Kritická slova hrdinů Apolla před 10 lety rozplakala Elona Muska. Nejspíš nevíte, co následovalo poté
Před 10 lety Elon Musk natočil rozhovor do pořadu 60 Minutes, při kterém mu vyhrkly slzy v reakci na kritiku astronautů Apolla, kteří tehdy nebyli fanoušky společnosti SpaceX. Jde o poměrně známý klip, který od té doby koluje Internetem, avšak řada lidí nezná přesný kontext a také málokdo ví o tom, co tehdy následovalo po odvysílání rozhovoru. Neil Armstrong totiž nesouhlasil s tím, jak byl jeho názor v pořadu prezentován, a i kritický Gene Cernan nakonec trochu změnil názor. Pojďme si celou tuto záležitost připomenout a zasadit do širšího kontextu, abychom měli kompletnější obrázek.
Vše začalo v říjnu 2010, kdy americký prezident Barack Obama oznámil velké změny kosmického programu Spojených států. Nás teď zajímá hlavně to, že došlo ke zrušení vývoje rakety Ares I, která měla mít v kombinaci s lodí Orion za úkol dopravovat astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) po skončení programu raketoplánů. Důvodem zrušení bylo především zjištění nezávislé komise, že vývoj rakety Ares I by vyšel na více než 40 miliard dolarů a jeden start by stál 1 miliardu dolarů. V roce 2009 se navíc odhadovalo, že první mise s lidskou posádkou by proběhla nejdříve v roce 2017.
Koncept rakety Ares I s lodí Orion (Zdroj: NASA)
Vláda Baracka Obamy tedy chtěla Ares I zrušit a místo toho prosazovala plán, podle kterého by dopravu astronautů na ISS zajistily lodě a rakety vyvinuté v režii soukromých společností za finance NASA. Tehdy se to jevilo jako odvážný a riskantní krok, protože do té doby měly dopravu astronautů do vesmíru na starost vždy jen státní kosmické agentury. Ne každý proto byl z Obamova plánu nadšený a mezi jeho kritiky byl například i Neil Armstrong, astronaut Apolla 11 a první člověk na Měsíci. Ten veřejně prohlásil:
Jestli ten nový plán dobře chápu, bojím se, že nás připraví o přístup na nízkou oběžnou dráhu pomocí našich vlastních raket a lodí, dokud soukromé společnosti nebudou schopny kvalifikovat vyvíjený hardware pro použití při misích s lidmi. Jsem zastánce podpory nováčků v jejich cíli snížit náklady na cesty do vesmíru, ale jelikož moje zkušenosti s raketami sahají 50 let do minulosti, nemám v ně velkou důvěru. Ti nejzkušenější raketoví inženýři, s kterými jsem mluvil, věří, že dosažení potřebné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti bude vyžadovat mnoho let a velké investice.
Dostupnost komerční dopravy na oběžnou dráhu, jak ji prezentuje prezidentův návrh, nelze s jistotou předpovědět, ale je pravděpodobné, že potrvá výrazně déle a bude o dost dražší, než doufáme.
Astronaut Neil Armstrong vypovídá před Kongresem proti kosmickému programu Obamovy vlády v roce 2010 (Zdroj: Reuters)
Gene Cernan, další astronaut programu Apollo a zatím poslední člověk, který stanul na Měsíci, byl ještě kritičtější:
Byl to právě komerční vesmírný průmysl, který nám pod vedením NASA umožnil dostat se na Měsíc, postavit raketoplán a vše, co se za posledních 50 let událo. Přenechat vše komerčnímu sektoru bez jakéhokoli dohledu, bude trvat dlouho. Někteří z těchto lidí jsou vysoce kvalifikovaní, ale někteří jsou mladí podnikatelé se spoustou peněz a je to pro ně něco jako koníček. Neplatí to tedy pro všechny, ale někteří z nich prohlašují, že se dostanou do vesmíru za 5 let za 10 miliard dolarů. Přitom i Rusové říkají, že to bude trvat dvakrát tak dlouho, pokud vše vsadíme na jednu kartu. Nemám velkou důvěru v to, že nás tato část komerčního sektoru v dohledné době dostane zpět na oběžnou dráhu. Od všech těch lidí, kteří se označují za komerční kosmický průmysl, bych chtěl slyšet, kdo jsou jejich investoři. Řekněte mi, kde je jejich trh. Komerční podnik by měl využívat soukromé peníze. A kdo jsou jejich uživatelé? Předpokládejme, že my, NASA, bychom jejich služby nepotřebovali. V takovém případě pro ně žádný jiný trh neexistuje. Je to tedy skutečně komerční podnik, nebo není? Je to skupinka snílků, kteří chtějí být velkými kosmickými vývojáři? Já vám nevím.
