Elon Musk v přeloženém videu vysvětluje, čím se raketový motor Raptor 2 liší od svého předchůdce

Srovnání Raptoru první generace (vlevo) s novým Raptorem 2. (Zdroj: SpaceX)

Everyday Astronaut před časem vydal finální část dlouhého rozhovoru s Elonem Muskem. Rozhovor se uskutečnil ve Starbase, kde SpaceX vyvíjí a vyrábí Starship a Super Heavy. Loni v létě proběhl podobný rozhovor, který jsme pro vás tehdy také přeložili do češtiny.

V první části rozhovoru jste mohli vidět montážní areál ve Starbase, v druhé části jste navštívili vrcholek integrační věže na orbitální rampě a třetí část se věnovala motoru Merlin. Dnešní čtvrtý díl je už poslední a Elon Musk vám v něm podrobně představí raketový motor Raptor 2, který pohání Starship i Super Heavy. Dozvíte se, jak motor funguje a jaká obsahuje vylepšení oproti první generaci Raptoru.

Další informace o Raptoru 2 najdete také v našem nedávném článku.

Překlad do češtiny je práce na spoustu hodin, takže pokud jsou titulky pro vás přínosné, zvažte prosím finanční podporu redakce, jejíž členové pracují na ElonX ve svém volném čase. Zároveň hledáme další překladatele a redaktory, tak se ozvěte, pokud máte zájem přiložit ruku k dílu. 🙂


Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

14 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin

Na tenhle překlad jsem dlouho čekal, je mi jasné ze to je na dyl. Plno technických informaci
dekuji 😊

Vladimír Todt

Na Timovy je v detailech občas při debatě s EM vidět, že nemá vyšší a možná ani středoškolské důkladnější technicko-přírodní (fyzika apod.) vzdělání a musel se to sám doškolit samodoma. Ono je to ostatně vidět občas i na překladu., viz i zde příklad ke kevitaci, debata kolem vstřikovačů apod. Ale celkově to lidem přehled dává.

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Vladimír Todt
Invc

Ano je to trochu vidět… v tom co říká a na co se ptá (a jak to pak vysvětluje). Tim je nejlepší v tom, že umí EM rozmluvit 🙂 (možná i částečně tím, že občas “míjí” pointu a EM má chuť ho opravit). Ale hlavně oceňuju, že ten rozhovor vydá celý (není to schované za nějakým novinářským “převyprávěním”) – protože ty podstatné informace (i mezi řádky) jsou v tom co říká EM (a jak moc to Tim pochopil / nepochopil je vlastně jedno).

Pokud jde o překlad za mě – lepší práce než jsem čekal.

Ano:

  • “cavitation” je jak píše Aleš kavitace (i když “dutiny” per se v tom v podstatě roli hrají).
  • Ullage gas přeložený jako “zbytkový plyn” – v kontextu toho, o čem mluví, je trochu zavádějící – ale popravdě nejsem si jistý, jestli pro to máme v češtině nějaký výraz
  • asi bych se ošíval u “swirl injectoru” jako “odstředivý” – (zvláště, když tam v zápětí poměrně do detailů popisuje, jak to pracuje) – takže bych asi volil označení “vířivý”
  • pro “wake” máme speciální výraz: “úplav” (a má jiný význam než “vlna”)
  • pár “neterminologických” věcí, které trochu zamlžují pointu toho, o čem se baví …

Ale popravdě myslím, že většina lidí ty rozdíly stejně nedocení 🙂

Pro přehled je to více než dobré a přidávám se k “díky za to, a dobrá práce”.

Petr Melechin

S tím odstředivým vstřikovačem by to snad mělo být správně. Když jsem to kdysi překládal poprvé, dal jsem “vírový” a někdo mě opravoval, že správně je odstředivý. Tento typ je zmíněn i na Wikipedii, ale těžko říct, jestli je to opravdu správně.

Ondra

Pokud bych to připodobnil k leteckým motorům, tak tam je swirler a deswrirler použito k rozvíření nebo naopak stabilitaci proudu vzduchu/kapaliny a to statickým způsobem (např. lopatkový rozvaděč apod.) – např. pro stabilizaci proudu stlačeného vzduchu do spalovací komory.
Česká norma Leteckého názvosloví ČSN 31 0001 potom v kapitole E. Příslušenství letadlových motorů výslovně uvádí “odstředivá tryska (nesprávně palivová vířivá tryska)” jako tryska, “u níž se tangenciálním vstupem do vírové komůrky dosahuje rotačního pohybu vstřikovaného paliva”. Pro zajímavost tímto systémem dle normy vzniká “rozstřikový nebo palivový kužel – kužel vytvořený rozprášeným palivem vystupujícím z trysky”.

