Kdy se Starship vydá na Měsíc a Mars a co tam bude dělat?

Zobrazit komentáře

• Keď si zoberiem do úvahy, koľko prachu sa vznieti pri štartovaní rakety (taká obrovská sila a taký jemný prach = katastrofa). Či už na Mesiaci alebo Marse - tak predpokladám, že bezpečná vzdialenosť od rakety je pár km - tipujem tri km, treba zobrať do úvahy, že vynášať obsah rakety ďaleko je tiež premenná.
  Inak by mohli po štarte zobrať metly a ometať cesty, domy, skleníky, sklady alebo nebodaj okná (Muskov na Marse teda ďalej ako len 3km). Tak s týmto detailom sú vizualizácie základní dekoratívnym nezmyslom, aj keď sa na to dobre pozerá :)

• Už jsem tuhle úvahu nakousl v jednom starším komentáři. Pokud si myslíte, že je v něčem chybná, klidně ji kdokoliv korigujte, případně přidejte vlastní vizi.. SpaceX teď bude stavět prototypy lodí Starship jako na běžícím pásu. Určitě je po testech všechny nevyhodí do šrotu, ale pravděpodobně nějak zužitkuje. Tj. v duchu filosofie Elona Muska - dělat věci jednoduše, levně, rychle a nedělat zbytečné kroky (postupy, součástky...), které zdržují. Protože SpaceX bude potřebovat celou flotilu různých typů lodí, z nichž některé musí být hotové dříve než jiné (z ekonomických i technických důvodů), nabízí se následující řešení: SpaceX po letových testech většinu prototypů předělá na funkční lodě. Technicky i ekonomicky logická se mi zdá tato varianta:

  Prototypy Mk3 a Mk4 (již s tepelnou ochranou) budou předělány na tankery, které budou létat pouze na orbitu a dodávat palivo lodím Starship cestujícím mimo oběžnou dráhu Země (pro začátek k Měsíci, v budoucnu k Marsu). Vystartují ze Země s palivem, na orbitě dotankují jinou loď a vrátí se zpět na Zem.

  Prototypy Mk5 a Mk6 budou postaveny rovnou jako nákladní s vyklápěcími "vraty". SpaceX je nejspíš už koncem příštího roku použije pro vypuštění několika stovek satelitů Starlink (cca 400 kusů najednou), v roce 2021 je bude používat nejen pro Starlink, ale i pro další zákazníky (soukromá sféra, armáda, NASA). Nákladní prototypy budou jednoduché bez prostorů pro posádku. Proč je SpaceX vyrobí tak rychle? Aby mu mohly rychle vydělávat peníze.

  Prototypy Mk7 a Mk8 budou první velké kosmické lodě postavené pro posádku (astronauti) a několik cestujících (turistů bez rozsáhlejšího výcviku). Půjde o lodě se zabudovanou krátkodobou podporou života (maximálně na týdny pro jednotky cestujících). Obě dvě poletí s prvními turisty na oběžnou dráhu Země i Měsíce. Půjde o mise typu dearMoon v roce 2022 nebo 2023. Pro Mars se tyto lodě nehodí. Dvě budou připraveny kvůli tomu, aby se předešlo úmrtím při vážných problémech během letu s posádkou k Měsíci (viz Apolo 13..). Pokud jedna loď selže a nebude moct přistát zpátky na Zemi (nezvládla by průlet atmosférou), vyšle se obratem záložní loď, která posádku dopraví zpět na Zemi.

  Teprve prototypy Mk9, Mk10, Mk11, Mk12... budou určeny pro let k Marsu. A nejspíš ani ne všechny. 2/3 z nich budou nákladní verze, 1/3 verze pro posádku se zabudovanou dlouhodobou podporou života (uzavřeny biologický cyklus schopný zaručit přežití posádky po dobu minimálně jednoho roku). První čtyři budou nákladní, další prostřídané nákladní s obytnými.

