Jak SpaceX získalo rampu LC-39A i přes protesty Blue Originu, společnosti Jeffa Bezose

Firma SpaceX disponuje už řadu let třemi startovními rampami, díky kterým může plnit závazky vůči svým zákazníkům a které nám umožňují zhlédnout onen nádherný ohnivý festival při každém startu. SpaceX má dvě rampy na východním pobřeží USA (SLC-40 a LC-39A) a jednu jedinou má v pronájmu na pobřeží západním (SLC-4E), která umožňuje starty na polární dráhy. Každá z těchto startovních ramp má svou unikátní historii a o každé by se dal napsat velmi hezký článek. Kupříkladu kalifornská rampa SLC-4E ze západního pobřeží psala historii firmy dříve, než ji mělo SpaceX v pronájmu. Když se v roce 2005 chystalo SpaceX k prvnímu startu na oběžnou dráhu z Vandenbergovy základny v Kalifornii, na této rampě stála poslední raketa Titan IV. A její start byl tak dlouho odkládán, až se Elon Musk natolik rozčílil, že přesunul první start Falconu 1 z amerického pobřeží na atol Kwajalein uprostřed Pacifiku.

Jedna z ramp SpaceX však svou slávou a historií převyšuje ty ostatní. Je to startovní komplex LC-39A, který je součástí Kennedyho vesmírného střediska. Odtud startovaly všechny měsíční mise s výjimkou Apolla 10 a také odsud startovala většina misí amerických raketoplánů. Do dnešních dnů hostila celkem 127 kosmických startů. Jak se však stalo, že tuto rampu uprostřed bažin má ve svém pronájmu právě SpaceX? Celá historie je poměrně křivolaká a my se na ni dnes zkusíme podívat.

Letecký pohled na Kennedyho vesmírné středisko, v pozadí rampy LC-39B (vlevo) a LC-39A (vpravo). Foto: NASA

Psát se začala v roce 2003, kdy se z mise STS-107 nevrátil raketoplán Columbia. Od jeho zkázy začalo být postupem času jasné, že program amerických raketoplánů se blíží svému konci. Měl jej nahradit program Constellation a pro jeho potřeby byla vybrána rampa LC-39B, odkud odstartoval poslední raketoplán v roce 2006. Na této rampě byly zahájeny i potřebné stavební úpravy. Sesterská rampa 39A zůstala pak až do roku 2011 osamocená a sloužila pro potřeby končících raketoplánů. Mezitím byl zrušen i program Constellation.

První a poslední start z rampy LC-39A před nástupem SpaceX. Vlevo Apollo-4, vpravo STS-135. (Foto: NASA / collectspace.com)

Co si však počít s touto nejslavnější americkou startovní rampou? NASA samotná se rozhodla, že rampu nepotřebuje a jen samotná její údržba stála daňové poplatníky 100 000 dolarů měsíčně. Různé nejasnosti při jednáních americké kosmické agentury NASA a státu Florida ale způsobily, že se budoucnost této rampy začala rýsovat až v květnu 2013, kdy se NASA rozhodla obeslat raketové firmy, zda by neměly zájem převzít si tuto rampu do pronájmu. Zkrátka a dobře, firmy měly představit NASA své vlastní vize možného použití LC-39A. Případní zájemci se měli vyjádřit do 5. července 2013, kdy byla uzávěrka přihlášek. Díky historické hodnotě této rampy byla celá situace sledovaná řadou známých kosmonautických serverů.

Historie rampy LC-39A (Autor: Gravitation Innovation)

Když vypršela daná lhůta, NASA odmítla sdělit, kteří zájemci se o slavnou startovní rampu uchází. Proto se kosmonautický server Space News rozhodl jednat sám a začal se na vlastní pěst dotazovat předních amerických raketových firem, zda se do soutěže přihlásily. Výsledky byly poněkud překvapivé. Obecně se totiž předpokládalo, že jich bude několik. Ze všech oslovených firem – United Launch Alliance (ULA), ATK, Orbital Sciences Corporation a SpaceX – se do soutěže přihlásila jen ta posledně jmenovaná. Situace se tedy v polovině července 2013 zdála jasná. Už o několik dní později přišlo překvapení, objevil se totiž zájemce další, kterého se nikdo na jeho zájem nedotázal. Tím byl Blue Origin, který je soukromým vlastnictvím Jeffa Bezose. Lišil se i přístup obou společností. SpaceX chtělo rampu využívat exkluzivně, zatímco Blue Origin navrhoval vybudování kosmického přístavu, který by sdílelo více firem, včetně například ULA. Tato firma ostatně i plán Blue Originu veřejně podpořila. Blue Origin se pro tento postup rozhodl hlavně proto, že měl pocit, že by tato historická rampa neměla být v pronájmu jediné firmy, ale měla by sloužit více společnostem.

