Jak vypadá práce ve SpaceX #7: Pohovor s Elonem Muskem
Pracovní pohovory jsou dnes neodmyslitelnou procedurou, kterou projde téměř každý uchazeč o zaměstnání. To se nevyhýbá ani společnostem, jako je SpaceX. Pracovat u takové firmy je považováno za atraktivní a prestižní záležitost. Kvůli tomu však přijímací řízení nepatří k těm nejsnadnějším. Jedním z „oříšků“ pracovního pohovoru může být i přítomnost Elona Muska, který obzvlášť v začátcích svých firem osobně schvaloval každého nového zaměstnance. A na jeho dotazy u pohovorů se odpověď někdy nehledá zrovna snadno…
„Povězte mi o vašem životě a o rozhodnutích, která jste udělali v jeho průběhu a proč jste je udělali, a také jmenujte ty nejtěžší problémy, na kterých jste pracovali a jak jste je vyřešili,” dotazuje se Musk a dodává, že otázka je „velmi důležitá“. Slyšeli jste správně. Sdělte mu váš životní příběh.
Podle biografie Elona Muska, jejímž autorem je Ashlee Vance, Musk v jednu dobu měl oblíbenou otázku, na kterou se dotazoval každého uchazeče o zaměstnání. A ta zní téměř jako hádanka.
Stojíte na povrchu Země. Ujdete jednu míli na jih, jednu míli na západ a jednu míli na sever. A skončíte přesně tam, odkud jste vyšli. Kde se nacházíte?
Dokážete na otázku odpovědět? Správnou odpověď najdete na následujících řádcích.
Elon Musk ve své kanceláři ve SpaceX v roce 2008 (Zdroj: Inverse)
První správná odpověď je severní pól. Vzhledem k tomu, že je Země koule, při své procházce vytvoříte trojúhelník, který vás vrátí právě tam, odkud jste vyšli.
Druhá správná odpověď je jakékoli místo jednu míli vně kružnice o obvodu jedné míle okolo jižního pólu. Cesta jednu míli jižně vás dovede na obvod této kružnice. Když se vydáte na západ, obejdete celou kružnici dokola. Cesta na sever vás pak vrátí tam, odkud jste vyrazili. Tato odpověď má navíc nekonečné množství řešení díky tomu, že stejného výsledku dosáhnete i s kružnicí o obvodu 1/2 míle, 1/3 míle, a tak by se dalo pokračovat do 1/n. A nesmíme zapomenout připočítat i jižní pól samotný.
Hádanka je podrobněji rozebrána v tomto článku.
Znali jste alespoň jednu nebo obě odpovědi? Pro zajímavost si můžete zkusit zodpovědět další otázky, na které bývá uchazeč dotazován během dvou telefonních hovorů, které jsou součástí výběrového řízení ve SpaceX:
- Co jsou to kompozity?
- Jaká je velikost celého čísla v 32bitovém systému?
- Máte proměnnou ‘var’ s přiřazenou hodnotou ‘2’. Co se bude zobrazovat, pokud zadáte ‘var ++’? Co se zobrazí, když na dalším řádku zadáte ‘++ var’? Jaká je konečná hodnota ‘var’?
- Co je to nulový ukazatel (null pointer)?
- Pokud máte velký, těžký předmět, pohybující se velmi, velmi rychle, jak byste jej bezpečně zpomalili?
- Jak byste navrhli elektrický kabelový svazek, abyste jej ochránili před pádem ostrého předmětu shora?
- Představte si konzolový nosník upevněný na jedné straně, s hmotností = m a délkou = L. Na tento nosník působí setrvačná síla a rovnoměrně rozložená zátěž = w. Jaký moment je v délce L/4?
- Jak byste hledali cyklus v jednostranně propojeném seznamu (singly-linked list)?
- Co se stane, když při bodovém svařování pustíte vysoký proud do niklového kusu dotýkajícího se mědi?
- Jedna strana nosníku je upevněná ke stěně a druhá je volná. Kde by se nosník zlomil při aplikaci síly, a co potřebujete vědět, abyste dokázali určit dostatečnou sílu?
- Popište postup návrhu potrubí, které má být použito v palivovém systému raketového motoru na kapalné palivo. Nezapomeňte uvést, jaké rovnice by byly vhodné pro výpočet tlaku kapalin a strukturálních hledisek.
O správných odpovědích můžete diskutovat v komentářích.
Pokud dokážete zodpovědět uvedené otázky, nezbývá než vám pogratulovat. Jste adeptem pro práci ve SpaceX. Zkusíte to?
