Falcon Heavy vynese nový teleskop pro NASA, ale většina letošních startů této rakety byla odložena na příští rok

Megarakety Starship a SLS se připravují na své letošní premiéry, ale dokud neodstartují, Falcon Heavy se stále může chlubit titulem nejsilnější rakety současnosti. Tento těžký nosič aktuálně získal další zakázku a vynese pro NASA důležitý kosmický teleskop. Jedná se o nejnovější z celé řady plánovaných misí této rakety, která naposledy letěla před třemi roky. Letos se očekávalo až pět misí Falconu Heavy, ale bohužel došlo k dalším odkladům kvůli nepřipravenosti nákladů, a tak se do konce roku stihnou maximálně dva starty. Pojďme se tedy blíže podívat na nově získaný kontrakt a také aktuální situaci ohledně ostatních plánovaných misí Falconu Heavy.

Falcon Heavy má za sebou celkem tři starty, z nichž ten poslední proběhl v červnu 2019. Od té doby raketa získala spoustu zakázek, z nichž některé měly startovat už v roce 2020. Avšak problémy s přípravou družic pro tyto mise vedly k mnoha odkladům, které bohužel pokračují dodnes. Na letošek se původně plánovalo až pět misí Falconu Heavy, jenže během posledních měsíců došlo k odkladu většiny z nich na příští rok. Raketa samotná už je připravena minimálně od loňského podzimu, avšak s problémy se potýkají družice, které má Falcon Heavy vynést.

Vojenská mise USSF-44, při které má být několik družic vyneseno přímo na geostacionární dráhu, měla původně startovat už v roce 2020, ale nedávno byla odložena z letošního června na neurčito, takže tento roku už asi pravděpodobně neodstartuje. Při této misi bude zahozen centrální stupeň rakety a boční stupně budou přistávat na dvou mořských plošinách najednou. Odložena byla také mise USSF-52, která měla startovat letos na podzim, ale nově je plánována až na duben příštího roku. Při této misi také bude zahozen centrální stupeň, ale jelikož bude náklad dopraven pouze na dráhu přechodovou ke geostacionární, boční stupně možná budou mít dostatek paliva pro návrat na pevninu.

Další nedávno odloženou misí je Psyche, při které má být vyslána sonda NASA ke kovovému asteroidu. Ta měla původně startovat letos v srpnu, ale problémy se softwarem při testování sondy vedly k odkladu na září. Testování se ale nakonec ani tak nestihne dokončit včas, a tak musel být start odložen na příští rok. Aby sonda mohla doletět k asteroidu, může startovat pouze v určitých časových oknech a příští příležitost bude nejdříve v červenci 2023. To mimochodem ovlivní i dvojici malých sond Janus, které také měly letět na této misi. Změna termínu startu ale znamená, že už nemusí být možné doletět k asteroidům, ke kterým tyto sondy původně cílily. Možná tedy budou Janus-A a Janus-B přesunuty na jinou misi. NASA se navíc nyní rozhoduje, zda misi Psyche jen odloží, nebo zcela zruší. Odklad totiž představuje nemalé náklady navíc, se kterými původní rozpočet nepočítal.

V harmonogramu misí Falconu Heavy plánovaných na letošek momentálně tedy zůstávají už jen dvě mise. Tou první je Viasat-3 Americas, při které bude vynesena komerční komunikační družice téměř až na geostacionární dráhu. Zároveň budou na palubě malé družice Aurora 4A a nově oznámená Nusantara-H1-A. Centrální stupeň rakety bude během této mise opět zahozen a zatím není jasné, jakým způsobem přistávat boční stupně. Start byl původně v plánu na srpen či září, ale nově se objevily náznaky, že mise sklouzla až na konec roku. Druhou zbývající letošní misí je USSF-67, o které stále skoro nic nevíme. Podle informací z března je tato mise plánována na listopad, ale nepřekvapilo by mě, kdyby nakonec sklouzla do příštího roku. Nezbývá než doufat, že alespoň jeden z těchto dvou startů stihne letos odstartovat. Zároveň bude zajímavé sledovat, jak odklady ovlivní přiřazení konkrétních raketových stupňů k jednotlivým misím, čemuž jsem se podrobněji věnoval v tomto článku.

