Začíná hledání členů posádky pro Starship, která v roce 2023 obletí Měsíc
Falcon Heavy s Crew Dragonem (Zdroj: SpaceX)
V březnu 2017 SpaceX oznámilo, že se dvě neznámé osoby koncem roku 2018 vydají na cestu kolem Měsíce pomocí rakety Falconu Heavy. Letět měly v tehdy vyvíjené pilotované lodi Crew Dragon a cesta měla trvat zhruba týden. Plán to byl dosti optimistický a snad jen málokdo věřil, že tyto plány nedoznají dalších změn. Totožnost osob ale zůstávala po další rok a půl tajemstvím. Teprve v roce 2018 se ukázalo, že za touto misí se skrýval dnes již dobře známý japonský podnikatel Jusaku Maezawa. Ten vydělal miliardy prostřednictvím svého online obchodu Zozo, který prodává oblečení. Maezawa však v září 2019 odstoupil z pozice CEO a odprodal většinu svého podílu ve firmě, kterou založil.
SpaceX a Maezawa v září 2018 oznámili, že mise kolem Měsíce se nově nazývá dearMoon a nakonec se neuskuteční pomocí lodi Crew Dragon, ale bude při ní využita teprve plánovaná loď Starship. To znamenalo, že start byl odložen na rok 2023. Další novinkou tehdy bylo, že Maezawa nebude mít pouze jednoho spolucestujícího, nýbrž pět až sedm. Těmito spolucestujícími měli být umělci z celého světa, kteří by následně tento nevšední a vskutku unikátní zážitek nějakým způsobem umělecky zpracovali.
Čas dále plynul, loď Starship začala přecházet od pouhých plánů k reálným zkouškám prototypů a nyní se objevily i nové informace k chystanému obletu Měsíce. Dle oznámení z počátku března se počet spolucestujících na cestě k Měsíci a zpět rozrostl ze sedmi lidí na přibližně deset až jedenáct. Proti předchozím oznámením je tu však jedna podstatná změna, osm z nich budou řadoví občané, kteří se mohou sami přihlásit na oficiálních stránkách projektu dearMoon.
Jusaku Maezawa (Zdroj: BBC)
Vzhledem k přesvědčení Jusaky, že vlastně všichni lidé jsou kreativní umělci, vybízí všechny, kteří se za umělce považují, aby se přihlásili. Požaduje pouze dvě podmínky – schopnosti těchto lidí by měly být přínosem pro celé lidstvo a zároveň by měli účastníci podporovat své budoucí spolucestující. Možnost registrace byla otevřena 3. března a potrvá do 14. března 15:59 SEČ. První třídění bude provedeno již o týden později. Potenciálním kandidátům bude potom zadán úkol a bude s nimi proveden online rozhovor. Koncem května 2021 by pak měly být provedeny finální rozhovory a vybraní kandidáti by měli podstoupit lékařskou prohlídku.
Tato veřejná soutěž však není jedinou možností, jak se zúčastnit první soukromé cesty k Měsíci. V únoru 2019 byla možnost účasti na této misi nabídnuta i režisérovi filmu První člověk, Damienu Chazellovi. Oslovený režisér se ale vyjádřil ve smyslu, že o cestuk Měsíci zájem nemá. Na počátku roku 2020 se také objevila poměrně bizarní soutěž, kterou vyhlásil sám Maezawa, při které se snažil najít vhodnou partnerku pro tuto vesmírnou cestu. Server, na který se měly případné zájemkyně registrovat, zaznamenal téměř 28 000 žádostí. Jedna japonská streamovací služba dokonce plánovala dokument Full Moon Lovers. Několik týdnů po vyhlášení však byla akce zrušena samotným Maezawou z osobních důvodů.
