Falcon 9 vynese družice konkurenčního OneWebu, které měly původně letět na ruských Sojuzech
Když na konci února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, ve svých článcích jsem spekuloval, jak to ovlivní světovou kosmonautiku. Jedním z důsledků této nesmyslné války bylo zrušení startů ruských raket Sojuz s družicemi západních zemí. Tehdy jsem tedy došel k závěru, že z celé situace nakonec bude nejvíc těžit společnost SpaceX. Důvodem je to, že firma Elona Muska je v současnosti jediným západním poskytovatelem středních a těžkých raket, který má dostatečnou volnou kapacitu na obsloužení zákazníků, jejichž družice měly být původně vyneseny Sojuzy. Tyto předpovědi se nyní začínají vyplňovat, protože společnost OneWeb uzavřela smlouvu se SpaceX na vynesení vlastních družic, které přitom představují přímou konkurenci Starlinku. Stejně tak se začínají v Evropě ozývat hlasy nabádající k vynesení družic Galileo pomocí raket SpaceX.
Falcon 9 je v podstatě jedinou alternativou pro evropské a další náklady, které měly původně letět na ruském Sojuzu (Foto: SpaceX)
Britská společnost OneWeb buduje satelitní konstelaci, kterou bude po dokončení tvořit 648 družic poskytujících internetové připojení po celém světě. V roce 2015 OneWeb uzavřel dohodu v hodnotě přes miliardu dolarů s evropskou společností Arianespace ohledně zajištění vynesení všech 648 družic pomocí raket Sojuz. Od února 2020 pak bylo na oběžnou dráhu úspěšně dopraveno 428 družic OneWeb a společnost očekávala, že zbytek bude vynesen do letošního srpna. Problém je, že rakety Sojuz se vyrábějí v Rusku a evropská společnost Arianespace zajišťovala starty pro OneWeb ve spolupráci s ruskými partnery. Drtivá většina misí OneWebu dokonce startovala z kosmodromů v Rusku a Kazachstánu. Když tedy v únoru Ruská federace vpadla na Ukrajinu a ostatní země následně na Rusko uvalily všemožné sankce a rozvázaly většinu partnerství s ruskými organizacemi, mělo to za následek, že Evropa i OneWeb přišly o možnost využívat ruské rakety Sojuz pro své mise a musely začít hledat alternativy. O tom jsem podrobněji psal zde.
Start Sojuzu z Francouzské Guyany s 6 satelity OneWeb v únoru 2019 (Foto: Arianespace)
Problém byl v tom, že reálných alternativ pro ruský Sojuz moc není. OneWeb při hledání náhrady údajně zvažoval americké, evropské, indické a japonské rakety, ale zřejmě došel ke stejnému závěru jako před pár týdny já. Jedinou rozumnou alternativou jsou rakety Falcon od SpaceX, protože ostatní nosiče jsou buď ještě ve vývoji, nebo nemají volnou kapacitu pro mise OneWebu, s kterými plány provozovatelů nepočítaly. Pokud by si tedy chtěl OneWeb nechat vynést své zbylé družice třeba na nových raketách Ariane 6 nebo Vulcan Centaur, dokončení konstelace by to odložilo o několik let. Jedinou možností tak byla firma SpaceX, která má díky častým startům dostatečnou flexibilitu pro vynesení družic OneWebu v rozumném časovém horizontu.
Družice OneWeb měly být v jeden čas vynášeny evropskou raketou Ariane 6 (Zdroj: OneWeb)
SpaceX a OneWeb jsou ale konkurenti, protože chystaná služba OneWebu je velmi podobná tomu, co nabízí konstelace Starlink. Otázkou tedy nebylo, zda SpaceX dokáže vynést družice OneWebu, ale zda budou tyto firmy ochotny spolupracovat. SpaceX však už v minulosti ukázalo, že nemá problém vynášet družice pro společnosti, které nabízejí služby konkurující Starlinku. Příkladem jsou třeba mise pro SES, Viasat, Iridium nebo Kepler.