  Vyplývá mi z toho následující: V době, kdy SpaceX pošle první nákladní lodě Starship k Marsu, bude muset mít v provozu minimálně 8 až 10 lodí. Možná víc. No a v době, kdy poletí k Marsu první Starship s posádkou, rozroste se potřebná flotila na nějakých 12, 13, 14... lodí. Nedivil bych se ani, kdyby to bylo 20 lodí. Jde o obrovské počty a obrovské množství práce.. SpaceX bude muset od příštího roku zprovoznit každé čtvrtletí jednu funkční loď, aby se mu podařilo dodržet termín přistání člověka na Marsu v roce 2025. Osobně doufám i věřím, že se mu to podaří. Ale jde o něco neskutečného.

  Vychází mi z toho ještě jedna zajímavost a z dnešního pohledu až šílenost. SpaceX bude část lodí skladovat (parkovat) na oběžné dráze, ne na Zemi v hangárech. Jednak to bude ideální z hlediska testování různých systémů (hlavně systému podpory života), no a zadruhé to bude i finančně výhodnější. Pochybuji, že v Texasu nebo na Floridě vyrostou hangáry pro 10 hotových lodí a prostory pro stavbu dalších deseti. Mnohem výhodnější bude naplnit nákladní loď nákladem a zaparkovat ji na několik týdnů na oběžné dráze Země. Prostoru tam je víc než dostatek :). Teprve až ve vhodnou chvíli se dají odeslat k Marsu. Mezitím může proběhnout několik dalších startů. Lodě, které vypustí náklad na oběžnou dráhu Země, také mohou čekat několik dnů až týdnů na návrat. Kvůli obsazení startovacích ploch a hangárů. Současně s tím může kolem Země obíhat klidně i několik obytných lodí, na nichž budou probíhat testy, případně věděcké experimenty. Některá z lodí může být obydlena i turisty. Atd.

  Ještě před 10 lety bych řekl, že jde o sci-fi popisující dění v roce 2050. Ale on to je nakonec díky Elonovi Muskovi scénář pro rok 2025..

  • Také si myslím že se budou starší lodě modernizovat. Je to vlastně jenom plechová konzerva, ve které se vymění motory, počítače a bude stejně vykoná jako nově vyrobená loď.
    Ale měl bych pár poznámek
    1. Nazývat všechny lodě prototypy, a ještě je označovat Mk 5,6... je přinejmenším zmatené. Mk je označení verze něco jako block u F9. Jestli půjde vše dobře u Mk5 se to zastaví a začnou se "sériovou" výrobou. A až za pár let nastoupí vylepšená verze Mk6.
    2. Mít jen 2 lodě pro náklad nestačí. Ze začátku se nějaká určitě vyseká. Navíc důvěra ve znovupoužitelné rakety není ještě tak velká, jak si mnozí myslí. I F9 můžou startovat opakovaně, ale stejně se do toho zákazníci moc nehrnou jinak by Spx stačilo pár raket. A u SHS to bude ještě horší, protože to bude úplně nový neozkoušený systém, který nemá obdoby. Jen certifikace budou trvat roky.
    3. Přesunou posádku z poškozené lodě do nové půjde jen jestli se zvládne vlastní silou dostat na orbitu (což bude záviset na množství paliva a poškození). Představa, že se záchranná loď připojí k lodi vracející se od Měsíce je naprosté sci-fi. Před první misí dearMoon bude muset být vše vypilované. Jediná nehoda s posádkou může Spx zlomit vaz.
    4. Podpora života pro Mars musí zvládnout minimálně 3-4 roky ne 1.
    5. Lodě stačí hodit pod stan. Parkovat na orbitě není dobrý nápad. Už kvůli radiaci a mikro asteroidům. Stačí se podívat na 'oďobaný' štít raketoplánů.
    6. Chtít dostat lidi na Mars v roce 2025 je blbost. Příprava astronautů a technologií bude trvat roky a Spx ani jedno z toho nemá. Taky tam nepoletí sami a vládní agentury se k Marsu zrovna nehrnou.

