Falcon 9 už za pár dnů vynese několik desítek satelitů pro Starlink, letos proběhne až 7 takových startů

V posledních několika měsících se v tichosti připravoval první start Falconu 9, u kterého je primárním zákazníkem přímo SpaceX (nepočítáme-li testovací lety). Společnost totiž konečně rozjíždí projekt Starlink – obří satelitní konstelaci tvořenou téměř 12 000 družicemi, které budou poskytovat internetové připojení kdekoli na světě. SpaceX už dlouho plánovalo začít vynášet satelity pro tuto konstelaci během roku 2019, a to se podařilo – první várka satelitů pro Starlink bude vynesena možná už v půlce května na raketě Falcon 9 startující z Mysu Canaveral.

Start mise Starlink-1 (neoficiální název) byl původně plánován na začátek května, ale důsledkem odkladů předcházející mise CRS-17 startující ze stejné rampy, došlo k přesunu na nový termín 16. května mezi 04:30 a 06:00 SELČ. První stupeň Falconu 9 bude již použitý, ale vládnou nejasnosti ohledně toho, o který konkrétní stupeň půjde. Původně se mělo za to, že na této misi poletí B1048.4, pro který by to byl již čtvrtý start. Nyní se však objevila informace, že možná bude nakonec použit B1049.3, který naposledy letěl v lednu 2019 na misi Iridium-8. Stupeň bude přistávat na mořské plošině Of Course I Still Love You vzdálené 621 km od rampy.

Umístění plošiny indikuje, že celková hmotnost vynášeného nákladu bude velmi vysoká. Satelity totiž budou vyneseny jen na nízkou orbitu ve výšce 430 km, což by při běžné hmotnosti umožňovalo přistání prvního stupně rakety zpět na pevnině. Podle prezidentky SpaceX Gwynne Shotwell raketa při misi Starlink-1 vynese „několik tuctů satelitů“. Navíc se šušká o tom, že celkový počet je velmi vysoký a lidé z něj budou překvapení. To by znamenalo vysokou hmotnost a vysvětlovalo by to, proč bude první stupeň přistávat na mořské plošině bez provedení zpětného zážehu.

Satelity na první misi pro Starlink jsou podle Gwynne Shotwell spíše testovací a zatím nebudou vzájemně propojeny. Z dřívějška víme, že SpaceX plánuje vyrobit maximálně 75 satelitů tohoto zjednodušeného typu a budoucí generace už budou pokročilejší a budou vzájemně propojeny pomocí laserů. SpaceX už například vyvinulo nový typ satelitu, který je navržen tak, aby po deorbitaci vždy kompletně shořel. První generace satelitů zatím obsahuje některé komponenty, které mohou přečkat průlet atmosférou a dopadnout na zemský povrch. Gwynne Shotwell dodala, že v závislosti na tom, jak dobře bude fungovat první vynesená várka satelitů, letos proběhne možná až 6 dalších misí pro Starlink. Teprve během nich budou vyneseny satelity určené pro ostrý provoz sítě.

Teoreticky je také možné, že uvidíme historicky první misi s již použitými aerodynamickými kryty. Když totiž byly zachráněny kryty z dubnové mise Arabsat 6A, Elon Musk oznámil, že nejspíš budou použity znovu na letošní misi pro Starlink. Nevíme však, jestli myslel hned tu první misi nebo některou z těch šesti dalších. Nicméně i když budou kryty nové, SpaceX se je pravděpodobně opět pokusí zachránit. Loď Mr. Steven sice od únorové nehody stále není vybavena sítí pro jejich zachycení, ale může kryty alespoň vylovit z vody. Jejich znovupoužití pak možná usnadňují úpravy designu krytu, nad kterými jsem před časem spekuloval.

Gwynne Shotwell se také vyjádřila k počtu startů, které SpaceX letos plánuje provést:

V roce 2017 jsme provedli 18 startů a v roce 2018 dokonce 21. Letos bychom mohli provést 18–21 startů v závislosti na připravenosti zákazníků. Na příští rok máme nasmlouvaných 16–20 misí. Za poslední rok jsme uzavřeli smlouvy na 22 startů, takže stále vidíme slušný zájem o naše služby. Mise pro Starlink by byly navíc.

Tato čísla jsou poněkud zvláštní, jelikož náhlednutí do seznamu plánovaných startů ukazuje, že pokud nebudeme počítat mise Starlink a únikový test Crew Dragonu, SpaceX může letos provést maximálně 14 startů. Zdá se nepravděpodobné, že by firma měla nasmlouvaných dalších 7 misí, o kterých se zatím veřejně neví, nebo že by některé starty plánované na rok 2020 stihly ještě letos. Nicméně SpaceX evidentně plánuje provádět každý rok kolem 20 startů pro platící zákazníky (více zakázek momentálně trh neumožňuje) a k tomu ještě navíc několik vlastních startů pro Starlink.

Dá se předpokládat, že celkový počet startů se bude každý rok zvyšovat, neboť firma potřebuje vynést satelity Starlink co nejdříve, aby mohla službu spustit alespoň v omezené míře a začít generovat zisky. SpaceX tedy pravděpodobně bude usilovat o co největší optimalizaci předstartovních příprav a celého procesu opakovaného použití prvních stupňů. Všechny klíčové prvky pro rychlou startovní kadenci už má firma k dispozici:

• Raketová varianta Block 5 měla premiéru už před rokem a byla navržena právě pro rychlou znovupoužtelnost. SpaceX sice zatím nedemonstrovalo schopnost provést dva starty jednoho stupně během krátké doby (rekord 71 dnů stále drží raketa ve starší variantě Block 4), ale mise Starlink pro to budou představovat ideální příležitost. SpaceX totiž nemusí brát ohled na zákazníka, který obvykle má nižší toleranci vůči riziku.
• U aktuální mise CRS-17 konečně došlo k dlouho slibovanému sklopení nohou zachráněného prvního stupně po jeho návratu do přístavu. Pokud nešlo jen o další test, nohy se už nebudou muset zdlouhavě odmontovávat a později zase instalovat, což SpaceX ušetří desítky hodin až několik dnů.
• Obě floridské rampy SpaceX navíc byly navrženy tak, aby nevyžadovaly zdlouhavé opravy mezi jednotlivými starty. Aktuální rekord v době mezi dvěma starty ze stejné rampy je 12 dnů, ale reálně dosažitelná doba je ještě kratší. Například už v roce 2017 mohla mise Intelsat 35e proběhnout už 9 dnů po misi BulgariaSat-1, avšak odpočet byl pár vteřin před startem přerušen kvůli chybě nesouvisející s rampou. Mimochodem, pokud vydrží aktuální termín startu, Starlink-1 pokoří aktuální rekord o pár hodin.
• SpaceX navíc může u misí pro Starlink ušetřit další čas tím, že bude provádět statický zážeh rovnou s integrovaným nákladem, případně může statický zážeh časem úplně přestat dělat. Jeho funkci pak může v podstatě převzít ostrý start.

Zdroj: Space News