Zleva: CEO United Launch Alliance Tory Bruno a CEO Blue Originu Jeff Bezos (Zdroj: Defense News)

Pod tlakem byla i NASA, která měla na rozhodnutí o vítězi doslova jen pár měsíců. Už 30. září 2013 měl totiž vypršet termín, do kterého mohla získávat ze státního rozpočtu peníze na údržbu rampy. A americké kosmické agentuře by pak nezbylo nic jiného, než tuto startovní rampu opustit a nechat zrezivět. Zájem dvou známých a vlivných amerických podnikatelů rozpoutal velkou bitvu i v zákulisí, inu, někdy za zájmy amerických firem lobují i američtí zákonodárci. Už počátkem srpna americká NASA napsala dopis americkému kongresu, ve kterém vyjádřila jasně svůj názor. Podle něj není podstatné, jestli vyhraje exkluzivní přístup SpaceX či možnost využití rampy pro více firem, tak jak to navrhuje Blue Origin, oba přístupy jsou v pořádku.

Situace se však výrazně zkomplikovala na počátku září. Třetí den tohoto měsíce sepsal Blue Origin protest, který zaslal vládnímu kontrolnímu úřadu GAO (Government Accountability Office). Detaily či obsah protestu nebyly v té době známy, znamenalo to však velkou komplikaci pro NASA. Ta musela odložit své rozhodnutí a počkat, až nejprve rozhodne úřad GAO, který tak měl učinit do 12. prosince. Dne 5. září pak pět senátorů amerického kongresu napsalo dopis administrátorovi NASA Charlesi Boldenovi, ve kterém uvádí, že výstavba a údržba startovní rampy LC-39A stála americké daňové poplatníky miliardy dolarů a vyjádřilo své obavy z možnosti, že jedna z firem získá exkluzivní práva na pronájem této rampy. Výsledkem tohoto kroku bude monopol této firmy,  potlačení konkurence a tím nárůst cen při vynášení nákladů do vesmíru.

Start suborbitální rakety New Shepard (Foto: Blue Origin)

Koncem září se změnil i přístup SpaceX. To se totiž rozhodlo, že pokud o rampu projeví zájem další firmy, umožní jim starty jejich nosičů z této startovní rampy. Nebyl by to však Elon Musk, aby se svým tradičním způsobem neopřel do konkurence.

Blue Origin doposud neuspěl ve svém úsilí postavit spolehlivý suborbitální nosič, a to navzdory více než desetiletému úsilí. Pokud by však v nejbližších pěti letech přišel s nosičem, který by byl certifikovaný NASA pro vynášení lidské posádky a umožnil by dokování k ISS, rádi mu umožníme použít naši startovní rampu. Upřímně si ale myslím, že dřív objevíme tančící jednorožce v odvaděči spalin.

Jeff Bezos a Elon Musk (Zdroj: The Times)