  • Hezká představa, která ovšem nepočítá s tím že se nějaká testovací loď rozmlátí. V zásadě nemá moc smysl počítat na co která MK bude určena. Podle plánů je jasné, že MK1 a MK2 bude čistě na testy.I když by mne nepřekvapilo pokud by MK2 vezla na orbitu nějaké satelity Starlink, když už tam poletí. Koneckonců pokud proběhnou testy s MK1 dobře tak nejrizikovější část letu bude až návrat. Podle mne je to pro SX přijatelné riziko. Ostatní už se dají použít na různý účel. Přičemž ano nevyhnutelný je speciál na tankování ovšem ani to nemusí být hned pravda. Pokud jsem četl dobře tak EM říkal, že v první fázi speciály nepoužijí a budou testovat tankování s nákladní verzí. Takže za mne je naopak nejpravděpodobnější, že v první fázi budou stavět jen dvě varianty lodí. Jakékoliv tříštění je předčasné dokud nebudou více odladěné.
    První varianta je nákladní. Tu použijí na testování a dopravu satelitů. Budou s ní dotankovávat. A cvičně s ní dovezou nějaký náklad na měsíc.
    Druhá varianta je s pasivní podporou života. Ta jim bude stačit pro zkoušky mezikontinentálních letů a pro misi dearMoon. Nemyslím, že si před touto misí dovolí posadit do lodě někoho jiného. Představa turistů letící v nedotažené a dostatečně neotestované lodi je nereálná.
    První turisté budou určitě létat nejprve mezikontinentální lety, při nichž není taková zátěž a postupně půjde vše odladit.
    Zároveň budou chvíli létat se spoustou nákladu. To že si snaží zarezervovat spoustu dalších letů pro satelity nemusí být náhoda. Prostě potřebují něco dopravovat, testovat a nakonec to nemusí být vždy Starlink.
    Dokud se SS neodladí a nedoplní se třeba nové korekční trysky a spoustu dalších věcí o kterých ještě nevíme nemá cenu stavět speciály. To stejné je s podporou života ještě na ní ani nepracují.Takže mají spoustu práce před letem posádky na Mars.
    Zajímavá je spíš potřeba a nepotřeba tepelného štítu pro jednotlivé mise. Všichni možná tak nějak vnitřně předpokládáme, že ze země vystartuje raketa s posádkou, přistane na Marsu nebo na měsíci a pak se stejná loď vrátí na zem. To se, ale nejspíš nestane. Pochybuji, že by to někdo dovolil. Je tu riziko kontaminace a u Marsu i riziko poškození tepelného štítu před návratem na zem.(což by bylo u misí s posádkou příliš rizikové)
    Většina nákladních lodí tedy na Marsu zůstane i z toho důvodu, že nedává moc ekonomicky smysl je vracet. Je to z velké části jen, železo a je lepší ho využít na místě. Potom je otázka jestli taková loď potřebuje pro průlet řídkou tamní atmosférou keramické destičky. Mohl by jí stačit jen ocelová plášť.(to je dohad nejsem si jist) U měsíce potřeba pláště jistě odpadá a je otázka jestli se vyplatí lodě znovu používat. Pokud ano tak nemyslím že budou přímé lety země-měsíc. Spíš se dočkáme překládání nákladu a specializované nákladní lodi, která bude bez pláště keramických destiček pendlovat jen z měsíce na orbitu a lodě, které budou startovat ze země a vracet se na ní nikdy na cizím tělese nepřistanou. Obdobné to bude u misí s posádkou ať už na Marsu nebo na měsíci.
    Vaše představa spousty lodí ve vesmíru tedy je dle mého trochu jiná. Většina lodí bude dopravovat náklad případně palivo ze země, budou mít kvalitní tepelný štít a na zemi se budou neustále vracet. Těch bude nejvíc protože z to můžou vydělávat peníze. No a pak tu jsou lodě, které poletí k jiným tělesům a většinou se nikdy nevrátí.
    Už je to dlouhé tak už možná jen jedna myšlenka. Pokud uvažujeme o letu na Mars s lidskou posádkou a přijmeme to, že je příliš rizikové se stejnou lodí přistávat na obou tělesech. Můžeme dojít k tomu, že loď pro Mars nemusí mít tepelný štít pokud potom nepřistane ani na zemi(lodí pro dopravu posádky z orbity bude už zřejmě v tu dobu dost tak proč?), ale místo toho bude mít daleko sofistikovanější radiační a jinou ochranu uzpůsobenou právě pro dlouhé lety vesmírem. Taková speciální loď prostě může vystartovat ze země a pak už nikde nepřistát a jen pendlovat mezi oběžnou drahou Země a Marsu.

