Tezko, pokud si pamatuju, pena se uvolnovala z ET z mist, kam byla nanasena rucne, z mist, ktera se pouzivala pro spojeni s orbiterem, ne z tech, ktera byla nanasena strojne. A trefila orbiter. Asi bude zalezet, jak budou resit usporadani nadrzi v BFR. Mozna bude izolace pod vnejsi vrstvou, ktera bude tvorit trup, aby k tomu nedochazelo. Preci jen, bylo by hloupe nevzit si ponauceni. U ET to proste bylo provizorni reseni, ktere pretostlo do trvaleho stavu. A byla na jedno pouziti.

Áno, BFS (Ship|Loď), teda horný stupeň rakety BFR, bude schopná sama o sebe vyniesť na orbitu pár ton nákladu (myslím Musk spomínal 5?). Až spolu s prvým stupňom (v podstate prerasteným Falcon9) má nosnosť primeranejšiu svojim rozmerom, teda 150 ton. A ak sa nemýlim, tieto čísla už uvádzajú výhradne v režime znovupoužiteľnosti?? (opravte ma niekto ak sa mýlim) Netreba zabúdať, že BFS nemusí mať sebou palivo na cestu späť – kým vie zotrvať na orbite, môže tam prečkať, dotankovať a vrátiť sa…

Pre tých, čo skratku nepochopili: SSTO = Single Stage To Orbit, teda “Jediný Stupeň Na Orbitu”. A ak si môžem trúfnuť povedať, pretože sa do toho moc nevyznám, predpokladám, že to nemusí byť celkom pravda a raketa schopná SSTO asi už mohla/môže existovať…. keďže by ale na orbitu vyniesla nanajvýš tak samu seba, je jej vývoj, testovanie a použitie nonsensom o ktorý nemalo historicky zmysel usilovať… Práve znovupoužiteľnosť a schopnosť dotankovať na orbite (keďže tanker bude rovnako tak znovupoužiteľný) dala zmysel testom typu SSTO.

Musk opravdu trvdí, že by to měla dokázat, samozřejmě bez nákladu a bez ušetření paliva na návrat. Nicméně se obávám, že dokud nepříjdeme s “lepším” pohonem než ty stávající, žádný SSTO nosič pro praktické vynášení nákladů nevznikne. I motor Merlin 1D má úctyhodný poměr tah/hmotnost i slušný specifický impulz, ale stejně to nestačí. V současnosti se snaží vyvinout SSTO nosič pro reálné vynášení nákladů společnost ARCA s použitím aerospike motoru.
Obecně dosáhnout orbity bez nákladu není až tak nepřekonatelný problém. V podstatě stačí použít některý z těch lepších motorů, dosáhnout mrtvé váhy nosiče maximálně kolem 5% váhy vzletové a mělo by to vyjít. Jak píše Jirka, vůbec bych se nedivil, kdyby booster F9 dokázal sám dosáhnout orbity.
Když se podívám do minulosti, úplných začátků kosmonautiky, tak raketa Atlas LV-3B, používaná v programu Mercury, by to zřejmě dokázala taky. Sice během normálního letu odhazovala dva krajní motory, ale kdyby nenesla loď Mercury a tento motorový booster si ponechala, byla by jen o trochu těžší než při klasické misi, což by se mohlo dohnat tím, že by pracovaly všechny 3 motory až do vyčerpání paliva. Navíc by konstrukci šlo odlehčit, kdyby motorový booster nebyl odhazovací.
Pokud Muskova BFR dosáhne orbity bez boosteru, určitě se tím posuneme technologicky zase o trochu dál, protože BFR přece jen není tak konstrukčně jednoduchá jako klasická “trubka s motorem” na jedno použití.