Polemikám je ale nyní konec, protože společnost OneWeb 21. března oznámila, že uzavřela smlouvu se SpaceX ohledně vynášení svých družic na oběžnou dráhu. Neil Masterson, CEO společnosti OneWeb, k tomu řekl: „Děkujeme SpaceX za podporu, která potvrzuje naši společnou vizi ohledně neomezeného potenciálu vesmíru. Díky těmto startům jsme připraveni dokončit výstavbu plné flotily našich družic a poskytovat rychlé a bezpečné připojení po celém světě.“ OneWeb navíc prý nepovažuje SpaceX za přímého konkurenta, protože obě firmy cílí na jiné zákazníky. OneWeb se plánuje zaměřit především na operátory, firmy a vlády, zatímco Starlink je nabízen přímo jednotlivcům. Jde tedy prý o velmi odlišné služby.
36 družic OneWeb během příprav na start (Foto: Roskosmos)
OneWeb bohužel odmítl poskytnout podrobnosti o podmínkách nově oznámené smlouvy se SpaceX, takže víme jen to, že první start proběhne nejdříve v létě tohoto roku. Nevíme, jaká raketa bude použita, odkud bude startovat, kolik družic bude vynášeno najednou, kolik startů smlouva zahrnuje, ani jakou si SpaceX účtuje cenu. Na některé z těchto otázek se ale dá odpovědět nebo alespoň o nich lze docela dobře spekulovat. Z oficiálního oznámení například lze vyvodit, že v plánu je více než jeden start, i když celkový počet neznáme. A i když prohlášení neuvádí konkrétní raketu, je dost pravděpodobné, že družice OneWebu vynese Falcon 9, jelikož má více než dvojnásobnou nosnost než Sojuz, takže ještě silnější Falcon Heavy by asi moc nedával smysl.
Sojuzy obvykle vynášely 34–36 družic OneWeb usazené ve speciálním vypouštěči. Nabízí se tedy otázka, zda bude OneWeb nyní chtít vynášet více družic najednou, a tím využít vyšší nosnost Falconu 9. Na tuhle otázku neznáme definitivní odpověď, ale osobně se přikláním spíš k tomu, že OneWeb v zájmu rychlosti a jednoduchosti prostě použije existující vypouštěče pro 36 družic. Úprava vypouštěče by totiž vyžadovala dodatečný vývoj a testování, což by zabralo čas a peníze a zbytečně mohlo vést ke zvýšení rizika selhání. Vynášení pouze 36 družic najednou tedy sice možná bude tak trochu plýtváním penězi i schopnostmi Falconu, ale je to jistější a bezpečnější varianta.
Pohled shora na 36 družic OneWeb před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Sojuz (Foto: Roskosmos)
Relativně nízká hmotnost družic OneWeb by mohla znamenat, že první stupeň rakety bude moct přistávat na pevnině, což je přínosné pro SpaceX z hlediska snazší logistiky a zároveň to je příjemný bonus pro diváky živých přenosů. Družice OneWeb jsou provozovány na polárních orbitách s inklinací 86,4°, na které může SpaceX startovat z kalifornské rampy SLC-4E nebo z floridské SLC-40. Zatím ale nevíme, zda budou pro mise OneWebu využívány obě tyto rampy, nebo jen jedna. Družice se ale vyrábějí na floridském ostrově Merritt, což je kousek od Mysu Canaveral, kde se nachází rampa SLC-40. V zájmu zjednodušení logistiky by tedy možná mělo smysl provádět starty pouze z Floridy, ale to je jen moje spekulace. Snad se v následujících týdnech a měsících dozvíme více podrobností o dohodě mezi OneWebem a SpaceX.