    • K té kontaminaci stejně dojde. Jednak náklad/posádka a jednak SS bude brzdit o atmosféru.

      • v Dlouhodobém horizontu asi ano. Nicméně je určitě zájmem tomu bránit minimálně dokud Mars opravdu důkladně neprozkoumáme. V minulosti se vždy NASA snažila jakoukoliv kontaminaci vyloučit. Poslední akce na měsíci naopak vyvolali velké zděšení.
        Myslel jsem, ale naopak kontaminaci z Marsu na zem. To si opravdu nemůžeme dovolit. Dekontaminace celé lodi která přistávala na Marsu někde ve vesmíru je nereálná.

        • Problém je i dekontaminace nákladu či posádky, nejen lidi

        • *lodi

      • Měli bychom se snažit kontaminaci co nejvíc zamezit. A ne že bude lidstvo hrát ruskou ruletu jen kvůli Muskovi co razí postup „po mě potopa“.

        • Takzvaná kontaminace Marsu pozemskou biotou je nevyhnutelná. Není technicky řešitelné kontaminaci zabránit. Ostatně prostředí Marsu je zatím dostatečně aseptické. Pokud by nebylo, došlo by ke kontaminaci již nyní. Žádná z dosednuvších sond nemohla být sterilizována na 100%. Neslučuje se to s technologickými postupy výroby. Biologické zatížení lze pouze omezit. V případě návštěvy člověka na Marsu bude místo přistání okamžitě kontaminováno a bude jen otázkou místních podmínek, zda se kontaminace rozšíří, nebo zanikne.
          Co se týká nebezpečí pro kosmonauty od případných místních organismů, je otázkou zda takové vůbec existují. V případě Marsu je to opravdu dost špatně představitelné. Geologická doba, kdy byl Mars podobný Zemi, byla velmi krátká. Nyní se odhaduje v rámci stamiliónů pozemských roků. Pokud by se za tu dobu byl schopen život na Marsu vyvinout, patrně by zbývající 3.5 miliardy let musel přežívat v nějaké hlubinné podobě jako pozemské geobakterie. Potom by ovšem byl postaven na zcela jiné látkové výměně a nebyl by tak schopen nějaké výrazné myslitelné interakce. A pokud by byl, je doba návrat kosmonautů dostatečně dlouhou karanténí dobou. Je nutné si uvědomit a přiznat, že stejně jako na naší planetě výpravy do neznáma jsou lemovány mrtvolami dobrodruhů, hrdinů a objevitelů, bude tomu tak i u výprav na jiné světy. Představa, že se vše dá připravit tak, aby to dobře dopadlo, je zcela zcestná. Je nás tady ostatně jako much... A ona také přehnaná opatrnost nevede ani v evoluci k úspěchu. Platí to ostatně i pro lidské konání. To, že nyní jsou ztráty na životech v kosmonautice relativně malé, lze připodobnit výcviku námořníků na rybníku. Sem tam se nějaký utopí, ale loď je pořád kýlem na dně. Cesta na Mars bude jiná liga.
          Mars bude také patrně nejprve komerčně obsazen soukromými subjekty typu SpaceX se souhlasem domovských států těchto firem. Bude se tak opakovat situace s Novým světem v bledě modrém. (Chybí indiáni...)
          Lidem budou přirozeně k nápomoci geneticky upravené organismy, které se budou snažit obsadit místní přírodní či uměle vytvořené niky a případný místní mikrobiální život se s tím bude muset vyrovnat. A náš život také. Pokud tedy budou schopni vzájemné interakce. Jinak budou koexistovat vedle sebe.
          Nebo iniciativa zůstane na národních agenturách a nebude nic, jen vyplněné formuláře. Když se budeme falešně strachovat a předběžně bát, zůstaneme sedět v jeskyni a nakonec vymřeme na infekci z telefoních sluchátek. A možná se po čase najde nějaký nový progresívnější druh s více než jedním Elonem...

