Jak Starlink pomáhá v extrémních situacích – při českých záplavách, požárech v USA nebo při letech Starship

V rámci dalšího přehledu novinek týkajících se sítě Starlink se společně podíváme, jak tato internetová konstelace pomohla či pomáhá při nápravě následků přírodních katastrof, které v posledních měsících zasáhly některé oblasti naší Země. Satelitní internetové připojení je ale možné využít i při méně závažných událostech, takže antény Starlink nacházejí uplatnění třeba na Antarktidě, při lyžařských závodech, během bagrování či v kosmickém prostoru při testování raket Starship.

Dnešní přehled začneme představením patrně nejdůležitější vlastnosti sítě Starlink, kterou je schopnost poskytnout internetové připojení i v oblasti, kde není k dispozici pozemní infrastruktura. Této schopnosti je tak možno využít pro nouzové připojení při různých přírodních katastrof či k obnovení internetového připojení v poničených oblastech. A protože v poslední době k nám naše planeta Země nebyla příliš příznivá, nebude přehled katastrofických událostí, které se v poslední době odehrály, vůbec krátký.

Pro první zprávu se přesuneme do oblasti západně od Austrálie, nedaleko ostrovní republiky Vanuatu. Dne 17. prosince se zde totiž odehrálo podmořské zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály. Zahynulo při něm nejméně 14 lidí, více než 265 dalších bylo zraněno, a zničeno či poškozeno bylo více než 1000 budov. Při zemětřesení byl poškozen i podmořský kabel, který na ostrovech zajišťuje internetové připojení, a republika Vanuatu tak zůstala na 10 dní odříznuta od světa. Díky okolnosti, že dva měsíce před zemětřesením zde oficiálně začaly fungovat internetové služby sítě Starlink, se ale obyvatelům podařilo během výpadku navazovat kontakt s okolním světem.

Podobná situace nastala i na ostrově Mayotte, který leží v Indickém oceánu severně od Madagaskaru a přes který se dne 9. prosince přehnal cyklón Chido. Jednalo se o nejsilnější bouři, která se ostrovem přehnala za posledních 90 let, a jeho následky byly tragické. Zahynulo při ní 39 lidí, více než 200 je nezvěstných a počet zraněných přesáhl 5000. I ekonomické následky jsou značné, přičemž odhad škod se pohybuje mezi 675 až 831 miliony dolarů. Díky okolnosti, že ostrov Mayotte je francouzským zámořským departmentem, i zde bylo pro obnovení připojení využito terminálů sítě Starlink. Konkrétně je nasadila telekomunikační firma Orange a pro zaslání dalších 200 antén se rozhodla i francouzská vláda.

Terminály Starlink byly nasazeny i při povodních, které v září 2024 zasáhly celou střední Evropu. Nejhůře postiženou zemí bylo tehdy Česko, nicméně rozsáhlým záplavám se nevyhnuly ani další země. Antény dodala Armáda ČR a byly aktivovány v obcích Lipová-lázně, Česká Ves, Písečná, Žulová, Velká Kraš, Mikulovice, Bělá pod Pradědem a Kobylá nad Vidnávkou. Terminály Starlinku použili i naši severní sousedé v Polsku.

Starlink nachází své uplatnění i při požárech, které od 7. ledna zuří na území Spojených států v okolí města Los Angeles. Již dva dny po jejich propuknutí Elon Musk oznámil, že do této oblasti posílá terminály zdarma. Jak se později ukázalo, celkově šlo o 1350 antén, které byly dány k dispozici hasičům a dalším zasahujícím organizacím. Tentýž den také SpaceX uvedlo, že pro celý nadcházející měsíc nebude stávajícím zákazníkům v postižených oblastech účtovat jakýkoliv poplatek. S pomocí přispěchal i mobilní operátor T-Mobile, který v oblasti dočasně zprovoznil zdarma služby Direct to Cell, tedy přímé spojení mobilních telefonů pomocí družic Starlink pro nouzovou komunikaci. Uvádí se, že za méně než týden od dočasného spuštění tuto službu využilo na 198 tisíc uživatelů, kteří přijali či odeslali na 96 tisíc SMS a obdrželi 21 bezdrátových nouzových upozornění od vládních agentur. Mimochodem, při živém vysílání televize Fox z postižené oblasti jeden z reportérů přímo uváděl, že přenos televizních záběrů je v současné chvíli možný pouze díky družicím Starlink.

