Historky ze SpaceX: Spoluzakladatel Jim Cantrell vzpomíná na začátky firmy a odhodlání Elona Muska

Jim Cantrell je spoluzakladatelem SpaceX a byl u toho, když si Elon Musk teprve začal pohrávat s myšlenkou zabývat se raketami a Marsem. Cantrell před pár lety na serveru Quora odpověděl na několik otázek o Elonu Muskovi a v souvislosti s tím se podělil o spoustu zajímavostí z období zrodu SpaceX a a začátků firmy.

Informace z několika různých otázek o vzniku a začátcích SpaceX jsme spojili do jednoho textu a mírně upravili. Později vyjde ještě druhá část s Cantrellovými odpověďmi na otázky, které se týkaly spíše Elona samotného.

Cantrell opustil SpaceX rok po založení firmy, jelikož na rozdíl od Muska přestal věřit, že firma má šanci uspět. V roce 2016 založil firmu Vector Launch, která vyvíjela malé rakety, avšak společnost v prosinci 2019 vyhlásila bankrot.

Elon za mnou v roce 2001 přišel s tím, že „chce udělat něco, co dokáže, že lidstvo se může stát multiplanetárním druhem“. Dodnes tuto frázi používá. Chtěl to dokázat za své vlastní peníze a měl představu, že by na Mars poslal kolonii myší. Mě konkrétně kontaktoval proto, že jsem byl známý expert na Sovětský svaz, mám zkušenosti s vysíláním ruských satelitů, mluvím rusky, znám ruský průmysl z dob, kdy jsem pracoval na francouzsko-sovětském programu Mars 94 a v 90. letech jsem tam strávil celkem dva roky při práci na programech Ministerstva obrany.

Elon nevěděl o raketách nebo průzkumu vesmíru nic, ale byl do toho hrozně nadšený. Byl pro svou myšlenku „udělat z lidstva multiplanetární druh“ tak zapálený, že byl ochotný na ni věnovat velkou část svého bohatství. Ale protože byl inteligentní, věděl, že na vysílání sond do vesmíru potřebuje rakety. Věděl, že se svým rozpočtem si může dovolit pouze ruskou raketu, a proto tam začal.

Zde vidíme, odkud se pak začala brát motivace založit SpaceX. Pro Elona jsem byl nejlepším výchozím bodem, protože jsem měl zkušenosti a znalosti ruského kosmického průmyslu a přistávacích modulů pro Mars. Mám několik titulů ze strojírenství a asi 25 let zkušeností s navrhováním raket, pohonu, satelitů a planetárních přistávacích modulů. Dal jsem ve Spojených státech dohromady skupinu lidí, kteří tuhle misi promysleli, a nakonec jsme přišli s nápadem poslat na Mars komoru pro pěstování rostlin, čímž bychom ukázali, že život může na Marsu vzkvétat. Tuto studii jsem vedl a v mém týmu byli také John Garvey, Chris Thompson, Bob Zubrin, Jim French, Mike Griffin, Tomáš Svítek, Tom Mueller, Taber MacCallum, Jane Poynter a Dave Bearden. Projekt se jmenoval Mars Oasis.

Došli jsme k názoru, že nejlepší volbou pro tuto misi bude nosná raketa Dněpr, která měla být vyslána v roce 2006, jestli se dobře pamatuji. Do Ruska jsme jeli třikrát: jednou jednat s Lavočkinem o postavení našeho přistávacího modulu (mysleli jsme si, že to bude levnější než ho stavět ve Státech), potom si promluvit s několika poskytovateli nosných raket a naposled konečně koupit dva starty rakety Dněpr. Rusové s námi ale odmítli vyjednávat a jeden z nejvýznamnějších ruských raketových konstruktérů na nás dokonce plivl. Chtěl nám ukázat, že nás nebere vážně. Chtěli jsme koupit raketu, která byla jako jeho dítě, a on si myslel, že to nemyslíme vážně. Elonovi táhlo na třicet, vypadal ještě mladší, a já jsem pro hlavního konstruktéra překládal. Elon se tedy rozhodl postavit si raketu sám, jelikož se už ve vesmírném trhu více vyznal a našel obrovskou příležitost jak trh s nosnými raketami narušit. Takže došel k závěru, že jeho čas a peníze budou lépe využity při „řešení problému se starty“, jak to tehdy podal, než „vyhození mého jmění v nějakém ruském skladu“.