Letový plán mise dearMoon
Kromě nových informací o spolucestujících se objevily také o podrobnosti o plánované trajektorii letu kolem Měsíce, který zabere přibližně 6 dnů. Co všechno tedy bude moci Elon Musk a SpaceX nabídnout Maezawovi a jeho spolupasažérům? Určitě je nutno zmínit, že půjde o první soukromý pilotovaný let za nízkou oběžnou dráhu Země. Všech 24 lidí, kteří se v minulosti dostali do blízkosti Měsíce, byli profesionální astronauté. Elon Musk také oznámil, že díky zvolené trajektorii letu se loď Starship při misi dearMoon dostane historicky nejdál od zemského povrchu. Tím bude pokořen rekord, který od roku 1970 drží posádka Apolla 13. Ti se během své nešťastné mise ocitli ve vzdálenosti 400 171 km od Země.
-
- Start Starship (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship na oběžné dráze Země (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship u Měsíce (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship u Měsíce (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship u Měsíce (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship u Měsíce (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship u Měsíce (Zdroj: dearMoon)
-
- Loď Starship u Měsíce (Zdroj: dearMoon)
Jusaku Maezawa za oblet Měsíce zaplatil blíže neurčenou, ale velmi vysokou částku, kterou SpaceX využije také na vývoj Starship. Japonský podnikatel vývoj sleduje se zájmem a jako výraz vděku za ranou podporu Starship obdržel od Elona Muska část manévrovacího systému odmontovaného z vyřazeného stroje Starhopper. Ten v roce 2019 absolvoval několik testů včetně krátkých letů a posloužil tak jako první demonstrátor rozličných technologií vyvíjených pro loď Starship.
久しぶりにイーロン @elonmusk とご飯。 @SpaceX の月行きロケットStarshipの開発が想定以上に順調とのこと。さあそろそろ同乗者を誘わないと。 pic.twitter.com/rgPMzC6OdT
— 前澤友作┃月旅行に8名ご招待 (@yousuck2020) November 19, 2019
Podpořte projekt ElonX
Byli vybráni spolucestující Y.Maezavy:
https://dearmoon.earth/
Je tam i nám známý Tim Dodd.
Také byl vybrán rodák z Liberce Yemi.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Yemi_A.D.
Ať se let podaří.
Oběma to moc přeju.
Tim Dodd bez diskuse odvádí obrovskou práci pro lidstvo tím, že láká mladý ke studiu technických oborů a strháváním pozornosti ke kosmonautice obecně. To pomůže i motivovat politiky k vydávání peněz. Když jsem viděl jeho motivační video, nevěřil jsem, že ho vyberou. Prostě už jen proto, že je takzvaně slavnej a nezapadl by do příběhu o obyčejným Frantovi s endoprotézou.
Yemi se nyní na nějakou dobu stane nejslavnějším Čechem, ať se nám to líbí nebo ne. Je to šikovnej a skromnej kluk, do karet mu hraje samozřejmě i to, že je černej a teplej.
Mám za oba velkou upřímnou radost.
Já chci také kousek starhopperu 🙂
Ale vážně – ten termín je dost na hraně. Jak tvrdí i ředitel divize, termíny jsou od toho aby se posouvaly.
A z nějakého důvodu vždycky jedním směrem…
To bych úplně netvrdil. Několikrát se mi u projektu stalo, že fáze testování byla rychlejší a celý projekt tak byl dokončen výrazně dříve.
Ale samozřejmě chápu co tím chceš říct 🙂
Zatím se mi zdá, že nejlíp ten výběr amatérské posádky pojala Axiom, pro misi Ax-1. Prostě kdo si zaplatí, letí. Ani dearMoon ani Ispiration 4 se mi nelíbí. Osamělí miliardáři bez ženské a děcek nevědí co s penězi a tak si vymyslí výlet do kosmu a pak hledají, kdo s nimi poletí. Něco je na tom špatně.
Co je na tom špatně? Taky si zaplatili (celou loď) a poletí. Naopak bychom měli být rádi, že tu je někdo, kdo už věří Starship a je ochoten spolufinancovat náklady na její vývoj. Jinak by tak rychle asi nelítala.
Pravdivá slova. Bez Yusaky by Elon nebyl v té fázi co je. Není to jen o penězích. Starship je efektivní lowcost řešení. Je to hlavně o psychické a morální podpoře. A 2023 slíbil let Yusakovi, tak to snad splní.
