Jak SpaceX plánuje zachytávat přistávající megaraketu Super Heavy

Starship, kterou známe z aktuálních testovacích letů, představuje pouze horní stupeň mnohem větší rakety. Spodní část bude tvořit masivní nosná raketa Super Heavy. První dva exempláře tohoto 70 metrů vysokého nosiče už jsou ve výrobě a testovací lety by měly proběhnout ještě letos.

Návrh této nosné rakety ale prošel v posledních letech mnoha úpravami (několikrát se změnil například vzhled a počet přistávacích nohou) a nedávno Elon Musk překvapil prohlášením, že Super Heavy by se nakonec měla obejít bez nohou, protože ji bude před dosednutím zachytávat mechanismus přímo na rampě. Co přesně víme o tomto způsobu přistání Super Heavy a jaké má výhody, hezky shrnuje nové video z kanálu Primal Space, které jsme pro vás přeložili do češtiny.

Video vyšlo v lednu 2021, tedy krátce po původním oznámení Elona Muska ohledně zachytávání Super Heavy, o čemž jsme podrobněji psali v tomto článku.


Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

27 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV

Osobně si myslím, že do kleští bude přistávat jen první stupeň.
Druhý- vlastní Starship dle mne přistane na pevnině, kde proběhnou servis, kontroly a pak přeletí na plošinu. Pokud tedy bude více použitelná.
Kapalný metan i kyslík připlují k plošině s lodí. T
Je to můj názor z hlediska bezpečnosti.
Otřesy způsobené startem BN budou velmi silné a budou rádi, když to přežije pro start nezbytná technologie.

Adam Ř

Vím, že je tam tlačítko “nahlásit chybu”, ale tohle je k debatě, tak to raději píšu jako komentář.
v článku je “nosná raketa Super Heavy”. Myslím si, že nosná raketa je něco, co mi dopraví náklad do vesmíru (na orbitu), tedy například Falcon 9 nebo celá SH/SS. Super Heavy ale podle mě je buď první stupeň, nebo (suborbitální) booster. Tohle není poprvé, co se s “nosnou raketou SH” setkávám, tak třeba to má nějaký smysl, který mi uniká

Petr Melechin

Já teda beru nosič/nosnou raketu/první stupeň/booster jako synonyma. Jestli se významově nějak liší, tak je to pro mě novinka.

Dr. Azbest

Pod pojmem nosná raketa si vybavím celou raketu, ne jen první stupeň.

Jakub

Ono s tím označením nosná raketa je problém. U Falconu 9 (a jiných konvenčních raket) je pojem nosná raketa, nosič atd docela jednoznačný jednoznačný. Respektive systém nosič + náklad je jednoznačně oddělený. Nejčastěji první stupeň + druhý stupeň (u několika raket i další stupně) vynesou něco, co se oddělí, na orbitu. To oddělené dál dělá své funkce. Může to být adaptér se satelitem / satelity (pomíjím, že adaptér obvykle zůstává součástí posledního stupně nosné rakety), může to být Dragon, může to být Crew Dragon, Dream Chaser, Cygnus. Každopádně samostatná jednotka.

U systému SHS/SS je první stupeň, který náklad vynese jen do určité výšky na suborbitální dráhu. A druhý stupeň – SS, který se dál vlastní silou dostane na orbitu. Ale tam se neoddělí samostatná kapsle s cestujícími, nebo náklaďák, který dál letí k ISS. Ta kapsle s cestujícími, nebo ten náklaďák je právě ten druhý stupeň.

Tady bych viděl, že je podobné se systémem STS. Ale pouze omezeně. A to tak ,že SS se dá říct že je raketoplán + external tank s tím, že u SS je external interní. A první stupeň, tedy SHS je adekvátní postranním urychlovacím stupňům, tedy boosterům (dle terminologie NASA a jejích dodavatelů SRB, solid rocket booster).

Další podobnost by byla u systému Eněrgija + Buran. Zde je Eněrgija ale samostaná raketa se schopností vynést jakýkoli náklad až na orbitu. Byť vypadá podobně jako sestava STS, tak zde external tank není external tank pro motory Buranu, ale samostatný stupeň rakety Eněrgija, který má vlastní motory. Tudíž tento systém by se dal přirovnat spíše raketám typu Falcon, respektive (krapet silnější) Ariane 5. Tedy s rozdílem, že urychlovací bloky jsou na tekoté palivo a používaly se, jako upravené, i jako samostatné nosné rakety Zenit. Také říkáme, že nosič Falcon vynesl náklad na orbitu. V případě Buranu je náklad Buran. Ale také to byla stanice Poljus. A také to mohlo být cokoli jiného až do vysoké nosnosti.

