Jaký software SpaceX používá a jak se vypořádává s kosmickým zářením?
V novém přeloženém videu se dozvíte, jaké programovací jazyky a operační systémy používají vývojáři ve SpaceX, jak se Falcon 9 a Dragon vypořádávají s kosmickým zářením a zda SpaceX používá speciální komponenty odolné vůči radiaci. Toto informativní video pochází z kanálu Simply Explained.
Překlad opět zajistil Martin Dravecký, jazykovou korekturu pak Tomáš Matuška a Petr Melechin.
V přehrávači si můžete přepínat mezi českým a slovenským jazykem.
Pokud vás tato tematika zajímá více, mrkněte na tyto zdroje, z kterých čerpal autor videa:
- Rozhovor s Johnem Muratorem ze SpaceX o redundantních systémech v Dragonu
- AMA na Redditu z roku 2013 s členy softwarového týmu ze SpaceX
Starší otitulkovaná videa o SpaceX najdete zde, další pak také v sekci Videa.
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Mise Starlink 6-76 - 23. 11. 2024
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
Vyborne video. Clovek az zasne na co vsetko sa musi davat pozor.
Super video, díky.
Muratore v tom interview spomína, že najväčší dôraz na tolerantnosť voči radiácii kladie NASA v dobe približovania sa plavidla k ISS. V tej dobe vraj vedeli resetovať počítač v priebehu 5 min a ak som správne pochopil, o resete rozhodujú operátori ručne podľa aktuálnej situácie (a po konzultácii so zákazníkom aka. NASA).
Viete niekto aké konkrétne opatrenie majú pripravené v SpaceX pre prípad, že radiácia zasiahne všetky 3 počítače? Napadá ma len kompletný reset plavidla, čo mi ale nepríde ako použiteľné v akejkoľvek fáze letu. Tiež by ma zaujímalo ako by vyčíslili “veľmi malú pravdepodobnosť” zásahu všetkých troch PC, (niečo ako 1:10 000 pre každú hodinu vo vesmíre či čo…), na aké orbity/lety je Dragon bezpečné posielať a aká je pravdepodobnosť trojnásobného zásahu tam?
Vubec netvrdim, ze se to nemuze stat, to rikam dopredu, nejaka velka slunecni boure se muze vzdy prihodit. Jen bych pripomenul, ze na LEO jdou porad chraneni magnetickym polem. Takze vetsinu te sprsky schyta magnetosfera. Netusim take, co je v Dragonu co Falconu za procesory, ale pamatuju si z jednoho rozhovoru o sonde Rosetta, ze ta mela procesor tusim 80086, ehm tusim v cene 30 000 dolaru. Ano, letela mimo zemske pole. Ale chci tim rict, ze si myslim, ze na tyto veci byl dopredu kladen duraz. A co se tyka restartu lodi, v podstate vim o dvou lodich, ktere kompletni restarty ve vesmiru absolvovaly Aquarius a Yankee Clipper.
Čo som niekde videl Dragon a Falcon používa nejaké komerčné x86 dvoj jadrá od Intelu ale aké konkrétne netuším.
Nejvíc co jsem dohledal, že to jsou Simensový PLC, ale to může být lecos. Rozhodně ale nemají jenom ty. V rozhovoru s vývojáři (BTW v překladu je nepřesnost, protože developer = vývojář, nikoliv programátor) je zmínka o tom, že vlastní rozhodování o tom, jestli je výpočet správně mají na starost powerPC stroje, které jsou odolné proti záření. Takže vlastní program sice běží na třech PC, ale rozhodování má na starost něco podstatně robustnějšího, co ale jenom rozhodně, jestli výsledek je OK, nebo není, případně, že některý počítač má blbě výsledek a je potřeba ho restartovat.
Kolega našiel v tom interview toto:
Q: Is it possible all three computer units could take a hit and go down at once?
(Je možné, že budú zasiahnuté všetky tri počítače súčasne?)
A: So, remember the marbles. Now we’ve got three tables and the white marbles arranged on all three tables, and the black marble would have to go through so that it hit all three tables at once. And that would be hard to do. But even if it did, we normally power up the vehicle with the computers down. Matter of fact we run with the computers down all the time because each of the input/output units have its own three strings of computers in it. And we can command those directly, we can command them from the station, through the TDRS satellite, we can command them from our own ground station. There was no impact at all. And we would have just rebooted them and come up.
(Vezmime si opäť príklad s guličkami. Na každom z 3 stoloch máme pekne usporiadané biele guličky a čierna gulička naruší to usporiadanie na všetkých stoloch počas jediného preletu cez ne. Už len na to sú šance veľmi nízke. Ale aj keby, vieme riadiť plavidlo bez toho, aby počítače na palube bežali. Popravde bežíme s vypnutými PC v jednom kuse, pretože každá vstupná/výstupná jednotka má v sebe vlastnú sadu troch PC. A my ich vieme riadiť priamo, vieme ich riadiť z ISS, cez satelit i z pozemného riadiaceho strediska. Výpadok nemá žiadny negatívny dopad. Proste ich všetky reštartujeme a riadime na diaľku kým nabehnú.)
….dal som tam aj originál, nech nezanášam chybu v preklade. Ak som pochopil (a v interview to spomína aj inde), ich jednotlivé systémy sú zasahované neustále. Stále im nejaký počítač nahlási zásah a reštartuje sa (z popisu mám pocit že to vyzerá skoro ako blikajúci vianočný stromček 😀 ). Takže takmer v každom momente letu je nejaký z počítačov vyradený (pripomínam že ich tam sú desiatky, nie len 3 letové) a keby aj vypadli všetky tri, proste prevezmú ovládanie na diaľku. …kto vie na akú vzdialenosť je to ešte účinné opatrenie?… GEO? Mesiac? LagrangePoint 1 či 2?….
NASA bere bezpečnost na sebe, chce ručit na všech lodích za jejich bezpečnost svých kosmonautů čili i na Sojuzech mají své skafandry tak jako na Orionu a Starliner a Dragonech. Tak proč každý zvlášť vynakládá prostředky na vývoj skafandrů a nebo bude mít vedle NASA své kosmonauty Boeing a SpaceX ?
Protože každá loď potřebuje jiný skafandr. A nejlíp to udělá ta daná firma
Verím NASA môže ručiť za bezpečnosť aj tým, že určuje bezpečnostné štandardy, ktoré musia ich kontraktori spĺňať ako v prípade plavidla tak aj skafandrov a tiež overuje či tieto štandardy spĺňajú.
Ostatne – s aktuálnym programom sa NASA dobrovoľne zaradila do pozície zákazníka a konzultanta….nikto od nich nečaká aby čokoľvek vyvíjali.
Podle mě každý z výrobců i zkouší a doufá, že on bude ten, kterého skafandr bude ve finále vybrán, třebas pro Orion, a možná je v budoucnu i plánovaná standartizace. Osobně kupříkladu věřím, že NASA tuto standartizaci vymáhala od výrobců už teď, kupříkladu pro koncovky vzduchových hadic. A jestli to tak je nebo ne, nám může ukázat až fotka Starmana z druhé strany, zatím jsme (co vím) přípojky na vzduch na jeho skafandru neviděli.