Témata

Jak SpaceX za asistence robota přivezlo zachráněný Falcon a vylovené kryty z mise TESS

Během nedávné mise TESS došlo po dlouhé době k úspěšnému přistání prvního stupně na mořské plošině OCISLY. Zároveň proběhlo další přistání aerodynamických krytů do vody, které bylo možné spatřit po příjezdu lodí do přístavu. Vše jste mohli sledovat prostřednictvím živého zpravodajství v článku ElonX. Připravil jsem pro vás výtah toho nejzajímavějšího a také pár nových fotek a videí, které se objevily až později.

První stupeň Falconu 9 s číslem B1045 přistál na autonomní mořské plošině OCISLY 19. dubna 2018 zhruba v jednu hodinu ráno našeho času. Následovalo zajištění stupně pomocí speciálního robota a cesta do přístavu Port Canaveral vzdáleného 302 kilometrů. OCISLY byla vlečená remorkérem Hawk a doprovázena lodí GO Quest. Flotila do přístavu dorazila 21. dubna po sedmé hodině večerní, tedy necelé 3 dny po přistání.

Příjezd stupně č. 45 do přístavu během mise TESS (Foto: Marcus Cote)
Příjezd stupně č. 45 do přístavu během mise TESS (Foto: The Aerospace Geek)
Příjezd stupně č. 45 do přístavu během mise TESS (Foto: Marcus Cote)

Pár hodin předtím ale do přístavu dorazila také loď GO Pursuit, která měla na palubě obě poloviny aerodynamického krytu. Ty na padácích přistály v moři a následně byly vyloveny. Minimálně jeden z nich je však soudě podle fotek a videí značně poškozený. Není jasné, zda byly obě poloviny krytu vybaveny padáky. SpaceX dříve přistávací vybavení umisťovalo jen na jednu polovinu, ale v tomto případě šlo o vylepšený “kryt 2.0”, u kterého už možná přistávají obě poloviny.

Zároveň připomínám, že i když má SpaceX k dispozici loď Mr. Steven určenou pro chytání krytů do sítě, toto plavidlo se nachází v Kalifornii, takže u této mise nemohlo být použito. Kryty tedy záměrně přistávaly pouze do moře.

Loď GO Pursuit s vylovenými kryty z mise TESS na palubě (Foto: Marek Cyzio)
Poničený kryt z mise TESS při přesunu z lodi (Foto: ‎Patricia Avila Lautner‎)

Během příjezdu OCISLY se však oči upíraly především k 47metrovému Falconu na palubě, který navíc během cesty do přístavu podpíral robot přezdívaný OctaGrabber. Ten byl už jednou použit během loňské mise BulgariaSat-1, ale následně byl v říjnu 2017 během přistání SES-11 poničen při požáru a od té doby jej SpaceX opravovalo. Zajímavostí je, že robot z neznámého důvodu raketu podpíral jen třemi ze svých čtyř paží. Evidentně však svůj účel splnil i tak.

Robot OctaGrabber při příjezdu do přístavu během mise TESS (Foto: The Aerospace Geek)
Detail OctaGrabbera při příjezdu do přístavu během mise TESS (Foto: Bill Jelen)
Robot OctaGrabber po oddělení od rakety (Foto: Bill Jelen)
Pohled na OctaGrabbera z letadla (Foto: Steven Madow)

Pro lepší orientaci jsem připravil fotku z přístavu s vysvětlivkami:

Raketa byla po příjezdu do přístavu několik dnů zpracovávána – byla přesunuta na stojan na souš a byly jí odmontovány nohy. Zajímavostí je, že nohy jsou u příští verze Falconu (Block 5) vylepšeny, aby je bylo možné po přistání opět sklopit. Tím se zrychlí proces zpracování rakety v přístavu a plošina OCISLY bude dříve k dispozici pro další misi.

