Aktuality

Elon Musk straší bankrotem SpaceX kvůli problémům s výrobou motorů Raptor. Jak je to doopravdy?

Elon Musk na konci listopadu rozeslal email zaměstnancům SpaceX, ve kterém bil na poplach ohledně problémů ve výrobě raketových motorů Raptor. Situace je prý natolik vážná, že pokud rychle nedojde k nápravě, firmě hrozí bankrot. Uniklý email okamžitě vyvolal velké emoce u fanoušků i kritiků SpaceX a Elona Muska. Od jeho zveřejnění už ale uplynul nějaký čas, prach se stihl usadit a ukazuje se, že situace nakonec možná není až tak kritická, jak Elon naznačoval. V čem je tedy přesně problém a co bylo účelem tohoto poplašného emailu?

Elon Musk před testovacím zážehem Raptoru v únoru 2019 (Foto: Elon Musk)

Jako první o emailu informoval web Space Explored 29. listopadu a jiné zdroje rychle potvrdily jeho pravost. Původní text celého emailu najdete například na The Verge, já zde přikládám český překlad, ať si každý z vás může udělat vlastní názor. Následně si email rozebereme podrobněji.

Krize výroby Raptorů je bohužel mnohem horší, než se zdálo před několika týdny. Po odchodu předchozího managementu jsme objevili mnohem závažnější problémy, než jsme očekávali. To nelze nijak zlehčovat.

Tento víkend jsem si chtěl vzít volno, což by byl můj první volný víkend po dlouhé době, ale místo toho budu celou noc a celý víkend na výrobní lince pro Raptory.

Pokud nemáte kritické rodinné záležitosti nebo pokud se nemůžete fyzicky vrátit do Hawthorne, potřebujeme všechny v továrně, abychom se mohli dostat ze situace, která je upřímně katastrofická.

Pokud se nám nepodaří vyrobit dostatek spolehlivých Raptorů, pro SpaceX to znamená, že nemůžeme létat se Starship, což potažmo znamená, že nemůžeme vynést Starlink V2 (Falcon nemá pro satelity V2 potřebný prostor ani nosnost). Satelity V1 jsou samy o sobě finančně slabé, zatímco V2 jsou silné.

Kromě toho usilujeme o navýšení výroby terminálů na několik milionů kusů ročně, což si vyžádá obrovský kapitál (za předpokladu, že družice V2 budou na oběžné dráze, aby pokryly poptávku po potřebné přenosové kapacitě). Jinak budou tyto terminály k ničemu.

Znamená to, že nám hrozí skutečný bankrot, pokud se nám nepodaří v příštím roce dosáhnout frekvence letů Starship alespoň jednou za dva týdny.

Díky,
Elon

Zpráva na první pohled působí docela děsivě, ale je potřeba se zamyslet nad jejím kontextem. Elon Musk email poslal v pátek 26. listopadu, tedy den po Díkůvzdání, což je v USA velký svátek. Lidé jej obvykle tráví se svými rodinami, dopřávají si prodloužený víkend, berou si volno apod. Není tajemstvím, že Musk je tak trochu otrokář a rozhodně se nespokojí s tím, když jeho zaměstnanci budou pracovat tradičních 40 hodin týdně. Primárním účelem emailu tedy bylo namotivovat zaměstnance k rychlému návratu do práce po svátku Díkůvzdání, ideálně hned během víkendu, který jistě řada pracovníků plánovala trávit doma s rodinou. Elon Musk tedy potřeboval tak trochu vykouzlit nějakou pořádnou krizi, která by ospravedlnila tuto jistě nepopulární výzvu. Zmínka o tom, že sám Musk zrušil svoje plánované volno kvůli řešení této krize, je už jen třešničkou na dortu. Zdroje uvnitř SpaceX potvrzují, že sami zaměstnanci email převážně vnímali jako něco, co je mělo motivovat k návratu do práce, a rozhodně si nemyslí, že by SpaceX bylo na pokraji bankrotu.

První vyrobený vakuový Raptor (vpravo) a srovnání velikosti s atmosférickou variantou (Foto: SpaceX)

To ale samozřejmě neznamená, že neexistují problémy s výrobou Raptorů, o kterých Musk v emailu mluví. Šéf SpaceX bohužel nezachází do detailů, ale nabízí se několik možností. SpaceX potřebuje vyrábět Raptory rychle, levně a spolehlivě. Tyto tři věci jsou vzájemně propojené a je extrémně obtížné dosáhnout vysoké rychlosti výroby, která je zároveň levná a kvalitní. Právě s tím SpaceX nejspíš aktuálně zápolí a Musk je nespokojen s celkovým pokrokem. To se projevilo nedávným vyhazovem šéfa týmu vývoje motorů, jenž možná před Elonem zatajoval problémy, které nyní vyplouvají na povrch.

