Starship u Marsu (Zdroj: SpaceX)
Na webu MIT Technology vyšel v prosince 2021 zajímavý článek o tom, jak by Starship mohla způsobit revoluci ve vědeckém bádání díky své vysoké nosnosti a potenciálně nízké ceně. Starship samozřejmě má před sebou ještě mnoho testů a reálná cenovka i parametry jsou prozatím jen teoretické, ale to nebrání některým vědcům v tom, aby už dnes přemýšleli nad tím, jak by mohli za pár let využít obrovského potenciálu této revoluční kosmické lodi. Následuje překlad celého původního článku.
S prvním orbitálním testovacím startem Starship na obzoru vědci sní o tom, co by to mohlo umožnit – od výletů na Neptun až po planetární obranu.
Pokud vše půjde podle plánu, SpaceX letos vypustí největší raketu v historii lidstva. Starship je přes 120 metrů vysoká a je navržena tak, aby dopravila astronauty NASA na Měsíc. Ale generální ředitel SpaceX, Elon Musk, má větší ambice – chce Starship využít ke kolonizaci Marsu.
O schopnostech Starship pro přepravu lidí do vesmíru se toho napsalo už mnoho. Ale tato raketa by také mohla způsobit revoluci v tom, co víme o našich sousedních planetách a měsících. „Starship by zcela změnila způsob, jakým můžeme provádět průzkum sluneční soustavy,“ říká Ali Bramson, planetární vědkyně z Purdue University. „Vedlo by to k obrovskému rozmachu planetární vědy.“
Pokud Starship dostojí slibům, vědci již hovoří o vyslání misí k Neptunu a jeho největšímu měsíci ve vnější sluneční soustavě, přivezení obrovského množství hornin z Měsíce a Marsu a dokonce o vývoji inovativních způsobů, jak chránit Zemi před asteroidy.
Starship, která se staví v texaské „Starbase“, se skládá z obří kosmické lodi na vrcholu velkého nosiče známého jako Super Heavy. Oba mohou přistát zpět na Zemi, aby je bylo možné znovu použít a snížit tak náklady. Celá raketa bude schopná dopravovat 100 tun nákladu a lidí do vesmíru v rámci pravidelných nízkonákladových misí. Objem využitelného prostoru ve Starship je neuvěřitelných 1000 metrů krychlových – je tedy dost velký na to, aby se do něj vešla celá Eiffelova věž v rozloženém stavu. A to je pro vědce vzrušující.
„Starship je fakt něco, wow,” říká James Head, planetární vědec z Brown University.
V polovině listopadu 2021 na veřejně přístupném virtuálním setkání o Starship pořádaném americkými Národními akademiemi věd, inženýrství a medicíny Musk diskutoval o vědeckém potenciálu projektu. „Je nesmírně důležité, abychom se co nejrychleji pokusili stát multiplanetárním druhem,“ řekl. „Cestou se toho hodně dozvíme o povaze vesmíru.“ Starship by mohla při letech nést „spoustu vědeckého vybavení“, řekl Musk – mnohem více, než je v současnosti možné. „Získali bychom ohromné množství poznatků ve srovnání s tím, když bychom museli posílat poměrně malé sondy s omezeným vědeckým vybavením, což je to, co v současnosti děláme,“ řekl.
„Mohli byste dostat 100tunový přístroj na povrch Europy,“ řekl Musk.
Ústředním bodem mnoha z těchto myšlenek je, že Starship je navržena tak, aby nebyla jen velká, ale také levná. Zatímco agentury jako NASA a ESA musí pečlivě vybírat různé mise, které budou financovat, přičemž ceny za start se pohybují v desítkách nebo stovkách milionů dolarů. Cenově dostupná Starship by tak mohla otevřít dveře mnoha dalším misím. „Nízké náklady na start mají potenciál skutečně změnit vědecký výzkum,“ říká Andrew Westphal, lektor fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Náklady na jeden start Starship by potenciálně mohly být jen 2 miliony dolarů. „Lze si představit soukromě financované mise a sdružení občanů, kteří by se složili na vynesení nějakého nákladu.“
A co víc, Starship má klíčovou výhodu oproti jiným vyvíjeným supertěžkým raketám, jako je hodně zpožděný Space Launch System nebo raketa New Glenn od Blue Originu. Horní polovina rakety je navržena tak, aby ji na oběžné dráze Země dotankovaly jiné Starship, takže větší část její nosné kapacity může být využita pro vědecká zařízení místo paliva. Například přeprava lidí na Měsíc může vyžadovat osm samostatných startů, přičemž každá „tankerová Starship“ dodá pohonné látky pro „lunární Starship“, která se poté s vědeckým vybavením a posádkou přesune na Měsíc.
