Falcon 9 vynese miniraketoplán X-37B pro letectvo

Včera v noci se objevila zpráva, kterou asi málokdo čekal. Americké letectvo si vybralo SpaceX a jejich raketu Falcon 9 pro vynesení experimentálního miniraketoplánu X-37B. Start je plánován už na letošní srpen. Překvapivé je to především z toho důvodu, že ve všech čtyřech předchozích případech, kdy se miniraketoplán vydal do vesmíru, jej vynášela raketa Atlas V společnosti ULA. Co je tedy X-37B vlastně zač a co všechno o srpnové misi víme?

X-37B je robotický znovupoužitelný miniraketoplán vyrobený společností Boeing pro potřeby amerického letectva. Má zhruba 9 metrů na délku, 3 metry na výšku s rozpětím křídel 4,5 metru. Plavidlo je vynášeno na nízkou oběžnou dráhu pomocí běžné rakety a následně je zde schopno díky vysouvacím solárním panelům strávit stovky dní (dosavadní rekord je 717 dní na orbitě), načež se raketoplán vrátí na Zem, kde je schopen zcela autonomně přistát na přistávací dráze jako běžné letadlo. Tepelnou ochranu při návratu do atmosféry zajišťují keramické destičky stejně jako u klasického raketoplánu, který dříve provozovala NASA. Celý projekt je do značné míry utajen, takže nemáme moc informací o reálném účelu raketoplánu ani o tom, co vlastně na oběžné dráze takovou dobu dělá. Údajně by měl provádět různé experimenty a testovat znovupoužitelné technologie.

Existují dva exempláře X-37B a dohromady absolvovaly už čtyři mise v letech 2010, 2011, 2012 a 2015. Raketoplán je velice malý a není schopen nést lidskou posádku. Díky své velikosti se však vejde do aerodynamického krytu běžné nosné rakety střední třídy jako je Atlas V nebo právě Falcon 9. Zatím ale nevíme, který ze dvou exemplářů bude svěřen do rukou SpaceX.

Mise pod taktovkou SpaceX bude probíhat v podstatě jako každá jiná. Raketoplán bude nejdříve umístěn do aerodynamického krytu Falconu 9 stejně jako běžný satelit. Zajímavostí je to, že když raketoplán letěl na Atlasu, byl integrován vertikálně, což znamená, že k raketě byl připojen ve svislé poloze. SpaceX však není pro vertikální integraci zatím technicky připraveno, a tak náklad vždy integruje horizontálně v hangáru. Toto omezení SpaceX mimochodem brání v získání kontraktů na některé specifické mise, které se týkají například satelitů s citlivou optikou, které jsou navrženy pouze pro vertikální integraci, jinak by mohlo dojít k jejich poškození. V případě X-37B však horizontální integrace ničemu nevadí.

Po připojení raketoplánu k raketě bude následovat start. Ten je plánován na letošní srpen a předpokládá se, že proběhne z rampy LC-39A na Floridě. Vzhledem k hmotnosti raketoplánu (kolem 5 tun) a nízké cílové orbitě se dá předpokládat, že první stupeň Falconu bude schopen bez problému přistát na pevnině (LZ-1). Tím mise pro SpaceX skončí a raketoplán následně stráví na oběžné dráze blíže neurčenou dobu, načež se vrátí a přistane pravděpodobně buď na Vandenbergově letecké základě nebo na přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku, kde dříve přistávaly klasické raketoplány.

Zprávy o této misi udeřily jako blesk z čistého nebe a veřejnost se o roli SpaceX dozvěděla v podstatě jen tak mimochodem. Včera totiž probíhalo slyšení před senátní komisí armádní služby týkající se amerického letectva a jeho rozpočtu a priorit a během něj senátorka Heather Wilsonová mluvila o X-37B a letmo zmínila, že “poletí znovu v srpnu na raketě společnosti SpaceX”. Byla to překvapivá zpráva jednak proto, že o této misi nikdo nevěděl, i když do startu zbývá jen pár měsíců, a také proto, že se tak nějak předpokládalo, že případné další mise raketoplánu X-37B připadnou opět společnosti ULA, která zajisťovala všechny čtyři předchozí lety. Navíc ULA je společný podnik firem Lockheed Martin a Boeing, s tím že druhá jmenovaná raketoplán vyrobila, takže se angažování ULA jaksi nabízí.

Celá tato záležitost je dobrou zprávou pro společnost SpaceX, která v roce 2015 získala certifikaci, díky které se mohla začít ucházet o kontrakty vypisované americkým letectvem a od té doby získala dva kontrakty na vynesení GPS satelitů a nyní se dozvídáme také o misi s X-37B, která tím pádem bude chronologicky první misí SpaceX pro letectvo.

Oproti tomu konkurenční ULA je na tom opačně. Posledních 10 let si tato firma užívala monopol právě na tyto vládní zakázky, neboť nikdo jiný neměl požadovanou certifikaci, aby se o kontrakty mohl ucházet. Od doby, co SpaceX tuto certifikaci získalo, proběhlo několik výběrových řízení na starty pro letectvo a většinu z nich vyhrálo SpaceX, neboť má bezkonkurenčně nejnižší cenu. ULA je sice statisticky o něco spolehlivější než SpaceX, ale zároveň mnohem dražší. Začíná to ale vypadat, že americká vláda začíná přikládat větší váhu ceně a i nižší spolehlivost SpaceX považuje za dostatečnou. ULA tím pádem pomalu přichází o svůj trumf a hlavní konkurenční výhodu.

AKTUALIZOVÁNO (12. 6.):  Šéf společnosti ULA Tory Bruno na Twitteru upřesnil, že ULA nedostala možnost ucházet se o tento kontrakt. Není to tedy tak, že by ji SpaceX “porazilo”. Podle Randyho Waldena z USAF je jedním z účelů této mise zajistit a prokázat, že X-37B je možné vynést na různých raketách, tudíž účast ULA by neměla smysl.

Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!