Listopadový email lze interpretovat mnoha způsoby. Někteří ho berou jako potvrzení toho, že SpaceX je domeček z karet, který se brzy sesype, nebo že Raptor zcela nesplnil očekávání a je to nepoužitelný zmetek. Starship tudíž ještě dlouho nepoletí a Raptor je tak špatný, že Musk už radši plánuje úplně jiný motor. Každý, ať si věří, čemu chce, ale konkrétně Elon Musk na Twitteru potvrdil správnost následující interpretace od Everyday Astronauta, která je o dost méně dramatická: „Já to chápu tak, že ten problém s výrobou Raptorů znamená, že Starship, Starlink a další věci, které jsou závislé na Starship, představují obrovské investice. Takže dokud Starship nebude létat pravidelně, hrozí potenciální problémy s cash flow, přičemž výroba Raptorů představuje úzké hrdlo a tudíž největší riziko.“

Super Heavy B4 s 29 Raptory během přesunu na orbitální vypouštěcí stůl (Foto: Jack Beyer)

Jinými slovy, vývoj a testování Starship a budování megakonstelace Starlink spolkne miliardy dolarů. A aby se tato velká investice mohla začít splácet a nést ovoce, je potřeba, aby se Starship co nejdříve dostala do stavu, kdy bude schopná pravidelně vynášet náklady na oběžnou dráhu. Starty Starship totiž mají být výrazně levnější než současné Falcony, ale přitom umožní vynášet například násobně více družic Starlink najednou. Úspěch Starship tedy má potenciál přinést SpaceX velké dlouhodobé úspory. Pro každý orbitální start Starship je ale potřeba vyrobit přes 30 motorů Raptor, a tím se dostáváme k jádru pudla.

Start mise Starlink v1-28 (Foto: SpaceX)

Než může Starship začít levně vynášet stovky družic Starlink najednou, musí úspěšně projít několika testovacími lety. A momentálně to vypadá, že někdy na začátku příštího roku bude vše připraveno na první orbitální test Starship. Loď S20 už byla otestována v listopadu, zkoušky nosiče Super Heavy B4 jsou na spadnutí a orbitální rampa a související infrastruktura je téměř hotová. Elon Musk zároveň očekává, že úřad FAA na konci prosince rozhodne ve prospěch SpaceX a firmě udělí povolení k provádění těchto orbitálních testů ve Starbase. Musk přitom doufá, že příští rok by mohlo proběhnout až 12 testovacích letů. Jenže problém je v tom, že výroba Raptorů zdaleka nedosahuje takové rychlosti, jakou SpaceX potřebuje, aby vůbec mohlo tolik testů provést.

Statický zážeh všech motorů na Starship S20 (Foto: SpaceX)

Výroba a testování Raptoru se rozjela v lednu 2019 a Elon Musk už v květnu téhož roku mluvil o tom, že SpaceX se zaměřuje na zrychlení výroby Raptorů. Cílem tehdy bylo dosáhnout rychlosti jednoho dokončeného motoru každé tři dny během léta 2019. Toho se ale ani zdaleka nepodařilo dosáhnout. V listopadu 2019 pak Musk uvedl, že rychlosti jednoho dokončeného motoru denně bude dosaženo někdy během roku 2020. To se ale také nestihlo, neboť za prvních 16 měsíců výroby bylo dokončeno jen 26 Raptorů. V červnu 2020 SpaceX vyrobilo 30. Raptor, v srpnu 2020 se chystalo testování 40. exempláře a v říjnu 2020 byl vyroben 50. kus. V dubnu 2021 pak společnost SpaceX uvedla, že od ledna 2020 vyrobila a otestovala přes 60 Raptorů. To jsou necelé čtyři Raptory měsíčně. Elon Musk pak v květnu 2021 prozradil, že SpaceX se blíží rychlosti jednoho dokončeného Raptoru za každých 48 hodin. Zatím poslední oficiální informace ohledně výroby přisla v červenci 2021, kdy firma vyrobila 100. Raptor.

První zkušební zážeh motoru Raptor v plné velikosti v únoru 2019 (Foto: Elon Musk)

To znamená, že od dubna do července letošního roku SpaceX vyrobilo 40 Raptorů, což je v průměru přibližně jeden motor každé tři dny. Kolik Raptorů bylo vyrobeno v druhé polovině roku, nevíme, ale asi by to stejně nebylo úplně vypovídající. Aktuálně se totiž zavádí vylepšený Raptor 2 a zároveň zatím není hotová továrna v McGregoru, kde se bude tato nová generace motoru vyrábět ve velkém. Každopádně podstatné je, že navyšování výrobní kadence se prozatím nedařilo zdaleka tak rychle, jak si Musk představoval. Ale samozřejmě je potřeba si uvědomit, že i současná úroveň výroby Raptoru je úctyhodná a v oboru nemá obdoby. Nikdo jiný na světě nevyrábí tak výkonné a složité motory takovou rychlostí. Nejblíž je asi společnost Rocket Lab, která v roce 2020 plánovala vyrobit 200 motorů Rutherford pro své rakety Electron. Ale to je dost jednoduchý motor se skoro 100krát nižším tahem než Raptor a zlomkovou velikostí.

