Kdy se dočkáme prvního přistání na kalifornské pevnině?

SpaceX se s prvním stupněm Falconu 9 už sedmkrát pokusila přistát na floridské pevnině a ve všech případech uspěla. Přistání na pevnině jsou oproti přistání na ASDS snadnější a pro firmu zároveň levnější. Proč se tedy SpaceX stále ještě nepokusilo přistát na pevnině po startu z jejich rampy na kalifornské Vandenbergově základně? Ze satelitních snímků to vypadá, že přistávací plošina je už minimálně rok hotová, tak kde to vázne? Nové informace naznačují, že premiérového přistání na kalifornské pevnině se možná dočkáme ještě letos a SpaceX na zprovoznění plošiny usilovně pracuje.

SpaceX od roku 2015 pronajímá rampu SLC-4W na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. Z této rampy dříve startovaly rakety Titan a Atlas-Agena, ale SpaceX původní zařízení zdemolovala a rampu předělala na přistávací plošinu. Rampa se nachází hned vedle SLC-4E, odkud od roku 2013 startují rakety SpaceX mířící převážně na polární orbity.

Už skoro před rokem se objevil satelitní snímek SLC-4W, na kterém bylo vidět, že přípravy přistávací plošiny značně pokročily a mělo se tedy za to, že premiérové přistání na sebe nenechá dlouho čekat.

SpaceX z Kalifornie obecně moc startů neprovádí, a když na nějaký dojde, jedná se většinou o jednu z misí pro společnost Iridium, jejíž náklad má příliš vysokou hmotnost, aby bylo možné přistát na pevnině. Fanoušci tedy s napětím čekali na misi Formosat-5, při které byl vynesen lehký satelit, který měl původně dokonce letět na Falconu 1. Přistání však i přesto proběhlo na plovoucí plošině Just Read the Instructions. Bylo tedy jasné, že přistávací plošina SLC-4W nejspíš ještě není připravena, nebo SpaceX nemá všechna potřebná povolení. Z aktuálních informací nyní vyplývá, že pravda je někde mezi. Web Daily Breeze v září vydal podrobnou reportáž o průběhu příprav přistávací plošiny SpaceX na Vandenbergově základně, která zodpověděla řadu otázek.

Aby SpaceX mohlo s Falcony přistávat na kalifornské plošině, potřebuje hned několik povolení od rozličných úřadů. Musely se například provést studie vlivu přistávajících raket na okolní obyvatelstvo i zvířectvo, a to jak z hlediska vytvářeného hluku a zplodin při přistání, tak ekologického dopadu v případě potenciálního selhání a exploze. Všechny tyto studie už jsou však hotové a žádná z nich neshledala přistání Falconu problematickým a očekávají se jen minimální až zanedbatelné dopady na ovzduší, mořské savce či ryby:

• Většina spalin by byla vypuštěna vysoko nad zemí, takže by neměly mít vliv na obecnou kvalitu ovzduší.
• V případě exploze by se uniklé palivo rychle odpařilo a trosky by se buď potopily na mořské dno, nebo by je SpaceX vylovilo.
• Největším dopadem na mořský život by bylo jeho vystrašení a dočasné přemístění. SpaceX je však povinno dodržovat určité postupy, které by co nejvíce minimalizovaly dopady sonických třesků a explozí na mořský život.

Zajímavostí je, že SpaceX si podobným procesem prošlo v roce 2013, když potřebovalo povolení pro starty Falconu 9 z rampy SLC-4E. Tehdy muselo provést studii s cílem zjistit, zda hluk způsobovaný raketami nemá neblahý vliv na páření místních tuleňů. Elon Musk o tom vtipně vyprávěl své tehdejší přítelkyni a podělil se také o fotku ubohého tuleně:

Připadám si jako v románu Josepha Hellera. Kvůli ekologickým nařízením jsme museli najmout člověka, který odchytil tuleně a připoutal ho k dřevěné desce se sluchátky na hlavě, do kterých pouštěl zvuk sonických třesků, abychom zjistili, jestli ho to rozruší a nebude se chtít pářit. Jsem si dost jistý, že jakékoli rozrušení bylo způsobeno tím, že tuleň byl unesen a připoután k prknu, a ne následkem zvuků ve sluchátkách. A vůbec, jak máme poznat, že se nechce pářit? Máme se obléct jako tuleni a pustit svůdnou hudbu Barryho Whitea? Počet tuleňů navíc v posledních deseti letech vzrostl, i když během té doby proběhla spousta startů raket, takže sonický třesk očividně funguje spíš jako afrodiziakum.

Ale zpátky k nové přistávací plošině. Udělení finálního povolení od FAA ještě neproběhlo a úřad odmítl sdělit, kdy by k tomu mohlo dojít. Většina požadavků pro jeho udělení je však prý splněna. SpaceX ale například ještě potřebuje dokončit testování radiového komunikačního systému potřebného pro přistávání raket na pevnině.

SpaceX zároveň navrhlo alternativní způsob přistání pro situace, kdy by přeletu nad pevninou bránil konflikt s USAF. Jinými slovy, SpaceX zjistilo, že by mohly nastat situace, kdy raketa sice bude mít dostatek paliva pro návrat na pevninu, ale USAF to v tomto konkrétním případě zakáže, neboť by to mohlo potenciálně ohrozit jejich majetek nacházející se na základně. SpaceX pro takový scénář navrhuje umístění plovoucí přistávací plošiny ASDS zhruba 50 km od pobřeží Santa Barbary, kde by mohla raketa přistát. SpaceX samozřejmě preferuje přistání na pevnině, ale tato navržená alternativa by pro ně pořád byla levnější a jednodušší než běžné přistání na ASDS, při kterém se plošina nachází stovky kilometrů od pobřeží a cesta tam a zpátky zabere několik dnů.

Chris Gebhardt z NASA Spaceflight tvrdí, že k prvnímu přistání na kalifornské pevnině by mohlo dojít do konce letošního roku nebo začátkem příštího. Jako nejpravděpodobnější kandidát se mně osobně jeví mise Paz, jejíž náklad je dost lehký (1341 kg + 1–2 testovací satelity pro internetovou konstelaci SpaceX) a start je v současnosti plánován na konec roku.

Další otázkou také je, jak bude nová přistávací plošina nazývána. SLC-4W je označení původní rampy a pro přistávací plošinu se nehodí (LC v názvu znamená “startovní rampa”). Jako nejlogičtější se jeví označení Landing Zone 2 po vzoru první přistávací plošiny LZ-1, která se nachází na Floridě. SpaceX však při značení svých výtvorů moc nelpí na konzistentnosti, takže bych se nedivil, kdyby výsledný název byl úplně jiný.

Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!