Kde všude už dnes pomáhá internetové připojení přes Starlink?
Nadešel čas dalšího shrnutí několika novinek o satelitní konstelaci Starlink. Dnes se blíže podíváme na stav beta testování, zmíníme rychlost i latenci signálu a řekneme si, kolik lidí projevilo zájem o služby Starlinku. Zároveň jsme se také dozvěděli o prvních skutečných zákaznících této satelitní sítě a jejich zkušenostech. SpaceX chce navíc využívat Starlink i na lodích své námořní flotily.
SpaceX letos plánovalo provést až 24 startů s družicemi Starlink, ale to se z různých důvodů nepovedlo. Za poslední čtyři měsíce jsme se dočkali pouhých pěti startů a po tom posledním, který se uskutečnil 24. října 2020, může firma na oběžné dráze na oběžné dráze počítat s celkem 833 aktivními družicemi. Nejedná se v žádném případě o optimální stav, podle firemního plánu se touto dobou mělo SpaceX chystat přibližně na svůj dvacátý letošní start s družicemi Starlink. Kvůli zpoždění tak na Zemi zatím stále neexistuje místo, které by bylo signálem družic Starlink pokryto 24 hodin denně. Přesvědčit se o tom můžete na následujícím odkazu.
Oblast severní části USA a jižní části Kanady se tomuto optimálnímu stavu sice blíží, ale i zde stále zbývá několik desítek minut každý den, kdy na nebi není k dispozici jediná družice. Tuto oblast si můžeme vyjádřit i pomocí zeměpisné šířky, jedná se země mezi 44° a 52°. Na zemském povrchu leží však řada dalších států, jejichž území se nachází mezi zmíněnými rovnoběžkami. Na jižní polokouli je to pouze jižní část Argentiny, Chile a Nový Zéland. Zajímavější situace se však naskýtá na polokouli severní. Do zmíněného zemského pruhu totiž spadá i řada evropských států včetně Česka a Slovenska. Jakmile se družice Starlink vynesené během říjnových startů přesunou na svou finální orbitu, mělo by být v těchto regionech zajištěno konstantní pokrytí signálem.
Nutno však dodat, že aby mohla služba Starlink v konkrétních zemích fungovat, je kromě vyřízení různých povolení potřeba také postavit síť pozemních stanic. SpaceX však na obou těchto věcech usilovně pracuje. Aktuálně například společnost v Kanadě získala licenci BITS (Basic International Telecommunications Services), která umožňuje přenos dat přes mezinárodní hranice. Jednalo se o jednu z největších překážek, které brání spuštění Starlinku v Kanadě.
SpaceX navíc už má desítky pozemních stanic po celém území USA. Tyto stanice jsou potřeba, jelikož první generace družic Starlink ještě nedokáže komunikovat mezi sebou přímo na orbitě (to přijde až s druhou generací vybavenou lasery), a tak družice musejí být v dosahu nějaké pozemní stanice, aby mohly data přeposlat na potřebné místo v internetové síti. Existující stanice by svým dosahem měly umožnit provoz Starlinku nejen ve Spojených státech, ale také ve velké části Kanady a Mexika. SpaceX se ale připravuje také na expanzi do dalších regionů, jelikož firma aktuálně získala napříkald povolení pro provoz tří pozemních stanic ve Francii, které by měly zajistit pokrytí velké části Západní Evropy pro potřeby připojení ke Starlinku.
🇫🇷 @Arcep authorized @SpaceX #Starlink gateways in 3 municipalities covering much of Western Europe:
– Gravelines https://t.co/hVtWulIAf5
– Villenave-d'Ornon https://t.co/SJQPUN3G2y
– Belin-Béliet https://t.co/SAbJcHfWh6No coordinates in @anfr data yet: https://t.co/niu2tAbu5o pic.twitter.com/06K0Q1uZA4
— Megaconstellations 🌍📡🛰️🛰️🛰️🛰️🛰️🛰️ (@Megaconstellati) October 21, 2020
SpaceX už od léta provádí interní beta testování sítě Starlink a Elon Musk nedávno uvedl, že veřejná beta by měla začít do konce roku. Služba bude nejdříve nabízena v severní části Spojených států a později i v jižní části Kanady. Podle všeho si ale zákazníci v Kanadě budou muset počkat minimálně 4 měsíce, jelikož SpaceX v této zemi ještě nemá vyřízena všechna potřebná povolení. Ostatní státy v oblasti pokryté signálem by měly postupně následovat, ale už teď je jisté, že to bude nejdříve příští rok.