Továrna na výrobu Raptorů v McGregoru během stavby v listopadu 2021 (Zdroj: Gary Blair / NASA Spaceflight)

Na co ale vlastně SpaceX potřebuje hodně Raptorů, když jde o znovupoužitelný motor pro zcela znovupoužitelnou raketu? Problém je v tom, že každý z několika prvních orbitálních testů spolkne celkem 35 Raptorů, které navíc nebudou zachráněny. Minimálně u první mise totiž není vůbec v plánu přistání nosiče (29 Raptorů) ani lodi (6 Raptorů). U druhé mise už chce Elon Musk zkusit zachytit přistávající nosič Super Heavy B5 pomocí Mechazilly na rampě, ale bůh ví, jestli k pokusu opravdu dojde už při tomto startu nebo až později. Navíc sám Musk v minulosti přiznal, že je dost velká pravděpodobnost, že prvních několik pokusů o zachycení rakety skončí nezdarem. A chytání přistávajích lodí Starship nejspíš přijde ještě později, a to pouze za předpokladu, že SpaceX vůbec dokáže lodě dostávat z orbity v jednom kuse. To rozhodně není zaručené, jelikož funkčnost tepelného štítu, který má Starship ochránit při žhavém návratu do atmosféry, zatím nebyl otestován v praxi. To znamená, že minimálně do doby, než SpaceX dokáže zachraňovat aspoň nosiče Super Heavy, každý testovací start bude představovat ztrátu minimálně 35 Raptorů.

Starship při vstupu do atmosféry Marsu (Zdroj: SpaceX)

Prototypy Starship S20 a Super Heavy B4 mají všechny své Raptory už nějakou dobu nainstalované, ale pokud SpaceX dostatečně rychle nenavýší výrobní kadenci motorů, někdy v průběhu příštího roku by mohla nastat situace, kdy bude všechno připravené na další testovací let Starship, ale bude se muset čekat na dodání Raptorů. A nejspíš právě tomu se chce Elon Musk vyhnout, a proto v listopadovém emailu bije na poplach. Zdržení testovacích misí Starship kvůli Raptorům by totiž vedlo ke zdržení nasazení této nové rakety do skutečného provozu, což by mělo za následek odklad levných startů s družicemi Starlink, a tím pádem zbytečné náklady navíc.

Různé motory Raptor ve Starbase (Foto: Elon Musk)

Avšak Muskovo tvrzení, že druhou generaci družic Starlink není možné vynášet raketami Falcon, je nejspíš trochu přehnané. Ano, budoucí družice budou větší a těžší, takže jich Falcon 9 nebo Falcon Heavy unese méně, ale samozřejmě to možné je. Muskovi jde o to, že ve srovnání se Starship by byl tento způsob vynášení Starlinku výrazně méně ekonomický, a tak je potřeba, aby Starship byla zprovozněna co nejdříve.

Stejně tak zmínka o bankrotu je přitažená za vlasy, což sám Musk přiznal v pozdějším tweetu. V něm vysvětlil, že bankrot SpaceX je nepravděpodobný, ale teoreticky by k němu mohlo dojít, kdyby firma moc dlouho krvácela miliardy kvůli vývoji Starship a budování Starlinku a zároveň by nastala nějaká ekonomická krize, kvůli které by shánění dodatečného kapitálu nebylo tak snadné jako dnes.

Neoficiální render kosmické lodi Starship se 400 satelity Starlink (Autor: Neopork)

Abych to celé shrnul, Elon Musk se bojí, že nedostatek Raptorů bude zdržovat průběh testování Starship a tím pádem opozdí zavedení této rakety do interního i komerčního provozu, který by měl SpaceX přinést značné úspory. To je skutečný problém, který SpaceX potřebuje řešit, ale Musk jej kvůli motivaci odpočívajících zaměstnanců poněkud zdramatizoval a přibarvil zmínkou o bankrotu, což vyvolalo u veřejnosti zbytečně silné emoce. SpaceX bankrot rozhodně nehrozí a co se týče problematické výroby Raptorů, Elon Musk po zveřejnění emailu uvedl, že na nápravě se pracuje. Čas nakonec ukáže, jestli Musk dělal z komára velblouda, nebo opravdu bude Raptor příčinou odkladů během testování Starship.

