Jak firma OneWeb využila potenciální srážky s družicí Starlink k neopodstatněnému pošpinění SpaceX
V dnešním článku se podíváme na událost, která se stala počátkem dubna 2021. Tehdy servery přinesly zprávy o reálném riziku srážky družic dvou velkých rivalů, společností SpaceX a OneWeb. Jedna z družic nakonec provedla úhybný manévr, ale zástupce OneWebu celou situaci vykreslil tak, že SpaceX jednalo nezodpovědně a jejich automatický protikolizní systém nefunguje. Jak ale ukázaly oficiální dokumenty, realita byla poněkud jiná.
V současné chvíli probíhá výstavba dvou družicových konstelací, Starlink a OneWeb, a každá z nich bude provozována v jiné nadmořské výšce. SpaceX první slupku buduje ve výšce 550 km, zatímco OneWeb míří výše, její družice budou pracovat ve výškách přibližně 1200 km. V obou případech je náklad rakety vždy dopraven do určité nižší výšky a na svou pracovní orbitu musí družice následně vystoupat použitím vlastního motoru. A protože pracovní orbita OneWebu je výše než ta, na které jsou provozovány družice Starlink, nastávají občas i situace, kdy se družice jednoho provozovatele přiblíží k družicím společnosti druhé.
Družice Starlink a OneWeb (Zdroj: Teslarati)
Jeden z těchto momentů nastal počátkem dubna 2021. Na řadě serverů se poté objevila informace, že se družice obou operátorů přiblížily až na vzdálenost 60 metrů a jen tak tak se podařilo zabránit jejich srážce, která by trosky obou družic mohla rozptýlit do širokého okolí a ohrozit tak provoz dalších družic. Podle serveru The Verge, který s informací přišel první, začala celá událost 30. března, pět dní po startu rakety Sojuz, která vynesla 5. várku celkem 36 družic OneWeb. Ten den 18. letka amerických kosmických sil, mající na starost sledování umělých těles na oběžné dráze, oznámila firmě OneWeb, že je 1,3% riziko, že by se obě družice mohly srazit. OneWeb poté kontaktoval firmu SpaceX, ta na své družici Starlink vypnula automatický antikolizní systém, což umožnilo firmě OneWeb provést motorický manévr a zabránit srážce.
Start Sojuzu z Francouzské Guyany s 6 satelity OneWeb v únoru 2019 (Foto: Arianespace)
Následně se objevila velká polemika, která byla adresována SpaceX a týkala se zejména jejich antikolizního systému. K čemu prý takový systém je, když ostatní firmy nemají tušení, jakým způsobem zareaguje. Se svou troškou do mlýna přispěl i John Janka z firmy ViaSat, který uvedl, že řada firem vyjadřuje dnes velké obavy z nárůstu množství úlomků na oběžných drahách a také má strach z možné interference signálů svých družic.
S asi nejhorší interpretací celé události přišel server The Wall Street Journal, který se ve svých tvrzeních odvolával na vysokého představitele firmy OneWeb, Chrise McLaughlina. Ten totiž doslova uvedl, že Elon Musk vybavil své družice antikolizním systémem, který však bylo nutno vypnout, když se obě dvě družice přiblížily na velmi malou vzdálenost. Když navíc prý OneWeb kontaktoval SpaceX, bylo jim řečeno, že inženýři kalifornské firmy nemohou udělat nic, aby zabránili srážce. Poté vypnuli antikolizní systém a umožnili tím firmě OneWeb provést motorický úhybný manévr. Bez nadsázky lze říct, že se jednalo o absurdní a lživý článek. Dlužno říci, že se SpaceX celou dobu k proběhlé události nijak nevyjadřovalo, což zmínil i server The Verge.
Srovnání množství satelitů Starlinku a OneWebu, které při jednom startu vynáší rakety Falcon 9 a Sojuz- 2.1b (Zdroj: Teslarati)
Co se vlastně doopravdy stalo, to jsme se dozvěděli pouhý den poté, co vyšel zmíněný článek na serveru The Wall Street Journal. Ten den se totiž konala telefonická konference mezi představiteli SpaceX, OneWebu a mezinárodního oddělení Federální komunikační komise (FCC). O jejím průběhu nemáme však žádné jiné zprávy než dopisy obou firem, které po zmíněné schůzce zaslaly FCC. Z prohlášení SpaceX jsme se navíc dozvěděli, jak celý zmíněný incident proběhl. Ještě bych chtěl podotknout, že časovou osu, kterou SpaceX publikovalo, firma OneWeb nikterak nezpochybnila.