V USA sice SpaceX má všechna povolení a dostatek pozemních stanic, ale oblasti mimo výše znázorněný žlutý pruh si podle Elona Muska budou muset počkat minimálně ještě několik měsíců. Je totiž potřeba vynést více satelitů, které zajistí lepší pokrytí signálem. Elon sám udává, že si pronajal domek v Brownsville v jižním Texasu, kde SpaceX vyrábí Starship, a konektivita Starlinku zde zatím není dost dobrá.
Anténa uživatelského terminálu pro Starlink (Foto: SpaceX)
Jakými parametry vlastně síť Starlink v současnosti disponuje? SpaceX v prezentaci pro Federální komunikační komisi (FCC) uvádí, že nedávné softwarové úpravy umožnily zvýšení přenosové rychlosti o 250 % a síť momentálně nabízí testerům rychlost přes 100 Mb/s pro download a 40 Mb/s pro upload. Přibližně 95 % těchto uživatelů přitom má připojení s latencí 42 ms nebo nižší. Tyto údaje pak pochází z milionů testů na skutečných uživatelských terminálech, které byly prováděny během špičky, nešlo tedy o nějaké klidné noční testy. Rychlost i latence se navíc mají zlepšovat spolu s rostoucím počtem družic Starlink na orbitě a také pozemních stanic na zemi (například na střechách datových center). Podle Elona Muska má Starlink umožňovat i soutěžní hraní počítačových her, které vyžaduje velmi nízkou latenci.
Analýza latence signálu družic Starlink (Zdroj: SpaceX)
Přestože SpaceX zatím nedosáhlo kontinuálního pokrytí zemského povrchu, existují již první zákazníci, kteří využívají služeb Starlinku. Jedním z těchto zákazníků je indiánský kmen Hoh, který sídlí ve státě Washington na západním pobřeží USA, kde se také nachází pobočka SpaceX zaměřená na Starlink. Díky satelitnímu připojení od SpaceX získali příslušníci kmene Hoh přístup ke zdravotní péči a děti se zároveň mohou účastnit distančního vzdělávání. Mimochodem, samotní indiáni uvádí, že maximální rychlost jejich dřívějšího internetového připojení byla menší než 1 Mb/s. Kvalita jejich internetového připojení se tedy výrazně zlepšila a podle členů kmene je Starlink obrazně řečeno katapultoval do 21. století.
Koncem září získaly přístup k internetu také záchranné a pohotovostní složky státu Washington. Počátkem září zuřily v tomto státě velké lesní požáry a kupříkladu malé městečko Malden během něj přišlo o 80 % budov. Státní záchranné složky tak mohly v této oblasti nabídnout díky Starlinku internetové připojení obyvatelům postiženým těmito požáry.
Happy to have the support of @SpaceX’s Starlink internet as emergency responders look to help residents rebuild the town of Malden, WA that was overcome by wildfires earlier this month. #wawildfire pic.twitter.com/xUSQOjcT4T
— WA Emergency Management 😷 (@waEMD) September 28, 2020
Další institucí, která uzavřela smlouvu o využití družic Starlink, je Ector County Independent School District. Ector County je jeden z okresů státu Texas a místní školní distrikt tak bude moci na začátku roku 2021 poskytnout prvním 45 rodinám na jihu okresu internetové připojení. Jak se budou následně rozšiřovat možnosti sítě, budou služby nabídnuty i dalším farmářským rodinám. Přibližně 39 % rodin v této oblasti přitom má velmi omezený či nulový přístup k internetu.
V červnu jsme vás také informovali, že se firma SpaceX plánuje účastnit podzimní reverzní aukce úřadu FCC, v jejímž rámci budou mezi uchazeče během deseti let rozděleny dotace v celkové výši 16 miliard dolarů určené pro zajištění internetového připojení pro americký venkov. Firma sice nezískala možnost účastnit se v nejvyšší kategorii, kde je podmínkou rychlost 1 Gbps pro download a 500 Mbps pro upload, ovšem nižší kategorie s limitem rychlosti 100 Mbps zůstala pro firmu nadále otevřená. Do aukce se přihlásilo přibližně 500 různých poskytovatelů internetového připojení, ale více než 100 z nich bylo z různých důvodů vyřazeno. Díky tomu, že SpaceX nabízí satelitní internetové připojení, nebude muset na venkově instalovat složité kabelové vedení či řešit individuální připojení jednotlivých domácností. Finance FCC tak může použít jako dotace a snížit cenu internetového připojení pro koncové zákazníky.