Floridská továrna na výrobu družic OneWeb (Foto: N2e / Wikipedia)
Jak jsem však už zmínil, OneWeb není jediný subjekt, kterému způsobilo problém zrušení startů Sojuzů. Evropské organizace ESA a Arianespace plánovaly na následujících pár let celou řadu misí, které by tuto raketu využily k vynesení vědeckých, komerčních či vládních družic. Jde o navigační družice Galileo, teleskop Euclid nebo vědecké družice EarthCARE a Sentinel 1C. Dále měl Sojuz vynést švédský mikrosatelit MATS, čtyři japonské družice GRUS, korejskou družici CAS500-2 a japonský demonstrační satelit StriX-1. Všechny tyto náklady jsou nyní v nepříjemné situaci, jelikož budou pravděpodobně potřebovat najít alternativní nosič. Evropa by pochopitelně nejradši chtěla své družice vynést vlastními raketami Ariane 6 a Vega-C, ale ty zatím stále čekají na svůj první start a nedostatečná volná kapacita těchto nových raket by znamenala zdržení vynesení zmíněných družic klidně i o několik let. Například přesun špionážní družice CSO-3 ze Sojuzu na Ariane 6 vedl ke zpoždění startu minimálně o rok.
Evropský Sojuz vynáší první dvě družice Galileo v roce 2011 (Zdroj: European Union Agency for the Space Program)
Není proto divu, že se začínají ozývat hlasy volající po tom, aby alespoň některé z družic, které měly původně letět na Sojuzu, byly vyneseny raketami SpaceX. První vlaštovkou je evropská společnost OHB, která vyrábí družice navigačního systému Galileo. OHB zároveň má menšinový podíl ve společnosti Arianespace, která provozuje evropské rakety Ariane a Vega a také až do ukrajinské invaze spolupracovala s Ruskem na startech některých Sojuzů. Původní plán byl takový, že čtyři družice Galileo poletí letos na dvou evropských Sojuzech a další tři páry by vynesla nová raketa Ariane 6 v letech 2023, 2024 a 2025. Ředitel OHB Marco Fuchs ale nyní nabádá k tomu, aby Evropa zakoupila tři starty Falconu 9. Tato raketa SpaceX by vynesla prvních šest družic Galileo a tím se zabránilo odkladům plynoucím ze zrušení startů Sojuzu a nepřipravenosti Ariane 6, která je stále ve vývoji. Další družice Galileo by pak podle Fuchse mohla vynášet raketa RFA One vyvíjená německou společností Rocket Factory Augsburg, kterou jistě ne náhodou vlastní právě OHB. Raketa RFA One má mít nosnost 1350 kg na nízkou polární oběžnou dráhu a poprvé by měla startovat koncem tohoto roku. Stejně jako u všech nových raket je tu ale značná nejistota ohledně termínů.
Umělecká představa rakety RFA One (Zdroj: Rocket Factory Augsburg)
Ať už ale bude v budoucnu vynášet družice Galileo Ariane 6 nebo RFA One, Evropa se v krátkodobém horizontu nejspíš nevyhne přesunu alespoň některých svých družic na Falcon 9. Jedinou další alternativou totiž nejspíš je zamíchání s harmonogramem misí Ariane 6 například ve prospěch co nejdřívějšího odbavení misí Galileo. Ale tím si Evropa moc nepomůže, protože to lze provést pouze na úkor jiných misí Ariane 6, které by tím pádem potkaly dlouhé odklady. SpaceX je rozhodně nejrozumnější alternativa, protože jde o osvědčenou, spolehlivou a zároveň levnou raketu. Otázka ale je, zda bude přesun evropských družic na americkou raketu schůdný z politického hlediska. Sám jsem zvědavý, jak se nakonec celá situace vyvrbí.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
“Děkujeme SpaceX za jejich podporu, která odráží naši společnou vizi neomezeného potenciálu vesmíru,” uvedl generální ředitel One Webu Neil Masterson v prohlášení.