Zdroje: Space Explored, CNBC, The Verge

Zobrazit komentáře

  • Chci se zeptat hypoteticky.
    Když by se přimíchal ve starship do kapalného metanu částečně kapalný vodík. Co by to udělalo se směsí a teoreticky dalo by se to použít jako palivo pro rakety?
    Kyslík má teplotu varu −182,95 °C, metan −161,6 °C, vodík −252,882 °C. Dal by to raptor po úpravách?
    https://m.tzb-info.cz/vytapime-plynem/21952-spalovani-smesi-zemniho-plynu-s-vodikem-v-domacich-plynovych-spotrebicich-1-cast

    Vyrovnaly by se teploty obou složek paliva.

    • Tady někdo chyběl ve fyzice...

      Buď bys měl plynný vodík v kapalném metanu, nebo kapalný vodík... ve zmrzlém metanu.

      Vyber si.

      • To byl hypoteticky dotaz. Fyzikálně chápu, jen mne to napadlo.
        Udělalo by to více problémů nežli užitku.

  • No s ohledem na tenhle článek, mám trochu pocit, že fanouškovský elon.cz se posouvá někam na úroveň bulváru jako Super a nebo Aha....

    • Super nebo Aha napíší, že SpaceX je na pokraji bankrotu ... Opravdu nevidíte rozdíl ?
      Tedy předpokládám, já to nečtu ...

      • Ne. To máte špatně. Super, nebo AHA napíší, že Tesla zbankrotovala. Protože to je to jediné, co většina čtenářů bude znát v souvislosti s Muskem.

    • Poznámka, web elon.cz jsou firemní stránky jisté elektrotechnické společnosti, která ukončila v roce 2020 svou činnost. Takže opravdu nevím, který web jste měl na mysli.

    • Uf, už jsem se lekl, že budete kritizovat ElonX.cz, ale naštěstí mluvíte o nějakém jiném webu s adresou elon.cz. Slyším o něm poprvé, ale díky za upozornění, dám si pozor, abych jej nenavštěvoval, když je podle vás tak špatný. A vy byste měl udělat to samé s weby, které vám přijdou bulvární a nesympatické. Prospěje to vám i všem o ostatním. ;)

        • Totální nesmysl. Plány Evropy SpaceX nijak neohrožují. V tom roce 2026 bude Evropa mít maximálně jen znovupoužitelný ekvivalent Falconu 1, což nebude konkurenceschopné ani vůči dnešnímu Falconu 9. Oproti tomu SpaceX tou dobou už nejspíš bude mít kompletně znovupoužitelnou Starship (kterou článek vůbec nezmiňuje). Nějaký ten švýcarský motor nemá absolutně žádnou relevanci a Rusko taky rozhodně konkurencí SpaceX nebude. Čína by mohla překvapit, ale zatím jsou stále dost pozadu oproti SpaceX (avšak napřed třeba vůči Rusku).

          V současnosti jsou jedinými perspektivními konkurenčními projekty Electron/Neutron, New Glenn, Terran R (ale tam je zatím dost otazníků) a pak možná Astra, která sice nemá znovupoužitelnou raketu, ale cesta levné velkovýroby malého nosiče s velmi častými starty by mohla být konkurenceschopná.

          • Ten britský motor ve Švýcarsku s machem 7 vypadá zajímavě. Za takových pět let si Musk pozve pár jejích konstrukteru na pohovor a třeba společně dají dohromady třetí verzi rakety, asi se bude jmenovat universe ship a konečně bude lítat na Mars trochu cost- efective.
            Bohužel roura s průměrem 9 metru SS je zatím jen na "byli jsme na Marsu a vrátili se živí".. oba dva.
            Město ve vákuu bych s takovými prcky stavět nechtěl. Už jen Českou chatu u jižního pólu přivezla tuším větší loď.
            S vaším komentářem však naprosto souhlasím.
            No možná Astra by se dala používat spíše jako nosič zbraní.
            Na rok 2050 je předpověď létajících měst, tak držím palce. Já vidím budoucnost satelitů spíše ve velkých raketách na metalický vodík co budou vyhazovat satelity po cestě. Nebo EM vrhače z velkých vojenských orbitálních stanic. Ale to bude tak nejdříve za 20 - 30 let.

          • Díky za názor, je vidět, že tím žijete a vyznáte se (upřímně smekám).
            Já na článek narazil úplnou náhodou, tak jsem ho postnul sem na Elonx.cz

        • Nevím jak by mohl panikařit, když v tu dobu už nejspíš budou Falcony v zaslouženém důchodu.
          Tam kde chce být Ariane za 5 let, a SpaceX bylo před 8 lety, tam je nyní už i Čína.

      • No s tim humorem je to zle, to by kritiku docela sneslo.