Anténa uživatelského terminálu pro Starlink (Foto: SpaceX)
Všichni doposud zmínění zákazníci měli společné to, že provozují své aktivity na pevnině. SpaceX ale počítá s tím, že Starlink najde uplatnění také na lodích a v letadlech. Firma na východním pobřeží USA provozuje celou flotilu námořních lodí, které pro ni zajišťují přistávání prvních stupňů Falconů 9 a jejich odtah do přístavu, přijímání telemetrie, záchranu aerodynamických krytů atd. Nebylo tedy žádným překvapením, když SpaceX v polovině září požádalo FCC o možnost instalace až 10 antén pro Starlink na palubu svých lodí. Firma tak může otestovat spolehlivost připojení k družicím Starlinku na moři, když se lodě pohybují (a pohupují). Je dost možné, že SpaceX využije Starlink také pro živé přenosy z přistání stupňů či krytů během startů. Rychlé internetové připojení však nejspíš ocení především posádky těchto lodí, které obvykle na moři tráví několik dnů či týdnů v kuse. SpaceX plánuje testovat antény pro Starlink na palubách svých lodí po dobu jednoho či dvou let.
Podpořte projekt ElonX
Díky za článek. A dotaz, už se ví jak je to s legislativou v EU? Přecejen to, že něco povolí FCC ještě neznamená, že to povolí i orgány EU. Kmitočtový spektrum není nafukovací a reálně hrozí rušení jinych služeb.
Už jsem se na to ptal několikrát a pořád nic, ani ten slíbený rozhovor s ředitelem ČTU, ale chápu, momentální situace tomu není nejspíš nakloněna. Jestli máte nějaké nové info co na to EU, případně samotné státy v rámci ITU tak budu moc rád. Díky
Vláďo, pokud děláš na ČTU nebo u operátorů tak si to hlídej a napiš o tom třeba článek. Starlink by měl nabídnout obdobné peníze za svou frekvenci jako operátoři. V tom je to nefér. Je zadělaná frekvenční pásmo na zemi a Starlink neplatí. Tady jde o systémové řešení po celém světě.
Šetření na neoprávněné užívání frekvence pro komerční účely, to by byl asi správný postup.
Zajímavý článek. Jenom mě zarazilo, že se zde vůbec nerozlišuje mezi severní a jižní zeměpisnou šířkou:
“Tuto oblast si můžeme vyjádřit i pomocí zeměpisné šířky, jedná se země mezi 44° a 52°. Na zemském povrchu leží však řada dalších států, jejichž území se nachází mezi zmíněnými rovnoběžkami. Na jižní polokouli je to pouze jižní část Argentiny, Chile a Nový Zéland.”
Nebo jsem to nějak nepochopil.
Díky. Také mě to napadlo, ale celkem netuším, proč. Zajímaly by mě odpovídající orbity satelitů, že to vychází takto symetricky… Chápal bych, že při geostacionární orbitě bude pokrytí signálem symetrické na sever i na jih od rovníku. Ale takhle, s vynecháním oblasti kolem rovníku..?
Vem si kuličku a o něco větší kroužek na klíče… a přijdeš na to:
Zjednodušeně pro kruhové dráhy:
1) musíš si uvědomit, že obíhat se dá jen kolem středu Země, ale zato jakkoliv (pokud bez sklonu – pak obíháš nad rovníkem, pokud se sklonem 90 – tak obíháš přes póly, ale vždy … kolem středu Země) … mno a pak můžeš obíhat “něco mezi” takže neobíháš nad rovníkem ale ani se nedostaneš nad póly. Ale vždy kolem středu Země a tedy se dostaneš vždy stejně daleko (symetricky) od rovníku nahoru i dolu.
2) Ta druhá věc – je trochu složitější. Abys měl stabilní pokrytí – tak nad danou oblastí musí být pořád nějaký satelit. Ale protože se Země dole pod satelitama otáčí – tak ty satelity musí být určitým způsobem rozmístěny, aby se pravidelně střídaly … a protože tam zatím nejsou všechny, tak těch míst, kde na sebe správně navazují ještě není mnoho… ale s principu – pod 1) ta místa jsou vždy “v páru” naproti sobě.
Otevřete si prosím následující odkaz.Anebo zavítejte na server stuffin.space a dejte si vizualizovat libovolný satelit starlink. A uvidíte, proč nemá cenu rozlišovat mezi severní a jižní zeměpisnou šířkou. Jak se říká, nejlepší je přesvědčit se na vlastní oči. A obrázek vždy řekne víc, než tisíc slov.