Není to o tom že někomu něco slíbil, ale o dostupných a odskoušených technologiích. Vidím to také na rok kolem 2030. Minimálně 7 let odteď. Není to jen o zvládnutí přistání, ale vstup do atmosféry a brzdící manévr bude naprosto kritický, také navigace a orientace v prostoru okolo měsíce je pro spacex něco naprosto nového a nevyzkoušeného. Podle mě bude dřív létat dragon xl a zásobovat gateway. Dřív to stihne Nasa se svým SLS. Ne proto že už to dokázali drive, ale jednoduše proto že jsou ve vývoji a stavbě rakety a kapsle dále.
Já bych spíš řekl, že NASA je s SLS dále právě proto, že to dokázali dříve. Principiálně staví totiž to samé, co už měli, jen “po novu”.
Osobně si myslím, že pokud se neobjeví nějaký extra nepřekonatelný problém, tak poletí mnohem dříve než 2030. Rok 2023 je IMHO stihnutelný, ale je to na hraně. Můj odhad je rozhodně do 2025.
Jde jen o instalaci systému orientace lodi. Ten není nic šíleně tajného, dokonce teď je nový rentgenový systém pomocí pulsarů. Probírali jsme to na kosmo.cz.
https://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=11463
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2018/x-ray-navigation-considered-for-possible-cubesat-mission-nasa-studies-as-a-technique-for
Malé, ale šikovné a přesné…:-)
Já bych to, že je něco špatně bral mnohem hlouběji. Ale to jsme úplně někde jinde, než čemu se věnuje tento server.
Já se klidně obětuju
“dvě neznámé osoby koncem roku 2018 vydají na cestu kolem Měsíce pomocí rakety Falconu Heavy. Letět měli v tehdy”
Měly. Shoda přísudku s podmětem.
Opraveno.
Na takové věci je pod článkem žluté tlačítko “Nahlásit chybu”.
Stale tomu terminu nemohu uverit. Neocekavam, ze tak brzo dovoli par amaterum sednout do kapsle bez moznosti zachrany – opravdu si myslim, ze bude potreba ukazat aspon 100 uspesnych belly flopu. I super uspesny F9 obcas pri pristani spadne kvuli nejake neocekavane zavade.
Verim, ze SS bude brzo vozit material na Mesic ale ne lidi.
Třeba je na orbitu přepraví Dragonem, přesednou do Starship, obletí Měsíc, u Země se vrátí do Dragonu a přistanou… Ano, ten termín je vskutku dost nereálný 😀
Po příletu si řekneme, zda je rok 2030 nebo ne…
2030 budou první lidé u Marsu.
Přesně jak to píše Vojtěch, tak dle mne poletí.
Strat a přistání Dragon, Starship bez posádky, ale s podporou života.
Tam budou mít i tělocvičnu…:-) Bude to luxus.
Nutno provést doplnění paliva Starship na orbitě.
Starship nemusí přistávat a bude čekat na další turisty a doplnění paliva na orbitě.
Jak jednoduché Watsone.
2 problémy:
1.Dragon uveze jen 4 cestující takže by jich muselo letět více .
2.Jak se chceš vrátit, pokud byste chtěli zpět na LEO bylo by potřeba brzdit motoricky a to by bralo palivo které by bylo potřeba sebou tahat celou cestu,..a ano cyklosovského rovnice,navíc bys to palivo musel celou cestu nějak chladit.Čím? Bylo by ho víne než v headertancích ale méně než vlavních nádržích Cryogení cladič by ti u “flusu” paliva nefungoval.
Nejjednoduší by ho bylo celou cestu upouštět ale pak by ho bylo ještě víc .Navíc by to kolem rakety vytvořilo hořlavý oblak, trysky na stlačený plyn starshipu nevadí draca dragonů by…(doplňte si samy)
Takže byste udělali více škody než užitku.
Proč se namáhat spekulacemi, když sami říkají, jak to chtějí provést?
Já o tom samodřejmě vím jen jsem vysvětloval vojtěchovy PROČ to nejde.Na tom přece není nic špatného?
