Klopýtavý návrat USA na Měsíc s pomocí SpaceX
V době vyhlášení záměru znovu přistát na Měsíci (14. ledna 2004) existovalo SpaceX teprve dva roky a absolutně nikdo s touto novou firmou nepočítal ani pro dodávky šroubků do lunárního modulu. Kombinace ustrnulosti etablovaných kosmických korporací a politické nerozhodnosti však pomohla agilnímu SpaceX dostat se z pozice těch, se kterými se nepočítá, do pozice těch, na které se spoléhá.
Často se podotýká, že Američané si vzpomněli na Měsíc až po 50 letech. To s sebou nese nevyslovenou otázku, proč až teď? Vždyť po přistání na Měsíci v červenci 1969 se i v NASA všichni opájeli představou brzkého ovládnutí blízkého kosmického prostoru. Plánovala se stavba měsíční základny, ba i lety na Mars… To ano, jenže vědci v NASA míní, politici v Kongresu mění. Rozpočet NASA se postupně snižoval a velké plány musely být odloženy na neurčito. Aby toho nebylo málo, projekt raketoplánů, který měl díky jejich částečné znovupoužitelnosti zlevnit lety na oběžnou dráhu, dopadl přesně opačně a stal se pro NASA finanční přítěží. K tomu ještě meziplanetární sondy, kosmické dalekohledy a stavba vesmírné stanice…
Mise STS-1, první start raketoplánu v dubnu 1981 (Foto: NASA)
Teprve s příchodem nového století dozrál čas posunout se dál – dostavba ISS a ukončení provozu raketoplánů znamenalo jednak to, že se NASA zbaví dvou extrémně nákladných položek svého rozpočtu, a jednak potřebu zadat NASA nové úkoly, z čehož vzešla příležitost vydat se (staro)novým směrem, tedy na Měsíc a Mars. Tehdejší prezident George W. Bush byl tomuto záměru nakloněn, a tak se v roce 2005 rozběhl program Constellation (Souhvězdí), jehož cílem bylo vyvinutí nové generace kosmických dopravních prostředků, konkrétně dvoustupňových nosných raket Ares I a Ares V (reminiscence na Saturn I a V), kosmické lodi Orion a lunárního přistávacího modulu Altair.
Umělecká představa raket Ares I a V (Zdroj: NASA / MSFC)
Rakety byly určeny primárně k vynášení lodi Orion na oběžnou dráhu nebo k Měsíci. Slabší Ares I měla mít nosnost 25 tun na nízkou oběžnou dráhu a Ares V s pomocnými motory SRB (Solid Rocket Booster) až 130 tun k Měsíci. Aby byl jejich vývoj co nejrychlejší a nejlevnější, bylo rozhodnuto je sestavit z upravených pozůstatků jiných raket – především se jednalo o pohonné jednotky z raketoplánů (urychlovací bloky SRB na tuhá paliva a kyslíko-vodíkový motor RS-25D) a kyslíko-vodíkový motor J-2X (modernizovaný J-2 z horního stupně raket Saturn).
Loď Orion měla zajišťovat pilotované lety k ISS a k Měsíci, výhledově i k Marsu. Modul Altair by byl vynášen raketou Ares V a na oběžné dráze Země by se spojil s lodí Orion, kterou by vynesla raketa Ares I. Následně by zážehem druhého stupně rakety Ares V celá sestava zamířila k Měsíci. Během letu by se druhý stupeň odpojil a Orion s modulem Altair by byl naveden na dráhu kolem Měsíce. Tam by se Altair se čtyřčlennou posádkou odpojil a přistál. Orion, řízený autopilotem, by zatím kroužil kolem Měsíce. Na práci na povrchu by astronauté měli maximálně sedm dní, pak by s nimi horní stupeň modulu Altair odstartoval zpět na orbitu, kde by přestoupili do Orionu. Poté by byl Altair odhozen a Orion by se vrátil na Zemi. Tento scénář v podstatě kopíruje dávné mise Apolla, ředitel NASA Michael Griffin tenkrát použil příměr „Apollo na steroidech“.
Kosmická loď Orion (Zdroj: NASA)
Program Constellation se od začátku potýkal s nedostatečným financováním, což ještě více prohlubovalo jeho zpožďování a prodražování. Situace se pak ještě více zkomplikovala po změně v Bílém domě. Nový prezident měl vzletná slova, ale přízemní cíle. Po svém nástupu Barack Obama nařídil zevrubnou revizi programu Constellation, na který už NASA vydala téměř 12 miliard dolarů, aniž bylo dosaženo významného pokroku. Nehodlal připustit, aby se pilotované lety do vesmíru staly černou dírou na peníze, přednost proto dostal úsporný režim – financování programu Constellation bylo zcela zastaveno, dopravu na ISS měly pro USA místo Orionu levně zajišťovat ruské Sojuzy a později soukromí dopravci, návrat na Měsíc byl zavržen.
