Start rakety BFR (Zdroj: SpaceX)
Před pár týdny jsme informovali o náznacích Elona Muska, že chystaná megaraketa Super Heavy Starship (nové jméno pro BFR) prošla velkými změnami, a to především z hlediska použitých materiálů. Nevěděli jsme však, o jaké změny přesně půjde. Musk nyní prozradil, že místo uhlíkových kompozitů bude použit kov a že za 4 týdny budou zveřejněny nové obrázky rakety.
Co všechno tedy zatím víme? Musk nechtěl prozradit, o jaký kov půjde, ale řekl, že je „docela těžký, ale extrémně pevný“. Pro srovnání, trup a nádrže raket Falcon využívají slitinu hliníku a lithia. Starship ale bude určitě využívat něco jiného, protože slitinu využívanou Falcony jistě firma zvážila už na začátku. Ideální materiál by byl lehký, pevný, tepelně odolný, snadno znovupoužitelný, levný a jednoduchý na výrobu. Ale takový materiál zatím neexistuje, takže je potřeba zvážit jednotlivé parametry u dostupných materiálů, posoudit výhody a nevýhody a zvolit kompromis. Původně plánované uhlíkové kompozity jsou lehké a pevné, ale jejich výroba je náročná, tepelná odolnost špatná, což asi zvyšuje nároky na tepelný štít, a spolehlivá znovupoužitelnost kompozitů je pravděpodobně obtížná.
Je tedy možné, že SpaceX se vrátilo k dříve zavrhnutému materiálu poté, co přišlo s nějakým inovativním řešením, které dostatečně kompenzuje nedostatky daného materiálu. Nový materiál tedy může být těžší, ale výměnou za to bude například snazší na výrobu či mít vyšší pevnost a odolnost umožňující požadovanou mnohonásobnou znovupoužitelnost. SpaceX také vyvíjí vlastní slitiny například pro motor Raptor, takže je možné, že firma nově přišla s nějakým materiálem, který je ideální pro raketu Super Heavy Starship.
Možná ale nebudeme muset spekulovat moc dlouho. Musk aktuálně řekl, že zhruba za 4 týdny budou zveřejněny nové obrázky demonstrační rakety, která, jak víme z dřívějška, bude příští rok provádět zkušební lety v Texasu. Není však jasné, jestli má Musk na mysli fotky nebo jen počítačové rendery, ani co přesně máme očekávat. Z dřívějška víme, že celkový tvar rakety by měl i po změně materiálu zůstat zhruba stejný a že nový design je „krásně neintuitivní“, ale to je tak všechno. Otázkou také je, zda budou v dohledné době připraveny motory Raptor. Pokud ne, uvidíme možná jen snímky kosmické lodi bez motorů.
Musk ještě dodal, že demonstrační loď Starship se už vyrábí. To není nic nového, v posledních měsících jsme viděli hned několik fotek dílů prototypu kosmické lodi, které byly vyrobeny v rozměrném stanu v losangeleském přístavu. Šlo však o sekce nádrží z kompozitových materiálů a není jasné, jestli je stále v plánu je nějak využít, nebo jestli budou vyrobeny znovu s použitím jiného materiálu. Pokud mají být za měsíc ukázány fotky prototypu, a ne rendery, výroba kovových dílů by už musela probíhat teď. A vzhledem k jejich 9metrovému průměru (pokud i zde nedošlo ke změně), je není možné vyrábět v Hawthorne. To by mělo znamenat, že výroba prototypu lodi v novém designu také proběhne ve stanu v přístavu. Budeme tedy doufat, že se špionům z webu Teslarati opět podaří ve stanu vyfotit nějakou rozdělanou práci.
Tím ale překvapivá prohlášení nekončí. Musk zároveň řekl, že v aktivním vývoji je i nosič Super Heavy, který se prý začne vyrábět už na jaře. To je docela nečekané, protože Elon Musk v minulosti říkal, že nosná raketa je ve své podstatě jen zvětšený Falcon 9, který má firma zmáknutý, a tak při jejím vývoji Musk neočekává velké potíže. Plán byl tedy takový, že se bude vývoj soustředit nejdříve na kosmickou loď (Starship), jejíž vývoj je mnohem náročnější, a teprve poté se firma vrhne na nosič (Super Heavy). Pokud se tedy opravdu už za pár měsíců začne vyrábět i nosná raketa, mohlo by to značit, že SpaceX „rozlousklo” design celé rakety následkem nějakého významného průlomu, přesně jak Musk nedávno prohlašoval, a díky tomu je najednou realizace celého projektu méně komplikovaná. To by taky vysvětlovalo Muskova nedávná prohlášení, že SpaceX se nyní plně soustředí na vývoj nové rakety a Falcon 9 se už nebude měnit. K akceleraci vývoje a výroby Super Heavy Starship by totiž nemohlo dojít, pokud by se firma pořád vypořádávala s fundamentálními problémy designu rakety. A pokud vše pokračuje dobře, nemá smysl se dále zabývat Falconem 9, když jeho nástupce bude zcela znovupoužitelný, což má značně zlevnit jeho provoz.