Opusťme však už přírodní pohromy a přesuňme se na území Antarktidy, protože i na tomto nejjižnějším kontinentu naší planety se nachází uživatelé Starlinku. Tuto informaci zveřejnil na sociální síti X dobrodruh a fotograf Adam Ghetti. Dle snímků byla anténa Starlink Mini připojená na základně Amundsen-Scott na jižním pólu. Při této příležitosti byl proveden i test rychlosti připojení a dostupné údaje hovoří o rychlosti 172 Mb/s pro download a 14,2 Mb/s pro upload při latenci 92 ms.

Pro další možnost využití Starlinku zamíříme do Evropy, konkrétně pak k našim jižním sousedům. V rakouských Alpách totiž byla anténa Starlink využita ke streamování lyžařského závodu. Pokud jde o použité vybavení, bylo naprosto minimalistické – obyčejná kamera, anténa Starlink Mini a power banka. Pokoušel jsem se dohledat nějaké bližší podrobnosti, a podle francouzské závodnice Doriane Escane a dostupných údajů to vypadá, že šlo o závod evropského poháru v obřím slalomu, který se odehrál 7. prosince 2024 v Mayrhofenu.

Ani s následující novinkou ale neopustíme říši sněhu. Jde o zprávu, kterou publikoval na síti X uživatel Otter, jenž se rozhodl podělit o informaci ohledně kvality svého internetového připojení. V polovině prosince loňského roku totiž uvedl, že se mu celý večer zdálo jeho internetové připojení pomocí antény Starlink nějak pomalejší. Rozhodl se proto vyjít z domu a zkontrolovat, co se děje. Zjistil, že příčinou pomalejšího internetového připojení byla sněhem zasypaná anténa Starlink. Sám byl ale nejvíc překvapený tím, že připojení pod sněhovou závějí vůbec fungovalo. Do budoucna se však rozhodl, že nebude anténu provozovat na zemi, ale nainstaluje ji poněkud výše a vyloučí tím problém, že by anténu mohl v budoucnu sníh podobně zasypat.

Antény Starlink jsou však využívány i v mnohem extrémnějším prostředí, než je pouhý sníh. Patrně je mezi vámi řada těch, kteří pravidelně sledují testovací lety Starship. Pokud ano, tak jste dozajista velmi uvítali, že máme živé záběry z experimentálních přistání kosmické lodi Starship v Indickém oceánu. Děje se tak prostřednictvím bójí plovoucích na vodní hladině, na kterých jsou kamery umístěny, a jejichž signál ihned putuje prostřednictvím antén Starlink k nám na obrazovky. Říkejte si, co chcete, žijeme v úžasné době, protože o možnosti sledovat experimentální přistání rakety v moři jsme si ještě před pár lety mohli nechat jen zdát. První záběry z testovacích přistání raket Falcon 9 před 11–12 lety se k nám dostávaly často opožděně a prostřednictvím sestřihů samotné firmy, dnes jsou tyto záběry přímo součástí vysílaní.

V dnešním článku jsme se věnovali mnoha různým použitím sítě Starlink. Existuje však jedna činnost, u které by málokdo z nás čekal nasazení antén Starlink, a tou je bagrování. Loni v září s touto informací přišel na sociální síti X uživatel Alex. Ten uvedl, že bagr Caterpillar 320 je díky Starlinku dálkově řízen ze vzdálenosti 200 km v hliníkových hutích Tomago v Austrálii. Pohonné hmoty pak strojům doplňuje pracovník s cisternou na místě. Používání Starlinku pro ovládání těžkých strojů na dálku umožňuje například vyšší bezpečnost, produktivitu, úspory nákladů a provozní flexibilitu. Mimochodem, s prakticky identickou zprávou o využití dálkově ovládaného bagru přišel zhruba o tři měsíce později na serveru LinkedIn také Ryota Ieiri. Výkopové práce byly tehdy prováděny v Japonsku.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!