Nemyslím si, že se přiblíží k tomu, co říkají, že dokážou. Říkal jsem to před Kongresem a platí to i dnes, že oni ještě ani nevědí, co všechno nevědí. My, pokud dovolíte, abych se zařadil k NASA, to děláme už půl století. Dopustili jsme se chyb. Přišli jsme o kolegy. Nemyslíte, že jsme se z některých těch chyb poučili? To si pište, že ano. Oni se ze svých chyb ještě nepoučili. A já jako daňový poplatník nejsem ochoten tady sedět a platit jim za to, aby ty chyby udělali ještě předtím, než se vůbec dostanou tam, kam si myslí, že dokážou dojít. Dobrou zprávou je, že některé z větších letecko-kosmických společností chtějí vstoupit do tohoto odvětví – Boeing, Lockheed Martin nebo ATK se nyní snaží konkurovat v komerčním sektoru. To je povzbudivé. Jsou to lidé, kteří pracovali na všem, co jsme dělali posledních 50 let. Vědí, jak na to.
Eugene Cernan, velitel Apolla 17, stojí vedle lunárního roveru v údolí Taurus Littrow, 13. prosinec 1972 (Foto: NASA)
Obamův nový plán, který by se více než kdy dříve opíral o komerční společnosti typu SpaceX, se nakonec podařilo prosadit. Tomu pravděpodobně dost pomohl tehdy čerstvý úspěch programu COTS, v jehož rámci NASA za velmi malé peníze získala hned dva nové způsoby dopravy nákladu na ISS. Agentura totiž udělila fixní vývojové kontrakty společnostem SpaceX a Orbital Sciences, které do projektu přisypaly vlastní peníze a pak vyvinuly rakety Falcon 9 a Antares a nákladní kosmické lodě Dragon a Cygnus. NASA to ve výsledku stálo pouhý zlomek toho, co by ji stál vývoj vlastní rakety a lodě. Dalším logickým krokem tedy bylo nechat komerční firmy podobným způsobem vyvinout také lodě pro dopravu astronautů na ISS, aby se NASA místo toho mohla soustředit na obtížnější úkoly jako návrat lidstva na Měsíc nebo průzkum hlubokého vesmíru. Výsledkem programu Commercial Crew pak byl vznik nových kosmických lodí Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. NASA za oba kontrakty zaplatila zhruba o řád méně, než kolik by stál vývoj Aresu I a Orionu pro účely zásobování ISS.
Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing CST-100 Starliner (Autor: Michael Stillwell)
Vraťtme se ale zpět do minulosti. V roce 2012, tedy v době, kdy byla kritika soukromých kosmických společností ze strany astronautů Apolla ještě čerstvá, byl odvysílán rozhovor s Elonem Muskem v rámci pořadu 60 Minutes stanice CBS. Ten představoval Muskovy firmy SpaceX a Tesla a jejich dosavadní úspěchy a neúspěchy. Nás ale zajímá hlavně ta část týkající se kritiky z úst astronautů Apolla, při které měl Musk slzy v očích. Celý relevantní úsek jsem přeložil do češtiny:
Tento klip možná řada z vás zná, ale málokdo ví, co následovalo po jeho odvysílání. V první řadě se ozval sám Neil Armstrong, který v dopisu stanici CBS vyjádřil nesouhlas s tím, jak byla jeho prohlášení v pořadu prezentována. Jak totiž ukazuje citát výše, Armstrong sice neměl velkou důvěru v soukromé společnosti, ale zároveň byl pro jejich podporu. Dále Armstrong poukazoval na to, že jeho prohlášení byla myšlena obecně a nebyla cílena přímo na SpaceX, jak to mohlo z rozhovoru působit.