Vyjednávání se SpaceX trvalo pouhých 72 hodin, řekl Masterson Aviation Week na okraj konference.
Starty One Web na palubě raket SpaceX Falcon 9 se uskuteční z Floridy pomocí polárního startovacího koridoru SpaceX, který byl po 50leté přestávce znovu otevřen v roce 2020. One Web plánuje upravit satelitní dávkovač raket Sojuz, postavený společností RUAG Space pro Falcon 9, uvedl průmyslový zdroj pro Aviation Week.
Airbus, výrobní partner OneWebu studuje, jak pokud vůbec nějak lze upravit užitečné zatížení a využít tak větší nosnosti Falconu 9. Raketa vynese na LEO až 22 800 kg, což je zhruba trojnásobek toho, co dokáže vynést Sojuz 2.1b. Polární dráha letu z Floridy, stejně jako preference společnosti SpaceX znovupoužití prvního stupně k opětovnému letu, sníží nosnost Falconu pro OneWeb. Upravený satelitní dávkovač bude také klíčovým faktorem v tom, kolik satelitů One Web poletí na Falconu 9.
One Web vypouštěl dávky 34 nebo 36 satelitů na raketách Sojuz létajících z Bajkonuru, kosmodromu Evropské kosmické agentury (ESA) ve Francouzské Guyaně a kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Satelity váží asi 150 kg.
Tak teď už jen čekám, kdy začne ULA kupovat Merliny. 😀
Keby sa vojna zacala v 2014 a teda by rusom nestacil len krym, tak by v podstate ziadna alternativa dodrzania terminov vynesenia nakladov ani nebola. Vsetci by museli cakat so zalozenymi rukami. Vtedajsie firmy ani jedna nemala schopnost pridavat akekolvek starty.
Ukazuje sa dalsia velka vyhoda znovupouzitelnosti, a spacex zjavne tento a buduci rok bude mat rekordne pocty startov a o trochu viac penazi na vyvoj SS.
Ale zaroven mi vadi ze spacex nema konkurenciu. Bezos stale nic, a ktovie kedy zacne, cinania uz nieco testuju, ale zase cina v dlhodobom horizonte moze byt rovnaky problem ako rusko.
Europa nieco zvazuje, ale realne ktovie kedy.
Na druhej strane tento konflikt dokope aj europu k cinom, mozno dokonca vyvoji vlastnej pilotovanej lode.
EU bude trpet nedostatkem energií. A na vítr raketa nepoletí.
Čína bude prohánět amíky.
Bezos je parodie na kosmonautiku.
To jedine za predpokladu, ze se ten konflikt nerozsiri a nenastane jaderna apokalypsa a konec civilizace nebo dokonce lidstva …
může bouchnout yellowstone a vše bude jinak. Možností je spousta.
SpaceX konkurenci má, ale ta je nejmíň 5 let pozadu, spíš víc. Nejvíc se zatím snaží Rocket Lab, doufám že jejich Neutron brzo dotáhnou do praxe. Čína a Indie mají největší potenciál vyvinout podobné, znovupoužitelné rakety. Narozdíl od Tesly, kde je nejtěžší okopírovat software a trénovací data z terénu, tak raketa se kterou se dá přistát je relativně jednoduchá.
Papierovu konkurenciu neratam, kto uspeje a dosiahne aspon to co falcon sa tazko teraz da odhadnut, teoreticky ma najblizsie bezos(ma motory, fabriku, startovaciu rampu, nejake tie skusenosti s pristavanim), a este cina uz skusala na nejakej rakete minimalne rostove kormidla, a samozrejme cina dost taji, takze tazko povedat ako na tom realne su. Rocket lab vyzeraju nadejne, ale ktovie ci budu mat dost penazi na vyvoj, a ako im pojde.
A netreba zabudat ze spacex bude mat v tom case vysoko pravedpodobne zalietanu sh a ss, a zase bude konkurencia poriadne pozadu.