Promiň – jsem to měl hodit přímo pod Vojtěcha než pod tebe. No harm intended…
Invc, sedl by jsi si za necelé 3 roky do starship a přistál s ní? Crew dragon je homologovaný pro lety. Starship to bude také chvíli trvat. Hlavně to přistání bude hodně velké dobrodružství. Mohu se mýlit, ale Elon si nemůže dovolit mrtvé turisty na nehomologované lodi.
FAA a další by jej vykostili. Teď poletí první turistický let na oběžnou dráhu. Okolo Měsíce potřebuješ ale podporu života ze Starship.
1 letový plán je malůvka…technické a legislativní potíže to změní.
Vím, že to není na mne, ale já bych odpověděl “Zeptej se mne za tři roky” 🙂
Já bych do toho nesed… ale stejně tak bych nesedl ani do ničeho jiného, co tam lítalo, lítá a v dohledné době lítat bude. Mám dost velké výhrady i proti lítání letadlem (přestože sem svého času lítal i několikrát týdně ráno Ruzyň – Mošnov a odpoledne zpět)
No vidíš, proto ta malůvka je č. 1. je superoptimistická varianta.
Ubírat se dá vždy. Jen bych nechtěl, aby Ricardo předběhl Elona raketou Jan Hus na etylalkohol…:-)
Létání Praha-Mošnov s dojezdem je časová blbost. To jsi musel být buď pilot letadla nebo řídicí na Mošnově. Vlak je pohodlnější a z centra Ostravy do Prahy nejlepší. Časově to vyjde na stejno. Odbavení u letadla je na lejno.
To kosmodrom Libavá by byla výhra.
S odbavením za půlden v Texasu atd…:-)
Tohle asi bude mírně outdated, vypadá to, že by měli startovat z Floridy
2x crew dragon z Floridy, prázdný karavan jménem Starship z Boca Chica.
To zní reálně.
Je to původní ilustrace z doby představení, ale teď ji znovu čerstvě vytáhli – takže bych neřekl, že hodlají princip letu (přímý let bez tankování) zásadněji měnit. Výměna FL za TX – je drobnost…
Přestupný let by byl opravdu velká změna:
1) Jeden let F9 navíc (což by samo o sobě vypadlo reklamně blbě – úžasný systém zcela znovupoužitelný, pro P2P přepravu … potřebuje, pomoct “starou” raketou a starým konceptem kapsle… – to už myslím je z pohledu PR pochopitelnější akci o nějakou dobu odložit)
2) Nutnost mít zvládnuto NAVÍC orbitální tankování + nejspíše 2 tankovací lety SS/SH
3) Dokování CD se SS … (i kdyby do něj narvali těch 7 lidí)…
Možná by těsně vyšlo – nabrat na LEO CD – a s připojeným CD obletět Měsíc, a při návratu rozdělit a každý kus by přistával sám.. (to by se možná bez tankování dalo zvládnout). Ale – návrat CD v téhle rychlosti taky nemají otestovaný (nehledě na další věci kolem CD).
Invc Starsip nemusí přistávat, proto píšu, že starship bude karavan a doplňuji orbitální.
A bude čekat na další tůristy pro let okolo měsíce, to by ale musel doplnit palivo. Tahat více než 100 tun zpátky do gravitační studny mi připadá jako blbost.
Lety Crew Dragon mohou být 2. Tj 4 místax2 je 8, devátý bude třeba můj papoušek. Nevím, jak to bude s pohonnými hmotami, ty pro další let bude potřeba doplnit. Brždění o atmosféru u Starship z 2 kosmické bude specifické. Odraz o atmosféru jak to hrozilo Apollu 13?
Ono se to sice na první pohled nezdá – ale “nepřistávat” je ve skutečnosti obrovská komplikace.
Zjednodušeně:
Zatímco odletět ze země s malým nákladem, obletět Měsíc a přistát zpět na zemi – zvládne SS úplně bez tankování (protože návratovou rychlost má vykrvácet v atmosféře).
Na výlet SS z LEO kolem Měsíce a zpět na LEO bys potřeboval palivově téměř plnou SS(víš … ona ta Ciolkovského rovnice platí pořád). Což by znamenalo dalších řekněme 4-5 startů SS+SH tankerů. (A k tomu si připočítej ještě ten start F9 s CD… nebo 2).
