Interní problémy Neuralinku aneb Pomsta odpadlíků

Žádná z firem Elona Muska není ideální. Jeho společnosti mají hodnotu miliard dolarů, neustále se rozvíjejí a mají mnoho fanoušků, ale i tak má každá své problémy. Ve SpaceX zaměstnanci pracují do úmoru a „work-life balance“, tedy vyváženost jejich pracovního a mimopracovního života, populární heslo světa korporací, jde stranou. Tesla léta prodělávala, vždy měla problémy s nedodrženými termíny a občas hromadně propouští neefektivní zaměstnance.

Dalo se předpokládat, že Neuralink nebude výjimkou a dříve nebo později se objeví nějaké problémy s firmou spojené. Neuralink je sice stále společností, která na povrch vypouští jen omezené množství informací, ale i tak určité problémy prosákly na veřejnost.

Dovedu si představit, jak to asi v Neuralinku vypadalo několik dní před srpnovou prezentací nové verze neurálního rozhraní. Nervozita musela být cítit v celé firmě. Max Hodak, šéf společnosti, tehdy psal na Twitteru:

„Bude to úplně jiná akce než loni v létě! Mnohem více by se mohlo pokazit. Ale doufejme, že to půjde hladce!“

Aby toho zaměstnanci Neuralinku náhodou neměli málo, tři dny před prezentací vyšel na webu StatNews článek, který jim všem musel pěkně zvednout mandle.

Pomsta odpadlíků

StatNews je stránka specializující se na informace o zdravotnictví. Založil ji majitel amerického deníku The Boston Globe. Novinářům StatNews se podařilo udělat rozhovor s pěti bývalými zaměstnanci Neuralinku. Jejich informace doplnili o názory čtyř expertů v oboru neurálních rozhraní. K tomu provedli posudky vědeckých studií, které Neuralink publikoval, přezkoumali územní rozhodnutí související s firmou a smlouvu o výzkumu primátů s Kalifornskou univerzitou v Davisu. Provedli tedy dosud nejhlubší sondu vnitřní kulturou společnosti a jejího fungování.

Nejprve ale zdůrazněme několik důležitých skutečností:

• článek se opírá o názory několika bývalých zaměstnanců Neuralinku
• všichni z nich zůstali anonymní
• je pravděpodobné, že se s firmou nerozešli v dobrém, čili není jasné, kolik je na jejich výpovědích pravdy
• nejde tedy o fakta, ale o nepotvrzené informace

Jaké informace tedy uvádí tento nelichotivý článek? Už sám titulek hodně napoví: „Zatímco se Neuralink Elona Muska připravuje na poodhalení opony, bývalí zaměstnanci si stěžují na nereálné termíny kolidující s pomalým tempem pokroku vědy.“

Odchody zakládajících členů

Zásadní věcí, se kterou přišli bývalí zaměstnanci Neuralinku, je tvrzení, že firmou už léta zmítá interní konflikt způsobený agresivními termíny kolidujícími s pomalým rozvojem vědeckého poznání. Někteří z dotázaných odpadlíků popisovali chaotickou vnitřní organizaci firmy charakterizovanou vysokými požadavky na zaměstnance a někdy dost nahodilým honem za projekty, které se často objevují stejně rychle jak potom mizí. Někteří vědečtí pracovníci Neuralinku prý již dlouho soukromě hovoří o potřebě zmírnit ambice vyvíjeného zařízení a zaměřit se na jednodušší a cílenější aplikace této technologie, aby se dosáhlo rychlejšího pokroku.