Hádky a útoky pokračovaly, ale na stavu samotném to nic nezměnio. NASA nemohla rozhodnout a GAO se zabývalo protestem. Rozhodnutí pak přišlo 12. prosince 2013, když byl protest Blue Originu zamítnut. Tehdy se teprve ukázalo, v čem tkvěla podstata stížnosti. Blue Origin měl totiž po přečtení dotazu NASA z května pocit, že agentura klade větší důraz na využití kosmodromu více firmami. Dále společnost Jeffa Bezose tvrdila, že NASA měla v úmyslu uzavřít smlouvu o pronájmu na základě jiných kritérií než těch, které byly uvedeny v původním dotazu, který zjišťoval zájem firem o rampu. Toto tvrzení Blue Origin opíral o výroky administrátora NASA, který veřejně prohlásil, že startovní rampa LC-39B, tedy ta, kterou si NASA ponechá a plánuje používat, může sloužit pro více uživatelů. Podle Blue Originu se tak jednalo o zaujatost NASA ve prospěch návrhu exkluzivního využití, který navrhovalo SpaceX. Zda na tomto tvrzení bylo něco pravdy či nikoliv, zůstane patrně navždy nezodpovězenou otázkou. Jisté je jedno, rozhodnutí NASA padlo hned následující den. A protože tento článek čtete na serveru ElonX, je patrně jasné, jak toto rozhodnutí znělo. Vítězem výběrového řízení se stala kalifornská firma SpaceX a bylo zahájeno několikaměsíční jednání o tom, za jakých podmínek bude moci SpaceX startovní rampu používat. V dubnu roku 2014 pak bylo veřejně oznámeno, že si SpaceX pronajímá startovní rampu LC-39A na 20 let.

Slavnostní předání rampy LC-39A společnosti SpaceX. Zleva: Charles Bolden, administrátor NASA, Gwynne Shotwell, ředitelka SpaceX a Robert Cabana, ředitel Kennedyho vesmírného střediska (Foto: NASA)

Z dnešního pohledu lze jednoznačně říct, že rozhodnutí SpaceX o pronájmu rampy bylo prozíravé, i když z úplně jiného důvodu, než firma původně zamýšlela. SpaceX chtělo tuto startovní rampu používat primárně pro starty rakety Falcon Heavy a podle smělého prohlášení Gwynne Shotwell měla mít tato raketa premiéru už v roce 2015 (nakonec letěla až v roce 2018). Firma také chtěla postupně na tuto rampu převést veškeré starty pro NASA a po získání kontraktu na dopravu astronautů k ISS odsud chtěla vypouštět i pilotované mise. V roce 2015 zde byla postavena nová horizontální integrační budova (HIF) a v únoru roku 2016 bylo oznámeno, že s výjimkou úprav pro pilotované lety je rampa v podstatě připravena.

Integrační hangár HIF společnosti SpaceX u rampy LC-39A (Foto: NASA)

Když pak přišlo osudné 1. září 2016 a při statickém zážehu před misí Amos-6 byla výbuchem těžce poškozena startovní rampa SLC-40, mělo SpaceX k dispozici zálohu. Zbývalo jen vyšetřit příčiny exploze horního stupně a lety východním směrem mohly být obnoveny. Po téměř šesti letech se pak rampa LC-39A konečně dočkala. Byla sem přivezena raketa Falcon 9 pro zásobovací misi CRS-10, která se měla vypravit k Mezinárodní vesmírné stanici. Psal se 19. únor 2017 a mise proběhla v pořádku.

CRS-10, první start SpaceX z rampy LC-39A (Foto: SpaceX)

V současnosti SpaceX využívá rampu LC-39A na všechny typy misí, nejen ty pro NASA. Ty však stále tvoří velkou část všech startů z této rampy, jelikož ta je jako jediná schopna obsloužit pilotované mise a zároveň jde o preferovanou rampu pro mise modernizovaného nákladního Dragonu. Nástupní rameno pro astronauty totiž značně usnadňuje finální umístění časově citlivého nákladu do lodi krátce před startem. Zároveň z rampy LC-39A odstartovaly už tři Falcony Heavy a na letošek jsou v plánu další dva. Mezi všechny tyto mise se pak SpaceX snaží vtěsnat různé další starty, když nedaleká rampa SLC-40 zrovna není k dispozici kvůli nějaké jiné misi. SpaceX od února 2017 provedlo celkem 33 startů z rampy LC-39A.

První Falcon Heavy na rampě LC-39A v prosinci 2017 (Foto: SpaceX)

Předchozí články o sporech Elona Muska a jeho firem:

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

24 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ivo

Takový klid tam mohl být, pokud by to pronajali BO. 🤣🤣🤣

Mirek

JJ, strejda koupil na Merrit I. barák a “stěžuje” si, že mu přes něj lítají rakety každý týden 😀 Těžce mu závidím.

Ivo Janáček

Bledá závist. 🙂

Ales

Diky za clanek. Je verejne dohledatelna cena kontraktu?