Prvotním impulzem, který odstartoval všechny následující události, bylo hlášení 18. letky vesmírných sil, která se zabývá sledováním objektů na oběžné dráze. Dne 30. března tento útvar kontaktoval firmu OneWeb, že se družice OneWeb-0178 ocitne 3. dubna odpoledne ve vzdálenosti přibližně 60 metrů od družice Starlink-1546 a s pravděpodobností 1,3% by mohlo dojít ke srážce. Jednalo se samozřejmě o prvotní varování, dráhy obou družic byly dále sledovány a upřesňovány. Mimochodem, všechny následující časové údaje jsou udávány ve světovém čase UTC.
1. dubna ve 12:20 firma OneWeb kontaktovala emailem SpaceX s dotazem, zda je družice Starlink v pořádku a zda je schopna provést úhybný motorický manévr. Odpověď SpaceX přišla během několika minut – družice nemá žádnou závadu a může kdykoliv zahájit zážeh.
Sledovací radary firmy LeoLabs (Zdroj: LeoLabs)
Přesně o 24 hodin později přišel od firmy OneWeb další email, ve kterém firma žádala o detailnější informace. Dostala je obratem. Dle SpaceX je hranice pro jakoukoliv motorickou reakci tehdy, když je pravděpodobnost srážky či blízkého přiblížení vyšší než 1:100 000. SpaceX také dodalo, že pokud je manévr nutný, provádí zpravidla jeden zážeh, a to 12 hodin před okamžikem, kdy má dojít k největšímu přiblížení. Firma též dodala, že družice je manévru schopna a má aktivní systém pro zabránění srážce. Tento den však komunikace neprobíhala jen přes emaily. O půl šesté večer proběhla i telefonická porada. Při ní bylo zmíněno, že 18. křídlo nezjistilo žádné nové informace, ty však poskytla firma LeoLabs, se kterou SpaceX loni na podzim uzavřelo dohodu o spolupráci. Firma provozuje vlastní síť radarů a dle jejích údajů byla pravděpodobnost srážky nižší, než původně udávala armáda. Probíhala samozřejmě diskuze, čí údaje jsou přesnější, ale celá debata byla uzavřena tím, že se SpaceX dobrovolně nabídlo provést úhybný manévr. Obě společnosti se však rozhodly počkat, jak bude vypadat další předpověď.
Americká vojenská sledovací síť (Zdroj: US Space Force)
Další telefonická konference byla svolána 2. dubna v 19:15. Na té se ukázalo, že z armádní strany od poslední porady nedorazily žádné nové údaje. Pro další postup SpaceX navrhovalo čekat, dle názoru firmy šlo o nejméně riskantní postup. Času bylo dost, přiblížení mělo nastat až další den odpoledne. Protože však společnost OneWeb pro naplánování manévru a koordinaci svých postupů potřebovala delší čas než SpaceX, rozhodla se, že čekat nebude a provede manévr vlastní družicí. Zároveň s tím požádala SpaceX, aby vypnulo na družici Starlink antikolizní systém. Muskova firma to obratem provedla a potvrdila jeho deaktivaci.
Poslední kontakt se odehrál 2. dubna ve 22:50. Tentokrát již neprobíhala telefonická porada, ale SpaceX obdrželo email, ve kterém firma OneWeb uvedla detaily o svém úhybném manévru. V té době se také konečně objevila nová armádní předpověď. Ta ukázala, že pravděpodobnost srážky je výrazně nižší, než se původně zdálo, takže jakýkoliv manévr nebyl nutný. Ve stejném duchu hovořily všechny následující předpovědi. Poslední výrazná událost se udála 3. dubna v 11:27, kdy družice OneWeb-0178 provedla zážeh svého motoru. Obě družice se na oběžné dráze minuly v dostatečné vzdálenosti, dle armádních radarů o 1120 metrů, dle údajů LeoLabs šlo o 1072 m.