Někteří z bývalých zaměstnanců přirovnávali atmosféru ve firmě k vysokotlakému hrnci. Docházelo prý k vnitřním sporům mezi techniky a vědci kvůli strategii společnosti. Vědcům se nelíbil přístup typu „fail fast“, který je typický pro start-upy v IT. Jde o rychlé řešení projektů, tak aby firma šla co nejrychleji kupředu. Pokud se má projekt nevydařit, pak čím dříve, tím lépe. Tato strategie se podle vědců pro podobný projekt nehodí. Příkladem, který uvedl jeden z dotázaných, byl projekt z roku 2017, kdy se prý v Neuralinku pokusili implantovat 10 000 elektrod ovci při jediném chirurgickém zákroku, místo aby nejprve vyzkoušeli implantaci menšího počtu elektrod. Experiment selhal a osud ovce není znám. Je zde ale třeba podotknout, že nikdy nebyly k dispozici žádné informace o tom, že by firma testovala na ovcích. Ví se jen o primátech, krysách a nově o prasatech.

Důsledkem tohoto konfliktu je podle StatNews to, že ve firmě už zůstali jen tři z původních osmi vědců, kteří byli mezi zakládajícími členy. Jde o Maxe Hodaka, prezidenta firmy, DJ Sea, šéfa sekce implantovaných systémů a Paula Merollu, který se zabývá dekódováním a interpretací neuronových signálů. Zajímavostí je to, že v článku nejprve byla informace, že zůstali pouze dva z vědeckých pracovníků, ale když se na prezentaci objevil Paul Merolla, článek byl poupraven. To rovněž nepřidává věrohodnosti dotázaným odpadlíkům Neuralinku. Z firmy tedy odešli:

• Philip Sabes, neurovědec, působí ve firmě už jen jako externí konzultant
• Tim Gardner, neurovědec
• Tim Hanson, který pracoval na neurochirurgickém robotovi
• Benjamin Rapoport, neurochirurg a elektroinženýr v jedné osobě
• Vanessa Tolosa, expertka v materiálovém inženýrství a mikrofabrikaci

Podle StatNews ale přinejmenším ještě jeden z nich zůstává v roli konzultanta, stejně jako Sabes. Dovolil bych si spekulovat o tom, že jde o Vanessu Tolosu, která během srpnové prezentace Neuralinku vehementně povzbuzovala (bývalé?) kolegy na Twitteru:

„Autumn je nejlepší!! S touhle zvířecí behavioristkou jsou zvířata v dobrých rukou.“

„Gratulace mým kolegům Felixovi, Zackovi a Robin. Skvělá práce!“

O všech zmíněných můžete najít více informací v našem článku o osobnostech Neuralinku ze série Neuralink pod lupou.

Testy v Číně nebo Rusku

Dva z dotázaných tvrdili, že Neuralink uvažoval o tom, že by kvůli uspíšení možnosti testů na lidech, prováděl testy v Číně nebo v Rusku. Americké úřady mají podle nich příliš striktní pravidla, která celou věc znesnadňují a opožďují.

To však po opublikování článku rezolutně odmítl Max Hodak na Twitteru a poukázal rovněž na to, že autoři článku tvrdili, že Paul Merolla z firmy odešel a on se přece zúčastnil jejich prezentace:

„Nechci se do toho míchat, ale přece jste viděli Paula Merollu během otázek a odpovědí na prezentaci a také musím říci, že jsme nikdy neuvažovali o testech v Číně ani Rusku, abychom obešli FDA.“

Názory specialistů z oboru

V článku byly publikovány rovněž názory několika odborníků. Mezi těmito neurovědci dotázanými ještě před letošní prezentací Neuralinku, převládal názor, že firma zatím nepředstavila nic nového. Vše, co bylo k vidění, už tady bylo předtím.

Jedinou výjimkou byl pro ně neurologický robot, který je podle nich výjimečným přístrojem. StatNews dodává, že podle dvou bývalých zaměstnanců vývoj a výroba první verze robota stála od 10 do 20 milionů dolarů. Výroba každého dalšího pak stojí kolem 500 000 dolarů a Neuralink už jich vyrobil téměř tucet.

Muskova pozice v Neuralinku

Neuralink nashromáždil finance ve výši 158 milionů dolarů, z toho 100 milionů pochází přímo od Elona Muska. Jeden z bývalých zaměstnanců uvedl, že Musk je odhodlán pokračovat ve financování firmy, dokud bude růst hodnota jeho dalších společností, zejména Tesly.