        Kdyz uz jsme u toho bulvaru, takova Vymena Elonu by byla zajiste zajimava sociologicka sonda.

  • Tohle je prostě americký manažerský přístup v plné parádě. Není to nic příjemného, ale přináší to výsledky.

    Před nějakými dvaceti lety jsem pracoval pro firmu, kterou v ČR založili společně Čech a Američan. Nebo přesněji si onen Američan vybral někoho zdejšího, kdo povede firmu, a on přijede několikrát do roka, aby osobně vše prošel, poradil a hlavně všem pořádně prohnal perka. Doslova. Dva týdny, po které byl v ČR, byly pro všechny ve firmě doslova peklo a při každé návštěvě slabší kusy podávaly výpověď, ale faktem je, že pokaždé tyto dva týdny znamenaly zásadní pokrok v rozvoji. A dlužno také říct, že tempo, které dotyčný vyžadoval, sám držel ze všech nejvíc. Dva týdny jezdil ze schůzky na schůzku, jednal s klienty a domlouval dlouhodobé kontrakty, vyhradil si čas na každého člověka ve firmě, osobně prošel, co kdo dělá a snažil se pochopit cizí práci i to, proč se něco dělá u nás jinak. Šílené na tom celém bylo to, že tomu člověku bylo přes šedesát a tímhle tempem jel celý život. Dle jeho slov po padesátce hodně zvolnil, už "jenom" zakládal firmy po světě a dopřával si spoustu volného času - v jeho pojetí to byly dva týdny v založené firmě, týden veškerá administrace doma ve Státech a týden s rodinou. A volné neděle.

    Mám za těch pár let spolupráce s ním spoustu vzpomínek, po těch dvaceti letech už na vše vzpomínám vlastně moc rád a jsem strašně rád, že jsem u toho byl, ale v dané chvíli to bylo velmi často solidní peklo. Stres, šílené tempo, obrovský tlak. Opakovaně jsem uvažoval o tom, že půjdu jinam a vlastně jen to, že jezdil jen čtyřikrát do roka, mne tam udrželo. Vůbec si neumím představit mít takového šéfa někde poblíž častěji. Ale na druhé straně nemohu popřít to, že jeho přístup firmu vytáhl obrovsky nahoru, z nuly měla firma během dvou let obrat v desítkách milionů při pár lidech a v oboru, kde udělat obrat za rok deset mega byl úspěch. On hned první rok uzavřel roční smlouvy za třicet jenom tím, že měl charisma. Sliboval vzdušné zámky, ale následně je pak z lidí vymáčkl.

    Nikdy jsem už neměl podobnou zkušenost. V poslední době, kdy čtu o Muskovi, si na toho svého Richarda ale často vzpomenu. A díky tomu líp chápu, co se v Muskových firmách může dít. Včetně katastrofických mailů, šíleného tempa, které sám držel, té šíleně soustředěné pozornosti na jakýkoliv problém, až nečekaně detailní znalosti toho, co kdo dělá... Zaměstnanci to rozhodně nemají lehké, málokdo tohle dá dlouhodobě, ale ono to pro firmu funguje.

    • V Austrálii udělali zajímavý experiment. Zaměstnanci ukolovali a kontrolovali sami sebe. Osobně jsem očekával totální fiasko, opak byl pravdou. Tvůj Richard nepochopil celkem základní věc. Příliš vysoké cíle jsou totiž demotivující. Krom toho stres na pracovišti je příčinou caste chybovosti. Nehledě na to, ze "peklo" vytváří az nepřátelství k firmě, takže při první příležitosti ti klíčoví lidé zvednou kotvy v nejvnehodnejsi chvíli.
      Moje osobní zkušenost je taková, ze po tom co jsem se zbavil lidí kteří prostě dělat nechtěli nebo byli nepouzitelni, tak jednoznačně jistá volnost a vstřícnost vůči podřízeným se mi mnohokrát vyplatila. Trend moderní doby je teambuilding, prostor pro kreativitu a nepravidelna pracovní doba. Původ toho stylu řízení týmu je v USA odkud se začal šířit dál do světa.

      • Pravda je samozřejmě tam někde mezi. Je to totiž o lidech. Jedni jsou schopní se řídit sami. Další jsou schopni se i sami rozvíjet. Další musíš z větší nebo menší části řídit ... A neznamená to, že potřebuješ jenom jednu skupinu - potřebuješ lidi, kteří jsou specifičtí pro tvé podnikání.
        Z mého pohledu soudit bez znalosti oboru podnikání a jeho specifik, na základě vlastní zkušenosti z jednoho příkladu je svým způsobem nepochopení základu.