Gene Cernan nakonec také alespoň částečně změnil názor na SpaceX, i když potřeboval trochu pošťouchnout. Steve Jurvetson, jeden z předních investorů do firem Elona Muska, totiž v reakci na rozhovor v pořadu 60 Minutes přišel s nápadem, jak ředitele SpaceX rozveselit. Sehnal podpisy a povzbuzující vzkazy od různých astronautů Apolla, které pak předal Elonovi a celému týmu SpaceX se zarámovanou fotkou jednoho z prvních startů Falconu 9 s lodí Dragon. A kupodivu nechyběl ani podpis Gena Cernana.
Zarámovaná fotka startu Dragonu s podpisy a vzkazy astronautů programu Apollo (Foto: Steve Jurvetson)
Jurvetson vše převyprávěl na svém Flickru:
Když jsem viděl, jak se Elon Musk v pořadu 60 Minutes rozplakal, když čelil slovnímu útoku jednoho ze svých hrdinů – astronauta Apolla Gena Cernana – věděl jsem, co musím udělat. V uplynulých měsících mě to stálo docela dost úsilí, ale dnes jsem to Elonovi a celému týmu SpaceX předal a bylo to velmi dobře přijato =). Tohle je poslední fotka, s mým kolegou Mohanjitem Jollym, těsně předtím, než jsme to dárkově zabalili.
Astronauti z Apolla složili a podepsali následující pocty:
„A nyní obrovský skok pro komerční kosmonautiku! Buzz Aldrin, Apollo XI“
„Skutečný průlom – mnoho úspěchů při spoustě dalších letů! Fred Haise, Apollo 13 LMP“
„Gratuluji! Velký sen se splnil! Charlie Duke, Apollo 16 LMP“
„Máme velkou radost z vašeho velkého úspěchu v úsilí, které vyžaduje od každého člena týmu SpaceX to nejlepší ☆ Alan Bean, Apollo 12 LMP“
„Gratuluji k dobře odvedené práci – nyní začíná výzva. Gene Cernan, Apollo 17 a Apollo X“
„První z dalších obrovských skoků… Dave Scott, Apollo 9 CMP“
„Začátek zcela nové éry! Edgar Mitchell, Apollo 14 LMP“
„Pokračujte v dobré práci – Walt Cunningham, Apollo 7“
„Gratuluji vám k úspěchu! Al Worden, Apollo 15“
Když jsem viděl pořad 60 Minutes, první, co mě napadlo, bylo přimět Gena Cernana (posledního člověka, který se prošel po Měsíci), aby navštívil SpaceX, jak Elon navrhoval. V uplynulém roce jsem od Gena kupoval vesmírné artefakty a věděl jsem, jak se s ním spojit. Zkoušel jsem mu navrhnout návštěvu SpaceX, ale bezvýsledně.
Tak jsem si s ním letěl promluvit z očí do očí. Čekal jsem, až se SpaceX stane první soukromou společností, která dopraví kosmickou loď z oběžné dráhy, a první, která dopraví náklad na kosmickou stanici, a první, která dopraví zpět vědecké experimenty. Také jsem nejprve shromáždil podpisy a blahopřání od ostatních hrdinů Apolla.
Někteří z nich, jako Charlie Duke a Al Bean, nešetřili chválou na adresu společnosti SpaceX a další generace vesmírných badatelů. Charlie Duke byl nadšený z budoucí mise na Mars. Al Bean strávil dvacet minut pilovaním každého slova svého vzkazu pro tým SpaceX.