Takový obrat se pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou. Obama jakožto vystudovaný politolog a právník pomíjel ekonomické souvislosti; neuvědomil si, že tak rozsáhlý útlum kosmických aktivit bude mít na tento segment průmyslu drastický dopad a mnoho tisíc lidí ztratí práci – jen ukončením letů raketoplánů zaniklo přibližně 7000 pracovních míst a dalším hromadným propouštěním hrozily firmy zainteresované v programu Constellation. Zdaleka však nešlo jen o zaměstnanost, z řad odborné veřejnosti zaznívaly hlasy varující před závislostí na Rusku v přístupu do kosmu a vyjadřující nespokojenost s novou politikou. Jmenovitě Neil Armstrong vyslovil obavu, že prestižní vůdčí roli v dobývání vesmíru převezmou jiné národy. V tom se zjevně nepletl, nelze přehlédnout, že do popředí kosmického výzkumu se snaží prodrat Čína. Výsledkem tlaku bylo, že Obama zčásti ustoupil a v dubnu 2010 předložil svou vizi americké kosmonautiky, která počítala s obnovením vývoje supertěžkého nosiče a kosmické lodi. Cílem však neměl být Měsíc, nýbrž návštěva asteroidu, nebo ještě spíše záchrana pracovních míst.
Prezident Barack Obama v Kennedyho kosmickém středisku v roce 2010 (Foto: NASA)
Kritiky to ale neumlčelo. Eugene Cernan, poslední muž na Měsíci, doslova prohlásil, že Obamova iniciativa „nepředstavuje žádné výzvy, nemá žádné zaměření a je v zásadě plánem na misi do nikam“. Nejen někteří bývalí astronauté, ale i řada publicistů v čele s Robertem Zubrinem Obamu líčila téměř jako hrobaře americké kosmonautiky a rovněž z rozhovoru tehdejšího ředitele NASA Charlese Boldena pro stanici Al Džazíra to vypadá, že Obama viděl poslání NASA v něčem úplně jiném než v dobývání vesmíru, proto bude jistě fér připomenout několik důležitých souvislostí: Barack Obama vládl v období velké hospodářské krize. Spojené státy jí sice nebyly postiženy tolik jako Česká republika (−5 % HDP), ale i tak se americká vláda musela vypořádat s výrazným poklesem daňových příjmů. Za takové situace by jakýkoliv prezident obtížně sháněl na pokračování programu Constellation peníze. Další věc je, že na prezidentovi zas až tolik nezáleželo, neboť rozpočet NASA schvaluje Kongres a zde leží skutečné jádro problému – podpora drahé pilotované kosmonautiky není politicky příliš průchodná, protože voličům je velice složité vysvětlit, že průzkum vesmíru není zbytečný luxus, nota bene v době krize. V neposlední řadě je také potřeba vzít v úvahu Obamův argument, že program Constellation se zpožďoval, prodražoval a nepřinášel inovace.
Prezident Barack Obama s Elonem Muskem během prohlídky zařízení SpaceX v Kennedyho vesmírném středisku v roce 2010. Obama podporoval plán letů soukromých lodi k ISS (Foto: NASA)
Nová raketa vycházela koncepčně ze zrušené Ares V. Byly sice navrhovány i jiné alternativy, ale zákon z roku 2010 ukládal využít součásti raketoplánu, takže se pokračovalo v započatém díle, jen pod jiným jménem – Space Launch System (SLS). Nové zadání si však vynutilo změnu parametrů. SLS musí být mohutnější, aby dokázala Orion nejen vynést na orbitu, ale také ho dostat na trajektorii k cílovému tělesu (asteroidu). Proto byl první stupeň, původně konstruovaný jako externí palivová nádrž raketoplánu, prodloužen ze 47 na 61 metrů a pomocným urychlovacím blokům SRB byl přidán jeden palivový segment. Horní stupeň byl v první fázi improvizovaně převzat z rakety Delta IV a je poháněn kyslíko-vodíkovým motorem RL10B-2, pro nové exempláře SLS je vyvíjen silnější horní stupeň Exploration Upper Stage (EUS) poháněný čtveřicí kyslíko-vodíkových motorů RL10-C3. Rovněž loď Orion postihly změny: dostala druhý název – MPCV (Multi-Purpose Crew Vehicle), kapacita byla zredukována na čtyři místa a s Evropskou kosmickou agenturou bylo dohodnuto, že servisní modul Orionu bude vyrábět Airbus.
Plánované varianty rakety SLS (Zdroj: NASA)
První start SLS měl proběhnout už v roce 2016, ale navzdory úmyslu uspořit peníze a čas použitím součástí z raketoplánů se práce na SLS komplikovaly a vlekly. Proč? Nevynalézat znovu kolo a sestavit nový produkt z již hotových komponentů není vůbec špatný nápad a funguje to i v kosmonautice. Takto vznikly například stanice Saljut – po přistání Apolla 11 na Měsíci se Rusové rozhodli zkusit Američany překonat alespoň ve stavbě vesmírných stanic. Jak to však udělat? Naštěstí nebylo nutné začínat od nuly. Konstrukční kancelář CKBM, kterou vedl Vladimir Čeloměj, už pracovala na projektu vojenských orbitálních pozorovacích stanic Almaz. Problém byl ovšem v tom, že tým v Chruničevu se nedostal dál než k výrobě trupů těchto stanic. Chybějící přístrojové vybavení se proto vzalo z lodi Sojuz. Takto vzniklý komplet pak startoval do vesmíru na raketě Proton-K 19. dubna 1971 pod názvem Saljut 1. A nebyla to jen tak ledajaká kosmická plechovka – zhruba tisícovku přístrojů propojovala elektroinstalace o celkové délce 350 km, součástí byla vědecká aparatura o váze půl druhé tuny. Od rozhodnutí do vypuštění uplynulo pouhých 16 měsíců! Rychlost, s jakou bylo toto obdivuhodné dílo vytvořeno, byla možná právě díky tomu, že konstruktéři použili v maximální míře součásti, které byly vyráběné pro jiné projekty.
