Existence továren Gigafactory 1 v Nevadě a čínské Gigafactory 3 jsou veřejnosti poměrně dobře známé a obě stavby se též těší velkému zájmu médií. Oproti tomu se člověk o továrně Gigafactory 2 nacházející se v americkém městě Buffalo dočte jen zřídka. To má dva hlavní důvody. Tesla jednak není v případě této továrny příliš sdílná, zatím zde totiž výroba probíhá jen v malém množství, a jednak v Gigafactory 2 nedochází k výrobě komponentů potřebných pro montáž elektromobilů. Ve spolupráci s japonskou firmou Panasonic zde totiž probíhá převážně výroba fotovoltaických článků pro solární panely.
Oblast poblíž řeky Buffalo, kde nyní stojí Gigafactory 2, byla do roku 1984 vlastněná ocelářskými firmami Republic Steel a Donner Hanna Coke. Po odchodu firem z této oblasti zůstal na místě pouze brownfield, načež v roce 2013 oznámil Andrew Cuomo, guvernér státu New York, miliardovou investiční pobídku ve snaze nalákat do oblasti firmy zabývající se obnovitelnou energií a věcmi s ní souvisejícími. Pobídku v hodnotě 225 milionů dolarů měla na stavbu továrny na výrobu solárních panelů dostat společnost Silevo, tu ale ještě před začátkem stavby za 200 milionů dolarů odkoupila firma SolarCity. Tato společnost, kterou založili Lyndon a Peter Rive, bratranci Elona Muska, následně značně rozšířila plány na stavbu továrny. Místo původní stavby poskytující 500 pracovních míst se rozhodla postavit továrnu zabírající plochu přibližně 100 tisíc metrů čtverečních s potenciálním množstvím zaměstnanců dosahujícím 3 až 5 tisíc lidí. V návaznosti na tato oznámení byla investiční pobídka pro SolarCity zvýšena na 750 milionů dolarů.
Výstavba továrny začala v září roku 2014 a skončila o dva roky později. V té době také Tesla dokončila akvizici společnosti SolarCity, kterou odkoupila za 2,6 miliardy dolarů, díky čemuž pod sebe získala také továrnu Gigafactory 2. Tu původně pojmenovala pouze jako Gigafactory, ale po dokončení továrny Gigafactory 1 dostala ta v Buffalu za své jméno číslovku 2. Stejně jako v nevadské továrně, i v Gigafactory 2 Tesla úzce spolupracuje s Panasonicem. Ten zaměstnává přibližně polovinu ze 750 současných zaměstnanců továrny. Do dubna roku 2020 by v továrně dle Tesly mělo pracovat 1460 lidí, což je závazek, který musí automobilka s Panasonicem splnit, aby dodržela podmínky uzavřené při udělení investiční pobídky. Dle těchto podmínek nemusí všichni zaměstnanci pracovat přímo v továrně, ale mohou svou práci vykonávat také jinde ve městě Buffalo. Plného počtu 5 tisíc zaměstnanců pak musí firmy dosáhnout do deseti let od spuštění továrny, tedy do roku 2026. V případě nedodržení podmínek hrozí společnostem milionové pokuty.
Po dokončení stavby v roce 2016 začaly Tesla a Panasonic instalovat do továrny potřebné vybavení. Japonská společnost v továrně provádí vývoj a výrobu fotovoltaických článků, které si Tesla následně odkupuje a montuje je do svých solárních produktů. Ty Tesla dělí na dva druhy; solární panely a solární tašky. Co se týče tradičnějších solárních panelů, Tesla produkuje vlastní tenký design. Cenu panelů koncem roku 2018 snížila o 10–20 % díky optimalizacím ve výrobě a také změně prodejní strategie, která už nespoléhá na podomní prodej nebo drahá partnerství (například s obchodním řetězcem Home Depot) a místo toho využívá existujících prodejen Tesly.
Druhý zmiňovaný výrobek má do budoucna velký potenciál, jedná se vlastně o solární panely vypadající jako jednotlivé střešní tašky. Díky tomu je možné generovat energii ze slunečního záření, aniž by přitom vzhled domu kazily klasické solární panely. Tato technologie představená koncem roku 2016 má ale i své nevýhody. Kromě vyšší ceny jsou také střešní tašky nejspíš mnohem náročnější na výrobu. Svědčí o tom fakt, že Tesla je zatím během posledních dvou let instalovala jen na pár domů (mimo jiné také sídlo Elona Muska). Svůj vliv na nízkou produkci měly ale také problémy spojené s výrobou sedanu Tesla Model 3, které musela automobilka urgentně řešit. Solární tašky a Gigafactory 2 tak byly dočasně odsunuty na vedlejší kolej a Tesla se věnovala především své hlavní oblasti činnosti.
Dle předchozích vyjádření Elona Muska ale bude rok 2019 „rokem střešních solárních tašek“. Výroba by se tak konečně měla rozjet na plné obrátky, k čemuž má pomoci i nedávno představená třetí verze solárních tašek. Ta by měla právě přinést usnadnění výroby a možná i snížení výrobních nákladů. Produkce každopádně zatím vázne a z toho důvodu Panasonic většinu fotovoltaických článků prodává jiným, převážně zahraničním, firmám.
Z důvodu neustálých odkladů produkce solárních tašek se Tesla nedávno rozhodla do Gigafactory 2 přesunout část výroby některých svých dalších energetických produktů (bateriová úložiště Powerwall a Powerpack) a také poměrně nové nabíjecí stanice Supercharger V3. V případě energetických výrobků není úplně jasné, zda se v Buffalu vyrábí kompletní produkty nebo zda jde pouze o nějaké komponenty. Přesunutí výroby do Gigafactory 2 každopádně alespoň částečně zaplní momentálně málo využívanou část továrny a zároveň Tesle ušetří nějaké místo v Gigafactory 1. Cílem je v Gigafactory dosáhnout roční produkce solárních článků o výkonu 2 GW, ale není jasné, kolik článků se tu v současnosti reálně vyrábí.
Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…
Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…
V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…
Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…
Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…
NASA před časem udělila SpaceX kontrakt na vývoj USDV (U.S. Deorbit Vehicle), což je upravená…