Falcon Heavy už má nasmlouvaných celkem 13 misí, mezi které se aktuálně zařadila další zakázka od NASA. SpaceX pro americkou kosmickou agenturu vynese teleskop, který byl dříve označován WFIRST a později byl přejmenován na Nancy Grace Roman Space Telescope. Dalekohled s hmotností přes 4 tuny je vybaven 2,4metrovým širokoúhlým zrcadlem, infračervenou kamerou a spektrometrem. Cílem tohoto kosmického teleskopu bude hledat exoplanety, zkoumat rozpínání vesmíru, měřit vlivy temné energie nebo ověřovat konzistentnost obecné teorie relativity.

Dalekohled bude vynesen Falconem Heavy do libračního bodu L2 soustavy Země-Slunce, tedy na stejné místo jako nedávno aktivovaný teleskop Jamese Webba. NASA za vynesení dalekohledu Nancy Roman zaplatí celkem 255 milionů dolarů, avšak tato částka zahrnuje kromě rakety samotné také další služby a náklady spojené se startem. Je pravděpodobné, že teleskop bude vyžadovat připojení k raketě ve vertikální poloze a možná také prodloužený aerodynamický kryt. Tyto požadavky se pak projeví v celkové ceně za start. Mise vzlétne z rampy LC-39A v Kennedyho kosmickém středisku nejdříve v říjnu 2026 a nejpozději v květnu 2027.

Zajímavostí je, že Falcon Heavy byl jedinou reálnou volbou pro tuto misi. Konkurenční společnost ULA se totiž o kontrakt neucházela. Důvodem je nejspíš to, že raketa Delta IV Heavy už míří do důchodu a její nástupce Vulcan zatím nemá certifikaci NASA. To samé platí pro Starship od SpaceX a New Glenn od Blue Originu, což jsou v podstatě jediné další americké rakety s dostatečnou nosností pro tuto misi.

Co se týče zbylých misí Falconu Heavy, začátkem příštího roku by měl startovat Jupiter-3, což bude s hmotností přes 9 tun nejtěžší komunikační družice v historii. V roce 2023 pak snad konečně odstartují výše zmíněné mise USSF-44, USSF-52 a Psyche. Na rok 2024 pak jsou v plánu celkem čtyři mise. V dubnu by měla být vynesena vědecká družice GOES-U a na závěr roku jsou plánovány mise Europa Clipper (vědecká sonda zkoumající měsíc Jupiteru), Griffin Mission 1 (komerční lunární lander s vozítkem VIPER, nedávno odloženo z roku 2023) a PPE/HALO (první dva moduly lunární kosmické stanice Gateway).

Vyvíjená megaraketa Starship sice má časem zcela nahradit rakety Falcon a lodě Dragon, ale bude to postupný proces. Dragon totiž bude potřeba pro dopravu lidí i nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici až do ukončení jejího provozu, který je momentálně plánován až do roku 2030. Stejně tak Falcon Heavy má nyní nasmlouvané starty minimálně do roku 2026 nebo i později, jelikož jsou v plánu také mise nákladního Dragonu XL, který bude zásobovat lunární stanici Gateway.

Je možné, že kontrakty některých pozdějších misí Falconu Heavy budou časem vyjednány znovu a náklady přesunuty na levnější Starship, ale to nemusí být možné u všech. Družice jsou totiž někdy navrhovány přímo pro konkrétní raketu, což pak definuje například to, jakou maximální úroveň vibrací nebo akustické energie dokážou během startu tolerovat. Starship nejspíš bude mít v tomto ohledu zcela jiné parametry než Falcon Heavy, a tak vynesení třeba právě teleskopu Nancy Roman pomocí Starship ani nemusí být možné. Například sonda Europa Clipper musela být přesunuta z rakety SLS na Falcon Heavy právě kvůli příliš vysokým vibracím. Z těchto důvodů lze s jistotou říct, že s Falconem Heavy se v dohledné době rozhodně ještě nebudeme muset loučit.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!