Stanice Saljut 4 se zadokovanou lodí Sojuz 7K-T (Zdroj: NASA)
Tempo kompletace SLS je o poznání méně svižné, a to z několika příčin. Tou první je už obligátní nedostatečné financování. Ta druhá je zajímavá tím, že slouží jako politický argument; práce na SLS probíhají ve všech 50 státech USA (viz obrázek níže), to je pravý opak tzv. vertikální integrace, kterou uplatňuje SpaceX. Třetí příčinou je nutnost přepracování součástí převzatých z raketoplánů a čtvrtou komplikovaná kombinace techniky ze 70. let a té současné. Pozornost budí také částky, které si kontraktoři účtují. NASA například objednala u firmy Aerojet Rocketdyne 24 nových motorů RS-25E za celkem 3,5 miliardy dolarů (v tom je započtena i miliardová dotace na obnovení výroby), to vychází na 146 milionů dolarů za jeden motor, což je přibližně stejně jako celá raketa Falcon Heavy ve variantě bez záchrany stupňů. A pro SLS jsou potřeba čtyři takové motory. EUS má zase prý stát 800 milionů dolarů. Při takových částkách se pak nelze divit, že cena za celou raketu šplhá nad 2 miliardy dolarů. O cenovce za Orion ani nemluvě.
SLS a Orion zaměstnávají pracovníky ve všech státech USA (Zdroj: Mike Pence)
V průběhu dalších let NASA zformovala koncepci Asteroid Redirect Mission (ARM). Při této misi by se kosmická loď setkala s prolétávajícím asteroidem a pomocí robotických ramen by z něj vyrvala balvan o průměru 4 až 6 metrů, a ten by následně dopravila na lunární oběžnou dráhu, kde by mohl být zkoumán v rámci pilotovaných výprav lodi Orion. Tyto plány však zůstávaly jen na papíře, nebylo jak a čím je uskutečnit. Věci se začaly dávat do pohybu až v roce 2017, ale opět trochu jiným směrem. Jednou z těch věcí bylo oznámení SpaceX o finalizaci vývoje těžkého nosiče Falconu Heavy, schopného vynést na oběžnou dráhu až 64 tun nákladu (k Měsíci asi 20 tun), které spustilo lavinu spekulací, v čem všem by nový silný nosič mohl nahradit drahou SLS. Tyto spekulace i přes trvale odmítavý postoj NASA neutuchají. Nakonec i NASA zvažovala možnost, že by pro některé mise (EM-1, Europa Clipper) použila Falcon Heavy místo SLS. K rozhodnutí přesunout sondu Europa Clipper na Falcon Heavy opravdu později došlo, a NASA díky tomu ušetří přibližně 2 miliardy dolarů, ovšem cesta k Jupiteru kvůli tomu bude trvat skoro dvakrát déle.
Umělecká představa kosmického plavidla se zachyceným balvanem z asteroidu v rámci mise ARM (Zdroj: NASA)
Ledy se hnuly i v případě dlouho diskutované kosmické stanice u Měsíce: V listopadu 2017 zadala NASA vypracování studií vývoje energetického a pohonného modulu PPE a zároveň přizvala ke spolupráci i mezinárodní partnery. Ovšem úplně nejdůležitější zpráva toho roku přišla v prosinci – nový prezident Donald Trump vydal nařízení, kterým vrátil kurz kosmické politiky zase zpět. Mise ARM byla zrušena a cílem se stal znovu Měsíc. Zachován ale zůstal projekt stanice Deep Space Gateway, aby se stal pod jménem Lunar Gateway součástí programu Artemis. Pokračoval i vývoj rakety SLS a lodi Orion, jež mají astronauty k Měsíci dopravit.
Představa lunární orbitální stanice Gateway (Zdroj: ESA)
Ne úplně drobným zádrhelem na novém zadání je lunární modul. Zatímco SLS s Orionem mohou letět už na začátku příštího roku a staví se už také první moduly Gateway, na lunární přistávací modul bylo nutné teprve vypsat výběrové řízení. Přihlásilo se pět zájemců, z nichž NASA loni vybrala trojici finalistů: Blue Origin, Dynetics a SpaceX. Že uspěl i návrh SpaceX bylo do jisté míry překvapením. SpaceX pro tento účel totiž nabídla modifikovanou variantu lodi Starship, což mělo trochu přídech absurdity. Asi jako byste poptávali dodávku a prodejce vám nabídl kamion. Navíc neexistovala raketa, která by Starship vynesla, tu bylo potřeba vyvinout společně se Starship. Důvěru nevzbuzoval ani štíhlý tvar Starship. Co když přistane na nerovném nebo nestabilním povrchu a převrátí se? (Zde je ale nezbytné vzít v úvahu, že díky váze motorů a paliva je těžiště dole, což napomáhá stabilitě.) A nutnost tankování na oběžné dráze jen ještě zvýraznila komplikovanost celého návrhu. Starship se zkrátka vymyká představě typického landeru, možná právě proto NASA ohodnotila návrh od SpaceX jenom jako „přijatelný“.