        • Samozřejmě, že k různým lidem je zapotřebí zaujmout různý postoj. Jsem velikým odpůrcem anarchie a to kdekoliv, včetně na pracovišti. Nikdo si nemůže dělat co chce. Na stranu druhou příliš svazujicich pravidel na pracovišti ničí kreativitu.
          Já jsem kritizoval něco úplně jiného. A to nastavování nesmyslných plánů nebo umyslneho vytváření stresu na pracovišti. To platí napříč všemi profese i a to ve všech směrech podnikání. Stres vytváří chyby a nutí lidi do podvodneho jednání. Proto manažeři lhali Muskovi, protože on jim nedal jinou možnost. Stejně tak Waren Buffet a jeho Wachovia bank. Prodejci měli tak vysoké plány, že ve strachu ztráty zaměstnání podepisoval smlouvy za klienty sami. Nehledě na to, že plán vytváří směr řízení a priorit společnosti. Pokud máš přehnaný plán nebo vše má nejvyšší prioritu, tak ve výsledku nemá prioritu nic. Abych ti to lépe vysvětlil, tak si představ, že je tvůj cíl vidět start rakety. Budeš si tedy šetřit na zájezd na Floridu. Dejme tomu, že bereš průměrnou mzdu. Z toho si uděláš plán - každý měsíc uspořit 6tisic. Plán ambiciózní, ale splnitelny. Priorita je ale zaplacení hypotéky, tj. ačkoliv chceš strašně moc na Floridu, tak přesto nechceš ohrozit vlastní bydlení, které je pro tebe klíčové. Na základě tohoto plánu nikdy neohrozís platbu za hypotéku a s největší pravděpodobností na tu Floridu poletís. Jeden měsíc možná uspořís o pět stovek méně, druhým měsícem to dozenes. To je podstata plánování.
          A teď příklad prehnaneho plánu. Dáš si za cíl uspořit že stejného platu 25tisic a prioritu má hypotéka, koupě nového vozu, koupě nového nábytku, nové elektroniky a každý víkend pořádání nákladných večírku. Takový plán je nesmyslný, neříká ti vůbec nic, jak máš směřovat svoje finance. Je to stejné, jako žádný nemít. A co hůře, pokud se budeš chtít držet takového nesmyslneho cíle, tak jediná možnost jak jej splatit je se zadluzit. Zkraje to bude fungovat, ale za nedlouho skoncis v exekuci.
          Teď už chápeš jak ma a nemá fungovat management plánování?

      • Ono nieje dôležité ani tak aký štýl sa zvolí a že ciele sú privysoké ale to ako ten systém funguje a či sa dá na niečom stavať, hektický systém ktorý drží slabé kusy bude zlyhávať, no taký ktorý ma výkonných a motivovaných ľudí najprv bude chýbať no veľmi rýchlo a iteratívne vycibrí postupy a metódy ktoré budú spoľahlivé tak ako omnoho pomalšie, opatrnejšie a konzervatívne systémy.

        • Ale pane kolego, to jaký systém řízení se zvolí, je věc zásadního významu! Je třeba zohlednit jaká je motivace zaměstnanců, co jim práce přináší (nebo co si myslí, že jim přináší), jaká je situace na trhu práce, atd...
          Když po pár letech totálně debilním přístupem řízení doslova vysajete klíčové zaměstnance, tak to občas můžete i zavřít....
          Nevím jak aktuálně v USA, ale např. tady v ČR se nedají sehnat lidé prakticky do jakékoliv profese! A není to ani o výši finančního ohodnocení....

          • Důležité je uvědomit si, že každý je jiný a má jinou motivaci, historii, povahu. Nelze univerzálně aplikovat jeden přístup na všechny.

            Zažil jsem firmu, kde nikdo nikoho neúkoloval a všichni pracovali jak uznali za vhodné. Vysledek? Pět srdcařů táhlo oddělení svojí kreativitou, zápalem, prací o víkendech. Pět dalších sedělo a dívalo se na internet. Vedení pak spravedlivě rozdělovalo odměny všem.

            To vede k tomu, že schopní ztratí důvod se snažit, byť jim to trvá dlouho. Neschopní nemají ke snaze důvod. Říká se tomu socializmus.

            Zpět však k tématu... Lidi je nutné vést individuálně. Někomu se nestavět do cesty, jinému nastavit mantinely.

        • Naprostý nesmysl. Naopak zůstanou ti, co nemají kam jít. Ti nejlepší zvolí pro sebe lepší alternativu u konkurence.
          V dnešní době, kdy se odborníci shání opravdu těžko, je nezbytně nutné s nimi jednat jako s partnery, ne jako s otroky.
          Představa o správném vedoucím, který jednou za čas přijde akorát zdupat lidi a nastavit nesmyslné cíle, je už dávno minulostí. Možná to funguje ještě v pojišťovnictví a finančním poradenství, kde je cílem vymackavat z lidí co nejvíce kontaktů a smluv a pak jednoduše vyměnit celý tým. Ale kdekoliv jinde, kde je zapotřebí nějaké kvalifikace, musíš zvolit zcela jiný přístup.

