Kdo ve SpaceX vyvíjí Raptor, když Tom Mueller už dlouho slouží jen jako poradce?
První motor Raptor v plné velikosti je od začátku února testován v McGregoru, a tak je to mezi fanoušky momentálně žhavé téma. Kdo ale vlastně na vývoji Raptoru pracuje? Všeobecně se předpokládalo, že projekt stále vede Tom Mueller, otec motorů Merlin, Draco a dalších, ale nyní vyšlo najevo, že to tak úplně není.
Mueller totiž byl ve SpaceX hlavním technologem pro pohony jen do podzimu 2016 (tedy zhruba do prvního zážehu zmenšeného vývojového prototypu Raptoru). Od té doby v této roli působí jen na poloviční úvazek a od ledna 2019 dokonce už jen jako „vrchní poradce“. Podle Muellerova profilu na LinkedIn se ve SpaceX nyní „soustředí na vývoj nových technologií pohonů, včetně hlavního pohonu pro Mars a výrobu energie na povrchu“. Obzvlášť ta druhá část je zajímavá. Spekuluje se, že by tím mohla být myšlena výroba elektřiny pro potřeby základny na Marsu pomocí solárních panelů nebo dokonce nukleárního reaktoru. Ostatně, Mueller už o nukleárním pohonu a reaktoru v minulosti mluvil.
Životopis Toma Muellera (Zdroj: LinkedIn)
Vývoj Raptoru a dalších motorů prý vede Elon Musk a tým pro pohony, přičemž Mueller jen občas nabídne svůj názor na věc. Musk k tomu řekl:
Zbytek týmu pro pohony je stále velmi aktivní a momentálně má asi 50 lidí pracujících na plný úvazek. Tento počet ale hodně vzroste, až začne výroba Raptoru. Navrhnout výrobní systém pro motor je alespoň 10x obtížnější než navržení motoru jako takového. V automobilovém průmyslu je to dokonce 100x obtížnější.
Elon Musk vysvětlil, že Mueller od založení SpaceX až do roku 2014 odvedl skvělou, a pro firmu kriticky důležitou, práci na Merlinu, Kestrelu a dalších motorech. Pro Muellera má velký respekt.
Tom Mueller a jeho výtvory. Zleva: Merlin 1C pro Falcon 1, Merlin 1C pro Falcon 9 a Merlin 1C-Vacuum bez expanzní trysky (Foto: SpaceX)
Muska se následně někdo zeptal na názor ohledně 3D tisku celých motorů (komora + tryska) a Elon odpověděl: „Tiskárny jsou moc malé. Navíc vysoce efektivní motory s vysokým tlakem potřebují měděné chladící kanálky s vrstvou z Inconelu a oceli. To zatím není možné vytisknout.“
Na to reagoval Max Haot ze společnosti Launcher, která vyvíjí raketu a motory pro vynášení malých satelitů. Jejich vývojový motor E-1 je celý vyráběn pomocí 3D tisku a Inconelová vrstva je poté nastříkávána. Na něčí otázku, zda by něco takového šlo použít i u většího motoru, Musk odpověděl: „Ano, má to vzrušující potenciál.“
Jacket HVOF spray process pic.twitter.com/F29TxY6AET
— Max Haot (@maxhaot) February 26, 2019
Raptor se sice celý netiskne, ale to neznamená, že ve SpaceX se při výrobě motorů 3D tisk nepoužívá vůbec. Například celý motor SuperDraco je vyráběn 3D tiskem a Musk v minulosti řekl, že některé komponenty Raptoru jsou také vyráběny touto metodou. Některé díly jsou však odlévány – Musk se například nedávno podělil o video z výroby části potrubí pro Raptor.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Po delší době jsem si projížděl články o prvních zaměstnancích SpaceX a říkám si, že spousta z nich už není nejmladší, nemyslím to nějak zle, jenom mě tak napadlo, jestli už není ve SpaceX nová generace lidí, která by zasloužila pozornost…
Jak chtěji vynest do vesmiru nuklearni bomu me se zda ze je to zakazane.