Finalisté výběrového řízení NASA na vývoj lunárního přistávacího systému pro lidskou posádku (Zdroj: NASA)
Rok po prvním kole výběrového řízení už v Oválné pracovně seděl další prezident a nebylo zprvu jasné, jestli po vzoru svých předchůdců také něco nezruší. Tyto obavy se naštěstí nenaplnily, Joe Biden dokonce v návrhu rozpočtu na rok 2022 přidal NASA oproti letošnímu roku 1,5 miliardy dolarů. Bohužel ale toto navýšení jde na vrub stoupající inflaci, reálně si NASA příliš nepolepší. Podpora přímo programu Artemis je navzdory oficiálním proklamacím vlažná, což se zřetelně projevilo při výběru dodavatele lunárního modulu. NASA původně zamýšlela financovat dva nejlepší návrhy, aby zachovala soutěžní prostředí a zvýšila šanci, že alespoň jedno řešení bude hotové včas. Z požadovaných 3,3 miliard dolarů pro tento účel však obdržela pouze 850 milionů. A tak se jediným vítězem stal nejlevnější lander – Starship. Dlužno dodat, že nejen kvůli ceně, ale také díky technickým kvalitám a jistě též díky působivě rychlému vývoji. Suma, kterou má NASA za vývoj Starship a dvě mise (jednu zkušební, nepilotovanou) zaplatit SpaceX, je překvapivě nízká – 2,94 miliardy dolarů (Blue Origin požadoval 6 miliard a Dynetics 9 miliard). SpaceX to odůvodňuje tím, že si Starship vlastně vyvíjí pro své komerční aktivity, z nichž bude mít také zisk. Ostatně není to zdaleka poprvé, kdy SpaceX nabízí ceny naprosto nesrovnatelné s konkurencí, a rozhodně je sympatické, že se nesnaží vypočítavě soutěžit o druhé místo.
Koncept lunární Starship pro NASA (Zdroj: SpaceX)
Na téhle historii je nejvíce zarážející to, jak snadno se velké technologické společnosti se zázemím, know-how a znamenitou pověstí nechaly během necelých 20 roků odsunout do pozadí nováčkem. Boeing, Lockheed Martin, Aerojet Rocketdyne, Northrop Grumman dlouhá léta pohodlně žily ze státních zakázek a nic je nenutilo zvyšovat jejich efektivitu. Stěží tedy mohly tyto firmy být připraveny na příchod tak dravé konkurence. Situaci jim ještě navíc zkomplikovala přetahovaná o zaměstnance s firmou Blue Origin. Mezitím SpaceX sbíralo zkušenosti, získávalo know-how, rozšiřovalo své kapacity a bylo postupně schopno řešit velké technologické výzvy. Věřme, že se mu podaří zvládnout i tu nejtěžší a my budeme mít možnost sledovat přistání lidí na Měsíci i jinak než pouze z archivních záznamů pořízených před 50 lety.
Na CRO je teď k poslechnutí kniha Vesmírní Baroni od Christiana Davenporta:
https://plus.rozhlas.cz/detske-sny-ozivaji-elon-musk-jeff-bezos-a-dalsi-vesmirni-baroni-v-tazeni-za-8605734
Proč se vlastně Starship nepoužije pro celou cestu astronautů ze Země až na Měsíc a pak zpět na oběžnou dráhu Země, kde by přestoupili do Orionu? Bylo by politicky neprůchodný, že se by se Orion použit jen jako návratový modul?
Řekl bych, že je to kombinace politiky (musejí nějak využít SLS/Orion) a toho, že start astronautů ze Země na Starship lze považovat za riskantnější kvůli absenci únikového systému.
Petře, vynikající článek. Jen je skoda, že nejsou naznačena řešení. Ta jsou. Také není zdůrazněno, že delta v na Mars je obdobné k Měsíci. Mars není nereálný.
https://www.idnes.cz/technet/vesmir/mars-spacex-vesmir-elon-musk-sls-red-dragon-starship.A211105_123433_tec_reportaze_vse
Orion rozhodně nemusí letět tak jako tak. Lidská posádka může letět prověřeným Dragonem na spolehlivém Falconu 9 (a přestoupit na oběžné dráze do již dotankované Starship), navíc za zhruba desetinu ceny. Jenomže NASA se chová jako dokonalý hlupák , který nedokáže přiznat chybu a právě proto dále trvá na chybném přístupu , pročež to daňové poplatníky bude stát další miliardy dolarů navíc. Samozřejmě že zde hraje roli i vliv firem , které se podílejí na výrobě Orionu.
Někdy to vypadá tak, že každý dokonalý hlupák si myslí, že je chytřejší než celá NASA .
Nevylučuji tu možnost že jsem hlupák , avšak vylučuji tu možnost , že je NASA neomylná.
Jinými slovy – i nejhloupější bezdomovec může mít ve sporu s Einsteinem pravdu. Na čí straně je pravda neodhalíte tím , že se přikloníte na stranu větší autority , nýbrž tím , že provedete analýzu daných možných řešení skrze kritický rozum .
Kongres přikázal v autorizačním zákoně NASA použít pro Artemis III (EM-3) SLS/Orion pro let do cislunárního prostoru, viz str. 20 a 21 https://www.congress.gov/115/plaws/publ10/PLAW-115publ10.pdf
V zakázce na lunární lander bylo v souladu se zákonem specifikováno, že k přesunu posádky do HLS dojde na oběžné dráze Měsíce, viz str. 2 https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/option-a-source-selection-statement-final.pdf
Stavba SLS a Orionu pro Artemis III zatím probíhá bez větších problémů, včetně horního stupně ICPS schopného urychlit Orion na translunární trajektorii a servisního modulu schopného umístit Orion na NRHO a později zpět na Zemi. Bezpečnost systému má být prověřena nepilotovanou misí Artemis I a pilotovanou Artemis II.