        • Objevení mimozemského života by mohla být nejzásadnější věc v historii kosmonautiky, ale my budeme riskovat jeho zničení nebo poškození ještě před jeho objevením jenom proto že dekontaminace by nás příliš otravovala. To je opravdu civilizovaný názor. Trochu mi to připomíná nápad z dob minulých, kdy někteří lidé v USA navrhovali poslat na Měsíc místo člověka atomovku, aby sovětům ukázali, jací jsou pašáci. Teoreticky se mohli dostat Mars nějaké organismy ze Země, ale ta možnost je praktici nulová. Museli by být na vnějším povrchu roveru. Věř, že NASA u sond opravdu dbá na čistotu. A není důvod snižovat laťku jen proto že to pana Elona obtěžuje.
          A ještě mi prosím vysvětli, jak může být po přistání člověka místo "okamžitě kontaminováno". To si myslíš že si tam vykopají kadibudku a odpadky budou vyhazovat pod okna? Vždyť budou v hermeticky uzavřeném prostoru tak jaká okamžitá kontaminace. Maximálně když se místo přistání rozplácnou o povrch. Ta věta o tom, jak první půjdou na Mars komerční firmy je taky celkem vtipná. Co by tam asi dělali? Spx se možná zmůže na demonstrační misi, a to je vše. To tvoje přirovnání s Novým světem dost pokulhává.

        • Ke kontaminaci dojde používáním nářadí a přístrojů. A nejspíš i vozidel. I kdyby si brali astronauté ven skafandr, který bude 100% dezinfikován (což je stejně v podmínkách Marsu dlouhodobě technicky nemožné), nanosí na povrch Marsu bakterie prakticky na každém předmětu denní potřeby. Všechno nejde neustále dezinfikovat, protože na dezinfikování by pak taky mohla padnout polovina času i energie budoucích obyvatel Marsu.

          Podle mě se "život" na Mars nanosí velmi rychle a velmi rychle se tu i uchytí. Bakterie a později za desítky až stovky let třeba i nějaké odolné plísně. Nejspíš pak ale bude omezen na malá ohniska s příhodnými podmínkami. Různé praskliny, ve kterých budou vhodné koncentrace minerálů a nejrůznějších chemických sloučenin, místa, kde bude na povrch unikat nějaký hlubinný plyn, podzemní prostory s vodním ledem v místech, do kterých bude občas proudit teplejší vzduch z povrchu nebo nitra Marsu atd.. 99,99999 % bakterií v průměrném marsovském prostředí hned zahyne, jenže pořád zbývají miliony bakterií, které ve vhodných podmínkách nejen přežijí, ale zároveň se dokáží rozmnožovat a v dalších generacích mutovat a přirozeným výběrem se přizpůsobovat danému prostředí.

