SpaceX provedlo celkem 11 orbitálních startů Falconu 9 během posledních dvou měsíců a tento týden jsme dokonce měli možnost vidět tři starty během tří dnů. Vysoké tempo hodlá firma držet i ve zbytku roku, jelikož chce startovat v průměru jednou týdně. Připravuje na to svou flotilu stupňů a také potřebné technické zázemí. Dlouhá šňůra úspěšných misí navíc nejspíš znamená, že Falcon 9 je momentálně nejspolehlivější aktivní raketou.
Loni v prosinci a teď znovu na začátku února SpaceX ukázalo, že zvládá provést tři starty různých Falconů 9 v rozmezí pouhých tří dnů. To je možné díky tomu, že firma provozuje tři samostatné startovní rampy, a tak když na každé z nich připraví jednu raketu, lze provést tři mise v krátkém sledu. Avšak příprava rampy na následující start však zabere přibližně týden (u starší kalifornské rampy SLC-4E nejspíš ještě déle), a tak nelze říct, že by SpaceX mohlo trvale startovat každý den. Zároveň by mě zajímalo, jaká je minimální doba mezi dvěma starty SpaceX z různých ramp. Současný rekord je pouhých 15 hodin mezi startem z Kalifornie a následující misí z Floridy. O kolik je možné tuto prodlevu zkrátit? Aktuálně to chvíli vypadalo, že SpaceX plánovalo provést dva starty v rozmezí 4 hodin, ale z toho nakonec sešlo. Otázkou je, jestli něco takového vůbec bylo technicky možné.
Elon Musk aktuálně uvedl, že SpaceX se letos bude snažit provádět v průměru jeden start týdně, takže možná uvidíme přibližně 50 startů raket Falcon. Toto tempo je rozhodně možné, protože v posledních dvou měsících SpaceX zvládlo jeden start v průměru každých 6–7 dnů. K celkovému počtu startů bude navíc potřeba přičíst také pár orbitálních startů Starship, kterých bychom se snad mohli v tomto roce dočkat.
Na druhou stranu je nutno poukázat na to, že SpaceX mělo ambiciózní plány ohledně startovní kadence v podstatě každý rok a zatím nikdy se je nepodařilo ani zdaleka naplnit. Elon Musk na konci roku 2020 uvedl, že SpaceX bude muset kvůli zvýšení frekvence startů zavést spoustu vylepšení, aby bylo možné dosáhnout cíle 48 startů ročně. Firma tehdy provedla rozsáhlé posouzení rampy, pohonu, konstrukce, avioniky, kosmodromu a regulačních omezení. Přesné podrobnosti neznáme, ale zdá se, že snahy přinesly ovoce, protože SpaceX hned v prvním pololetí roku 2021 provedlo 20 startů, což představovalo schopnost odbavit 40 misí ročně. Nakonec se loni stihlo „jen“ 31 startů místo oněch 48, ale i tak to byl nový rekord. Slabší druhé pololetí však bylo způsobeno zdržením nové generace družic Starlink vybavené lasery, což mělo za následek 2měsíční pauzu bez jediného startu. Podstatné tedy je, že příčinou nebyly nedostatky na straně infrastruktury či logistické problémy, které by bránily udržení vysoké kadence startů.
SpaceX tedy má skvěle našlápnuto do nového roku a pokud nedojde k nějaké nehodě nebo například problémům s rychlostí výroby družic Starlink, letos bychom mohli vidět opravdu hodně misí. Vysoká frekvence startů v posledních letech navíc vedla k tomu, že Falcon 9 se podle některých zdrojů stal raketou s historicky nejdelší šňůrou úspěšných startů v řadě. Od poslední nehody Amos-6 v září 2016 totiž SpaceX provedlo už 112 úspěšných startů Falconu 9, čímž byl údajně překonán ruský Sojuz-U, který měl stejně úspěšnou sérii v 90. letech minulého století. U některých misí Sojuzu se ale vedou debaty ohledně toho, zda by měly být považovány za úspěšné, či nikoli. Stejně tak se liší názory na to, zda lze brát všechny rakety odvozené od R7, kam patří i Sojuz, jako jeden typ. V takovém případě by totiž ta nejdelší série úspěchů byla jiná. Můžete se k tomu vyjádřit v komentářích. Každopádně pokud budeme brát Falcon 9 v1.2 jako samostatný typ, jde v současnosti o nejspolehlivější aktivní raketu (i při započítání nehody Amos-6).