Tady je např. fotografie kabiny Orionu pro Artemis III pořízená 19. října v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku:
Takže zatím není nic reálně letem prověřeno. Možná starý let orionu. Nepovedený let u artemis 1,2 v tom udělá pořádný guláš podobně jako zklamal starliner. Mám z LOH obavy. Z metaloxu menší.
Je děsivé , že politici , prosti v drtivé většině dispozic jak mentálních tak odbornostních , rozhodují o konkrétní realizaci kosmického programu. Nicméně je mojí chybou , že jsem o tomto nevěděl – tudíž je mou povinností se v tomto případě omluvit z neoprávněného nařčení NASA za hloupé rozhodnutí.
Správně. Stěžujme si každý u svého kongresmana 🙂
Ono je to složitější, protože byste dostal přednášku o zachování pracovních míst ve výrobních zařízeních zasažených ukončením provozu raketoplánů.
No já jsem tím spíš mířil směrem – Jsou to peníze daňových poplatníků USA. A pro kongresmana je to otázka priorit. Je technikálie nezajímají, oni jen rozdělují peníze. Čím více, tím lépe …
Po téhle námitce by asi přednáška pokračovala. Jsou to příjmy federálního rozpočtu. A výrobní pracoviště dílů pro SLS jsou ve všech padesáti státech USA. Když ty peníze nebudou rozděleny skrz SLS, nepůjdou do NASA, ale rovnou na jiné sociální programy.
Pořád jsme každý na jiné vlně :-D.
Já tím chci říct, že jsou to jejich peníze a dělají s nimi to, co uznají za vhodné. jelikož my nejsme občané Spojených států, tak si nemůžeme stěžovat ani u svého kongresmana, ale leda tak na@lamparne.cz 😉
Otazka je, zdali to starship lunar dá. Dle mne ne. Spíš CDragon na orbitu NRHO a prestup do HLS starship.
Však i lunární Starship má mít demonstrační misi na Měsíc bez posádky k otestování všeho co s přistáním na Měsíci i návratem na lunární orbitu souvisí a už tam zůstane aspoň co sem se dočetl a zapamatoval si. A Nasa si to dobře pohlídá od stavby až po konečné zhodnocení demonstrační mise. Jen nevím a zajímalo by mne proč nezkusí i spojení Orionu a lunar Starship na orbitě Měsíce bez posádky, nejspíše asi proto že se ty termíny misí dost časově liší…. kdybych se mýlil opravte me.
Artemis I – SLS a Orion jsou sestavené na vypouštěcí plošině a provádí se testy systémů. Zkušební nepilotovaný let Orionu na DRO oběžnou dráhu Měsíce je plánovaný na první pololetí 2022 (start nejdříve 12. 2. 2022). Orion nebude mít dokovací systém.
Artemis II – Zkušební pilotovaný oblet Měsíce ve vzdálenosti 7400 km nad odvrácenou stranou bez navedení na jeho oběžnou dráhu je plánovaný na poslední čtvrtletí roku 2023. Orion nebude mít dokovací systém, je plánován test přiblížení k hornímu stupni nosné rakety.
Artemis III – Pilotovaný let Orionu s dokovacím systémem na NRHO oběžnou dráhu Měsíce.
Nezapomeň na misi dearmoon. Stále jsem u ní pesimista, co se týče přistání starship s posádkou, ale mohu mýlit.
Orion+ hls je hladová zeď.
Pickfick se ptal na spojení s lunárním landerem Starship na oběžné dráze Měsíce při jeho nepilotované demonstraci přistání na Měsíci. Turistická mise dearMoon má být jen průletovou misí.
Nálepkování Orionu a SLS za hladovou zeď nemá žádný vliv na realizaci misí Artemis I – III.
Nálepkování čehokoli za cokoli nemá vliv skoro na nic, pokud člověk není významnou autoritou v dané oblasti. (influencerem ve skutečném smyslu slova)
Ano to vše je pravda , mě však děsí to zbytečné vyhazování dalších miliard dolarů.
Nemá cenu se tím děsit. Přidělování peněz je rolí Kongresu a zbývající částka cca 5 miliard USD na SLS/Orion/EGS pro mise včetně Artemis III není hrozbou pro podporu v Kongresu. SLS pro Artemis III je plánována jako poslední exemplář verze Block 1. Tam už nebudou žádné významné investice do infrastruktury.
Vetsinu infrastruktury je z dob raketoplánu.
Pro SLS Block 1 byla továrna MAF vybavena novým zařízením, bylo zrekonstruováno testovací stanoviště B-2 ve Stennisově středisku, v hale VAB byly demontovány obslužné plošiny raketoplánu a nahrazeny novými, byla zrekonstruována mobilní plošina ML-1, byla provedena rekonstrukce rampy 39B atd.
Tedy jak bylo řečeno výše, většina je původní a pár věci bylo upraveno.
To samozřejmě ano, nicméně moje reakce na příspěvek Jiřího Laciny se týkala budoucích finančních výdajů v souvislosti s tím, že infrastruktura pro všechny tři rakety SLS Block 1 (tedy včetně Artemis III) je již dokončená. Pozdější reakce na PetraV nebyla nesouhlasem s jeho komentářem, nýbrž šlo pouze o jeho doplnění.
Jednou až se historie zeptá, tak bude SLS nejdražší projekt NASA, který toho přinesl nejméně. Toť má předpověď. Je to vlastně takový začátek konce.