Zdroje: Curiosity.com, Business Insider
Předchozí díly seriálu Jak vypadá práce ve SpaceX:
- Jak vypadá práce ve SpaceX #1: Josh Boehm, Software Quality Assurance
- Jak vypadá práce ve SpaceX #2: Dolly Singh, hlavní personalistka
- Jak vypadá práce ve SpaceX #3: Stážisti
- Jak vypadá práce ve SpaceX #4: William Rogers, avionika
- Jak vypadá práce ve SpaceX #5: Rozhovor s úplně prvním stážistou
- Jak vypadá práce ve SpaceX #6: Stážisti a výrobní inženýři
Zájmy: grafika, hudba, UX design.
Oblíbené osobnosti: Elon Musk, Steve Jobs, Trent Reznor.
Oblíbený film: Stopařův průvodce po galaxii.
Oblíbená kniha: Inside Steve's Brain.
Podpořte projekt ElonX
- SpaceX dokončilo další test motoru Raptor pro lunární Starship pro misi Artemis III agentury NASA - 15. 9. 2023
- Námořní flotila SpaceX je připravena na zachycení obou polovin aerodynamického krytu - 28. 10. 2019
- SpaceX nepolevuje v přípravách na první pilotovanou misi Crew Dragonu k ISS - 29. 8. 2019
Jižní pól asi není správně, ne? resp. jak z něj chcete jít dál na jih? 🙂
Podle mě je druhá správná odpověď taková, že se jedná o místo blízké jižnímu pólu.
Vlastně je to jakékoliv místo na rovnoběžce vzdálené 1 míli severně od rovnoběžky, která má délku 1 míli. A tedy když půjdete 1 míli na západ tak skončíte na stejném místě, odkud jste vyšli.
Doufám, že to není součástí pohovoru na místo uklízečky 🤔😁
Já bych odpověděl z hlavy takhle, někdo mi to můžete oznámkovat:
Z hlavy vím, že něco přes 4 miliardy (2**32). Na papíře bych to asi spočítal jako součet:
1
2
4
8
16
32
64
128
256
512
1024
2048
4096
8192
16384
32768
65536
131072
262144
524288
1048576
2097152
4194304
8388608
16777216
33554432
67108864
134217728
268435456
536870912
1073741824
2147483648
Vyšlo by mi doufám 4 294 967 296.
Materiály kombinované z vícero pod-materiálů. Jako příklad bych uvedl kompozitní mongolský luk z rohoviny, dřeva a šlach.
2, potom 4.
Ukazatel inicializovaný na hodnotu null, tedy neplatné paměťové místo. Efektivně vzato ukazatel, který se právě nepoužívá.
Kde? Ve vodě? Na souši? Ve vzduchu, či ve vesmíru?
Ve vodě plováky. Na souši padák jako za raketoplánem. Ve vzduchu sekvence padáků začínající fáborky končíce velkým padákem, nebo několika. Ve vesmíru by záleželo na době. Obecně nějaká forma raketového motoru, možná laser ze země?
Záleželo by, pokud by měl být pohyblivý. Pokud ne, tak bych ho prostě vložil do kovové lišty. Pokud ano, vytvořil bych nad ním takovou housenku z něčeho podobného brnění.
Tak to vůbec netuším, nejsem mechanik. (m * w) / 4?
Buď bych si udělal externí set, kam bych si poznamenával prošlé prvky, nebo pokud bych mohl seznam upravovat, tak bych si tam přidal bool flag “visited” a dál to prošel prostě do hloubky.
Vůbec netuším. Na rozhraní pravděpodobně dojde k nějakým efektům zahrnujícím jiskry, plazmu a světlo.
Zlomil by se blízko u té strany kde je upevněn, pokud by nebyl někde podložen. Potřeba je vedět kde bude aplikována síla a z jakého je matriálu, tabulky pevnosti a tak podobně.
Potrubí bych navrhoval mezi jednotlivými komponentami s ohledem na teplotu jednotivých prvků, gravitační silu, přenášené materiály, maximální ohyby pro danou látku a tak podobně.
Asi hydrodynamické? Co já vím.
Krása 🙂 ja som zmätkoval ešte som tie otázky ani nedočítal 😀 … Ale pri chladnokrvnom uvažovaní by som možno niečo podobné vyprodukoval…
S tou mechanikou jako stavař umím pomoci (zbytek je pro mě španělská vesnice):
Ta prvni konzola
předpoklad že setrvačnost je podivný překlad uvažujeme gravitační sílu a zatížení (celé je to nehybné)
hmotnost (homogenní nosník) převedeme na zatížení podle g = (m * g)/L (N/m), zatížení je konstatní w (N/m), moment je z zásadě druhá mosnina z zvdálenosti, tedy přesně:1/2 * (g+w) * x^2 (za x dosadíme tu L/4), obecně pak je moment dvojný integrál z funkce zatížení
Ta druhá konzola
To je hodně obecnémožnou odpovědí je: když působí ta síla když v ose nosníku tak při tahu se nosník přetrhne obecně kdekoli, při tlaku slušný nosník vybočí (ale stlačovaná nevařená špageta), při síle kolmé k ose nosníku se nosník poruší v uložení. Všechny obecné síly jsou superpozicí výše uvedených
Moc pěkné 🙂 já teda byl ztracen hlavně u otázky var a null pointer, vůbec nevím o co jde 🙂
Rád bych viděl tu housenku na kabelu ;), Já nad tím přemýšlel formou , že vnější vrstva kabelu by byla točena ve formě spirály. Jesti se nepletu, podobným způsobem se motají podmořské kabely.