Proč by vynašeli jaderne zbraně do vesmiru? Tento komentař nějak nechapu.
Asi myslí “jaderné zařízení může vybuchnout”. Nicméně jaderný zdroj energie ve vesmíru není nic nového.
Jinak má pravdu, existuje nějaká mezinárodní smlouva, zakazující používání jaderných zbraní ve vesmíru.
Rozdil mezi jadernou bombou a jadernym reator je docela zasadni. Jaderny reaktor nikdy nemuže explodovat jako jaderna zbran. V jadernem reaktoru nikdy nemuže nastat jaderna řetězova reakce už z toho duvodu, že použiva uplně jine palivo než jaderne zbraně. V jadernych zbrani se použiva U235 nebo Pl239 oba tyto izotopy jsou štěpne a muže u nich v nadkritickem množstvi dojit k řetězove reakci. Palivove tyče v jadernych elektrarnach jsou vyrobeny z U238 tento izotop uranu neni štěpny a proto musi byt obohacen na 3% U235. To znamena, že se v palivovych tyčich štěpi pouze uran235, ktereho je tam pouze 3% a přebytečne neurony jsou zachyceny uranem238, ktery se začne měnit na plutonium239 + nějake neurony zachyti řidici tyče. Jaderny reaktor muže explodovat pouze jako natlakovany hrnec což se stalo v Černobylu. Že je tam několik tun vysoce radiaktivniho paliva to už je věc jina.
Ono toho může být víc. Ve Fukušimě došlo kvůli výpadku chlazení ke štěpení vody a řachnul tam vodík. v Three miles Island došlo k částečnému meltdownu, take (primárně) kvůli chlazení. Tam, myslím, bouchla pára v primárním systemu. Nicméně souhlasím, že (teplovodní) reaktor bude fungovat maximálně jako špinavá bomba – radioktivní material se do okolí dostává výbuchem něčeho jiného.
Ano to je velky problem reaktoru chlazenych vodou. Kdy se při nadměrnem přehřivani reaktoru začne voda rozkladat na vodik a kyslik. Z tohoto pohledu se zda byt lepši chladit reaktor tekutym sodikem. Myslim, že se to použiva u rychlých množivych reaktoru.
To sice máte pravdu, ale je to skoro „jako z bláta do louže“. Sodík zase vybuchuje ve styku s vodou, což je problém ve výměníku tepla z primárního okruhu. Reaktor lze jen obtížně vypnout, poněvadž hrozí nebezpečí zatuhnutí sodíku, zejména v rozvodech mimo reaktor.
Ano to je pravda. Naštěsti ma sodik nizky bod tani.
Máte pravdu, západní země vynášely do kosmu radioizotopové zdroje, SSSR vynesl poměrně úspěšně na oběžnou dráhu několik jaderných reaktorů s větším výkonem z níž poslední byl velmi nadějný, bohužel rozpadem SSSR skončil jeho vývoj. Takže je docela reálné, aby v tom SpaceX pokračovala a relativně brzo na jejich základě vyvinula iontový nebo plazmový motor jehož zdrojem bude atomový reaktor. Současně bude moci být ten reaktor využit např. jako zdroj energie pro výrobu paliva a vlastní kolonii na Marsu. Pokud vím, tak se na tom taky chce podílet NASA.
Doplňuji:
To tak úplně pravdu nemáte, u běžných jaderných reaktorů v atomových elektrárnách to samozřejmě zcela platí. Existovaly však tzv. rychlé jaderné reaktory, jejich palivo obsahovalo velké procento U235, které by teoreticky mohly vybuchnout jako atomová bomba. USA vypustilo na oběžnou dráhu cca 33 jaderných reaktorů BES-5 s U235 – viz https://en.wikipedia.org/wiki/US-A. Několik reaktorů typu TOPAZ vypustil i SSSR, z nichž TOPAZ II byl tak zajímavý, že USA jej zakoupili – viz https://en.wikipedia.org/wiki/TOPAZ_nuclear_reactor. Existoval o tom pěkný český článek na webu, ale nemohu jej teď najít.