Tudíž z historie je asi jediný podobný systém pro SHS/SS jen systém raketoplánů, a u těch se skutečně používá označení booster pro něco, co hoří od začátku (hoří “řízeně” 🙂 ) do zhruba dvou minut od startu, kdy se to odpojí, a dále na orbitu se orbiter dostane vlastními silami. Proto je external tank spíše součástí orbiteru, než část nosné rakety, ačkoli to tak může vypadat. Vlastně dle terminologie u raketoplánů by se dalo říct, že 2xSRB = SHS, orbiter (Space shuttle)= SS (Starship) a STS (Space transportation system) = systém SHS/SS.

Sám s tím mám ale trochu problém. Pro mne vždy byl booster ten postranní malý urychlovací stupeň jako u Atlasu V, nebo Ariane 5. prostě to na tuhé pohonné látky. Ale pokud je nejbližší podobný systém systém STS, pak booster by mělo být správné označení pro SHS. Protože, pokud by SHS bylo první stupeň, tak co je SS? Druhý stupeň? Ale raketoplán nebyl druhý stupeň. To byl prostě orbiter, raketoplán s vlastním pojmenováním. A proč něco pojmenovávat první stupeň, když žádný druhý není?

JP77

Hezký. Díky za překlad. Video je fakt zajímavý, něco dalšího jsem se dozvěděl z překladu, ale protože jsem si nenechal ujít žádné slovo, tak jsem nepostřehnul dobře některé zajímavé záchyty a tak jsem si to zkouknul znova bez čtení. Nevím jaký jsou dnes možnosti automatického čtení, jestli by nemohl nějaký robot přečíst překlad, abyste nemuseli dělat přímo dabing. Jen mě napadlo že by to mohla být dobrá náhražka dabingu, ale samozřejmě bych nechtěl aby to pro vás bylo nějak pracnější. Neznám ty možnosti.

Jiří Hadač

Co vim, u live videi na yt funguji anglicke titulky, priznam se, ze to obcas používám, ale sekaji tam chyby.

Teslichard

Prečo namiesto veže nepoužijú radšej jamu ako v prípade balistických rakiet ? Len tak ma napadlo že je to miesto skade štartujú balistické rakety, tak prečo nie aj kozmické lode.

Radek

Tak ta jáma bude nejspíš navíc. Jeřáb a další mechanismus tam bude stejný jen se musí vyhrabat díra a s tím související složitosti. Laicky odhad

Invc

1) Pro začátek – spaliny a zvuk. Poslední co chceš je foukat plyn nadzvukovou rychlostí do uzavřeného prostoru, ve kterém pořád ještě jsi.

2) Doporučuji vzít si roli toaletního papíru a tužku … a zkus dát tu tužku dovnitř tím, že ji budeš držet za špičku. Zřejmě pak zjistíš, že tu tužku musíš zvednout celou nad tu roli… a tedy stejně potřebuješ věž/ jeřáb vyšší než ta raketa, abys ji mohl na stojato spustit dolů. A pokud už stejně mám jeřáb / věž vyšší než raketa … proč se namáhat se strkáním dolů?

3) 130+ metrů hluboká jáma o průměru 20m+ je problém sama o sobě i v pevném SUCHÉM stabilním podloží. Tady je povrch jen pár metrů nad hladinou moře a moře za humny… navíc od stěn chceš, aby vydržely start zdaleka nejsilnější rakety – viz bod 1.

(ICBM jsou pod zemí z jiného důvodu, než že je to jednodušší než rampa + věž).

Adam Ř

2) Stačila by vez 70 m, protoze nemusi zvedat SS nad SH.

bohyn

A pomuzes si tim?

Adam Ř

Trochu jo. Ale furt je to zbytečně složité

bohyn

Tak ty ICBM pouzivaj jamy z nouze, ne proto ze by to bylo vyhodnejsi. Je to z duvodu utajeni a ochrany proti praskavkam protistrany. Ani jedno SpaceX nepotrebuje. Taky si nejsem jistej, co by to silo rikalo na 35 zapalenych Raptoru a co by na to rikaly ty Raptory.

PetrV

Chlapi díky. Zajímavé video. Na moři to bude s SH ještě složitější. Nemyslím si, že by odstranili výkyv plošiny v 60 m, kde ty kleště budou.