Před hodnocením historiků má SLS umožnit Spojeným státům být po více než půl století opět u Měsíce jako první a při návratu USA na Měsíc má vynášet posádku ze Země na parkovací oběžnou dráhu a na translunární dráhu. To vše před Čínou, jejíž schopnosti přistát s posádkou na Měsíci se zvyšují.
Trochu mi to připomíná N1, taky šlo jen o to být dříve i když s technikou, která byla zastaralá. Tady to vypadá obdobně a s bonusem extrémního předražení všeho kolem.
A tímto předčasným hodnocením SLS, jejíž centrální stupeň na rozdíl od stupňů rakety N1 prošel na zkušebním stanovišti osmiminutovým zážehem, bychom naši debatu mohli prozatím ukončit. Start Artemis I je aktuálně cílen na únor 2022.
Dle očekávání…
https://www.space.com/blue-origin-loses-lawsuit-nasa-moon-lander
https://spacenews.com/federal-court-rules-against-blue-origin-in-hls-lawsuit/
SpaceX čeká hromada práce.
4 palce nahoru
Možná by šlo i diskutovat o klíčových okamžicích USA … zrušení otroctví, zapojení do WWI a WWII a dodávky válčícím státům, Nový úděl od FDR a výstavba infrastruktury, Vietnam, ropná a další hospodářské krize, SpaceX a další infrastruktura.
Mně jsou nějaké mínusy někde.
První moje myšlenka ve vztahu s Novým údělem a FDR a porovnáním s novou infrastrukturou pro cesty bylo to, že i tohle pomohlo podporovat spojence, dálnice a přehrady postavené za Roosevelta.
Ale jo, mínusujte. Taky taková hladová mentální zeď.
Mínus jsem nedal, ale ta poslední věta vypovídá spíš o vás než o nějakých mínusovačích 🤷♂️
Ze ty vubec nevis, kde jsi?
Tady jste na fanouskovskem portalu, jakykoliv nekonformni nazor je tvrde minusovan, byt jen naznak myslenkove hereze je tvrde potlacen za potlesku oddanych. Cistotu mentalni echo komory je zakazano narusit. Budte stado 🙂
Hrdě se hlásím ke stádu zvanému slušní lidé. Nepostavím si stan uprostřed golfového hřiště, nevybalím si v restauraci řízečky od maminky, nebudu nabízet předražené hrnce důchodcům, nebudu tvrdit jak jsou rakety SpaceX nejlepší na světě v diskuzi na fanouškovském webu o háčkování a také nebudu nutit lidi do diskuze o otroctví na webu ElonX byť by to mohlo být považováno za projev jakési svobody.
Vše uvedené považuji za naprostou samozřejmost a “trest” v podobě nenásilného vyjádření nesouhlasu kliknutím na ikonu palce dolů za porušení nepsaných pravidel slušného chování považuji za nejmírnější možné řešení, protože v některých případech bych klidně mohl dostat i přes hubu a ještě bych mohl být vděčný, že to nedopadlo hůř.
+- autobus. I prochazka kritik měl někdy dobré myšlenky. Ricardo byl genius a britským humorem.
Škoda jej.
A Goodman doplnil chybejici humor. Budiz mu zeme lehka.
krásné poutavé čtení! díky moc
Rozum ostrý jako břitva , který poskytuje křišťálově jasný obraz.
Uvítám od Vás tisíc a jeden dalších článků.
Je možné, že takhle neefektivně a zkostanatěle funguje celý stát (státy)?
Kdysi jsem měl diskusi se spolužákem, on že prodá cokoliv, já vymyslím cokoliv. Kdo to má lepší? Kdo koho potřebuje víc?
Ten technický pohled se mi pořád líbí víc.
Jenže právě tohle je už několik desetiletí trvající problém USA. Původní představa byla, ať vyrábějí v Číně, proč se tím špinit, my budeme vynalézat, řídit a obchodovat.
Jenže tohle napadlo i ty Číňany. Proč by taky měli všechno vyrábět a Američanům platit za “manažování”, že?
Výsledkem je, že světové inovační centrum je už několik let v Číně, a ne v USA, jako obchodníci jsou Číňani dravci, a americké firmy jsou těžkopádné jak dýchavičný slimák. Nebýt lidí jako Musk a pár dalších, kteří dávají vzpomenout na někdejší časy Tesly a Edisona, tak už by Čína ve vesmíru kralovala. Ale jestli budou Muskovi házet klacky pod nohy samotné americké instituce a Kongres bude chtít mermomocí živit ty dinosaury typu Boeing aj., tak to nevidím růžově.
Ta původní představa byla poněkud jiná. A to hlavně využít levnou pracovní sílu, aby úzká skupina vlastníků navýšila co nejvíce zisky. Žádná ušlechtilá myšlenka, že by jako Amerika byla národem vědců a manažerů. Ono už z podstaty věci nelze outsourcing zajistit úplně vše, co stát potřebuje ke svému chodu. Už jenom stavební průmysl nelze z logiky věci importovat atd. Na chlup stejné je to i s imigraci a zaměstnávání cizinců. Podnikatel to nedělá proto, aby vás ušetřil těžké a namáhavé práci a aby chudakovi ze zahraničí dal job. Jemu jste vy i ten namezni cizí dělník úplně ukradený, jde jenom o prachy. Tržní, nijak neregulované hospodářství je obdobou divokého západu, jakkoliv si to romantizovat nebo idealizovat není na místě.