Vědci nyní začínají snít o tom, co by jim Starship mohla umožnit. Začátkem tohoto roku článek publikovaný Jennifer Heldmann z NASA Ames Research Center zkoumal některé z vědeckých příležitostí, které by mohly být možné díky letům Starship na Měsíc a Mars. Jednou z velkých výhod je, že Starship může ze Země nést zařízení v plné velikosti – není třeba jej miniaturizovat, aby se vešlo do menší rakety, jak to bylo potřeba u lunárních misí Apollo. Například „můžete přivézt vrtnou soupravu,“ říká Heldmann. „Mohli byste se provrtat kilometr pod povrch, jako to děláme na Zemi.“ To by umožnilo bezprecedentní přístup do nitra Měsíce a Marsu, kde se předpokládá přítomnost ledu a dalších užitečných zdrojů. Dříve byla taková myšlenka „trochu šílená“, říká Heldmann. Ale se Starship „to můžete udělat a stále vám zbyde místo,“ dodává. „Co ještě chcete vzít s sebou?“
Protože Starship může přistát zpět na Zemi, bude také – teoreticky – schopna přivézt zpět obrovské množství vzorků. Velký objem, který by mohl být dovezen z mnoha různých míst, by vědcům na Zemi poskytl bezprecedentní přístup k mimozemskému materiálu. To by mohlo vrhnout světlo na nesčetné množství záhad, jako je vulkanická historie Měsíce nebo „otázka života a astrobiologie“ na Marsu, říká Heldmann.
Starship loď by také mohla umožnit extravagantnější mise na jiná místa, buď přímým startem ze Země, nebo možná použitím Měsíce a Marsu jako čerpacích stanic, což je ambiciózní budoucnost, kterou si Musk představuje.
Jedním z nápadů od mezinárodní skupiny vědců nazvané Conex (Conceptual Exploration Research) je kosmická sonda nazvaná Arcanum, která by využila schopnosti Starship k prozkoumání Neptunu a jeho největšího měsíce Tritonu. Neptun byl navštíven pouze jednou v rámci letu kosmické sondy Voyager 2 agentury NASA v roce 1989, a je toho tolik, co o něm stále nevíme. „Nikdo ve skutečnosti nepřemýšl o té další fázi, kterou by mohla Starship umožnit,“ říká James McKevitt, výzkumník na Vídeňské univerzitě a spoluvedoucí skupiny Conex. „To je to, co má Arcanum předvést.“
Sonda o hmotnosti asi 21 metrických tun by byla čtyřikrát těžší než dosud největší sonda určená pro cestu do hlubokého vesmíru: mise Cassini-Huygens agentur NASA a ESA, která zkoumala Saturn v letech 2004 až 2017. Žádná existující raketa by v současné době nedokázala vynést tak velké zařízení, ale se Starship by to možné bylo. Arcanum by mělo mnoho součástí, včetně orbiteru pro studium Neptunu, přistávacího modulu pro studium Tritonu a penetrátoru, který by narazil do povrchu Tritonu a „provedl seismický experiment“, abychom porozuměli jeho geologii a jeho struktuře, říká McKevitt. Mise by také mohla být vybavena dalekohledem, který by umožňoval studium vnější sluneční soustavy a napomáhal při hledání planet kolem jiných hvězd.
Jiné nápady jsou ještě spekulativnější. Philip Lubin, fyzik z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, spočítal, že dostatečně velká raketa, jako je Starship, by mohla být použita k zabránění dopadu asteroidu na Zemi. Taková mise by mohla nést dostatek výbušnin, aby roztrhla 10 kilometrů široký asteroid jako ten, který vyhubil dinosaury. Jeho úlomky by neškodně shořely v atmosféře dříve, než by měl šanci dosáhnout naší planety.