Roli taky může hrát to, že SpaceX potřebuje mít novou raketu funkční co nejdříve. Nově se totiž ukázalo, že firma bude muset do 9 let vynést skoro 12 000 satelitů (nejde o překlep) pro svou internetovou konstelaci Starlink, a použití Falconu 9 pro tyto účely by bylo značně neekonomické, ne-li nemožné. O tom se ale dozvíte více zítra v novém článku od Jirky Hadače.
Na jednu stranu mě sice mrzí, že SpaceX možná zanevřelo na pokročilé uhlíkové kompozity jako hlavní materiál pro novou raketu, a několikaletý vývoj a výzkum v této oblasti potenciálně přijde vniveč, ale na druhou stranu mě těší Elonův aktuální optimismus a náznaky významného pokroku ve vývoji. Působí to na mě tak, že ve SpaceX po dlouhém trápení překonali nějakou velkou překážku, která je dosud brzdila, a teď se vývoj může konečně pořádně rozjet. Doufejme, že to povede k rychlému pokroku, který pro nás bude znamenat, že se obří rakety Super Heavy Starship dočkáme spíše dříve než později.
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Zobrazit komentáře
Jsou tu jiste náznaky, že Space X jako tepelnou ochranu použije material pod názvem TUFROC, který firma Boeing použila na mini reketoplán X-37B. Na super heavy a starship bude použitá jeho vylepšená verze TUFROC X.
"Je tedy možné, že SpaceX se vrátilo k dříve zavrhnutému materiálu poté, co přišlo s nějakým inovativním řešením, které dostatečně kompenzuje nedostatky daného materiálu."
alebo je mozne a je to asi aj viac pravdepodobe ako tvoja verzie, ze jednoducho pri povodnom materiali(uhlikovy kompozit) narazili na problemy technicke/ekonomicke ktore su nad ich moznosti
a celkovo pri kazdej zmene si predstavuje, ze bola preto, ze spravili v niecom nejaky prielom, ale pritom zatial drviva vacsina ak nie vsetky zmeny ktore nastali na tomto projekte je nie velkom prielome ale je to o velkych a neprekonatelnych problemoch co ich nutia menit povodne plany
chapem ze toto je fanpage ale aj tak by bolo dobre sa na to pozerat aspon trochu realne a nie ako naivny snilek
Bez té poslední věty by to bylo plus.
Verim,ze se rozhodli nejlip jak to slo..efektivne..a nikde neni napsano,ze se ke kompozitum nevrati,,urcite bude existovat vic verzi BFS minimalne pro zemi,mesic,mars..diky za clanek
Jj, Falcon 9 taky nebýval uprostřed černej :-)
Neni uprostred cernej ani ted zato nejdriv ani nepristaval:)
Myslím si, že byla myšleno prostřední část a nikoliv vnitřek jako takový.
Som zvedavy o kolko sa znizi uzitocne zatazenie.zacinali na 250t,teraz je to 100 .o kolko to este klesne,netusim.skor sa mi natiska otazka ci sa na to nevykaslat a vyvijat falcon heavy
Nedá sa pozerať iba na absolútnu hodnotu váhy, ktorú daný nosič dokáže vyniesť. To je len jeden z parametrov každého nosiča. Myšlienka SHS je v tom, že to má byť prvý rapidne znovupoužiteľný nosič, ktorý dokáže dostať na orbitu náklad za zlomok ceny oproti súčasným nosičom. Keď sa nad tým zamyslíte, tak práve toto je niečo ako "svätý grál kosmonautiky". Toto Vám otvorí dvere k novým možnostiam, ktorými samozrejme bude treba ešte prejsť: stavba obrovských modulárnych vesmírnych staníc a lodí, dotankovanie na orbite atď.
Samozrejme, čím vyššia nosnosť, tým lepšie. Ale všetko má aj svoje negatíva. Ak by ste chceli postaviť obrovský nosič (povedzme 200t na LEO pri plnej znovupoužiteľnosti), bolo by to momentálne neúnosne drahé, museli by ste okrem iného napríklad postaviť úplne nový vesmírny komplex na odľahlom mieste... SHS treba navrhnúť v prvom rade tak, aby si ju SpaceX mohlo dovoliť postaviť, inak to nedáva zmysel.
Z môjho pohľadu to vidím tak, že aktualizácie pôvodného návrhu, ktoré postupne znižujú nosnosť, sú dôsledkom práve finančnej stránky celého projektu. Je prirodzené, že prvý návrh bol príliš odvážny, je lepšie začať priliš ambicióznym cieľom a postupne ho meniť na reálny cieľ. Osobne si myslím, že táto chystaná zmena zasa kúsok zníži nosnosť, kedže kov je predsa len výrazne ťažší, ale podľa mňa to vôbec nevadí. Som presvedčený, že ten, kto ako prvý dokáže signifikantne znížiť cenu cesty na orbitu, umožní tak ľudstvu začať novú éru. Ja len dúfam, že to bude práve SpaceX s týmto projektom (lebo by to znamenalo, že sa toho snáď dožijem :-D).