Pak jsem oslovil Gena Cernana a zatajil dech. Říkal jsem si, že pro něj bude těžší odmítnout, když bude mít před sebou vzkazy svých vážených kolegů. A tak mě vyslechl. Jako s každým astronautem Apolla, který se podepsal pod tuto fotografii, jsem s ním mluvil o SpaceX a odpovídal na jeho otázky. Gene se zajímal o to, kdo SpaceX financoval – jaké velké finanční molochy firmu rozjely. Řekl jsem mu, že Elon Musk do firmy osobně vložil prvních 100 milionů dolarů, když na ni nikdo jiný nechtěl vsadit, a bojoval za ni v dobrém i zlém, včetně prvních tří startů Falconu 1, které všechny selhaly. Když jsem mu vyprávěl tyto příběhy o hrdinském podnikání, viděl jsem, jak mu to v hlavě šrotuje. Nakonec došel ke smíření: „Nikdy jsem nic z toho nečetl v novinách. Proč o tom tisk neinformuje?“
Loď Dragon po historicky prvním připojení k ISS během mise COTS-2 (Foto: NASA)
Neil Armstrong zemřel v srpnu 2012, tedy jen půl roku po odvysílání Muskova rozhovoru v 60 Minutes. Dožil se však některých klíčových úspěchů, kterých SpaceX dosáhlo na začátku minulé dekády. V roce 2010 odstartoval první Falcon 9 a také první Dragon, který se pak jako první soukromá loď v historii úspěšně vrátil z oběžné dráhy. V květnu 2012 se pak Dragon jako první soukromá loď v dějinách připojil k ISS.
Gene Cernan zemřel v lednu 2017, takže měl možnost být svědkem i prvních úspěšných přistání Falconu 9. Armstrong ani Cernan se bohužel nedožili prvních startů pilotované lodi Crew Dragon, která je výsledkem programu Commercial Crew, v jehož úspěch oba astronauté nevěřili. Konkrétně Cernan před 10 lety velebil Boeing jako spolehlivější volbu, a přitom to nakonec byl nováček SpaceX, kdo jako první dopravil astronauty na oběžnou dráhu v soukromé kosmické lodi. Loď Starliner od Boeingu je oproti tomu už více než tři roky pozadu.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Krásná ironie je v tom, jak se z SpaceX dostalo z pozice někoho s kým se nepočítá do pozice jediného, na kterého se spoléhá…. (v současné době)
Ja si take myslim, ze kritika panu byla v te dobe na miste. Lidstvo je v zasade velmi ne-kreativni a i nanometrovy pokrok je bud vykoupen kosmickym mnozstvim vedeckych cloveko-hodin, nebo necekanym skokem genia. Technologicky pokrok, kdybychom jej kvantifikovali a vynesli do grafu, tak nebude zadna hladka stoupajici funkce, ale spise neklesajici skokova funkce, pricemz skoky jsou dany necekanymi pokroky tahounu mezi nami – od Archimeda, pres Newtona, Einsteina az po Muska. Platilo to ve tride na zakladni skole a plati to i celosvetovem meritku.
Kdyz si z dnesniho sveta odmyslim SpaceX, vidim presne ten svet, ktery panove popisovali – extremni problemy a pomaly postup komercnich firem. A 50 let zkusenosti zajetym spolecnostem za nic nepomohlo. Myslim si, ze existuji bariery na urovni osobni a urovni spolecenske – jakesi sociologicke odpory pokroku. Vetsina lidi je schopna jen koexistovat, nekteri jsou schopni se ucit a delat vedu, avsak veda v jejich podani znamena velky nepomer pokroku ku uceni. Staci se podivat na takrka libovolny technicky dil – treba bezne turbo – na jeho zlepseni padaji miliony cloveko-hodin a miliardy euro rocne a vysledkem je zvyseni ucinnosti o desetiny %, pricemz princip cinnosti je nedotcen. Spolecenskou barierou pak mam na mysli to, ze nejvyssi miru inovace vykazuji start-upy – lide jsou sice schopni vytvaret a udrzovat obrovske a komplexni spolecnosti, ale s tim klesa schopnost takove spolecnosti inovovat. Proc presne, nevim. Ale zda se, ze to tak je.