Ondra

Zkusil jsem namátkou vyhledat, tím že je NASA veřejná organizace tak by smlouvy měli být aspoň určitou částí dostupné.

Tady je registr smluv pro celou NASA https://prod.nais.nasa.gov/cgibin/npdv/adhoc.cgi

Napr. Johnsonovo stredisko (Houston) je publikuje i na svých stránkách https://www.nasa.gov/centers/johnson/news/contracts/index.html

Neprobiral jsem se tim v detailu, treba to nic neni, ale nekdo se zajmem to muze zkusit 😉 Namatkou jsem zkusil posledni fiskalni rok a vybehl tam seznam smluv i s jejich castkami

P.S. do nazvu spolecnostni je potreba SPACE EXPLORATION TECHNOLOGIES CORP. nikoliv jen SpaceX 😉

Invc

Na krátké hledání … s poměrně slušnou mírou jistoty bych řekl, že ten kontrakt je “bezplatný” (SX nic neplatí). Na obvyklých místech se mi dokumenty k výběrku – zřejmě s ohledem na stáří nepovedly dohledat… ale povedlo se mi najít tohle, což je poměrně hodně vypovídající: https://www.gao.gov/products/b-408823.2

Z toho vyplývá:

  • v zadávacích podmínkách – mezi hodnotícími kritérii NENÍ cena (jsou tam jen věci jako účel, technická a finanční schopnost udržovat, rozvíjet atd..) – tohle je k dispozici na netu
  • Blue Origin podali stížnost k NASA JEŠTĚ dříve než bylo rozhodnuto o výběru SX
  • NASA stížnost zamítla
  • BO podali stížnost k GAO (stále ještě před rozhodnutím NASA o výběru)
  • GAO stížnost ZAmítnul
  • NASA vybrala SpaceX (selection statement se mi na krátké hledání nepodařilo dohledat) – selection statement bude třeba dohledat někde hlouběji v archivu – bylo to veřejné pdf.
  • NASA! podala ke GAO žádost o změnu rozhodnutí GAO (kterým byla stížnost BO zamítnuta) – s tím, že nezískává protihodnotu – a tedy to nemělo spadat pod pravomoc GAO.

V odůvodnění toho rozhodnutí GAO právě lavíruje kolem toho, jestli “udržení ve stávajícím stavu” je hodnota nebo ne … (pokud by tam byly nějaké přímé peníze – tak není co řešit). (A pak se na to celé vykašlou protože to nemá žádný význam – když stížnost BO byla stejně zamítnuta).

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Invc
PetrK

Chápu ten poslední bod správně, že chtějí zabránit precedentu, aby GAO o tom za takovýchhle podmínek rozhodoval ?

PatrickS

Zvědavost mi nedá – a jaké je současné využití rampy LC-39B?

Petr

Pane Hadač, děkuji za pěkné občerstvení:-)

PetrK

Rozhodně líbilo. Jen mi to připadlo, že jsi se tak hezky rozepsal na začátku a konec přišel tak nějak rychleji, než jsem čekal 🙂

PetrK

To nebyla kritika. Spíš jako, že se to hezky četlo a člověk by chtěl víc … dál … 😀

Martin

Děkuji Vám, Jirko, za parádní článek!

Jiří

Diky, jsem moc rad, ze se vam tenhle kousek historie libil.

Dark

pfff Jeff Who ten se svou blue origin si umí snad jen stěžovat to dříve bude Star ship na Marsu než se new glenn dostane na orbitu xD

Jiří

SpaceX taky nezavaha a postezuje si, kdykoliv to jen jde. A jako hezky priklad je situace, kdy se mu podarilo prosoudit se do EELV, dnes NSSL. 🙂

Ivo

Jenže Jeff Who tak nějak kvůli tomu stěžování nemá čas dodělat NS. 😀

Adam Ř

Jeff zabíjí čas, než mu inženýři udělají novýho Glenna, aby bylo o BO alespoň trochu slyšet

Ivo Janáček

Samozřejmě myslel jsem NG.

EvzenJ

Upřímně si ale myslím, že dřív objevíme tančící jednorožce v odvaděči spalin. 🙂

Mel pravdu predseda……