          • Přesně. Otrokářský přístup může fungovat jen v situaci, že lidé nemají možnost volby. I kdyby byla pro spoustu lidí práce v SPX splněným snem, tak s ohledem na přístup EM, nikdo nevydrží ani dvě pětiletky ....

    • Mě přijde důležité, že takový šéf dělá to co sám vyžaduje od ostatních, tedy nekomanduje lidi jen od stolu nebo telefonu a zároveň tím motivuje své zaměstnance. Druhá věc je ta snaha porozumění všem detailům výroby, zjišťování proč se to dělá tak a jak by to mohlo jít lépe, efektivněji. Když je šéf inženýr, který rozumí všemu co se děje ve výrobě až na úroveň fyzikálních zákonů, a zároveň je otevřený novým nápadům i když to nemusí vždy být lepší řešení, tak je pak jasné proč firma prosperuje a rychle se rozvíjí.

      Takového člověka nejde jednoduše okecat, pro přesvědčení se musí musí prodat jasné argumenty co se dělá blbě a čím to zlepšit. Ani nejde schovat, když se nějaký tým zasekne ve slepé uličce a přestane inovovat. Musk prostě vymění lidi aby udržel vysoké otáčky a jede se nekompromisně dál. Takže chápu, že je to pro každého náročné a takovou práci si vybírají lidi kteří svým oborem prostě žijí a jsou motivováni snahou dosáhnout smyslupnlý cíl (lidi na Marsu, elektrifikace dopravy na Zemi), narozdíl od prázdných korporátních frází.

      U Elona mě ještě zaujalo to jejich vlastnictví jednotlivých projektů a jeho částí. Každý má na starosti konkrétní věc nebo úkol, jde to na jeho plnou zodpovědnost a stará se o to celou dobu co je ve firmě. Takže odpadá klasické vymlouvání se na nějaké cizí oddělení s těžkou komunikací mezi jednotlivými týmy a částmi společnosti. Prostě se jednoduše obrátí na toho člověka, který to má pod palcem a domluví se přímo. Praktikoval to ten Richard taky? :)

      • Ale to vůbec nemusí být pravda, viz. příspěvek diwalt. Ten šéf to fantastické tempo může držet klidně jenom ty 2 týdny, kdy je na návštěvě ve firmě a dává si třeba každý večer lajnu koksu:))) Zbytek roku relaxuje na své jachtě v Karibiku .....
        A všichni věří tomu, co na krátko zažili .,...

        • Spíše každé ráno, nebo poledne. Bohužel Američani a Francouzi jsou super kecalisti. Naslibuji hory doly a kdo pak musí házet lopatou a ty hory stavět? Zaměstnanci.
          Naopak v Česku je opačný problém. My jsme placeni od hodiny včetně naších šéfu. Na nějaké inovace vám každý kašle a když už vám je schválí, tak je nezaplatí.
          Je to rozdílným soudním systémem. V USA švihnete miliardu a jdete na 2 roky na dovču a pak jedete zase od znova jako by se nic nestalo. U nás na pět až dvacet do kriminálu za milion a začít znovu nemůžete. Proto plno našich rychlomiliardářu emigrovalo, zatímco v USA vládnou.

  • Vďaka za článok a súhrnné vysvetlenie ekonomickej situácie okolo Starship a Starlink. Ale tomu Elonovmu emailu aj tak nerozumiem - ako môže hromadnú výrobu Raptorov zachrániť to, že zamestnanci prídu na jeden víkend do práce? (Podľa tých čísel v članku za ten víkend vyrobili necelý jeden Raptor :-))

    • Nejde o vyrobenie jedneho ci dvoch Raptorov ale o rozbehnutie a zrychlenie vyrobnej linky. Myslim, ze bez Elonovej osobnej ucasti a rychlych managerskych rozhodnuti by sa to aj tak nerozhybalo.

      • Eon dobře ví, že zaměstnanci nejlépe pracují pod (přiměřeným) tlakem :) Takže nadhazuje optimistické časové cíle, trochu straší neúspěchem pokud si všichni zvyknou na nižší tempo (a hlavně nechce skončit jako BO :), tlačí i osobní účastí při řešení problémů na místě. Prostě jede svoji strategii maximalizace rychlosti inovací za jednotku času a k tomu si uvědomuje že i jeho vize jsou při maximálním úsilí desítky let daleko. Takže pokud se chce dožít začátků osídlení Marsu, tak z jeho pohledu nesmí ubrat z warpové rychlosti ani na chvíli a každý víkend k dobru se počítá.