Ano to mate pravdu. Existuje hodně typu reaktoru a každy je jinak technicky řešen. Ale ja mluvil hlavně o běžnych komerčnich reaktorech. Musime taky brat v potaz, že byla jina doba. Dnes by reaktory jako TOPAZ určitě neprošly. Dnes se bere hlavně ohled na bezpečnost a ekologii. Sama NASA čeli kritice, že u sond použiva v radioizotopovém termoelektrickém generátoru izotop plutonia 238. V jaderne energetice ja osobně davam budoucnost thoriovym reaktorum.
Já psal, že se jedná jen o výjimku, kde se používá U235. Jinak máte pravdu. Samozřejmě se tehdy jednalo o reaktory na poměrně nízké oběžné dráze, u kterých hrozil pád na zem, což se několikrát i stalo. Naštěstí zase se jednalo o malé množství štěpného materiálu (což je ostatně výhoda reaktorů s U235). Ale pro let do dalekého vesmíru nebezpečí pádu nehrozí a je to zřejmě jediný perspektivní zdroj energie v hlubokém vesmíru. Zelení budou proti JE vždycky. Paradox je, že jim více vadí pár desítek či stovek JE a ne desetitisíce jaderných bomb.
Článek kilopower
Topaz, Topaz II, Kilopower, článek od Vladimíra Wagnera.
Děkuji. Já jsem to od něj četl tuším na Oslu, kde publikuje pravidelně. Nějak se mi to ale vykouřilo …
JJ NASA řeší to kilo(power) separátně. Na Kosmonautixu je o tom článek …
Škoda, že lide jak slyši slovo atom začinajim propadat do hysterie. Obzvlašt zeleni. Paradoxem je, že JE je jedna z nejekologičtějšich a nejbezpečnějšich zdroju energie. Proto se obavam, že projekty jako je tento http://www.hybrid.cz/auto-s-nuklearnim-pohonem-500-000-km-na-8-gramu-thoria nikdy nespatři světlo světa.
Máte zcela pravdu. Kolik lidí se zabije na silnicích, kolik lidí zahyne z rukou ostatních lidí nebo i zvířat. Přitom nás radioaktivní záření ozařuje ze všech stran – z kosmu, Země a paradoxně i všichni lidé mají v sobě kousek radioaktivních látek, takže když nás políbí žena či muž, tak ten nějaký radioaktivní atom dostaneme jako přídavek. Veškerá živá příroda se po celou svou existenci vyvíjela v tomto prostředí a musela se mu přizpůsobit. Proto je také DNA dvojitá, aby byla záloha. Je vědecky prokázáno, že v minulosti byla úroveň radioaktivity podstatně vyšší než dnes. Velká část radioaktivních látek z původní látky, z které vzniklo slunce a planety se totiž už zcela, nebo z podstatné části, už rozpadla.
Nutno dodat, že právě Zelení (u nás) poslední dobou na atom docela slyší. Jde totiž o bezemisní energetiku a to “bezemisní” je právě v módě. 🙂
Problém s uložením odpadu chtěl můj bývalý kolega řešit tím, že si ten sud klidně vezme domů, zakope ho do sklepa a ušetří na vytápění. Ten sud je na dost dlouhou dobu (desítky let) bezpečný a nesvítí 🙂 Vzhledem k tomu, že je (bývalý) materiálový fyzik, tak mu to i věřím, navíc mi to potvrdil i můj vzdálený příbuzný, který dělá “popeláře” v Temelíně 🙂
Zajímavý by byl skutečný důvod odchodu T. Muellara s přímého řízení vývoje Raptoru. Neshoda v názorech?