Starship by také mohla být lepším způsobem, jak vynášet obří teleskopy pro průzkum vesmíru. V současné době musí být tato zařízení, jako je například vesmírný teleskop Jamese Webba agentur NASA a ESA, vynášena ve složeném stavu, což je nákladný a složitý proces náchylný k chybám. NASA uvedla, že navrhovaný superteleskop nazvaný LUVOIR určený ke snímkování planet podobných Zemi kolem jiných hvězd by mohl odstartovat na Starship, zatímco Musk řekl, že SpaceX již pracuje na „zajímavém projektu, který zahrnuje opravdu velký vesmírný dalekohled s čočkou, která byla původně určena pro pozemský teleskop.“ Žádné další podrobnosti zatím nebyly zveřejněny.
Jinde mají někteří vědci sní o použití Starship k přípravám na návštěvu jiných hvězd. René Heller a jeho kolegové z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy v Německu říkají, že Starship by mohla nabídnout levný způsob testování technologií pro kosmickou loď, která dokáže absolvovat několik světelných let dlouhou cestu do sousedních hvězdných systémů. Starship by mohla během cesty na Mars vypustit kosmickou loď, která by byla poháněna tak, že palubní laser by tlačil na tenkou plachtu a tím bylo dosaženo neuvěřitelných rychlostí, což by umožnilo provést demonstraci mimo oběžnou dráhu Země. „Pokud by SpaceX bylo tak laskavé, že by vzalo jednu z našich plachet na palubu a vypustilo ji v polovině cesty na Mars, měli bychom být schopni sledovat její zrychlení a cestu sluneční soustavou po dobu několika dní až téměř k oběžné dráze Jupiteru,“ říká Heller.
Další nápady zahrnují použití Starship k vyslání sondy na oběžnou dráhu Jupiterova vulkanického měsíce Io, což je obtížný úkol bez rakety s velkou nosností. „Je to extrémně náročné, protože se musíte nejen dostat na oběžnou dráhu, ale tak se chránit před drsným zářením Jupiteru,“ říká Alfred McEwen, planetární geolog z University of Arizona. „Ale nosnost tyto věci usnadňuje. Můžete pak mít spoustu paliva a radiačního stínění.“
Musk navrhl, že SpaceX by mohlo v roce 2022 provést první testovací lety Starship a pak by následovaly mise na Měsíc a Mars – spolu se spoustou vědeckého potenciálu. „Jakmile Starship začne létat, vývoj bude velmi rychlý,“ říká Margarita Marinova, bývalá vedoucí vývojová inženýrka pro Mars ve SpaceX. „Bude mnohem více lidí, kteří si budou moci dovolit nechat si něco vynést do vesmíru.“ Mohlo by to být cokoli od samostatných misí využívajících Starship až po sdílení nákladového prostoru v rámci jiných plánovaných misí. „Když máte kapacitu 100 tun, přidání vědeckého hardwaru je docela snadné,“ říká Marinova. „Pokud si někdo chce koupit prostor pro svůj náklad, dostane ho. Bude to opravdu drastická změna v tom, jak děláme vědu.“
Existují samozřejmě velmi dobré důvody k opatrnosti. Starship sice už provedla testovací lety bez Super Heavy, ale ještě jsme neviděli start kompletní rakety. Je to extrémně masivní a složitý stroj, který by ještě mohl mít problémy při vývoji. SpaceX a Musk byli také dříve notoricky optimističtí ohledně časových odhadů a plánů (například už na rok 2018 byla plánována mise na Mars s Red Dragonem). A navrhovaná metoda Starship k dosažení Měsíce a Marsu, která se spoléhá na několik tankovacích misí na oběžné dráze Země, je složitá a nevyzkoušená.