Petr

Těžební plošiny jsou konstruované tak, že mají velkou část pod hladinou, pak relativně subtilní část v oblasti hladiny a pak tu část, co je vidět. Díky tomu je to ve vlnách hodně stabilní. Samozřejmě přijde-li opravdu velká bouřka, tak se to houpe, ale řádově méně, než podobně velká loď. V silném větru Starship létat nebude, přistávat tedy také ne, a v menším větru s běžnými vlnami (třeba metr, dva na výšku) bude plošina téměř nehybná. Jako větší problém bych osobně viděl přesnost přistání a robustnost celého toho zachytávacího zařízení. Ale věřím, že pokud se pro toto řešení skutečně rozhodnou, tak se to podaří.

Jan

Ealon vypadá jak fantasta a ti jejich nápady šílené ale zatím každému zavřel hubu tím že se jim to povedlo. Teda ne vždy na 100%. Ale výsledek byl vždy dost podobný původnímu nápadu návrhu. Takže real-scinc-fiction. Takže držím palce.

Lojza Levejhák

“To add to the complexity of this idea…” = “Pro praktickou využitelnost tohoto nápadu…”?

Dál to raději nedoporučuji sledovat. Neplevelte si, prosím, kvalitní web mizernými pokusy o obsah. Vím, že za to bude hodně palců dolů, protože se kritikou, jež má být varováním a snahou o pomoc, dotýkám modly, ale někdo to říct musí…

Petr Melechin

Video, které je zdarma a překladatel nad ním strávil několik hodin svého volného času za minimální odměnu, je kvůli jedné chybě “mizerný pokus o obsah”? To se na mě nezlobte, ale to je arogance a nevděčnost největšího kalibru. Není nic špatného na nahlášení chyby, nikdo není neomylný, ale tenhle povýšenecký komentář opravdu není na místě.

Ale u vás mě to upřímně nepřekvapuje, od začátku vidím, že se vyžíváte v rýpání, slovíčkaření a posměvačném nahlašování gramatických chyb, které se u nás občas objeví. Tento typ komentářů tvoří tak dvě třetiny vašich příspěvků zde na webu. Musíte mít dost smutný život, když je tohle vaše hlavní zábava. A ještě se za to asi stydíte, když si co týden měníte přezdívku.

Marek

Nič si z toho nerobte. Myslím ze môžem povedať za všetkých že my všetci skalný fanúšici Elonx takýmto komentárom neprikladame žiadnu váhu. Sme radi za každý nový článok/preklad/video a stále rôznorodejší obsah. Děkujem.

Meh

Vzdyt ten obsah tady je sponzorovany skrz Patreon, takze tvrda komerce, ne ?

btw. ja se vyzivam v rejpani taky, ale aspon jsem v tom konzistentni a vim kdy si to odpustit 🙂

Petr Melechin

Jestli je pár tisíc korun měsíčně pro celou redakci “tvrdá komerce”, tak ok no. 🙂

Jiří Hadač

Pro nahlasovani chyb je vzdy pod clankem tlacitko. Verte mi, schytal sem horsi komentare. Ale napsat neco takoveho pod jeden z prvnich clanku autora. Potesite ho tim moc. Chyba muze byt nahlaseba pozitivne a negativne, vy ste zvolil ten druhy zpusob. Tezko rict proc

Username

On to ví ale tímhle udělá více emocí.

Petr Melechin

Přesně tak, už několikrát jsem mu říkal, že menší chyby stačí hlásit tlačítkem, protože do diskuze to nic nepřináší, ale on se evidentně vyžívá ve veřejném poukazování na chyby (navíc mnohdy velmi povýšeneckým způsobem), asi aby dal všem najevo, že on je borec, který by jistě nikdy takovou chybu jako autor článku neudělal.

Username

Všimly jste si taky že lojza levejhák má palec nahoru a prakticky vestejný čas my v tomto vlákně dolú!?

Vlastík

Milý Lojzíku, na mě to působí tak, že jsi možná dost opuštěnej člověk, který neví, jak na sebe správně upozornit. Možná Ti ještě nedošlo, v čem jsi právě Ty skutečně úžasný, originální a nenapodobitelný.

Všichni v sobě máme hodného a zlého vlka, tož až příště najdeš zase nějakou chybu, věř mi a dej šanci tomu hodnému. Uvidíš, jak nádherně si s tím poradí a pokud ho začneš krmit pravidelně, celý Tvůj svět se může v krátkém čase změnit k lepšímu. Potlač svoje ego, otevři své srdce, staň se pozorovatelem vlastní mysli, vyhýbej se negativním energiím hned, jak je rozpoznáš a všechno krásné si Tě pak už najde samo.

Držím Ti v tom palce a vím, že to dříve či později zvládneš 🙂