Ocekavat tedy ze nejaka spolecnost vykaze obri miru inovativnosti a prevrati cele space-industry vzhuru nohama by bylo nemoudre. Jak vysvetluje N. N. Taleb v Black Swan – vyvoj (technologicky) lidstva je dan nepredpoveditelnymi udalostmi/pokroky. Plati to pro valky, umeni, ekonomicke krize i technicke vynalezy napric historii.
Elon říká, že staří lidé jsou brzda pokroku. Je to jeden z důvodů, proč chce letet jako starý na Mars.
Pěkně napsáno.
Opravdu 1 mld. USD za start Aresu I? Vždyť to měl být jen stupeň s jedním motorem J-2X postavený na SRB,ikdyby to bylo vč Orionu,tak cena šílená. Neměla to spíš být Ares V?
Těch odhadů je víc, záleželo by na kadenci startů. Z Wikipedie:
The Augustine Commission also stated that Ares I and Orion would have an estimated recurring cost of almost $1 billion per flight.[50] However, later financial analysis in March 2010 showed that the Ares I would have cost $1 billion or more to operate per flight had the Ares I flown just once a year. If the Ares I system were flown multiple times a year the marginal costs could have fallen to as low as $138 million per launch.[1] In March 2010, NASA administrator Charlie Bolden testified to congress that the Ares I would cost $4–4.5 billion a year, and $1.6 billion per flight.[51] The Ares I marginal cost was predicted to have been a fraction of the Shuttle’s marginal costs even had it flown multiple times per year. By comparison, the cost of launching three astronauts on a crewed Russian Soyuz is $153 million.[52] Representative Robert Aderholt stated in March 2010 that he had received a letter from NASA which claimed that it would have cost $1.1 billion to fly the Ares I rocket three times a year.[53]
Paráda, díky!
Moc pěkný článek. K čtenáři, info o těžkých začátcích s Falcon 1 je dost…Stačí hledat. Jedna moje spekulace, myslím si že i Rusové tušili, že soukromý byznys nových firem bude rychlejší a dravější než státem řízený konzervativní systém. Podle mne je Musk největší vizionář za posledních 100 let.
Díky moc za super článek. Dozvedel sem sa plno nových informácií.
Je pravda, že v roce 2010 bych si na SpaceX ohledně dopravy astronautů taky nevsadil, a ty argumenty Armstronga i Cernana zněly tehdy docela rozumně. Malých firem s velkými plány už tady bylo dost, ale většina neuspěla, je to prostě extrémně náročný obor – i ten “zkušený” Boeing s tím nakonec měl velké potíže, což správně předpovídali. Musk je hodně výjimečná postava a dovedl shromáždit výjimečný tým. Takový úspěch malé “startupové” firmy, jaký jsme nakonec viděli, byl prostě tehdy velmi nepravděpodobný.
Vím, že mě exkomunikujete. Nebude Amstrong proti soukromým společnostem, aby náhodou nezjistili, že z nějakého technického důvodu nebylo přistání na měsíci před 50 lety možné?
A teď do mě 🙂
I Apollo dělaly soukromé společnosti. Rozdíl je zjednodušeně v tom, že tehdy to byla “zakázková výroba”, teď je to produkt z katalogu firmy, který si NASA objednává.
Presne tak, exkomunikace na zdejsi sektu privrzencu nejvyssiho Guru sedi jak prdel na hrnec 🙂
AI ? 🙂
https://www.osel.cz/12619-konverzacni-inteligence-chatgpt-halucinuje-simulace-linuxu-a-inteligenci.html
Tell me more about the reptilian space program
Ok, to by stačilo. S ChatGPT si můžete hrát jinde. Tady je to akorát spam. Další podobné příspěvky už budu mazat.
Běžný Franta Uživatel nejspíš nikdy neviděl špičkové výkony výjimečných pilotů.
To se pak takové názory lehce říkají …
„Nikdy jsem nic z toho nečetl ve zprávách. Proč o tom tisk neinformuje?“
Na zamyslenie. Aj keby to bola rečnícka otázka.
+za prínosný článok.
Nebrečel