Přesto existuje také spousta důvodů k nadšení ohledně toho, co by mohla Starship umožnit, pokud bude úspěšná. Může otevřít zcela novou éru vesmírné vědy od vnitřní po vnější sluneční soustavu a možná i dál. „Jsem si jistý, že někteří velmi chytří lidé už začínají uvažovat o vyslání vědeckých misí na Starship,“ říká Abhishek Tripathi, vesmírný vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Nebo jak to řekl Musk: „Starship je opravdu cokoliv, co si dokážete představit.“
Přeloženo z: MIT Technology Review
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
V poslední době se SpaceX podařilo uzavřít zajímavé kontrakty s leteckými společnostmi, které rozšíří řady…
Není ten Elon fakt blázen? Má nejlepší raketu s nejspolehlivějšími motory, a to všechno se…
Elon Musk promluvil o Neuralinku na největším neurochirurgickém kongresu v USA. Z jeho vystoupení nebyl…
V dalším dílu souhrnu novinek a zajímavostí o Neuralink se podíváme například na tato témata:…
Zobrazit komentáře
Jestli bude Starship šlapat jako hodinky, za pár let se dočkáme takovýchto staveb. https://www.youtube.com/watch?v=s-XlWP4Q4Ds&t=2s&ab_channel=GatewaySpaceportLLC
Nové ciele,vízie, plány,rakety,technológie sa nezaobídu bez globálnej spolupráce. Antimon,Titan z Ruska,iontove pohony na báze nových čínskych malých reaktorov,,,,,,,nie,radšej sa budeme nezmyselne pretvarovat , klamať sami seba,heroizovat hajlujuce sfasizovane batkobanderovske vrazdiace komanda, ohlupovať väčšinu pracujúcich , prostých ľudí,bez relevantných informácií,masirovanych jednostranne zeleným krémom...
Je třeba ruský Mordor odstřihnout od civilizovaného světa.
nejdřív jaderný pohon pak seriózní průzkum. cokoli jiného jsou pouze drahé hračky pro děti.
DRACO i fuzni pohon zkoumá DARPA jako 3 stupeň. SpaceX na to nemá oprávnění. Snad 2028.
Blizko Země nikdo takový pohon nechce.
A nebo by nefungoval.
https://www.space.com/nuclear-power-propulsion-space-defense-innovation-unit-contracts
Tím chci říci, že starship je nutností pro vynesení takového pohonu. Jaderný pohon nemá křídla jako redbull….:-)
Inu , s jaderným pohonem je to poněkud složitější - záleží jakým způsobem je realizován. Když si najdete "Projekt Orion" který byl dopracován v roce 1958 a byl naprosto realizovatelný s již tehdejší technikou , zjistíte , že již tehdy byl realizovatelný návrh lodi o startovní hmotnosti deset tisíc tun , která by na Marsu přistála s hmotností sedm tisíc tun. Až natolik může být účinná jaderná energie použitá pro pohon kosmických lodí.
Projekt orion s pulsním pohonem pomocí jaderných vybuchů?
Pochybuji, že by nejaká loď vydržela rázy způsobené výbuchy.
Omlouvám se , uvedl jsem chybná data . Startovací hmotnost deset tisíc tun a nikoliv na povrch ,nýbrž na oběžnou dráhu Marsu a to 5300 tun (zhruba 40 krát efektivnější než Saturn V).
Ovšem udávají, že by to raketa vydržela - na zádi byl masívní štít s tlumiči.
No, oni toho v v těch letech spočítali hodně - a také se často sekli ve spoustě věcí. Ale hlavně, jádro bylo tenkrát IN a každý chtěl doma mít jadernou baterku. Dneska je to tabu, politicky neprůchodné téma. I pro soukromou firmu - tedy hlavně pro ni. Jaderné materiály se soukromé firmě do ruky jinak než od vlády nedostanou a vše bude pod obrovskou kontrolou.
Jediná cesta bude těžba jaderných materiálů přímo ve vesmíru, včetně zpracování a pokusů s nimi
NIKDO a tím myslím NIKDO si na západě nedovolí oficiálně povolit létat s něčím větším, než malý tepelný cesiový reaktor pro malé tunové vozítko. Takový to je strašák. Emoce nepřebijete argumenty.
Máte pravdu. Zajímavé na tom projektu Orion je ten fakt , že oni vycházeli z reálně provedených experimentů. Prostě bylo to již v 60 tých letech realizovatelné. Samozřejmě za cenu těch obrovských negativních dopadů Přesto - představa možnosti dopravit v 60 tých letech na oběžnou dráhu Marsu 5300 tun hmotné těleso je fascinující.
Díky za článek!
Vynikající a čtivě napsané články na toto téma má Casey Handmer:
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/10/28/starship-is-still-not-understood/
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/11/17/science-upside-for-starship/
Ten blog od Casey Handmer a odkazy jsou neuvěřitelné. Tedy ty nápady. A bez SHS by toho šlo udělat opravdu málo.