Takže to máš 1 start (5 000 tun paliva/lox) vs 5 startů (25 000 tun paliva/lox) + 1 start F9 … co žes to říkal o té blbosti?
(A je zajímavé, že tak automaticky předpokládáš orbitální tankování … když to orbitální tankování nevyhnutelně vyžaduje, aby tanker opakovaně a vcelku spolehlivě přistával na Zemi … konkrétně – třeba pro tento případ by tanker 5x přistál na zemi … a to všechno jen proto, aby jedna SS na zemi přistát nemusela).
Ano to vše zní rozumně, ale platí to pro SS, která bude určená pro přistání na Zemi. Pokud by však byla verze jen pro použití ve vakuu, pak by to možná vycházelo jinak. Pozor jen naznačuji, že by stálo a to propočítat i tuto variantu, třeba to bude stejný nesmysl, ale myslím si, že postupem času se začne používat tento styl dopravy. Na LEO budou doky, kde se bude překládat náklad a palivo, kde bude probíhat údržba atp. Nevidím totiž třeba smysl tahat na Měsíc křídla, přistávací nohy, tepelnou ochranu, strukturální podporu pro vysokou gravitaci a jistě mnoho dalšího, co je potřeba pouze pro start a přistání na Zemi. Naopak stejně takto mohou vzniknout SS, které budou určeny pouze k tomu, že budou pendlovat mezi Zemí a těmito doky na LEO. Je pravda, že tohle je spíše vzdálenější budoucnost, ale podle mě by se to mohlo vyvinout časem tímto směrem.
A jak budeš brzdit?Cyklosovského rovnice neodpouští
:))
Bohužel – fyzika tomu se stávajícími (chemickými motory) jednoduše stojí v cestě.
Ty cca 3+ km/s, kterých se při návratu musíš zbavit, pokud chceš zůstat na LEO … jsou prostě palivově příliš drahé (a zvláště pokud stejně POTOM míříš na zem).
Nebrzdíš motoricky, ale o atmosféru, viz výše. Neříkám, že třeba po deseti rajzech Země – Měsíc nepřistane, nebo když se porouchá většina motorů tak to píchnou do atmosféry a bellyflopem k Zemi.
Je to revoluce v chápání letů do vesmíru. Toto mohli lidi vnímat naposledy v 60-tých letech…
Jenže ivo uvádel jako hlavní výhodu nemít ten amosverický HW jenže tímhle spůsobem by šlo vynechat jen ty nohy.(klapky a tebelná ochrana by museli zůstat )
A je mnohem dražší vybavit a zahodit ss než vaslat a zachránit CD .
Jen 2stupeň f9 je 10 MUSD (~250 MKč).Za to si koupíš hadně nábytku :D.
To není marné nemít nohy, křídla. Prostě stanici cestující mezi měsícem a Zemí. Dělala by osmičky, čas od času by přilítl tanker, aby doplnil palivo, případně transporter od Momentusu na korekce a dragon se připojí vždy v okně. Jdu to psát Elonovi…:-) Prostě vůbec nebrzdit, jen korigovat.
Ale tím ti zůstane hlaví problém “taxík” bude muset dosáhnout té osmyčky a tím se vracíme ktomu proč nepoužít CD na celou cestu (bez”hotelu”).
To je jednoduché, protože nemá Crew Dragon dostatečnou podporu života na dejme tomu na 10 dnů pro oblet Měsíce. Do Starship umístíš klidně vagón podpory neboli uděláš obytný karavan k měsíci. Někdy to trvá delší dobu, než to někomu dojde.
Kolik toho umyje taková osmyčka?
Invc, za prvé, je levnější, když shoří tanker, nežli plně vybavený obytný karavan, tedy obytný modul objemové velikosti stanice MIR.
Starship částečně rychlost vykrvácí v atmosféře. Je to rozdíl mezi 1. a 2 kosmickou cca 3 km/s +- autobus, ale stále ti zůstane +100 t drahý karavan na oběžné dráze. Nemusíš vůbec motoricky brzdit.
