to nebude zadarmo.
Já bych tě jen poopravil. Ano, máš pravdu, Starlink teď léta se sklonem 53°, jenže to je teď, současné vynášky. Kompletní soupis schválených orbit včetně sklonů na wiki. Jenže abys dle slov manažerů SpaceX pokryl 24 starty celou Zemi, tak pro mě nepřichází v úvahu nic jiného, než aby některý z těch 24 startů možna i víc mířily na polární dráhy. Prostě netuším, jak z orbitální dráhy se sklonem 53° ve výšce 550 km pokrýt polární oblast, která na ten satelit ani nevidí.
Ber teď prosím jako odhad, když napíšu, že ty satelity ze sklonu 53° pokryjí tak maximálně tak 56 rovnoběžku a nic víc. POkud tedy pro ně slovo globe neznamená spojené státy. Tedy jejich svět.
Spíšu půjde o zjednodušení. Na póly budou kašlat, protože tam je tak málo zákazník že se to nezaplatí
Zezacatku to asi priorita nebude, ale zakaznici tam jsou – pres Arktidu vedou frekventovane letecke linky mezi Evropou a Severni Amerikou. Chvilku ale asi potrva, nez antena pro Starlink dostane certifikaci k napojeni do IFE v letadlech
Pokud vim, tak prvne chteji poktryt mirne pasy, tedy zejmena ten severni, protoze tam je nejvic penez. Ted, ale koukam na tu wiki a polarni drahy jsou uz v prvni fazi. Myslel jsem, ze budou az v druhe.
Ty polarni drahy vychazeji na 20.42 startu (25 satelitu prebyva + jeste budou ztraty z vadnych kusu), tak mozna neco na sdilenych misich svezou.
Na příští rok připravují první lety s posádkou.
Pěkný článek se spoustou podle mě pravdivých názorů,bohužel EU jde trvale do kytek.
Jinak bych jen doporučil přeformulovat tuto větu, protože takto je to tak trošku špatně: “Firma Elona Muska podle Hanse tento podíl na trhu vyhrála díky svým nízkým cenám, vysoké spolehlivosti a znovupoužitelnosti svých raket.”
Co je na tom špatně?
Možná myslel nahradit ‘tento podíl’ za ‘jejich podíl’.
Myslím si, že zákazníkům SpaceX je úplně jedno jestli je nízká cena a vysoká spolehlivost dosažena mimo jiné díky znovupoužitelnosti. Takže ano jde jim o nízkou cenu a vysokou spolehlivost kdy nízká cena je mimo jiné dosažena díky znovupoužitelnosti.
Tak jak je to napsáno teď to vypadá, že zákazníkům jde o znovupoužitelnost, ale podle mě je jim to jedno.
Tak ono je to propojené a není to nutně jen z pohledu zákazníků. Znovupoužitelnost částečně pomohla snížit ceny a zvýšit spolehlivost, což ve výsledku vedlo k získání většího tržního podílu.
Tak jo, tak já to napíšu tak, jak si myslím, že to dává větší smysl:
Firma Elona Muska podle Hanse tento podíl na trhu vyhrála díky svým nízkým cenám a vysoké spolehlivosti čehož bylo dosaženo i díky znovupoužitelnosti svých raket.
Ivo, pokud je cena startu nového Falconu 9 62 milionů a použitého 50 milionů, tak si opravdu dovolím napsat a říct, že nízká cena je i kvůli znovupoužitelnosti.
Ano, ale Ivo má na mysli koncového zákazníka. Tomu je opravdu jedno proč je raketa levná.Na deuhou stranu jsou známy pripady, kdy se společnost rozhodla peo SpaceX, protože chtěla podpořit něco nového a byla to taky určitá část prestiže a samozřejmě také PR. Létat se SpaceX je teď Cool a jste tak lépe vidět. Takže to je spíše případ od případu,ale ve finále je pro zákazníky důležitá cena, kterou zaplatí. Moc už je nezajímá proč je nižší. 🙂
POkud myslíš koncového zákazníka, tak určitě, Tomu bude i jedno, jestli bude používat cool internet od SpaceX, Kuiper či Onewebu, bude posuzovat cenu za služby a rychlost. Pokud to myslel takhle, tak beru zpět. Ale já když většinou tady mluvím o zákaznících, tak mluvím o telekomunikačních firmách, které si nechají vyrobit a postavit satelit u někoho. Možná taková oborová zaslepenost 😀
No, spíš to myslel tak, že dost telekomunikačních firem chce levně vynést satelit a je jim jedno jak toho dopravce dosáhne, zajímá je cena a spolehlivost a nikoliv to že je to tak levný a bezpečný díky znovupoužitelnosti. Ano pokud v té firmě sedí fanoušek znovupoužitelnosti, může to lehce ovlvnit rozhodování, ale prachy budou vždy až na prvním místě.
Pekne pekne,len nech im dá.SpaceX nemá konkurenciu a keď zabehne SS,nebude už vôbec o čom…..ELON MUSK AND HIS SPACEX IS FUTURE!!!!!IN MUSK WE TRUST!!!!!
Popravdě, skratku SS tak trochu nemám rád 😀