Stupeň z mise TESS na OCISLY během zpracování v přístavu (Foto: Steven Madow)
Stupeň z mise TESS na OCISLY během zpracování v přístavu (Foto: Steven Madow)
Stupeň č. 45 po příjezdu do přístavu během mise TESS (Foto: Jennifer Parkinson Cenker)
Stupeň z mise TESS na OCISLY během zpracování v přístavu (Foto: Steven Madow)
Stupeň z mise TESS po odmontování přistávacích nohou (Foto: ‎Patricia Avila Lautner‎)

Raketa byla po odmontování nohou sklopena na speciální silniční transportér, který dříve přepravoval raketoplány pro NASA. Stupeň byl poté odvezen do hangáru u rampy LC-39A, přičemž v následujících týdnech bude zkontrolován a zrenovován, aby mohl být použit na misi CRS-15. Ta by měla startovat už za 2 měsíce, takže by šlo o dosud nejrychlejší znovupoužití individuálního stupně.

Transportér SpaceX pro přepravu použitých stupňů (Foto: Julia Bergeron)
Transportér SpaceX pro přepravu použitých stupňů (Foto: Julia Bergeron)
Stupeň B1045 po sklopení na transportér (Foto: ‎Patricia Avila Lautner‎)
Stupeň z mise TESS při převozu do hangáru u rampy LC-39A (Foto: /u/NewRage)
Stupeň z mise TESS při převozu do hangáru u rampy LC-39A (Foto: /u/NewRage)

Pokud chcete proces zpracování rakety vidět radši v pohybu, můžete se podívat na tato videa od US Launch Report:





Pro podrobnější popis zpracování rakety v přístavu můžete navštívit starší článek o historicky prvním znovupoužitém stupni z mise SES-10.


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!

Zobrazit komentáře

  • 1)- dají se použité kryty nějak využít, popřípadě reciklovat ?
    2) - kolik procent z celkového objemu paliva je potřeba na přistání ?

      • Díky za odkaz. Já si to asi spletl s tím, že přistání znamená zhruba 30% snížení maximální nosnosti, jak ostatně píšou i na tom odkazu.

        • Ono je otázka jak je to myšleno. Ono totiž je potřeba těch 20-38 taky nejdříve vytáhnout nahoru a k tomu je také potřeba palivo. A nebo ty hodnoty jsou již včetně?

          • Přeložím to celé, když tak mě někdo potom opravte.
            Pokud budeš přistávat 300 km od pobřeží (na ASDS), bude použito 20 tun paliva, tj 6% z celkově nesené zásoby paliva při startu a je potřeba delta V 1,6km/s. Ale není to zadarmo. V porovnání se situaci, kdy je první stupeň zahozen, uneseš pouze 80% maximální kapacity.
            Ale pokud se má první stupeň vrátit na startovací rampu, potom potřebuješ 38t paliva (cca 10% z celkově nesené zásoby v prvním stupni) a je potřeba deltaV 2,7km/s. Ale nosná kapacita klesá na 60% v porovnání se situací, když bys první stupeň zahodil.

            Poznámka překladatele z dánštiny. Autorem je dánsky doktor, který ma PhD z dánského národního vesmírného centra, pracoval v NASA Goddard Space Flight Center a je v současnosti členem Copenhagen Suborbitals, takže předpokládám, že není úplně mimo. Zbytek článku je také zajímavý, takže pokud rozumíš dánsky, doporučuji si ho přečíst.

            Jinými slovy, Ivo, včetně.

    • 1) Dokud se nějaký nepovede chytit do sítě, tak ne. Přistáním do vody se kryt znehodnotí, ale pořád to jsou pro SpaceX cenná data a zkušenosti.
      2) Záleží na cílové orbitě, hmotnosti nákladu a typu přistání (pevnina/ASDS), ale jsou to desítky procent.

Sdílet

Aktuální články

Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall

Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…

18. 11. 2024

Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další

V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…

17. 11. 2024

NASA v roce 2014 málem neudělila SpaceX kontrakt na vývoj lodě Crew Dragon, preferovala osvědčený Boeing

Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…

12. 11. 2024

Představení přenosné antény Starlink Mini, která je vhodná pro připojení k Internetu na cestách

Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…

10. 11. 2024

SpaceX v rámci zásobovací mise CRS-31 otestuje technologie pro vyvíjenou loď, která zajistí deorbitaci ISS

NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…

6. 11. 2024

Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek

Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…

5. 11. 2024