K tomu vyjádření o 3D tisku raketových motorů – něco jiného je tisk malých motorů s nízkým tlakem ve spalovací komoře a velkých motor jako Raptor. Já si osobně myslím, že úplný 3D tisk výkonných raketových motorů nebude v blízké budoucnosti možný a účelný. Při vysokých tlacích ve spalovací komoře hraje velkou roli struktura materiálu – jiná je u 3D tisku, jiná při odlévání a jiná po vykování. U válcovaného a kovaného materiálu mají krystaly materiálu protáhlou strukturu, která podstatně zvyšuje pevnost materiálu oproti 3D tisku. Navíc 3D tisk žáruvzdorných, vysoce legovaných slitin se mi zdá velmi obtížný. Při sériové výrobě musí být odlitek podstatně levnější než výrobek z 3D tisku.
Odlitek je obecně levnější. 3D tisk má obrovskou výhodu ve výrobě složitých celistvých částí, kde zase pokulhávají odlitky. Pokud chcete mít pevný a lehký výrobek, je to zase plus pro 3D tisk – v “makro” struktuře jsou možnosti 3D tisku výrazně lepší. Samozřejmě “vocamcaď až pocamcaď”.
Nevím, jak je to s konkrétními slitinami, ale tisková hlava u těch obtížněji tavitelných material funguje jinak než u těch dobře tavitelných. Místo tavení materiálu a kreslením s ním jako u plastu, se používá třeba laser, který “kreslí” do materiálu v například práškové metodě a “spéká” ho do koncového výrobku.
Přesně tak. 3D tisk ma ohromny potencial a stale se zdokonaluje. Ostatni metody jako odlevani nebo tvařeni za studena či za tepla jsou sice osvědčene a velice produktivni ale za celou dobu sve existence už dosahly sveho maximalniho potencialu. V dnešni době se daji tisknout i tak velke objekty jako rodinne domy. Myslim, že 3D tisk čeka užasna budoucnost.
3D tisk jako většina nových technologií vyvolává velké naděje, ale později se zařadí mezi ostatní technologie, které většinou nenahradí, jen doplní. Podle mne se výborně hodí pro kusovou a malosériovou výrobu zejména tvarově složitých výrobků. Velkosériovou výrobu např. různých předmětů např. s plastů, oceli nebo hliníku, které se vyrobí např. jedním rázem na lisu nebo odlitím, nenahradí. Zde se 3D technologie velmi dobře uplatní ve výrobě forem a modelů, což pomůže těm klasickým technologiím velmi rychle měnit sortiment výrobků.
No tak to je se všema technologiema. Nejedná se o náhrady, ale pouze se nám rozšíří možnosti. Budou pořád +- a bude to záležet co zrovna potřebujem.
V architektuře pro Mars některé projekty počítají právě s 3D tiskem. Viz kosmonautix Ten jeden je teď dokonce na kickstartu 🙂
Nebude to jen o podpoře/doplnění výroby. To je teď – prototypy, modely, formy. V budoucnu něco doplní, něco nahradí, něco rozšíří a vytvoří i vlastní segment.
V případě budov půjde postavit celý dům bez lidí (hrubou stavbu) technologie už je, jen asi (ještě) není ekonomicky výhodná. 3D tisk dokáže vyrobit jednolitý výrobek se složitou vnitřní strukturou vizte např.
Dokonce jedna česká firma v modelování takovýchto struktur naprosto vyniká a navrhuje odlehčení konstrukcí např. i satelitů se zachováním pevnosti.
Je to opravdu slibující technologie “a přitom je to taková blbost” 🙂
3D tisk je momentálně in, stejně jako všechno s předponou nano….
Jak to bude s tím tiskem na Marsu při 1/100 atmosférického tlaku? Ano dají se “tisknout” budovy ji dnes, ale je to v podstatě betonáž bez bednění a výsledek vypadá hůř, než kdybyste to uplácal lopatou… Ale ano, také byste to mohl tisknout z plastů… Otázka je, zda existuje již nějaká smysluplná analýza, zda to má smysl a nebo bude bezpečnější a levnější poslat na ten Mars o raketu až dvě navíc s hotovou “ubikací”…. Neboť je to rovněž o systému podpory života, který si tam asi nevytisknete…
Souhlas. Již před 20 lety jsme pálili plechy na laseru… Dneska není problém pálit 3D laserem trubky. Přes to všechno tady pořád zůstává jak vrtání, tak frézování nebo prostřihávání atd… Nové technologie ty staré doplňují, ale málokdy zcela nahrazují….