První let Starship bude finanční darda, ale pak prostě přiletí cisterna, která doplní palivo a když se nepovede přistání, tak škoda bude menší. Obytnou Starship nechat shořet je jako nechat shořet stanici MIR. Taky to byla velká škoda. Crew Dragon NASA věří a bude jich přibývat.
A takto vyladí přistání a konstrukci Starship.
Rozumíš mi?
Nehledej, jak to nejde, hledej jak to jde…psal Ricardo… ten je trochu drsnější…:-)
1) Je zábavné, že se obáváš, aby ti neshořel karavan … ale neváháš ten karavan poslat na tu “nejteplejší” část celého přistání (ve skutečnosti nejproblematičtější část přistávání)…
2) Čistě aerodynamické zachycení (tedy bez použití motorů) není možné. I kdybys ho trefil naprosto přesně, tak tvoje výsledná oběžná dráha bude z principu procházet atmosférou (což znamená, že nejpozději při příštím obletu se podíváš do atmosféry znovu …Je to sice řešitelná “maličkost” … nic co by “trocha” paliva nespravila – ale … jen tak pro pořádek).
3) “pak přiletí cisterna” … je zajímavá ta nedůvěra v přistání (navíc ještě jen final), ale naprosto přejdeš, že to “přiletí cisterna”, tankování atd… nikdo nikdy nevyzkoušel… a z principu je to věc, která je ještě dále než přistání (protože tankery musí opakovaně startovat a tedy i přistávat… ).
A pokud jde o to “hledej, jak to jde” … nevidím důvod hledat, jak si olíznout svůj loket… když prostě fyziologie člověka udává, že to není možné. Pokud chcu čistý loket, tak si ho prostě umyju druhou rukou.
1) Ještě bych jej mohl poslat do vesmíru, to ale asi nechceme…viď
Jaký je rozdíl v brždění o horní vrstvy atmosféry o 3 km/s, která je řídká a nejkritičtější část, kdy brzdíš z 8 km/s na nulu? Vysvětli mi to.
Předaná kinetická energie bude u 3 km/s menší než u 8 km/s případně celých 11 km/s.
Krom toho někde na netu byl obrázek ke způsobu přistávání a počítají s dvojitým zanořením do atmosféry. Při prvním se odrazí.
Netušíte někdo, kde bych jej našel?
2) Nepřu se, něco bude potřeba, ale co nejméně. Je to na orbitě drahé palivo.
3) Jak jsem ti vysvětlil, cisterna je levnější než karavan a to výrazně. Takže přistání mohou trénovat do aleluja s cisternama.
4) Loket si umyj, pokud ti to pomůže mi porozumět. Samozřejmě mohou jít do proklamované cesty viz tvůj obrázek, ale bude to hodně náročné. Pokud poletí cizinci z amerického území, tak by to možná nemuselo vadit ani americké administrativě. A pokud poletí z plošiny z mezinárodních nebo mexických vod tak tam už nevím…:-)
Pohybová energie objektu letícího 11 km/s je zhruba dvojnásobná oproti objektu o rychlosti 8 km/s. V konkrétních číslech u 150 tunového objektu letícího 11,1 km/s je pohybová energie zhruba 9 240 GJ… u objektu 7,8 km/s zhruba 4 600 GJ. Z pohledu energie to “přibrždění o atmosféru o 3 km/s” je zhruba stejné, jako přistání z LEO … není to nic neřešitelného, ale taky nic, co by se dalo odmávat jednoduchým “zpomalíš o atmosféru”.
Je rozdíl být v tepelném namáhání 14 GJ souvisle a nebo 9 GJ. Také se dá najít manévr, stejně jako brzdí sondy u Marsu. Myslím, že to byla naposledy teď čínská sonda. Amíci to realizovali taky.
Nedělej, že o tom nevíš.
Invc, mám dotaz. Je soustava těles Země-Měsíc. Poletím s Yusakou mnou navrženým systémem, on přistane Crew Dragonem a já zůstanu ve Starshipu a minu úmyslně atmosféru. Nebudu vůbec brzdit jen korigovat. Vrátím se zpět k dvojplanetě Země-Měsíc a nebo budu urychlen gravitačním prakem Země ? Záleží asi, jestli minu Zemi před a nebo za . Jedno je gravitační prak a druhé zpomalení. Jak by se ti zamlouvalo takové putování?
