Falcon Heavy se po tříleté pauze vrací do služby, raketa pro listopadovou misi už absolvovala statický zážeh

Dlouhé čekání na příští start Falconu Heavy je u konce. Nejsilnější raketa současnosti letěla naposledy v červenci 2019 a následně byly její další starty neustále odkládány kvůli problémům s družicemi pro následující mise. Tomu je ale teď konec, protože raketa pro misi USSF-44 už na rampě absolvovala statický zážeh před svým startem, který má proběhnout už za pár dnů. Co o této tajné armádní misi víme a jak to vypadá s dalšími chystanými starty Falconu Heavy?

USSF-44 je označení mise pro americké ministerstvo obrany, při které Falcon Heavy vynese na oběžnou dráhu tajný náklad s přibližnou hmotností 3700 kg. Půjde o teprve čtvrtý start této rakety, která měla svou premiéru v únoru 2018, kdy v rámci demonstrační mise vyslala do vesmíru červený elektromobil Tesla Roadster Elona Muska. Mise USSF-44 byla původně v plánu už na podzim 2020, ale poté byla neustále odkládána, protože se objevily problémy při výrobě a přípravách blíže neurčené vojenské družice, kterou Falcon Heavy při této misi vynese. Vše se ale nakonec vyřešilo a start je definitivně plánován na začátek listopadu. Na palubě pak kromě primární tajné družice zřejmě bude ještě vypouštěč LDPE-2 s šesticí nákladů, mezi které patří TETRA-1, LINUSS, USUVL a další, avšak oficiálně potvrzena byla přítomnost pouze prvního z nich.

Falcon Heavy pro misi USSF-44 bude celý nově vyrobený (stupně B1064, B1065 a B1066) a poprvé poletí přímo na geosynchronní dráhu. Dosažení této náročné orbity vyžaduje hodně paliva, což bude mít za následek, že centrální stupeň rakety se nepokusí přistát a skončí na dně oceánu. Vůbec poprvé tedy nebude vybaven přistávacími nohami a roštovými kormidly. Boční stupně rakety měly podle dřívějších informací přistávat na dvou mořských plošinách, ale nakonec došlo ke změně a stupně budou přistávat na pevninských plošinách LZ-1 a LZ-2 na Mysu Canaveral. Stejným způsobem přistávaly boční stupně při všech dosavadních misích Falconu Heavy. Pokud bude přistání úspěšné, stupně by měly letět znovu na některé z dalších misí USSF, které jsou v plánu na příští rok.

Přímý let na geosynchronní dráhu bude navíc vyžadovat několik různých zážehů horního stupně s mnohahodinovými prodlevami, během kterých hrozí zamrzání nebo naopak odpařování pohonných látek. Horní stupeň rakety proto bude mít speciální šedý pruh, který zlepšuje termální vlastnosti nádrží při dlouhodobém pobytu na oběžné dráze. Pruh byl už dříve testován například při misi CRS-18.

Finální přípravy na misi USSF-44 začaly v druhé polovině října, kdy SpaceX po misi Crew-5 zahájilo úpravy startovní rampy LC-39A pro Falcon Heavy. To zahrnuje především dodatečné držáky na vypouštěcím stole a také konektory pro zásobování bočních stupňů pohonnými látkami, technickými plyny nebo daty a elektřinou. Po dokončení těchto úprav byl modifikovaný transportér-erektor převezen do montážní haly, kde na něj byl usazen Falcon Heavy (prozatím bez připojeného nákladu). Následně byla celá sestava vyvezena na rampu a po vztyčení byl v pátek 28. října proveden zhruba 7sekundový zážeh všech 27 motorů Merlin.

Test prověřil raketu i techniku rampy a zřejmě byl úspěšný, protože společnost SpaceX následně na Twitteru potvrdila jeho provedení a zároveň oznámila, že start je v plánu na úterý 1. listopadu. Předtím však musí být k raketě v hangáru připojen aerodynamický kryt s nákladem. Raketa ale nakonec byla sklopena a odvezena do integrační haly až v neděli, takže není jasné, jestli je úterní termín stále dosažitelný. SpaceX totiž v minulosti po statickém zážehu potřebovalo alespoň 3 dny na připojení nákladu a opětovný vývoz rakety na rampu (například v případě předchozí mise STP-2 následoval start 4 dny po sklopení rakety a odvozu do hangáru). Na návrat Falconu Heavy se čekalo přes tři roky, a tak případný odklad o den či dva ostřílené fanoušky už nejspíš nerozhodí. Aktuální průběh příprav na start a další informace najdete jako vždy na našem profilu mise. K dispozici je také velmi podrobný článek o Falconu Heavy (historie, parametry, předchozí mise atd.).

Mise USSF-44 nakonec bude jediným letošním startem Falconu Heavy, i když jich původně bylo v plánu až pět. Všechny ostatní ale nakonec sklouzly do příštího roku. Tentokrát už ale rozhodně nebudeme muset čekat několik let, protože mise Viasat-3 Americas a USSF-67 jsou momentálně plánovány hned na leden. Někdy během prvního čtvrtletí příštího roku by pak měla následovat mise Jupiter-3 s rekordní 9tunovou družicí a v dubnu má startovat další armádní mise USSF-52. Aktuálně byl také vyjasněn osud vědecké mise Psyche, při které sonda NASA navštíví kovový asteroid. Start byl původně v plánu už na toto léto, ale softwarové problémy během testování sondy vedly k odkladu na říjen příštího roku.

Jen v roce 2023 bychom se tedy mohli dočkat až pěti misí Falconu Heavy a v plánu jsou samozřejmě i další mise:

• meteorologická družice GOES-U (2024)
• sonda Europa Clipper (říjen 2024)
• lunární mise Griffin Mission 1 (listopad 2024)
• moduly PPE/HALO pro lunární kosmickou stanici Gateway (listopad 2024)
• kosmický dalekohled Roman Space Telescope (říjen 2026)
• zásobovací mise ke stanici Gateway s kosmickou lodí Dragon XL (asi až v závěru dekády)

Na kterou misi se těšíte nejvíce?

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!