To je otázka, jak moc se vyznáš v programování. Máš klasické proměnné. Boxíky v paměti, do kterých můžeš přiřazovat hodnoty, třeba čísla, nebo texty, nebo různá data.
Proměnná v podstatě funguje jako soubor. Má nějaké pojmenování a dá se do něj něco uložit.
Pointer je jakási vedlejší proměnná, která ovšem neobsahuje žádné hodnoty, ale může ukazovat na různé jiné proměnné. Něco jako zástupce na ploše, který jen ukazuje na soubor, ale není souborem samotným.
Například si uložíš do proměnné “číslo” hodnotu 1. Pak si uložíš do druhé proměnné “druhá” hodnotu 2;
číslo = 1
druhá = 2
Potom můžeš vytvořit pointer P, který bude ukazovat na “číslo”. P neobsahuje hodnotu, jen ukazuje na hodnotu kterou obsahuje nějaký jiný boxík.
P = číslo
Z ponteru P nyní vyčteš to co je uložené v “číslo”. Tedy 1. Do čísla i pointeru můžeš uložit nějaké nové hodnoty a protože “pointer” (ukazatel) ukazuje na box v paměti, změní se hodnota v obou.
To na co ukazuje pointer můžeš v čase měnit. Například můžeš ukazovat na “druhou”:
P = druhá
Potom když z něj vyčteš hodnotu, tak v něm bude číslo 2.
Pokud v danou chvíli nechceš ukazovat na nic, můžeš ho nastavit na hodnotu “null”, čím říkáš “tenhle pointer neukazuje na nic”.
Ve skutečnosti je to kapku složitější, protože se jedná o hodnoty v paměti, souvisí to s adresováním a tak podobně, ale základní princip se dá takhle pochopit.
Asi bych to musel nakreslit. Představ si to jako obdélníkovou krabičku, která je uprostřed kratší strany spojená s další krabičkou tak, že se překrývají. Prostě něco podobného jako plátové brnění.
Má to samozřejmě omezený ohyb a není to zrovna lehké, ale zadání je docela vágní.
Něco jako má tahle kočka na zádech, ale tak aby se to mohlo hýbat doleva a doprava, namísto nahoru a dolu:
pedantská oprava: maximální hodnota int 32 je o 1 nižší, protoze se musí zahrnout i nula
Elonova otázka je super. Vzpomněl jsem si na jeden obrázek, který koluje po internetu. Snad to měla být otázka během přijímacího pohovoru do Googlu, nebo do nějaké podobné firmy.
Máte dva sloupy vysoké 50 metrů. Ke každému vrcholku je připojen jeden konec lana o délce 80 metrů. Lano je prověšené a jeho nejnižší bod je 10 metrů nad Zemí. Vypočítejte, jak daleko jsou od sebe sloupy vzdálené.
Přijde někdo na správnou odpověď? 🙂
Překrývají se (jsou vzdálené 0 metrů), protože pak lano jde kolmo dolů do poloviny délky (40 metrů) a tedy nejnižší bod je 10 metrů.
Velmi správně! Palec nahoru. 😉
Pokud je mezi nima kopeček, může být vzdálenost i větší 😀
Nebo pokud jsou ty sloupy třeba v jeskyni, nebo nejsou kolmo k zemi, nebo ..
No jo, jenže kopeček v zadání není a nezávidím nikomu, kdo by to měl nějak vypočítat, když parametry toho kopečku nejsou definovány. 😀
Moc zajímavé, díky za článek. Mě ta Elonova otázka připomíná jinou prakticky stejnou otázku, lze nakreslit trojúhelník se třemi pravými úhly? 🙂
Upřímně, já ani nevím jak jej nakreslit se dvěma pravými úhly.
Na kouli.
Presne tak, nedrzet se pri Zemi a Euklidovske geometrie.
Ale pak to není trojúhelník ale kulová výseč,ne? 🙂
Kulová výseč to nebude, kulová výseč je průnik koule a prostrorového úhlu. přikládám jen odkaz na heslo neeuklidovská geometrie na wiki.
První otázky jsou lehké, ale od konzolového nosníku dál jsem ztracen 🙂 No ještě ten cyklus v jednostranně propojeném seznamu bych snad zvládnul.