          Navíc, jak píše bohyn. Stačí otevřít přechodovou komoru a vypustí se bakterie. Marsovské větry je pak odnesou desítky kilometrů daleko... Většina z nich za pár minut zahyne, některé ale budou mít štěstí a přistanou u zdroje "potravy". Ty nejodolnější u něj i dlouhodobě přežijí... Jestliže existují bakterie, které dokáží přežít ve vakuu při teplotě -270 °C a bakterie, které nepotřebují k životu kyslík, prostředí Marsu takové zahubit nedokáže.

        • Staci otevrit prechodovou komoru a vypusti se bakterie. Obytna cast z principu nemuze byt sterilni, protoze lide. Povrch skafandru bude take kontaminovany. Tohle je riziko, ktere je potreba podstoupit, pokud mame kolonizovat Mars.

        • Některé druhy organismu jsou pekelně odolný. Tolerují prostředí pro ostatní tvory smrtelně nebezpečná. Žijí v roztocích jedovatých chemikálií, kyselin a hydroxidů, v jaderných reaktorech či enormních teplotách. Jak řekl Jeff Goldblum z Jurského Parku život už si najde cestu :)

        • Ano, mikroorganismi si treba klidne vegetuji na plasti ISS

  • Ja hovorím stále,že keby nebolo Elona,nech je aký chce,tak by sme sa omnoho dlhšie načakali.Môžeme byť radi,že on miliardár investuje prachy do takéhoto priemyslu.Mohol byt mať na saláme ale on maká aj v kozmickom priemysle.Tie SS budú vyzerať parádne,dúfam,že sa mu bude dariť.Urobil skvelé inovácie a ďalší ho budú nasledovať.TIe SS sú také vesmírne stíhačky Zem-Mesiac-Mars.Určite potom bude následovať Nuclear thermal propusion ale nateraz môžme byť radi za takého obra ako je SS,keď sa zalieta so starlinkom bude dobre.A budeme mať transport na Mesiac-Mars.

• Ale aj tak ako pekne je vidno,že aj keďSS s raptormi bude lietať,je to stále málo.Na začiatok je to skvelé ale bez tých jadrových pohonov sa to nebude dať.

  • Myslím,že nejaké väčšie objavovanie alebo kolonizácia vo väčšom.A to nehovorím o iných vzdialenostiach a pod.Raptor ako kráľ chemických motorov je skvelý ale a jtak cesta bude trvat na Mars6-7 mesiacov.Treba to skrátiť ale na začiatok a znovunakopnutie pilotovanej kozmonautiky je to fajn.

    • Když je Mars k Zemi nejblíže dá se tam přiletět i s chemickým pohonem za 3+ měsíce.

      • si myslím,že ak tam dopredu nepošlu nejake sondy s palivom na orbitu tak to nebude nejak skoré lietanie s posadkou.....to získavanie paliva z marsu je skor beh na roky...........jedna starship s pripojenimi desat tankermi ako vlak na mars orbitu

        • SpaceX na mobilní továrně, která bude vyrábět z vody a oxidu uhličitého kyslík a metan pracuje už několik let.

        • to pracuje,ale v najblizsej dobe to nebudu cisterny .....až také jednoduché to nie je a nie všade na marse je take jednoduché vytažit z horniny vodu......tony zeminy a málo vody......a to bude treba aj tu zeminu pratat od tej tovarni,lebo sa zasype......no uvidíme,maju perspektývu a kopec inžinierov aj vela snahy.držím palce a tešim sa nech to bude čím skôr

        • Neni potřeba těžit horninu. Na Marsu je vody ve formě ledu dostatečné množství. https://www.foxnews.com/science/christmas-on-mars-spacecraft-captures-50-mile-wide-icy-crater-on-the-red-planet

        • Ale tí prví astronauti,prieskumníci to budú mať ťažké,také pokusné králiky :D

        • na druhou stranu oni nechtějí létat zpět každý měsíc. I když budou vyrábět palivo hodně pomalu "po kapkách" tak jim to úplně stačí

    • Som zvedavý ako je na tom NTP(nuclear thermal propusion)od NASA.Určite chodí Elon konzultovať aj o tom.SS je n1 ale bude to upgradovať,lebo je to nevyhnutné.