Na tom stuffin.space je mnoho Falcon 9 DEB nebo R/B objektů. Nevíte, o co se jedná? Nepodařilo se mi dohledat, co to pořádně je. Jen na redditu nějaký popis, že by DEB měly být ty tyče uvolňující Starlinky při vypuštění. Taky tam píší, že Spacex by měl druhé stupně záměrně deoribtovat Takže ty to nejsou?
DEB – je zkratka od DEBris (smetí)
R/B – je zkratka pro Rocket Body (část rakety) nebo podle některých Rocket / Booster (raketa / booster)
Po každém startu starlinku – zůstanou nahoře 4 upevňovací tyče (DEB) a druhý stupeň (R/B). Druhý stupeň by měl u Starlinku aktivně deorbitovat – při druhém oběhu (ale nevím jestli to tak bylo při všech startech).
Při jiných startech – v některých případech zůstával celý druhý stupeň (R/B) nahoře (jen pasivovaný).
EDIT: je tu někde počítadlo editů ? 🙂
Rocket Body (booster) – to je ono. Nikde sem nedohledal. Děkuji. Takže to opravdu jsou druhé stupně raket. Zdálo se mi divné, že tam ještě někde letí například druhý stupeň z roku 2014 z ASIASAT 8.
Je tam tedy více R/B, než jsem čekal.
Edit: Na druhou pokud se podívám na všechny R/B, tak po Spacex jich zas tak moc není.
Po nekterych misich stralink deorbituje druhy stupen, ale rozhodne to tak neni vzdy. Tady se fakt leta na hrane pro pristani na mori. A kuprikladu ty hlinikove tyce ty proste jen ztrati vysku a deorbituji, pokud si vybavuju svuj clanek, tak do par mesicu. Mimo jine, proto jsou ty vypousteci drahy tak nizko nad zemi.
Si zoberme ze cca 15rokov dozadu bol este aj u nas na dedinach docela problem s internetom, bud to bol nespolahlivy wifi internert alebo dsl cez telefonnu linku, obe za docela znacne peniaze a to tie dediny mame spravidla od seba len par km, pripadne desiatky km od velkych miest, v takej Amerike si dokazem predstavit ze niektore mensie mesta, reps. odlahlejsie maju aj dnes s internetom docela problem, + infrastrukturu neraz znicia prirodne zivly, cili len na pevnine bude mat starlink dostatok zakaznikov, co potom na lodiach, lietadlach a pod lokalitach kde kablove spojenie nieje moznost.
Buď tu mapu používám blbě, ale mě tam ČR ukazuje 100% dostupnost během 24 hodin, severně a jižně od ČR je dostupnost 99,9% – tedy pokud zapnu rozsah 25°s rozsahem 35° tam máme o pár minut denně méně. Což trošku nechápu – logicky to beru že pokud použiji širší paprsek signálu tak bych měl chytit více satelitů – jestli v té mapě nemá chybu.
Do mapy sem sice nekoukal … ale u satelitů a satelitní komunikace se stupně (jako jednotka) obvykle nepoužívají pro “šířku paprsku” (tam by se navíc hodil spíše prostorový úhel), ale pro “výšku” satelitu nad obzorem.
Takže pokud bys bral 25 stupňů – tak bereš i satelity níž nad obzorem, než když vyžaduješ 35 stupňů.
Tedy při 25 vidíš více satelitů (teoreticky) – ale je s tím spojeno více problémů (překážky viditelnosti, pozemní/přízemní rušení, větší fyzická vzdálenost).
Zajímavé. U nás se to dá použít vsude, ale koupí si to jen fanoušek. Musí to jít u nás s cenou dolů na úroveň BTS internetu.
Mít krabici za 1000 dolarů není u nás konkurenceschopne.
Kolik se bude platit měsíčně?
1) To nemá konkurovat existujícímu rychlému internetu … to má konkurovat žádnému nebo špatnému internetu. Prostě pokud máš dobré připojení, tak to není pro tebe…
2) I u nás je spousta míst, kde slušné připojení jednoduše není… a v takovém případě nějakých 1000 dolarů na pořízení zařízení, není problém (stačí se podívat kolik lidí pobíhá venku s telefony za 1000+ dolarů) … ono totiž to většinou není problém ceny, ale technické nedostupnosti, že ten internet ještě nemají.