S tou kritikou Boeingu bych byl taky zdrzenlivejsi. Vím, že dnes je strašně moderní kritizovat každého kdo něco umí, ale Boeing byl a je tahounem nejen leteckého průmyslu. Za nejen touto společnosti stojí řada úspěchu, které nám ulehčuje život. A hlavně, na Boeingu, Lockheed a dalších stojí síla americké vojenské převahy. Myšlenka na omezování nebo rušení těchto firem je oné prislovecne podrezani větve pod vlastním zadkem. A hlavně, nikdy vás nenapadla myšlenka, že ty předražené zakázky jsou vlastně velmi chytrým dumpingem americké vlády?
Souhlas. Ještě dodávám, že díky těmto “zkostnatělým” firmám se vesmírné sondy dostaly do všech koutů sluneční soustavy a následně přinesly převratné poznatky o vesmíru i naší Zemi, vytvořily pomocí ISS základní předpoklady pro průnik lidstva do vesmíru, vychovaly desítky tisíc odborníků atp. Nestačí to?
Číňanům je možná vlastní dravost, ale kdo s nimi kdy technicky spolupracoval, patrně potvrdí jejich absolutní absenci kritického myšlení či chápání souvislostí nebo inovace. Umějí zopakovat zadaný úkol podle návodu. Víc ne. Když je výrobek zrcadlově obrácen oproti návodce, volají manažera o radu. Za vývojem čínských replik často stojí lidi ze západu. Byl jsem u toho několikrát.
Takhle funguje celá Země. Vzhledem k tomu, že žijeme v kapitalizmu, mnohem lépe se má ten spolužák. Bych mohl napsat knihu o tom co za blbosti se prodává a kolik na tom prodejci vydělávají. Berte si, že i nejstarší řemeslo na světě prodává díru – nic – vzduch a tento obor prosperuje už tisíce let.
Ale je fajn, že alespoň jednomu technikovi se podařilo prorazit, ale bohužel už mu nějak dochází dech.
Bohužel, je tomu tak. Je to problém nastavení pravidel a regulací, nebo jejich absencí. Čím dál více registruji názor lidí, že demokracie znamená to, že si každý může dělat co chce. Jenže to je anarchie, nejrychlejší cesta k sebedestrukci společnosti.
Docela ukázkový případ je Bohemia energy. V rámci svobody a toho, že si přeci každý může dělat co chce, lidé nadšeně vítali deregulace trhu s elektřinou a liberalizaci trhu. Konečně mohli spotřebitelé odejít od toho zlého státního molochu ČEZu, aby mohli využít služeb mladého podnikatelského páru, který měl na srdci jenom blaho lidí. Moc dobře si pamatuji, jak tahle podarena firma začínala. ERÚ tehdy byl těžce kritizován za snahu o regulace. To bylo keců o narušování svobody a zasahování do práv lidí. Nikdo neposlouchal varování o tom, že klienti BE slouží pouze jako nástroj k energetickým spekulacím. Za to, že kryly veškeré riziko, tak dostali pár stovek slevu na zalohach. To bylo radosti! Mejdan skočil, máte co jste chtěli. Stejné to bude i se super pyramidou Bitcoinem. Každá snaha státu o regulaci je chápána jako zasahnuti do soukromí a porušení lidských práv. Protože veškeré kroky státu jsou přeci vždy namirene proti nám a pokud budeme dělat pravý opak, tak budeme žít v bitcoinovem ráji, kde miliony budou létat rovnou do huby. Já jenom upřímně doufám, až lidi přijdou o své úspory v bitcoinech, že zase neprispecha stát na pomoc. Už mě nabavi platit daně na placení účtu idiotum.
Bitcoin byl dělaný jako alternativní měna bez centralizovaného vedení. Bejvávalo.
Když nějaká skupina (centralizovaných) ajťaku byla schopna zdvojnásobit paměť, klidně může nechat vyrobit dalších Zilion coinu. Ztratila se ta jedinečnost. Dnes je to spíše páleni uhlí a chipu za penize naivních investorů. Já předpokládam, že Bitcoin bude příštích třicet let stále růst, jen jaksi nepůjde prodat. Spíše bude zajímavé, zda budete moct ručit bance za úvěr na nový barák flashkou s Bitcoinem. Učetní to sežere i s navijákem. Tak pokud máte kamaráda v bance, nemusíte se bát prasknutého bitcoinu. 🙂
Skutečně si myslíš, že “skupina ajťáků vyrobí bitcoiny”? Takhle to nefunguje. A co se týče tzv. pálení uhlí, sluší se podotknout, že třeba servery, terminály a vůbec veškerá infrastruktura třeba Visy taky musí na něčem běžet. A nikdo si neztěžuje na tzv. neekologii.
Akorát za zlomek energie v porovnání s bitcoinovou pyramidou.
Dokaž to.
Jen těžba Bitcoinu konzumuje už dnes jednotky procent CELOSVĚTOVÉ spotřeby elektřiny. To je naprosto kolosální číslo které směle konkuruje těm největším průmyslovým oborům (při naprosto zanedbatelném užitku z bitcoinu).
To překonává spotřebu elektřiny u klasických platebních transakcí (VISA) víc než milionkrát, tedy o 6 ŘÁDŮ !!!