Někdy přemýšlím nad tím, kolik lidí si v té době asi myslelo, že se jedná o víc než další zajímavý projekt, který po chvíli postupně zanikne. Já sám jsem si nikdy nemyslel, že by věci mohly dojít až tam, kde jsou teď. Rusové si na budoucím trhu raketových startů raket sami zpečetili vlastní osud, protože vytvořili motivaci pro další konkurenci. My ostatní jsme věděli, že Elon to myslí vážně, ale podceňovali jsme jeho vůli uskutečnit svou vizi. Adeo Rossi neměl žádné velké zkušenosti s kosmonautikou nebo inženýrstvím, ale byl Elonovým dobrým rádcem a přítelem. On si myslel, že Elon je blázen, protože utrácel své peníze za „evidentně hloupé věci“, a pochybuji, že očekával takový výsledek. Život je zajímavý a tohle je skvělý příklad idey, že život je cesta a ne cíl!

SpaceX nakonec vzniklo poté, co Elon strávil nějaký čas s Johnem Garveym (spoluzakladatelem mé nové společnosti Vector), který tehdy podomácku v garáži stavěl amatérské rakety na kapalná paliva. I když to vypadalo jako šílené pokusy a Johnovi sousedi o něj měli vážné obavy, Elon v tom viděl něco jiného a rozhodl se, že Johnovy malé rakety jsou začátkem něčeho většího. Elon si uvědomil, že pokud malá skupinka „vesmírných kovbojů“, jako je John, dokáže postavit devět metrů vysokou raketu na kapalná paliva z peněz, které jim zbyly po návštěvě hospody, a jen s pomocí běžného nářadí, tak s velkými penězi, obrovským týmem a spoustou tvrdé práce bude možné udělat ohromné věci. Tak vzniklo SpaceX.

V začátcích se nejednalo o žádný očividný úspěch. Samozřejmě že Elon a tým, který najal, byli velmi nadšení do stavby levné rakety. Samozřejmě jsme v tom byli dobří. A samozřejmě pro ni existoval trh. Nicméně většina světa na Elona nesázela. Nedůvěra vznikla částečně z namyšlenosti velikánů kosmického průmyslu, kteří si říkali „nikdo to neumí lépe než my, a obzvlášť ne taková banda vesmírných kovbojů, jako je SpaceX“. Skeptikové také pochybovali o Elonově motivaci a upřímnosti. Jiní lidé z průmyslu se mi tehdy svěřovali, že si myslí, že Elon je prostě nečestný a slibuje věci, které nemůže splnit.

Opustil jsem SpaceX asi po roce, protože na základě toho, kolik financí do té doby získali, jsem také pochyboval o jejich schopnosti uspět (a nedokázal jsem si představit, že by mohli získat další investory). Taky jsem nesdílel Elonovo nadšení pro kolonizaci Marsu, protože jsem si myslel, že je to bláznivá záležitost, ke které ani během mého života nemůže dojít. V obojím jsem se mýlil. Elon nakonec uspěl a bylo to proto, že o sobě nikdy nepochyboval. Nikdy se nevzdal. Pořád šel dál.

Další články ze série Historky ze SpaceX:

• Jak se liší přístup SpaceX od tradičních firem a jak probíhá pohovor s Elonem Muskem
• Jak zaseknuté ventily Dragonu málem zhatily misi CRS-2
• Obří nádrž za hubičku a nesmyslně drahá klimatizace
• Oprava Merlinu nůžkami na plech pár dní před startem
• Podle čeho byly pojmenovány motory Kestrel, Merlin a Raptor
• Jak SpaceX šetřilo při stavbě rampy SLC-40
• Série videí porovnávající práci v NASA a ve SpaceX
• Kimbalův blog z Kwajaleinu (části 1, 2, 3, 4)