Tolik tedy k průběhu celé události, o které se nejen já domnívám, že byla celá zbytečně zveličena. Když tedy během společné telekonference mezi FCC, SpaceX a OneWebem vyplynuly najevo skutečné události, rozpoutalo to následně další vlnu článků, které se však nesly v jiném duchu. Za všechny je možno zmínit článek na serveru Teslarati, který byl uveden titulkem „OneWeb, konkurent SpaceX, uvedl v omyl FCC a média falešným příběhem o zabránění srážce“. Název článku sám o sobě říká, co patrně vedlo firmu OneWeb k tomu, že dávala do tisku zkreslené, zavádějící a nepravdivé informace. Osobně se domnívám, že v tom nehrál zásadní roli fakt, že se obě firmy nemají už dlouhé roky rády. Šlo o konkurenční boj a ve hře bylo víc. V té době totiž ještě stále nebylo rozhodnuto, zda komunikační úřad schválí žádost SpaceX o snížení provozní výšky části konstelace Starlink. Dá se říct, že se firma OneWeb snažila podpořit své argumenty a stížnosti proti Starlinku touto zcela zcestnou interpretací událostí. Jak jinak si totiž vysvětlit dopis, který OneWeb zaslal FCC 14. dubna, ve kterém požaduje, aby SpaceX komunikovalo při zabránění srážce s ostatními operátory a nespoléhalo se jen na svůj antikolizní systém. To, že komunikace mezi OneWebem a SpaceX ohledně potenciální srážky probíhala bez problémů, to jsme si ukázali myslím dostatečně. Můžeme si tedy myslet, že OneWeb už přešel přes čáru, ovšem připomněl bych zde jednu starou pravdu, že v lásce a válce je povoleno vše.
36 družic OneWeb během příprav na start (Foto: Roskosmos)
Nyní se podívejme na stranu druhou. Dá se říct, že jedinou chybou SpaceX bylo, že nedostatečně komunikovalo s médii a nechalo tak situaci poměrně zbytečně vyhrotit. Co je k tomuto kroku vedlo, to je velmi těžké říct. Jedinou nápovědou nám může být poslední pasáž dopisu, který SpaceX zaslalo FCC. Uvádí v něm, že se v žádném případě nejednalo o první případ, kdy oba satelitní operátoři spolupracovali při vyřešení situace blízkého přiblížení mezi družicemi. Poprvé k němu došlo v březnu 2020, když se k sobě přiblížily družice OneWeb-0052 a Starlink-1057. Když je tehdy 18. sledovací letka informovala o této události, firmy ihned navázaly kontakt a koordinovaly svůj postup. Na jeho základě provedla družice Starlink-1057 autonomní úhybný manévr. Od té doby došlo ještě k řadě podobných případů a pokaždé družice Starlink prováděly úhyb a vždy se vše úspěšně vyřešilo. Je tedy možné, že SpaceX považovalo celou událost za natolik rutinní, že necítilo potřebu se k ní jakkoliv v tisku vyjadřovat. SpaceX také během zmíněné společné konference mezi FCC a OneWebem požadovalo, aby firma OneWeb své lživé informace v článcích serverů The Verge a The Wall Street Journal odvolala. Firma OneWeb se tomu vyhnula, když na zmíněné konferenci prohlásila, že některé informace v tisku mohly být mylné, ale za popisem událostí si stojí.
Srovnání tvarů budovaných a plánovaných satelitních konstelací firem SpaceX, OneWeb, Telesat a Amazon (Zdroj: MIT)
Celá uplynulá událost však rozviřuje jedno staré téma, které v důsledku narůstajícího počtu družic na oběžné dráze začne být stále naléhavější. Neexistuje totiž žádná globální či národní organizace nebo úřad, které by mohly družicovým operátorům nařídit provedení určitého manévru v případě rizika srážky. Satelity se ve vesmíru míjí a budou se míjet i nadále, protože nejen družice firmy OneWeb, ale i konstelace firem Amazon či TeleSat budou pracovat ve vyšších výškách, než dnes fungují družice Starlink. Vzájemné míjení a prostupování družic různých konstelací bude tedy na denním pořádku a bude záležet pouze na provozovatelích satelitů, zda se budou chovat zodpovědně či nikoliv. Osobně doufám, že tomu tak bude.
Podpořte projekt ElonX
Zbytecna skepse na konci clanku,rekl bych,ze je v jejich vlastnim zajmu aby se druzice nesrazily uz kvuli medialnim dopadum,takova motivace je dostatecna pojistka😎
Díky za zajímavý článek. Budoucnost bude ještě dost zajímavá.
Jen by mě zajímal název uvedené jednotky ( 18. letka amerických kosmických sil ) v originále. Totiž – letka a křidlo jsou dva rozdílné druhy leteckých útvarů.
Letka zhruba odpovídá rotě, zatímco křídlo pluku.
18th space control squadron. Kdyby to bylo v RAF, rekl bych perut. 64 vojáků a 25 civilů podle wiki.
Díky moc za upřesnění. Překlad “letka” tedy bude určitě nejsprávnější. Jako peruť bych asi překládal až termín “wing”, což se ale taky dá přeložit jako křídlo.
Je prostě třeba říct, že žádný velký pořádek, respektive pevně ustálený překlad anglických názvů leteckých jednotek asi bohužel neexistuje.