3) Pokud jde o užívací poplatky – tak ty přesně známy nejsou – ale platí tam prakticky to samé – spousta lidí je ochotna zaplatit cokoliv a přihodit ledvinu, aby dosáhli na slušný internet.
Přesně jak píšeš, úmyslně jsem do textu zařadil informaci, že 39% domácností toho školního okresu má špatný nebo žádný přístup k internetu, a to se tu bavíme o velice vyspělé a rozlehlé zemi.
A podobné to bylo s těmi indiány, si řekneš, 21. století, to už má každý a ejhle, nemá. Teď tu neřešíme prosím Amiše, ale bavíme se o lidech, kteří z principu moderní techniku neodmítají.
Mno on si i operátor takhle rád ulehčí práci. Než stavět 10 retranslačních sloupů do nikam a vozit tam jednou týdně palivo pro agregát, tak postaví jeden sloup, na to plácne jeden dva disky starlinku, a zaplatí si nějakou prémii… a má “pokryto”.
A SpaceX by bylo blázen, kdyby jim to neprodalo (žádné starosti s koncákama a jejich BFU obsluhou a účtováním, platí premii, a zároveň snižuje hustotu starlinků v oblasti).
Třetinu datových toků má objednáno americká armáda, pokud se nemýlím. O tom se cudně nemluví.
Nevím jak bude ale bezpečný a stálý, když stačí mobilní rušička na dané frekvenci a armáda bude mít po přenosu dat. Drony jsou i autonomní, ale online je na bojišti lepší.
Pro špiclování ideální nástroj do batohu.
Bývalý snowdenův chlebodárce si taky ukrojí kus koláče dat pro sebe.
Co si o tom myslíš?
A odkud to víš, když se o tom “cudně” nemluví?
Vážně, zdroj by mě zajímal, protože jinak se SpaceX chlubí každým úspěchem.
Jinak k rušení, to není jak GPS, které v menším prostoru zaručí i rušička za pár dolarů napájená z autobaterky, tohle bude chtít větší výkon. Tj. se to neschová a stačí poslat do oblast pár kamikadze dronů se správnou frekvencí…
Než zjistí, kde rušička je, tak máš data v zadeli. velmi jednoduché. Výkon nijak závratný, na úrovni té placky, co s ní přijímáš signál. Stačí si jeden kus koupit, vysledovat měření a máš vystaráno. Křováci toto zase neumí….
No vzhledem k tomu, že rušička musí být ze svého principu všesměrová (směrová mezi stanicí a satelitem je docela obtížná k umístění), tak musí mít výrazně vyšší výkon, než směrová/sektorová anténa přijímače Starlinku.
Navíc nerušíš jednu frekvenci, ale relativně široké pásmo s mnoha kanály a fázovým posunem (jestli se tedy nepletu). To znamená zase vyšší výkon.
Rušit satelity nad obzorem nebude triviální – tracking satelitů + blízko ke klientu, abys viděl obdobné satelity, co on.
Další věcí pak je proměnná frekvence a případně i modulace, která funguje i na vašem domácím Wi-Fi.
Neříkám, že to není možné, to rozhodně je, jen to nebude kapesní a triviální.
Z telemerických dat a dat o síle signálu ze satelitů Starlinku bude velmi jednoduché lokalizovat polohu rušičky. Stačí stávající data prohnat triangulací (obrácená GPS).
A data v zadeli nebudou – pošlou se znovu. Dost pravděpodobně totiž nepůjde o prioritní data. Na ty bude mít Pentagon vlastní síť.
Pro zbraňové systémy si Pentagon staví svoji vlastní konstelaci (“transport layer”) ….a o té se celkem dost mluví.
Taky se mluví o tom, že pro armádu (resp. SDA) bude Space X navrhovat a stavět satelity pro “tracking layer”.
Ale o klubu fazolí …se cudně nemluví. Rozumím.
(BTW co ten kamarád co má hybrida mezi Nissanem a Lexxusem jménem BMW? už si ho našel?)
Můžeš mi ukázat, kde se o té síti pro Pentagon podrobně píše v českém tisku?
Nic aktuálního jsem nenašel, nelakuješ nás trochu?
Neozval se mi zatím, je to také člověk. Poslal jsem mu mail. Nebuď netrpělivý jako nadržená osumnáctka…:-)
Jirko, děkuji za super článek.