To pred 20 lety jste palili 2D laserem ? Jak takovy 2D laser vypada ?
Pálí plechy….
třeba https://www.youtube.com/watch?v=_yKBdDP9rJI
Ale ten laser v uvedenem videu je naprosto zretelne 3D.
Venca ma zajiste radost, ze tu ta diskuse tak pekne jede, viz https://www.elonx.cz/testovani-starship-sn10/#comment-33320 🙂
Laser pro pálení plechů se označuje jako 2D, neboť jsou u něj řízené pouze 2 osy. Jako 3D se označují lasery pro pálení profilů, pohyb ve 3 ose je povětšinou realizován rotací profilu, který je upnut ve sklíčidle.
Mueller neodešel, jen ve SpaceX hraje menší roli než dříve. Neviděl bych v tom nic podlého. Spíš jde o jakýsi předčasný důchod po 14 letech tvrdé práce na vysoké pozici pod Muskem. To se musí na člověku podepsat. 🙂 Tipl bych, že Mueller byl dohodnutý, že po dokončení hlavního vývoje Raptoru zvolní. Načasování odpovídá tomu, že Mueller jel naplno až do prvních zážehů zmenšeného prototypu a pak přešel na částečný úvazek.
Já jsem tím nemyslel „podraz“, jen klasické „odstavení“. Pokud by se jednalo jen o „zvolnění tempa“, mohl zůstat jako poradce na plný úvazek u vývoje raketových motorů. Asi to ale bylo více méně přátelské odstavení, bude zřejmě zajišťovat vývoj atomových raketových motorů, o kterých snil jak Musk tak i on. To se samozřejmě jen dohaduji.
Neviem ako chcu vyriesit tu radiaciu.nejlepsie by bolo zobrat maly reaktor ktory by vytvaral okolo lode magneticke pole
Presne to prve slovo vo vasej otazke je podstatne.
Moc nechápu, jak by mohl reaktor (jaderný?) vytvářet magnetické pole. A dovedete si představit hmotnost takového zařízení? S dnešní technologií utopie. Ochrana bude určitě řešena nějakou konstrukcí v kombinaci s určitým materiálem. Někde jsem viděl vizualizace využití zásob vody pro odstínění kosmického záření. Nicméně to jsou pouze spekulace a konkrétní technologie vzejde nejspíš teprve z vědeckých experimentů na stanici Gateway. Ikdyž by měla SpaceX vlastní řešení, bude si ho chtít odzkoušet nejdříve na cestách k měsíci, případně na zásobovacím Dragonu XL, což zabere určitě také nějaký čas. Cesty na Mars s lidskou posádkou do konce tohoto desetiletí nejsou reálné. Spousta technologií není vůbec vyřešená a pokud se na nich pracuje, je vše ještě v plenkách.
Pravděpodobně má na mysli přes vyrobenou elektřinu.
Když ponechám stranou všechno ostatní, tak nejnovější kompaktní reaktory se vejdou do oněch 100t nosnosti a objemově by některé z nich StarShip také pojala.
Každopádně síla magnetického pole by musela být obrovská, aby dokázala odstínit vysokoenergetické částice …
Drobet zmatečné – co je ten hlavní pohon pro Mars, když to není Raptor? Zdroj energie je zmíněn extra.
Asi vakuovy Raptor.
velmi výkonné warp jádro
Transwarp, který má celkovou transwarpovou technologii s sebou na lodi, považuji za technologicky lepší. I když zatím tuto technologii ovládá jen 1 civilizace v Galaxii. Ale i ta pochází původně ze Země. Jen Chicxulub je odsud vyhnal. 🙁 Takže máme na co navazovat!
Vladimír Todt: předtím dělal přímo pohony, teď “jen” jejich nové technologie. Čirou náhodou teď byl ve vývoji Raptoru pořádný posuv, takže co mi víme, že 🙂