• Co tam budou dělat? Objevovat!
  A budou první, kdo se projde po Marsu....

• Je to hotová Verneovka, možná by se hodilo využit na Měsíci vesmírný výtah už kvůli víření prachu při přistávání a startu takového kolosu. Na Marsu NASA používá jeřáb na spuštění vozítka na povrch, právě kvůli nežádoucímu zvíření prachu.

  • ten prach bude nonstop robit problem.....či solari,či filtre....všetko stále bude zaprášené........tam aj ak pristanu,tak budu musiet ihned raptory prečistit a dat nejake štuple na trisky aby ich neupchal prach......a taky štart z marsu bude riadny masaker z prachu,chcelo by tam mat nejaku stacionar kameru a online na zem.......pecka zabery by boli aj z orbiterov pri štarte

• Perfektný článok! Ďakujem!
  Len sa mi nezdá, že by u prvých misiách na Mars nemala mať SS regenerativný systém podpory života, keď tie lode majú zároveň slúžiť ako príbytky pre prvých ľudí...

  • Já to spíš chápu tak, že nějaká prvotní mise na Mars (např. oblet, nebo jen velmi krátký pobyt na povrchu s návratem zpět) může teoreticky proběhnout hned, jak bude připravená raketa, a nemusí se čekat na dokonalý systém podpory života, jehož vývoj by to jinak mohl celé zdržet. Pro pozdější delší mise by pak regenerativní systém byl pochopitelně potřeba.

    • Složitost systému podpory života na mnohaměsíční (až roční) misi už téměř nezávisí na tom zda bude založený na silné recyklaci, nebo na mírné recyklaci. Bude třeba mnohonásobné zálohování. Američané a rusové sbírali zkušenosti desítky let, ISS je třetí generace orbitální stanice a ještě pořád to není bezchybné. Smrtelná nehoda - z nedbalosti by byla pro SpaceX i osobně pro Elona konečná stanice.

      Ještě bude potřeba certifikovat superheavy a starship pro lety s posádkou (nemluvě o citlivých přístrojích, což podpora života určitě je). Budou vyhovovat přetížení, vibrace, hluk (nemluvě o radiační ochraně)? Bude se muset systém kvůli tomu předělávat ? To my nevíme a i Elon s ostatními inženýry to jen tuší.

      • ano,suhlasim s teou,ja len,že ak fakt pusti starship bez navratu a bez posadky na mars ako demonstracny let a pristane,tak,že by bola škoda nie čo tam nevyskusat......možno tam tu Sabatierovu jednotku nechat a nech posiela data na zem ako jej ta premena ide.......tam by to malo zmysel taka real zberna

        • škoda,že aj do roadstera nedal nejake solar panely ,aby sluzil aspon ako nejaka družica.....aspon by si starman niečo zarobil a tak sa vozi len ako čávo........

    • Ako poznáme Elona,bola by škoda ak sa tam už poleti ,aby neskusil pristát a možno aj s nejakim ramenom vysunut tu jednotku na vyrobu kyslika z mars atmosfery a zobrat nejake dáta a may be skusit vzlet z marsu...........

      • To samozřejmě ano. Já mluvím o první marsovské misi s lidmi, ne o první misi vůbec.

• To je zvláštní. Mantra Elona Muska je "rapid reusability" ale teď se dozvídáme, že lodě na Mars zas tak rapidly reusable nebudou :/

  Ale samozřejmě fandím dále a snad aspoň ten první termín uncrewed přistání na měsíci v roce 2022 proběhne!