Jsou to keplerovy zákony+ mohu použít mikrovlnný plazmový pohon argoride pro mírné zrychlování a zpomalování dle potřeb cest na měsíc.
Domnívám se, že dojplaneta má těžiště někde mezi tělesy. Země s měsícem mají společný těžiště uvnitř Země. Tedy nejsou dvojplanetou, nýbrž planetou s měsícem.
v 19:15 začaly prášky vynechávat
Nevím proč jsou na Starship najednou takové nároky jako 100 letů. Shuttle letěl první samostatné lety již s posádkou, nyní SLS poletí již druhý let taky s posádkou. Ale dobře, dejme tomu že chcete nasednout až na 101. let. Pokud se bude Starship testovat každý týden, později už třeba 2x týdně, tak to mají do konce 2022 splněné. Co konkrétně je na tom nereálné?
To byla Elonova slova na twitteru. Možná by to mohl upravit a ten počet snížit.
Bellyflop je opravdu náročný manévr a předchází tomu brždění v atmosféře. Velké tepelné a fyzické namáhání zhruba 1 hodinu? Netuším, za jak dlouho přistanou z oběžné dráhy od prvního brždění o atmosféru…
Větší požadavky než na Space Shutlle mají podle mě 3 důvody
1)Space Shutlle byl celkem fail, a nebezpečnost byla jedním z hlavních důvodů
2)U Space Shutlle ani nebyla možnost to otestovat, tady to je celkem snadné
3) StarShip je přeci jen vyvíjena metodou pokus omyl, zatímco Shutlle byl velmi důkladně propočítaný a teoreticky ověřený
Důkladně propočítaný, že 2 shořely.
pravda, měl jsem napsat “měli za to, že je důkladně propočítaný”
Challenger nebylo inženýrské selhání, ale manažerské. Inženýři trvali na tom že start za nízkých teplot není bezpečný ale nakonec se podřídili politickému zadání.
U Starship je to (kromě doufejme jen zdánlivého chaosu při vývoji) ještě pikantnější v tom, že usilují o 100% reusable a tomu musí podřídit (k horšímu) všechny bezpečnostní koeficienty (ciolkovskij nepustí).
Souhlasím s panem Ciolkovským, proto nehonit Starship- karavan- obytný modul dolů na přistání.
Vždy je za nehodou selhání a nebo série selhání. U Columbie technické a vlastně i u boosterů Chalengeru. Těsnění nevydrželo, pamatuji si, bylo pryžové? Pak to nahradili spec. kovovoniklovým s pružinou. Vyrábí se ve Francii a dodávali to ke kontejnerům pro vyhořelé palivo do ŠJS. Technetics…https://technetics.com/markets-and-applications/space/
No… ono je otázka jak to s tím Challengerem bylo. Vysvětlení výbuchu pomocí ztvrdlé gumičky, není při bližším pohledu věrohodné. Možná se jednalo o konstrukční chybu boosterů… Před lety jsem viděl někde na netu docela rozumné zpochybnění oficiální verze. Šlo v podstatě o to, že pryžový o-kroužek nemůže v žádném případě těsnit spaliny o teplotách stovek až tisíců stupňů. A je lhostejno, zda je zmrzlý či nikoliv.
Plný souhlas, proto se používají těsnění firmy Technetics. Paradoxně do primárního okruhu jaderné elektrárny se tato těsnění nepoužívají. trpí na dlouhodobou únavu z teplotních změn, tj po určité době netěsní jak mají, ale u jednorázových boosterů by to mělo stačit.
Tam jsou nejlepší těsnění plně niklová.
