Hezká představa, která ovšem nepočítá s tím že se nějaká testovací loď rozmlátí. V zásadě nemá moc smysl počítat na co která MK bude určena. Podle plánů je jasné, že MK1 a MK2 bude čistě na testy.I když by mne nepřekvapilo pokud by MK2 vezla na orbitu nějaké satelity Starlink, když už tam poletí. Koneckonců pokud proběhnou testy s MK1 dobře tak nejrizikovější část letu bude až návrat. Podle mne je to pro SX přijatelné riziko. Ostatní už se dají použít na různý účel. Přičemž ano nevyhnutelný je speciál na tankování ovšem ani to nemusí být hned pravda. Pokud jsem četl dobře tak EM říkal, že v první fázi speciály nepoužijí a budou testovat tankování s nákladní verzí. Takže za mne je naopak nejpravděpodobnější, že v první fázi budou stavět jen dvě varianty lodí. Jakékoliv tříštění je předčasné dokud nebudou více odladěné.
První varianta je nákladní. Tu použijí na testování a dopravu satelitů. Budou s ní dotankovávat. A cvičně s ní dovezou nějaký náklad na měsíc.
Druhá varianta je s pasivní podporou života. Ta jim bude stačit pro zkoušky mezikontinentálních letů a pro misi dearMoon. Nemyslím, že si před touto misí dovolí posadit do lodě někoho jiného. Představa turistů letící v nedotažené a dostatečně neotestované lodi je nereálná.
První turisté budou určitě létat nejprve mezikontinentální lety, při nichž není taková zátěž a postupně půjde vše odladit.
Zároveň budou chvíli létat se spoustou nákladu. To že si snaží zarezervovat spoustu dalších letů pro satelity nemusí být náhoda. Prostě potřebují něco dopravovat, testovat a nakonec to nemusí být vždy Starlink.
Dokud se SS neodladí a nedoplní se třeba nové korekční trysky a spoustu dalších věcí o kterých ještě nevíme nemá cenu stavět speciály. To stejné je s podporou života ještě na ní ani nepracují.Takže mají spoustu práce před letem posádky na Mars.
Zajímavá je spíš potřeba a nepotřeba tepelného štítu pro jednotlivé mise. Všichni možná tak nějak vnitřně předpokládáme, že ze země vystartuje raketa s posádkou, přistane na Marsu nebo na měsíci a pak se stejná loď vrátí na zem. To se, ale nejspíš nestane. Pochybuji, že by to někdo dovolil. Je tu riziko kontaminace a u Marsu i riziko poškození tepelného štítu před návratem na zem.(což by bylo u misí s posádkou příliš rizikové)
Většina nákladních lodí tedy na Marsu zůstane i z toho důvodu, že nedává moc ekonomicky smysl je vracet. Je to z velké části jen, železo a je lepší ho využít na místě. Potom je otázka jestli taková loď potřebuje pro průlet řídkou tamní atmosférou keramické destičky. Mohl by jí stačit jen ocelová plášť.(to je dohad nejsem si jist) U měsíce potřeba pláště jistě odpadá a je otázka jestli se vyplatí lodě znovu používat. Pokud ano tak nemyslím že budou přímé lety země-měsíc. Spíš se dočkáme překládání nákladu a specializované nákladní lodi, která bude bez pláště keramických destiček pendlovat jen z měsíce na orbitu a lodě, které budou startovat ze země a vracet se na ní nikdy na cizím tělese nepřistanou. Obdobné to bude u misí s posádkou ať už na Marsu nebo na měsíci.
Vaše představa spousty lodí ve vesmíru tedy je dle mého trochu jiná. Většina lodí bude dopravovat náklad případně palivo ze země, budou mít kvalitní tepelný štít a na zemi se budou neustále vracet. Těch bude nejvíc protože z to můžou vydělávat peníze. No a pak tu jsou lodě, které poletí k jiným tělesům a většinou se nikdy nevrátí.
Už je to dlouhé tak už možná jen jedna myšlenka. Pokud uvažujeme o letu na Mars s lidskou posádkou a přijmeme to, že je příliš rizikové se stejnou lodí přistávat na obou tělesech. Můžeme dojít k tomu, že loď pro Mars nemusí mít tepelný štít pokud potom nepřistane ani na zemi(lodí pro dopravu posádky z orbity bude už zřejmě v tu dobu dost tak proč?), ale místo toho bude mít daleko sofistikovanější radiační a jinou ochranu uzpůsobenou právě pro dlouhé lety vesmírem. Taková speciální loď prostě může vystartovat ze země a pak už nikde nepřistát a jen pendlovat mezi oběžnou drahou Země a Marsu.

Také si myslím že se budou starší lodě modernizovat. Je to vlastně jenom plechová konzerva, ve které se vymění motory, počítače a bude stejně vykoná jako nově vyrobená loď.
Ale měl bych pár poznámek
1. Nazývat všechny lodě prototypy, a ještě je označovat Mk 5,6… je přinejmenším zmatené. Mk je označení verze něco jako block u F9. Jestli půjde vše dobře u Mk5 se to zastaví a začnou se “sériovou” výrobou. A až za pár let nastoupí vylepšená verze Mk6.
2. Mít jen 2 lodě pro náklad nestačí. Ze začátku se nějaká určitě vyseká. Navíc důvěra ve znovupoužitelné rakety není ještě tak velká, jak si mnozí myslí. I F9 můžou startovat opakovaně, ale stejně se do toho zákazníci moc nehrnou jinak by Spx stačilo pár raket. A u SHS to bude ještě horší, protože to bude úplně nový neozkoušený systém, který nemá obdoby. Jen certifikace budou trvat roky.
3. Přesunou posádku z poškozené lodě do nové půjde jen jestli se zvládne vlastní silou dostat na orbitu (což bude záviset na množství paliva a poškození). Představa, že se záchranná loď připojí k lodi vracející se od Měsíce je naprosté sci-fi. Před první misí dearMoon bude muset být vše vypilované. Jediná nehoda s posádkou může Spx zlomit vaz.
4. Podpora života pro Mars musí zvládnout minimálně 3-4 roky ne 1.
5. Lodě stačí hodit pod stan. Parkovat na orbitě není dobrý nápad. Už kvůli radiaci a mikro asteroidům. Stačí se podívat na ‘oďobaný’ štít raketoplánů.
6. Chtít dostat lidi na Mars v roce 2025 je blbost. Příprava astronautů a technologií bude trvat roky a Spx ani jedno z toho nemá. Taky tam nepoletí sami a vládní agentury se k Marsu zrovna nehrnou.