Tudíž “odstředivý” je zde použito naprosto správně.

Petr Melechin

Díky za vyčerpávající doplnění. 🙂

Invc

🙂 Díky, ale stejně se mi to označení nelíbí.

“Swirler – je použito k *rozvíření* proudu vzduchu / kapaliny” ….ale swirl injector je odstředivý 🙂 … ale vážně:

Angličtina pro pojmenování zvolila to, co se děje *uvnitř i venku* injektoru (vír, vírová komůrka, víření za injektorem), česká terminologie zvolila trochu jiné pojmenování pro to, co se děje “na výstupu” (rozptýlení odstředivou silou). Pro to, co popisuje norma pro letecké motory (rozptýlení **kapalného** paliva odstředivou silou na výstupu ze vstřikovače právě do toho palivového kužele) – je označení “odstředivá tryska” i pro mě naprosto přiléhavé, a proti tomu ani popel.

Jenže zatímco v angličtině swirl funguje i na to, co se děje tady (míchání plynného metanu s plynným kyslíkem vířením), tak ta oficiální česká terminologie (odstředivá) už mi na to tolik nesedí – (k většině promísení -90%- dojde ve víru před opuštěním injektoru – a ten vír se tvoří právě kvůli tomu mísení vevnitř) a význam případné odstředivé síly na výstupu z injektoru je v tomto případě podružný (a pravděpodobně bude malý – na výstupu injektoru je extrémně vysokotlaký plyn vpuštěný do prostředí, které je přes to neskutečné peklo, stále prostředím s nižším tlakem)…

Ale konec termitologie – klidně překousnu “odstředivý” (a interně stejně používám swirl).

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Invc
Invc

Neříkám, že to není správně (proto se jen ošívám) … možná sme se o tom kdysi tady i bavili – spíš mi tady v tom kontextu ta obecně “zavedená” terminologie trochu no … nepřijde tak přiléhavá, jak by mohla.

Prostě podle toho, jak to EM ve videu popisuje blíže (a člověk si uvědomí, že je to plyn/plyn):
“Trubička ve které proudí kyslík, do které se ze strany (kanálky/otvory skrz stěnu) *zvenčí dovniř* tlačí metan – ne přímo do osy trubičky, ale částečně šikmo podél stěny – takže se proudění dál pod (ve směru proudění kyslíku roztočí do víru (swirl) a tím promíchá. Výsledkem toho (jak tam EM říká) je smísení cca 90% předtím než se vpustí (vstříkne) do komory…

Až po sem … nemá ta odstředivá síla (setrvačnost) nějakou moc význačnou funkci, abych podle ní tomu chtěl dávat název … narozdíl od toho “víru”. A při samotném vstřiku do komory, sice nějaký význam má, ale u toho plynu žádná sláva 🙂

Proto mi přijde v tomto případě označení vířivý – jako přiléhavější. (Ale je to možná jen můj pocit, který by nebyl dostatečný ani jako záminka pro speciální vojenskou operaci).

Vladimír Todt

Zapomněl jsem dodat. Je škoda, že s EM podobně nedělá interview spíše “Smarter Every Day” (jméno si teď nevzpomenu). Ten mi v technice sedí více.

Stehno

Ten se ovšem věnuje víc a víc click-baitům. Toho se EA úspěšně vyvarovává.

Vladimír Todt

Sledoval jsme ho tak 2 roky zpět, teď jsme na jeho videa dlouho nekoukal.

Aleš K.

Díky za překlad. Jednoznačně nejlepší část z této čtyř-serie.
Jen dodávám, že ,,bublinami,, myslel kavitaci (tuším ze to EM řekl). Je to problém, se kterým se můžete setkat i mimo raketové prostředí.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kavitace

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Aleš K.
PetrV

Děkuji. Zaujalo mne. Hlavní chybou inženýrů je, že optimalizují díly co nemusí existovat.

Igor Skrutek

Ďakujeme za preklad 🙂