No z toho komentáře, který se mi zatím nepodařilo opětovně dohledat, šlo vyvodit, že k tomu o-kroužku se v první řadě spaliny / vysoká teplota vůbec neměli dostat, tj. primární selhání muselo být jiné…
Prosím podívejte se aspoň na wiki, kolik měl raketoplán úspěšných startů, kolik vynesl tun nákladu a pak sem dávejte tyto výkřiky. Byl důkladně propočítaný. S návrhem se začínalo téměř ještě v době logaritmického pravítka. A dosud je to nejsložitější dopravní prostředek (nepočítáme-li ISS), který lidstvo sestrojilo….
Protože:
Jak píšu výše, Starship na orbitě nemusí sestupovat za každou cenu. Riziko je při přistání veliké, tak jej stačí eliminovat dopravou turistů přes Crew dragon.
A já už výše píšu proč to nejde.
Nemohu to najít, proč? Můžeš to zopakovat?
https://www.elonx.cz/kosmicka-lod-starship-ktera-v-roce-2023-obleti-mesic-zacina-hledat-cleny-posadky/#comment-33663
1.Dragon uveze jen 4 cestující takže by jich muselo letět více .
No a co? Je to technický problém?
2.Jak se chceš vrátit, pokud byste chtěli zpět na LEO bylo by potřeba brzdit motoricky…
Nebylo, zbrzdíš o atmosféru, ztratíš cca 3 km/s a jsi na eliptické dráze…
1. Dragon uveze 7. NASA využívá jen 4, protože se na ISS víc nevejde
To byl vlhký sen, podporu života na 10 dnů CD nemá ani pro 4 lidi.
Ono to vychází pro CD, že pro 4 lidi max. 54 dní, že? Jak bude vypadat systém podpory života pro 100lidí na SS? Jaká bude hmotnost systému, který má být bezpečně funkční roky? Vyjde to na 100 a nebo 1000kg / člověka?
Ve skutečnosti se Starship prvotně odrazí o atmosféru, aby pak šel na přistání. Když nepůjde, odrazí se a pak bude létat po eliptické trajektorii. A čekat jako karavan na další posádku- tůristy a dočerpání pohonných hmot.
Jak to vlastně bude?
Kdo povolí, že v tom mohou letět lidé?
Jak to změní to, že ti lidé podepíšou “reverz” a poletí na vlastní zodpovědnost ?
Může se to lišit od toho, co vyžaduje/ bude vyžadovat NASA, když nepůjde o její lidi ?
Bude stačit řešení rizik, které budou ovlivňovat pouze nezúčastněné ?
Kdo povolí, že v tom mohou letět lidé?
Administrativně let s lidmi bude spadat pod povolení FAA. (Stejně jako současné testovací lety atd.).
Jak to změní to, že ti lidé podepíšou “reverz” a poletí na vlastní zodpovědnost ?
Případný revers to nezmění – reverz může trochu upravit některé jiné vztahy – odpovědnosti (mezi tím dotyčným a SX, ale většinou ani úplné smluvní vyloučení odpovědnosti není neprůstřelné). Regulátor by na to neměl brát ohled.
Může se to lišit od toho, co vyžaduje/ bude vyžadovat NASA, když nepůjde o její lidi ?
Ano – může se to lišit od toho, co chce NASA. NASA není regulátor… a jako “zákazník” nebo “smluvní partner” si může klást jiné podmínky.
Bude stačit řešení rizik, které budou ovlivňovat pouze nezúčastněné ?
Ošetření rizik pro nezúčastněné – bude naprostý základ, aby se to vůbec hnulo z místa… ale nebude to jediná podmínka.
Trochu sem se tím před časem prohrabával … ale nemám čas to dotáhnout. Ale jestli chceš – uvidíš kam tě ta králičí nora zavede:
https://www.faa.gov/about/office_org/headquarters_offices/ast/human_space_flight_reqs/
Invc díky za odkaz. https://www.faa.gov/about/office_org/headquarters_offices/ast/human_space_flight_reqs/
Jsem pesimista toto zvládnout, proto ta varianta s 2x crew dragon.
Byla by Starship obdoba ISS, ta má nějakou certifikaci pro lidi, případně rizikovou zprávu? Vím o postupech pro případ havárií, úniku vzduchu. Za boha to nemůžu najít.
Pojišťují se rakety, co třeba pojistit i lidi…pro případ úmrtí.