  • Lety na Mars budou tvořit relativně malé procento všech misí. Navíc budou trvat několik měsíců až let, takže pokud renovace takové rakety po návratu nebude okamžitá, ale bude trvat třeba týden nebo i měsíc, nejspíš to nebude velký problém. Klíčové je, aby lety na oběžnou dráhu Země a Měsíc, které budou představovat většinu všech misí, umožňovaly rapidní znovupoužitelnost.

    • Spíš jde o to, že nepřišli na jednoduchý způsob jak zkontrolovat a opravit štít z keramických destiček někde na Marsu. Zvláště pokud půjde o mise bez posádky. Na druhou stranu mise bez posádky chtějí vracet zpět na zem jen opravdu ve speciálních případech. Řekl bych, že pro mise kdy se nepočítá s návratem lodi zpět na zem bude lehký ablativní štít dostačující. A v případě návratu na zem bude prostě keramika překryta ještě jednou vrstvou.
      Řekl bych, že jako návratovou loď pro posádku nakonec budou používat loď, která bude čekat na orbitě Marsu a vůbec na povrchu nepřistane. Přistávat se stejnou lodi na Marsu a pak znovu na zemi je přeci jen velké riziko.

    • Přesně. Okamžitou znovupoužitelnost budou potřebovat hlavně dva typy lodi:

      1. Tankovací Starship. Jediným úkolem téhle lodi bude vozit palivo na oběžnou dráhu Země, kterým bude doplňovat Starship flotilu "zaparkovanou" na orbitě. Jakmile palivo předá, přistane zpátky na Zemi, doplní nové palivo a může opět vystartovat. Každý den klidně jeden nebo dva starty. Jednou za pár týdnů/měsíců projde větší technickou kontrolou, případně renovací, a opět zamíří do provozu. "Starship tanker" nejspíš ani nebude potřebovat kajutu pro posádku, protože bude fungovat na autopilota. Tj. jednoduchá loď. Tipuju, že na první tankery předělá SpaceX prototypy Mk3 a Mk4. Ty už budou mít tepelnou ochranu pro cesty na orbitu, byla by škoda je nechat sešrotovat bez užitku. Dávám tomu 90% šanci.

      2. Mezikontinentální Starship. Tahle loď bude vozit náklad a cestující z jednoho kontinentu na druhý. Úplně nejdřív z USA do Asie a z Asie zpět do USA. Pak nejspíš přibude Austrálie, Evropa a Jižní Amerika. Část zakázek bude pro armádu, protože půjde o světově nejrychlejší způsob přepravy. Rychle půjdou převážet velké stroje, obří strojírenské součástky a samozřejmě i zbraně... Starship přeletí z jednoho kontinentu na druhý, dotankuje a za 3 hodiny letí zpět. Podobně jako letadlo. Jen 10krát rychleji.

      Když se tak nad tím zamýšlím, rýsuje se tu flotila čtyř nebo pěti druhů Starshipů, z nichž každý bude mít jiné využití. SpaceX nejspíš během následujících 5 let stanoví standardy pro kosmickou přepravu používané po zbytek 21. století. Rozměry, tankovací platformy, dokovací stanice (terminály), přechodové komory... Prakticky všichni ostatní začnou používat jím navržená řešení. I když je pravdou, že spoustu standardů vytvoří SpaceX ve spolupráci s agenturou NASA.

      Hodně zajímavá doba. Něco podobného se dělo před staletími v námořní přepravě (druhy lodí, přístavní mola, stěžně, později lodní šrouby...) a před cca 150 lety v železniční přepravě (rozchod kolejnic, rozměry nástupišť, délky vagonů, později rozměry nákladních kontejnerů...).

• Bude potřeba ještě hodně financí, práce a času, než se to podaří. Fandím.

• Dnes jsou hodně aktivní. Krásně se na to dívá - https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=48895.560

• Tak tohle se čte úplně samo. Paráda.