Scifi, která je reálná. Navíc psáno srozumitelně.
Doporučuji každému.
To je opravdu na překlad.
Off-topic. Kde sa da nahlasovat tip na clanok/aktualitu a pod?
Zkuste žluté tlačítko pod každým článkem: "Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení"
Nebo prostě na email kontakt@elonx.cz
Navrhujem (bez pouzitia zlteho tlacitka z moznostou navrhnout zlepseni, sorry😁) pridat pod moznost zlteho tlacitka dalsiu volbu: "Zaslat tip na aktualitu/článek" Popr inak.
Dovody:
Tip na aktualitu nepatri pod chybu/zlepsenie, tym padom bude pre citatela zretelna volba jak na to & je pohodlnejsie odoslat priamo z webu nez mailovat i ked vam web zrejme zasle mail i tak & davat tipy do komentov mi pride nie celkom stastne riesenie & 'zlepsit' web viz prvy dovod 🙂
Samozrejme ale zalezi, ci su taketo tipy pre redakciu vobec prospesne..? Pravdepodobne mate vcasi prehlad nez vacsina citatelov..
Za sebe rikam, ze vubec nevylucuji, ze nekdo muze narazit na neco zajimaveho. :-) a lepsi se to dozvedet takhle, nez vubec. Takze do toho.
Díky za návrh. Přidal jsem položku "Tip na článek".
Otestováno. Díky
Škoda, že autor , který publikoval tento článek nepřemýšlí a nepřijde mu tato informace divná, nereálná a zcela mimo zdravý rozum : " Objem využitelného prostoru ve Starship je neuvěřitelných 1000 metrů krychlových – je tedy dost velký na to, aby se do něj vešla celá Eiffelova věž v rozloženém stavu"
p.
Tohle zni zajimave a jiste to dovedete vysvetlit
Autor naopak využil zajímavý a řekněme podle mě docela nekorektní příměr.
Konstrukce Eiffelovy věže je z cca 7300 tun oceli, což je ingot cca 1000 metrů krychlových.
Sice je to naprostá pitomost, ale 'wau efekt' dobrý...
To prirovnanie je možno zvláštne pre nás, ale ak ten článok píšu niekde, kde sa používajú zastaralé jednotky a nie metrický systém, tak sú ľudia zvyknutý na prirovnávanie ku stavbám, lietadlám autobusom zvieratám, plaveckým bazénom a podobne, predsa len, je to lepšie ako nič nehovoriace čísla a aj jednoduchšie si to predstaviť
nemyslím si, že někdo, kdo si neumí představit krychli o straně 10 m (.nebo krychli s rozměry v imperiálních jednotkách ) si bez zjištování hmotností Eiffelovy věže, bez přepopčítávání přes hustopu železa dovede ten uvedený příměr jakkoliv představit
Rozložený stav. Ne postavená a 300m vysoká.
Já vidím i filozofickou souvislost.
Jak často vidíme v okolí přístup "potřebujeme vydělat a prodat jen třeba s 10% pokrokem vpřed, protože to stačí"? A lepší řešení si schováme do budoucna.
Petře, děkuji.
Ta čočka dalekohledu a její použití ve vesmíru, neví se nějaké detaily?
Starship je revoluce v letu do vesmíru.
Docení to až naše děti.
Vesmírný teleskop EMT - Eight Meter Telescope (nebo snad Elon Musk Telescope ? 😀) od SpaceX.
Vyráběný po stovkách, nebo tisících.
Výrobní linky na cokoliv Muskovi lidé fakt umějí.
A na co tolik teleskopů ?
Na sledování povrchu všech možných těles ve Sluneční soustavě. Co tam je... a taky co tam kdo dělá...
A přes Starlinky posílat obraz tomu, kdo o něj má zájem. Tomu, kdo zaplatí.
Domnívám se , že revoluci kterou Starship způsobí, zažije drtivá většina dnes žijících jedinců( včetně mne samotného , navzdory tomu že mi bude 53 let).