SpaceX má momentálně k dispozici flotilu 17 prvních stupňů raket Falcon 9 a Falcon Heavy, které může střídat podle potřeb svého ambiciózního harmonogramu startů. Firma už v minulosti demonstrovala schopnost provést dva starty téhož stupně během 27 dnů a letos by tento rekord mohl být opět pokořen. Aktuálně byl navíc po velmi dlouhé době spatřen stupeň B1053, který nejspíš bude brzy překonfigurován z bočního stupně Falconu Heavy na klasický Falcon 9. Stejným způsobem byl do aktivní flotily nedávno vrácen stupeň B1052, který mimochodem před pár dny znovu odstartoval na misi CSG-2. Obě tyto rakety původně letěly v roce 2019 na dvou misích Falconu Heavy jako boční stupně a pak strávily přes dva roky ve skladu.
Rostoucí flotila stupňů ale také vyžadují pořádné technické zázemí pro jejich skladování a repasování mezi starty. Primárním střediskem pro tyto aktivity je relativně nové zařízení SpaceX na Roberts Road v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Současná hala ale zřejmě firmě přestává stačit, a tak aktuálně budovu rozšiřuje o nové prostory. Hned vedle je přitom zřejmě připravován velký pozemek pro účely související se Starship. Zveřejněné územní plány a aktuální letecké snímky naznačují, že zde vzniká nový montážní areál podobný tomu ve Starbase. K vidění už jsou například betonové plochy, na kterých budou zřejmě předpřipravovány segmenty pro integrační věž před jejich odvozem do nedalekého komplexu LC-39A. Tam už několik týdnů probíhá stavba nové orbitální rampy pro Starship. Betonové plochy jsou podezřele podobné těm, které známe ze Starbase (Boca Chica).
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…
Noland Arbaugh je prvním uživatelem implantátu Neuralinku a používá ho už tři čtvrtě roku. Při…
Zobrazit komentáře
No ta cetnost se zda, ze se tentokrat SpaceX vymstila, pisou na Teslarati , ze 40 ze 49 Starlink satelitu ze 3.2. zase spadne diky vlivu geomagneticke boure...
To není kvůli četnosti. To je kvůli ohleduplnosti.
To není o defenzivně, to je o tom, že tam narvete maximum možného a zbytek vytáhnete nahoru pomocí iontového motoru. Ano, mohli tam naložit o pár kousků více a dostat se výše, ale to je vždycky něco za něco. Risk je zisk a nebo taky ne.
Palivo na satelitu je daleko cennější (satelity déle vydrží), než ty 1-2 satelity, které by ty 2-3 s zážehu druhého stupně stály.
Co se týče Amosu-6, podle mě je hodně diskutabilní, jestli to počítat jako selhání. Šlo pouze o test, bohužel byl k raketě už připojen náklad. Zase na druhou stranu, ta raketa prostě selhala
Selhání mise jednoznačně ano, selhání rakety také ano, neúspěšný start za mě ne.
Naštěstí je to dávná historie a za pár let bude každému jedno, jestli jich bylo 500 úspěšných v řadě bez Amos-6 nebo "jen" 493 až poté.
K té šňůře 112 úspěšných misí Sojuzu vyjádření z arstechnica:
Takže buď nepočítat ani nehodu Amos-6 při testování a pak je to 119 : 112 a nebo počítat obojí jako selhání mise a potom je to 112 : 100.
Jon Edwards (VP pro F9 ve Space X):
@SciGuySpace
We always count AMOS-6 at SpaceX. That was 100% a mission failure.
https://twitter.com/edwards345/status/1489073789342081025
Jak je to s repasem stupňů? Pořád platí, že po deseti startech přijde generálka? Byl B1051 před svým prosincovým startem č.11 na takové opravě?
Podľa mňa vždy prvý stupeň s najvyšším počtom letov ide na hlbšiu kontrolu kde sa posudzuje čo treba vymeniť a čo nie. Pokiaľ viem repasované hlbšie sú najmä motory, ktoré často aj odmontujú a čistia ich keď už to je potrebné.
Ano. Je to taky o sledování toho, co odchází nebo odejde. Viz nedávno nečekaně ony manžety kolem motorů.
Podle mě to takhle u Falconů neprobíhá a nikdy probíhat nebude. Myslím, že prostě dělají menší opravy po každém startu a když se ukáže, že je kvůli něčemu nutné udělat větší zásah, tak ho prostě udělají rovnou. To s tou větší generálkou po X startech podle mě uvidíme až někdy v budoucnu, když se Starship dostane do rutinního provozu.