Dotázaní také uvedli, že Musk pravidelně dojíždí do sídla společnosti ve Fremontu v Kalifornii. Neuralink nyní sídlí v budově o rozloze fotbalového hřiště, kde jeho zaměstnanci mimo jiné vyvíjejí neurochirurgické roboty a provádějí testy na zvířatech. Firma dříve sídlila v San Francisku v budově, ve které má sídlo také OpenAI. Na začátku tohoto roku se však Neuralink přestěhoval do větších prostor ve Fremontu, kde se mimochodem nachází také hlavní továrna Tesly.

Nešlo výhradně o kritiku

StatNews v článku uvádí, že někteří z dotázaných zdůrazňovali, že si nemyslí, že by Neuralink jako firma fungoval špatně a že jsou firmě vděční za to, že dostává obor výzkumu neurálních rozhraní do popředí zájmu veřejnosti. Tvrdili rovněž, že jsou si vědomi toho, že Musk všechny své projekty vede v atmosféře agresivních termínů a s určitou dávkou chaosu. Tato strategie se podle nich vyplácí a umožnila mu transformovat kosmický a automobilový průmysl.

Komentář Matta Anglea

Jedním z oslovených specialistů z oboru byl Matt Angle, šéf konkurenční společnosti Paradromics. Ta stejně jako Neuralink vyvíjí vysokorychlostní neurální rozhraní a nedávno představila novou verzi, která může obsluhovat až 65 000 elektrod. Angle, nejspíš trochu s úsměvem na rtech, prohlásil, že je si vědom toho, že dlouholetí specialisté v oboru neurálních interfejsů se cítí trochu nedocenění, když Musk sklízí ovace široké veřejnosti za něco, co oni, s trochou nadsázky, dělali už v rámci své dizertační práce. Angle ovšem dodává, že podobný pohled na věc není správný. Publicita, kterou Neuralink přitahuje, může podle něj jejich oboru jen prospět. Přitáhne investory, ambiciózní mladé vědce a schopné techniky.

Vyjádření Neuralinku

Podle StatNews Neuralink odmítl možnost se ke článku vyjádřit ještě před jeho vydáním prostřednictvím rozhovoru s některým ze stávajících členů vedení. Reagoval pouze krátkým písemným prohlášením: „Je zde uvedena řada věcí, které jsou buď částečně nebo zcela nepravdivé. Doporučujeme publikovat až po [srpnové prezentaci], jinak bude váš článek vypadat hloupě.“

Nic nového pod sluncem

Když jsem četl zmíněné úryvky článku StatNews, okamžitě se mi vybavilo SpaceX. Myslím si, že situace pro některé zaměstnance tam musela být podobná. Zejména pro ty, kteří do firmy přišli ze zavedených kosmických společnosti jako Boeing nebo Lockheed Martin. Musk vytvořil firmu s klasickou start-upovou kulturou v odvětví, ve kterém by to nikdo nečekal. Chápu, že pro vědce pracující na neurotechnologickém výzkumu, který potřebuje svůj čas, něco takového asi taky musí být šokem a nedivím se, že mnoho z nich v podobném režimu pracovat nedokáže nebo nechce.

Pro mě je to vysvětlením toho, nad čím jsem se zamýšlel už v předchozím článku, tedy proč za celý rok přibylo v Neuralinku jen okolo deseti zaměstnanců. Práce ve firmě evidentně není pro každého. Uvědomíme-li si však, jak velká výzva před Neuralinkem stojí, je to docela pochopitelné.

Na druhou stranu se mi ale zdá, že i v Neuralinku pochopili, že musí lehce zvolnit tempo vývoje technologie, tak aby vědci mohli dělat svou práci, nasbírat data z testů a prohloubit znalosti fungování mozku. Hned na úvod srpnové prezentace nového prototypu Elon Musk vysvětlil, že se momentálně snaží hlavně celé zařízení zjednodušit. Potřebují teď především začít testovat a sbírat empirická data.