Jinak nazvoslovi jsem pochytil u Frantiska Fajtla – Flight A, B letka, Squadron – Perut, Wing – Kridlo, ale tam normalne psal trebas ceskoslovensky wing.
Já to mám navnímané jako letka (flight) > peruť (squadron) > křídlo (wing) – v armádě odpovídá četa > rota > pluk. Jenže oni to měří na počet letadel a to se blbě převádí na lidi a navíc to má každá země trochu jinak. Podle mne letka(četa) nemá vlastní technické a administrativní zázemí, to má až peruť (rota). Takže já bych taky zvolil peruť (podle RAF).
A co je zajímavé, tak ČR perutě nemá – máme až křídlo. Například USA mají navíc ještě skupiny (groups), protože toho mají prostě hodně.
V tomhle pripade opravdu chybi nejaky nadnarodni urad a jasne procesy/pravidla, obavam se, ze to nebude, dokad se nestane nejaky maler. Jako obvykle 🙁
Proto s povdekem kvituju, ze se pri reseni problemu obe firmy chovaly zodpovedne, co bylo dal, je jina pisnicka. Ale to uz je o necem jinem.
No hlavně, aby ty satelajty Sítě JEDNA nanabourala Tesla roadster, co ten Ilon Mask vypustil. Můj kámoš Jarda ma kámoše Jirku a jeho brácha zná souseda, co dělá v tom Amazonu manažera vysokozdvihu. A prejt tam maj strašný problémy. Prejt ta tesla tam furt kličkuje čí co, a všechno se tam může strašně srazit. Prejt normálně ISS a všechny ty satelajty a dragouni od spejz iks tam se jako vyhejbaj jeden druhymu. A tedka ten skinhead Džef Bazoš tam jako poletí. Tak prejts ním poletí i jeho řidič limuzíny, aby se tomu jako všemu nahoře vyhnul. A ta stará bába co s ním poletí, prej bude hlídatz vokynka přednost z prava .
No, kdyby byl apríl, tak O.K, Takhle to je jen totální blábol ,který sis mohl odpustit
Odpustit jsem si jej nemohl, protože si pak připadám strašně ftipně. Navíc nám již silnou fanouškovskou základnu. Přísahám, ten jeden lajk jsem dostal poctivě, nekliknul jsem si ho sám z jiného výpočetního přístroje.
OK, beru na vědomí, takže příště ani nemínusovat.
Máte pravdu , ten první lajk jsem dal já – jako ocenění za vtipné odlehčení tématu.
Asi to vidím jako naprostý laik …
Nicméně když OneWeb letí výš, tak proč to hrotí a prostě nepřidá? Bylo by to z jejich strany jednostranně vyřešeno a jediná komunikace by bylo prosté informování, že v době předpokládané srážky bude jejich družice o několik kilometrů výše, jelikož letí výš než starlink a uspíšili zážeh.
Problém je v samotné mechanice na oběžné dráze, dřívějším zážehem a navýšením orbity by už také nemuseli družici dostat na místo, kde ji potřebují mít. Zvláště, pokud by dráhu zvedli o několik kilometrů dříve než je plánováno.
Na stabilních drahách možná, ale Amazon bude mít v každý jeden okamžik desítky, možná stovky satelitů a SpaceX vysoké stovky satelitů které budou na nestabilních dočasných drahách (po startu, nebo naopak při řízeném zániku).
Tak … Stejně ten zážeh nakonec provedli a rizika si byli vědomi. I ostatní satelity mají rezervy pro změny svých poloh právě kvůli těmto případům. Já vím, že to není snadné a že pouhý “pšouk” Vás může vychýlit. Nicméně s tím předpokládám počítali.
Zajímavé na tom článku je, že buď jsou ve Starlinku velcí kecalové, nebo jsou tedy o kus dál než konkurence. Jelikož pokud Starlink vyčkává s tím, že 24 hodin je pro něj dostatečná doba se zařídit a pro konkurenci je to málo času, tak je chyba někde jinde.
Existuje něco jako opodstatněné pošpinění?
Těžko říct, je možné, že v tom mnozí viděli souboj Davida (OneWeb) s Goliášem (SpaceX) a stáli na straně slabšího. Ono do miliardáře se hezky kope. To můžeme vidět i v tom, když se Jeff chystá do vesmíru a lidi dělají petici, aby mu nedovolili návrat. A přitom Jeff opravdu dělá řadu zajímavých kroků, kterými ukazuje svou lásku ke kosmonautice, ať už vylovení z moře motoru rakety Saturn V, které platil z vlastní kapsy, nebo když si jako třetího člena do svého letu vybral Wally Funk.