Divej, reknes si, ze 100 t na LEO je malo. Ale zkus i uvedomit, ze po natankovani tech stejnych 100t muzes poslat na TMI ci TLI. Bez natankovani bys musel mit nosic schopny na LEO dostat 288 t, abys byl schopny 100 tun poslat na TLI (pocitano z pomeru nosnosti Saturnu V TLi/LEO). A takovou raketu fakt nechysta vubec nikdo, aby vynesla 288 t na LEO. Nosnost napohled mensi nez SLS, ale klic bude to dotankovani, to z ni udela toho giganta. Ted vynechme ten obri hermetizovany prostor, ktery, ikdyby se snizil na polovinu ci tretinu, porad bude obri.
A kdyby náhodou startovala naprosto prázdná raketa? Nemohl by se dostat na orbitu i první stupeň... Pokud i on by mohl být dotankovatelný (neříkám, že z této výšku bude schopný přistání na Zemi), ale pokud by mohl být dotankovatelný, získali byste něco co dokáže urychlit např. cestup na Mars z 6 na 2 měsíce a protože BFS by byla taky natankovaná, mohla by u Marsu aktivně brzdit...
I pokud by to šlo, cena by byla obrovská, řekněme 1/3 - 1/2 ceny SLS a to se prostě nevyplatí, to si může dovolit pouze ten, kdo ty peníze dostává zdarma a ne ten, kdo si je sám musí nejdříve poctivě vydělat.
Proč by start BFS ve verzi SSTO měl stát byť jen třetinu startu "expandable" SLS? Palivo, kosmodrom a něco kolem. SLS se vlastně celá zahodí.
Protože by se už od Marsu neměl jak vrátit.
Tak, ono je možné, že i BFR sama o sobě je vlastně SSTO (Single-stage-to-orbit), tuším, že o 1stupni Falconu 9 se to prohlašuje také, že se tam doškrábe bez nákladu.
Ikdyž tady zase je otázka, jestli to nebude moc komplikované, připravit ho na dotankování, protože by samozřejmě musel mít i různé orientační a manévrovací motorky, tj, musel bys ho ho dost asi překopat. Protože těmi motory raptor to orbitální manévrování půjde dost šíleně. I STS měla na orbitální manévry malé motorky OMS.
Možno pokiaľ by vyriešili prečerpávanie paliva zo starshipu do super heavy v nerozpojenom stave a potom prenos paliva medzi dvoma starshipmi kotré by sa vedeli vzájimne dotankovať. Samotný starship by mal vedieť manévrovať na orbite. Ale to je hodne ujeté a momentálne celkom sci-fi aj na spacex pomery.
TLi/TMi, to jsou zkratky čeho?
Trans Lunar Injection - https://www.elonx.cz/glossary/tli/
Trans Martian Injection - https://www.elonx.cz/glossary/tmi/
https://en.wikipedia.org/wiki/Trans-lunar_injection a analogicky Trans-Mars injection
tak som celkom trafil ze sa vratia ku kovu. Ale asi nie k hliniku...
Tak tyhle novinky přímo žeru.
Osobně bych typoval, že vnějčí plášť bude ze slitiny(nejspíš titanu) a vnitřní konstrukce nádrže atd. z uhlíkovích kompozitů.
typoval | tipoval
Rakety ale nemaji vnejsi a vnitrni plast. Nadrz samotna slouzi rovnou jako nosna konstrukce.
"jen zvětšený Falcon 9"
"jen slepíme tři Falcony 9 dohromady"
Určitě to bude nejaka slitina titanu. Vysoka pevnost a teplotni odolnost. Ne nadarmo ho pouzili při vyrobě SR-71
Pri masivni znovupouzitelnosti dava titan smysl. Vysoka odolnost umozni mnohonasobne pouziti. A velke vyrobni naklady dane obtiznym zpracovanim se rozpocitaji do vicero startu. A nejake zkusenosti s titanem uz taky maji z F9.
Také pochybuji, že se jedná o lithium. Kdo někdy zkoušel nebo alespoň viděl reakci sodíku s vodou, tak si dovede představit reakci lithia s vodou. Nebo se kouknětě na https://www.youtube.com/watch?v=tAr6Lbb_qvQ
Slitiny lithia jsou velmi lehké a současně značně mechanicky odolné a používají se při konstrukci letadel, kosmickem a jadernem prumyslu.
Slitiny maji uplne jine chemicke a mechanicke vlastnosti nez čiste kovy z nich složene.
Slitina hliníku a lithia se chová jinak než lithium.
Díky, člověk se stále učí 8-)
šťavnaté správičky :3 :) ďakujeme a tešíme sa