Včera přispěvatel bohyn napsal na forum:
https://www.elonx.cz/mise-starlink-v1-14/#comment-28615
Důležitý odstavec je:
Další svízel aktuální první generace je, že satelity neumí komunikovat mezi sebou. Jsou tedy odkázáni na lokální pozemní stanici, která to pošle někam dál. Ideálně by měla mít vysokorychlostní připojení k internetu.
To znamená, že musíte mít silný lokální datové centrum, které stále luxuje na zemi youtube a podobné kanály. Z PC přes pozemní modem vyšlete žádost na satelit, ten to pinkne nejbližšímu pozemnímu uzlu a ten přes pozemní modem vyšle data.
Pokud jste na datovém ostrově-loď v tichomoří, ostrov, tak neodešlete ani email. Možná přes další družici pinkáním na připojený uzel.
Pochopil jsem to správně?
Bude někdy druhá generace?
Hodně důležitá informace z pohledu uživatele…
Víš, psali jsme tu o druhé generaci, zde například.
Na lokální pozemní stanice bude Starlink odkázán vždy. Je to síť připojená do Internetu. Nebude mít žádné obří datové centrum, ale lokální peering v “každé zemi”, kde bude provozován.
Předpokládám, že i teď už má každá lokální stanice připojení do Internetu.
Provoz USA-EVROPA bez vzájemné komunikace satelitů – Endpoint – satelit – pozemní stanice – globální Internet – Endpoint
Provoz USA-EVROPA bez vzájemné komunikace satelitů – Endpoint – satelit – satelit – satelit – pozemní stanice – lokální Internet – Endpoint.
Přestože to vypadá, že druhá cesta je horší, tak opak bude pravdou. Použití globálního Internetu znamená, že naprostá většina cesty půjde po nezaručených a nekontrolovatelných cestách.
Kez by to spustili i v cesku je mi fuk kolik to stoji (teda dal bych tak 50 eur mesicne 😀 ) chci podporit vyvoj starship
😀 mám to tak podobně Michale. Hlavně když vidíš tu výbornou denní dostupnost už nyní. Myslím, že budeme na 100% velmi rychle 😉
🙂 Je mi fuk kolik to stoji, ale dal bych max 50 Eur 🙂
Je hodne mist na svete kde v pokryte oblasti ve mestech v soucasne dobe 100Mbps pripojka je tech 50 eur nebo vice – ci dokonce mnohem vice. Satelitni spojeni (vcetne dotaci) v odlehlych oblastech je kolikrat mnohem drazsi
Tipuji kolem US$99 je celkem zajimava suma
Přejme SpaceX, ať jim laserový (a kdyby ne, tak aspoň radiový) crosslink mezi satelity vyjde (u druhé generace), a ať spolehlivě funguje. Jsem zvědavý, jestli to zvládnou. Bez crosslinků to tak úplně nedává smysl.
Už to testovali, pár startů zpátky…
Díky moc za článek, Jirko!
Jsem rád, že se líbil. Díky
Jirko moc děkuji za super článek a nové informace. Chtěl jsem se zeptat, jestli pro vesmír existuje nějaká organizace, kterou se musejí řídit všechny státy světa? Jde mi o to, jestli existuje někdo kdo může novým konstelacím třeba zakázat umístit na další dráhy další satelity, aby se zabránilo přeplnění prostoru? Když pomineme společnosti, jako jsou Amazon a další napadá mě především země jako je Čína, který si obecně nedělá moc z toho na čem se jinde ve světe dohodnou. Předpokládám, že i když je ten prostor obrovský, tak stovky tisíc satelitů už můžou způsobovat problémy.
Zklamu tě. Pokud já vím, nic takového není. Existuje sice kosmická smlouva, ale ta z hlediska otázky, která tě zajíma, pouze stanovuje odpovědnost smluvních států za škody způsobené jejich kosmickými objekty.. Mimochodem, Čína je taky signatář, ale moc bych si od toho nesliboval, není to žádná převratná smlouva.
Čili, ne, nikdo jí to nemůže zakázat. Možná jsem to jasně nenapsal předtím.
No tak to už vidím, jak začnou Číňani, v případě potřeby, klidně čistit “nebe”, pro svou vlastní konstelaci…:)
Na druhou stranu proc by mel mit na konstelaci narok jen Musk?
Pravdou je ze nejaka legislativa by mela uruychlene zacit platit. Zejmena z duvodu potencialnich srazek satelitu, jejich deorbitace, zamezeni kosmickeho smeti a samozrejme vzajemneho ruseni, i kdyz to uz castcne reseno je.