Článek je skvělý (za což děkuji) , ale vzhledem ke svému rozsahu , nemohl ani nastínit ten obrovský potenciál , který Starship skýtá do budoucna. Pokud skrze ni bude skutečně dosaženo avizovaného snížení ceny dopravy na oběžnou dráhu , pak nastane zásadní změna v pokroku naší civilizace. Bude možné budovat obrovské solární elektrárny v Kosmu. Bude možné výdělečně těžit suroviny na asteroidech. bude možné vybudovat v Kosmu průmyslové komplexy za účelem produkce nových materiálů či výrobků (ve stavu nulové gravitace je možné mimo jiné i produkovat slitiny plynu s kovy - slitina pevná jako ocel bude plavat na vodě).
Je nepřeberné množství toho o čem se ví, že by díky levné dopravě do kosmu bylo možné (a ještě více toho , co se jako možné ukáže , ale my to dnes ještě ani netušíme)
Obecně vzato , míra vlivu realizace Starship na vývoj civilizace , bude zřejmě ještě významnější , než přechod z koňky na plnohodnotnou železniční dopravu s parním strojem. Bude to nová , tentokrát Kosmická revoluce.
A možná nezažije..
Zatím je to pohádka o červené karkulce...
Ještě ani jeden pořádný orbitální let...
Proč se po desetiletích vývoje používají 3 i 4 stupǒvé rakety pro dlouhé cesty?
Budou 2 stupně dost?
Kdy se vyzkouší tankování na orbitě?
Jak je to se systémy podpory života?
Opravdu to bude tak levné?
Kolik celý program do dnešního dne stál?
Mnoho otázek a málo odpovědí....
Hodnotu přechodu z koňky na parní stroj zjevně nechápete ....
Pohádkou o červené karkulce , je v jistém smyslu každý projekt - dokud není doveden do zdárného konce. Kupříkladu taková raketa Vulcan , která ještě nemá ani funkční motory a přesto má ULA tu drzost tvrdit , že bude bezkonkurenčně spolehlivá.
Není se čemu divit , že Starship nemá za sebou ještě orbitální let - vždyť se jejímu vývoji SpaceX věnuje naplno teprve čtyři roky (od dokončení Falconu Heavy).
To , že Starship nemá viditelný třetí stupeň , neznamená že není třístupňová. To je na ní právě to největší kouzlo , které vzniká právě tím dočerpáváním pohonných hmot na oběžné dráze. Na místo sedmi startů - kde první je s užitečným nákladem k Marsu a dalších šest vynáší palivo , kterým je dočerpána první vyprázdněná Starship , je pro představu potřeba si uvést jinou možnost. Místo Super Heavy máme sedmkrát větší první stupeň , na kterém je umístěn druhý stupeň , rovněž sedmkrát výkonnější(než orbitální Starship). A na tomto druhém stupni je usazen třetí stupeň - který je identický s orbitální Starship. Pokud ale daný užitečný náklad chceme vynést efektivněji , pak uděláme Super Heavy a na něj posadíme orbitální Starship a odstartujeme sedmkrát. Poprvé s nákladem , který je adekvátní sedmkrát většímu nosiči a pak šestkrát s palivem , které se doplní do vyprázdněné orbitální Starship - která ač odvedla práci jako druhý stupeň , se po doplnění paliva stává stupněm třetím.
Kdy se vyzkouší tankování na orbitě - to nemám tušení , ale odhadl bych , že během prvního roku po realizaci prvního úspěšného startu Starship.
K systémům podpory života nejsem sto se vyjádřit - v tomto směru nemám k dispozici dostatek informací , ale především v tomto směru jsem naprostým laikem.
To zda to bude levné tak jak je avizováno - zřejmě ne , ale určitě (vzhledem k použití běžných materiálů , úsporám z rozsahu a znovupoužití každé části) to bude o dva řády levnější než současné nosiče.
To , kolik do dnešního dne program stál - do toho nám absolutně nic není - my to neplatíme (nicméně , samozřejmě že nás to může zajímat)
Hezky popsané. Navíc dle mne ve spolupráci s armádou vznikne 3 stupeň založený na fúzním palivu.
Co mne teď zaujalo je vznik první
gigafactory na starlink a další zařízení potřebné do vesmíru.