Bitcoin má větší ekologickou stopu dokonce i ve srovnání se zlatem (což je fyzická komodita kterou musíte těžit, rafinovat, dopravit, hlídat atd.). Zhruba 100x větší stopu (a na rozdíl od zlata je bitcoin naprosto závislý na dostupné elektřině a elektronické komunikaci).
Nějaký zdroj ? Klidně zaměňme “Bitcoin” za obecnější “Kryptoměna”.
Dohledal jsem tohle:
Bitcoin – odhad cca 121 TWh (Těžba bitcoinů aktuálně ročně spotřebuje stejný objem el. energie jako celá Argentina | Kurzy.cz).
Celková výroba el. energie – cca 26.000TWh (Výroba elektřiny ve světových regionech (faktaoklimatu.cz)). Pravděpodobně ne vše se spotřebuje, tak řekněme 23.000 TWh spotřeba.
121/23000 => 0,5%.
Je to strašné a nikdo nemá odvahu to ukončit.
No ona je otázka, jak to ukončit. Nařídit vypnout servery? Postavit těžbu mimo zákon? A vlastně proč to zakazovat? Protože se vyrábí elektřina špinavě?
Já jsem byl léta součástí SETI a BOINC – to je to samé, jen jiný důvod … Teď by to někdo zakazoval ?
Otázkou také je, zda při přijmutí zodpovědnosti za miliardové škody budeme mluvit o odvaze nebo šílenství 🙂
Ale to už jinde jsme, je to jiná … web … 😉
https://ccaf.io/cbeci/index
Je potřeba porozumět zdroji grafu a podívat se na průběh v čase. Odhadovaná spotřeba kolísá podle aktivity na burze a mění se během roku o desítky procent. Obecně většinou směrem nahoru.
Uvedený nejlepší odhad je pořád jen odhad – jde o spekulaci jaký asi hardware těžaři používají.
Těžaři jsou anonymní (často doslova – skrytí za VPN) a nikomu údaje o hardwaru nesdělují (byli by sami proti sobě, protože reálná a okamžitá energetická efektivita hardwaru je hlavní obchodní tajemství těžařů při prodeji bitcoinů dalším spekulantům).
Takže by bylo lépe uvádět rozmezí a to se pohybuje mezi 40-400 TWh pro letošní rok ! (pro příští rok to může být docela dobře dvojnásobek atd.).
Jde o obludné číslo a spekulanti s bitcoinem by měli chodit kanálama…
Souhlasím pouze v jediném. Je to obludné číslo. Zbytek je velmi svérázná interpretace dat a osobní pohled.
To je jen nepřetržitá aktuální spotřeba samotných karet. Další energie se vykládá na jejich výrobu, dopravu, údržbu, na výrobu jachty těžaře2454, apod.
Je třeba spočítat i návaznou spotřebu celého odvětví, nikoli cenu spotřebované energie.
Stejně je to s F9. Taky nepočítáte jen cenu paliva, ale cenu jednoho startu 50M doláču i když palivo bude stát jen 500 tisíc.
Třeba stavbu běžné jaderky počítám tak na milion člověkoroků. Bohužel je třeba do ní započítat i pár samopalníku, delegátek pro organizováni dovolených, právníků, úředníku a pod. Profesí, které na první pohled nemají s energetikou nic společného.
Co se týče zrušení kryptoměn, ty už asi nikdy zrušit nepujdou. Můžou však zmizet investoři, nebo těžaři. (Když se to jedné skupině už prostě nevyplatí.)
Já bych preferoval kdyby je plynule nahradila jiná digitální měna. Třeba nějaká herní jako je například zlaťák ve WoW. Jen o pár řádů více zabezpečená.
Více zabezpečená ? ROFL !
No a teď by mě zajímal ten princip, podle kterého poroste cena něčeho, co nikdo nekupuje (nejde prodat).
Je třeba nalákat pitomy ke koupi.
Je to jednoduché: cena roste právě proto, že poptávka roste daleko rychleji než nabídka.
Tady jde o tvrzení “nejde prodat”, ne o “nejde koupit” …
Prodá se snadno na každé kryptoměnové burze.
:-))))
Ano snadno prodáš kdekoliv.
Otázkou je … jestli dostaneš zaplaceno.
A zaplaceno je až když máš peníze na svém skutečném účtu…
Vemte si třeba kdybyste si pořídil solární panel a chtěl prodat/koupit elektřinu přímo čezu.
Koupit solární elektřinu v létě přes den, tu vám klidně nabídnou. Možná dokonce za lepší cenu, než je průměrná celoroční. Ale vykupují ji za 50 hal/kwh, což je jen zaplaceni amortizace za střídač. Vyrobenou elektřinu ani ztráty na střídači vám už ale nezaplatí.
Můžete sice natáhnout drát k sousedovi a prodat ji jemu, ale pouze zcela ilegalně.
Třeba ve škole se učí toto
x/2*2=x
To funguje v matematice, na papíře, v hlavě, ale v počítačích nikoli.
V počítači můžete dosáhnout těchto krajních výsledků:
x/2*2=1,0000000001x nebo x*2/2=0,999999999x
Záleží na nastavení systému.
Takže když máte volných tisíc korun, můžete si za ně koupit bitkojny dle libosti dle aktuálního kurzu. Pokud máte tisíc bitkojnu a chcete je prodat, taky to jde, ale budete na kupce čekat třeba dvacet let.
Plný souhlas. Doplním, že energetika je systémově tunelována a doplácí na to spotřebitel.
Pěkný článek Pavle, díky!
Úchvatné čtení, díky moc.