Příprava pro budování marťanské infrastruktury?
https://austonia.com/spacex-facility-bastrop
https://www.teslarati.com/spacex-begins-stacking-florida-starship-launch-tower/
Význam přechodu z koňky na parní stroj je zřejmý - jde o zásadní zlevnění ceny za dopravu. Takováto významná kvantitativní změna ceny za dopravu (o několik řádů) proměňuje kvalitativně ekonomiku a tím pádem i civilizaci. Obecně vzato , pokud mohu vyprodukovat produkt , který musím dopravit na místo jeho využitelnosti a drahá doprava navýší jeho cenu stonásobně (kupříkladu uhlí k rudnému ložisku vzdálenému tisíc kilometrů za pomocí koňky) pak z takového obchodu nic nebude. Když ale vznikne v daném směru parní dráha a zlevní cenu dopravy na setinu, pak už se to vyplatí a civilizace se v tomto směru mohla rozvinout. Přechod od koňky na parní dráhu otevřel novou příležitost. A to samé platí i pro Starship. Pokud budu muset na nějaký asteroid (za účelem těžby kupříkladu Platiny) dopravovat materiál , jehož cena bude drahou dopravou za pomoci jednorázových raket příliš vysoká - pak se tuto těžbu nevyplatí realizovat.
Když ale Starship sníží náklady na tuto dopravu o dva řády , tak se tím vytvoří nová příležitost a civilizace se bude moci v tomto směru rozvinout.
Uhlí byl hlavním důvodem vzniku ferdinandovy dráhy z horniho slezska dtto bustehradská dráha a její varianty z kladna a severnich Čech.
Proti tomu koňka z lince do buďějic vznikla kvůli přepravě soli.
U měsíce je obdoba helium 3 pro fúzi v rámci CLPS.
Bude sloužit k aneutrotické fúzi...
https://www.space.com/nuclear-power-propulsion-space-defense-innovation-unit-contract
Dále pro firmy tae a helionenergy a armádu..
Nic jiného se dle mne nevyplatí vozit na Zemi. Helium3 a možná tritium.
Ani se starship.
Jé, Procházka, muselo to být těžké období nemoct shazovat práci týmu SpaceX po těch mnoha úspěších v posledním roce a žádném výbuchu. Až jsem si říkal, že už vás tu možná nikdy neuvidíme, ale koukám, že už se zaměřujete na vzdálenější budoucnost SHS, takže jim přeci jenom ve skrytu duše věříte, k takovému pokroku gratuluji :)
Možnosti jsou veliké, SHS je ale jen přeprava nakladu, lidí za nizkou cenu.
Priprava sond, dalekohledů, elektráren, výrob ve vesmíru bude trvat nějakou dobu.
Proto to docení až naše děti.
Chápu jak to myslíte - tento průmyslový sektor se za poslední dekády stal značně nepružný. Nicméně - podívejte se jak (pouhá levná doprava - jako nástroj) prvních třicet let od zavedení železnice v 19 století absolutně proměnilo celou západní civilizaci. Desetitisíce firem (z mnoha různých sektorů) najednou dostalo příležitost k novému potenciálnímu zisku , a tak většina z nich vrhla své investice tímto směrem. A byl to překotný závod s časem , které z nich obsadí nově vzniklé (železniční dopravou) vytvořené niky - a u spějí a které nikoliv. Proto šlo všechno tak rychle. A to samé nastane , pokud se podaří realizace Starship.
https://twitter.com/SciGuySpace/status/1540395768909029377?t=ODAMdWPnzXOt_s-AtWOFCw&s=19
Prostě to není pečení rohlíků.
Snad se to zlepší a zrychlí dle budoucích potřeb. Např program CLPS na Měsíci bude dle mne privátní.
Těžba Helia 3 a jeho aplikace. NASA na to mít nebude, možná armáda .
Já si ještě pamatuji optimistická vyhlášení někdy okolo roku 1970: "Pionýre, tvoje generace se bude běžně procházet po cizích tělesech".
No, tak uvidíme.
Museli by nějakým způsobem sekat sondy, teleskopy atd. jako moduly obdobně jako starship a starlink tedy jako baťa cvičky a tedy slevit.
Možná k tomu dojde.
U větších kusů to bude stále originál tzn. Časově a finančně náročný hardware.
Casey Handmer to nastiňuje. Tak snad to lidstvo dokáže.
Když bude takových skeptiků víc, tak možná opravdu až naše děti nebo děti našich dětí ...