        • Nic se ale nesmí přehánět. Dlouhodobě vyvijeny tlak akorát vyústí v odchody lidí. S nimi odejdou i zkušenosti a znalosti. Čili Muskuv postup neshledavam jako nejšťastnější.
          V čem vidím obrovské plus je jeho masáž s vyšším cílem. Dává lidem smysl v jejich práci. Psychologicky, pokud člověk vidí ve své práci více než jenom jako zdroj příjmu, tak ma výrazně vyšší výkon.

  • Jestli jediným důvodem odkladu startu bude nedostatek Raptorů, pak bude Elon šťastný člověk.

    • Elon má byznys s americkou administrativou a stryckem google.
      Starship musí používat pro vynesení nákladu. To není hračka.

  • Myslím si, že Musk u Starlink satelitů V2 to asi nemyslel tak, že by se satelity do Falconu nevešly, ale že jejich rozměr narostl do takové míry, že by se jejich vynášení Falconem silně prodražilo a celý projekt by byl nerentabilní.

    V současnosti Falcon vynáší 60 satelitů ve dvou řadách. Pokud by nárůst velikosti nedovolil uskladnění ve 2 řadách, tak najednou klesne náklad na polovinu. A pokud narostly i do šířky, tak by to bylo ještě horší. To znamená skokově minimálně zdvojnásobění nákladů na jeden satelit. A to si už teď Musk stěžoval, že náklady na vynášení jsou vyšší než ceny samotných satelitů. A to využívají mnohokrát použité nosiče a aerodynamické kryty a to všechno za náklady.

    • Však jsem v článku psal, že důvod je neekonomičnost, ne že by nebylo technicky možné vynášet V2 pomocí Falconů.

      • Hlavně váha starlinku gen 2 je vyšší. Je tam větší baterie? Laserový prenos je těžší.

  • Já si myslím, že jsi to v článku popsal moc hezky. Podle mě se ze začátku moc nepočítá s tím, že zachrání SS což je 6 Raptorů tedy 12 motorů měsíčně fuč a k tomu ze začátku asi nebude SH úplně stoprocentní při přistání, takže kadence jede Raptor denně by se hodila za předpokladu výroby nonstop tedy bez přestávek a i tak jde o to, že budou potřebovat vyrobit dost Raptorů pro SH, takže by spíš potřebovalo dva za den.

    Nejhorší na tom je to, že až se vše vychytá, tak najednou jich bude dost a bude se spíše řešit jejich servis a údržba než samotná výroba nových, ale to je ještě daleko.

    • Já myslím, že jich dost nebude ještě dlouho pokud se SpaceX konečně rozlítá.

      Jednak pro příštích pár let budou Raptory nebo jinak nazvané motory pořád vývojvé kousky, které se budou skoro každým startem měnit a vylepšovat. Stejně jako vývoj znovupoužitelnosti Falconu 9 počítal s více než jedním nebo dvěma opakovanými starty až u finální varianty bloku 5. Takže nebude mít smysl syslit si motory, které budou po prvním přistání už zastaralé.

      Druhak si bude muset SpaceX vybudovat flotilu prvních stupňů pro starty nejen Starlinků ale i pro různá místa vypuštění, tedy Boca Chica, KSC, mořské plošiny a pro eliminace rizik nešťastných přistání, stejně jako tomu docházelo u Falconu 9.

      No a pak bude taky potřeba krmit druhé stupně, které budou často odlétat mimo oběžnou dráhu a prakticky se nebude počítat s jejich návratem po mnoho let, protože budou testovací, poslouží jednorázové misi, nebo budou mít teoretickou šanci na návrat až po spuštění těžby na Marsu. To je sice malá část celkového počtu motorů, ale stále budou ubývat mnohem rychleji než Merliny na druhých stupních Falconů :)

Sdílet

Aktuální články

Nové kontrakty SpaceX: Mobilní družice pro Apple, sdílená GTO mise a orbitální tahač od Impulse Space

Další přehled nových zakázek SpaceX začneme vyjasněním situace kolem vynášení družic BlueBird společnosti AST SpaceMobile.…

22. 11. 2024

Noland Arbaugh bude 72 hodin vzhůru, aby předvedl nepřetržité používání svého implantátu od Neuralinku

Noland Arbaugh, první uživatel rozhraní Neuralinku, chystá na tento víkend trochu bláznivou výzvu – chce…

21. 11. 2024

Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall

Rozhovor s neurochirurgem Mattem MacDougallem nabízí fascinující pohled do zákulisí inovativní technologie mozkových implantátů. MacDougall…

18. 11. 2024

Novinky o Starlinku: Snímek družice na orbitě, spolehlivost přenosu při letu Starship, továrna v Texasu a další

V přehledu novinek o síti Starlink se nejprve podíváme, jak satelitní konstelace na nízké oběžné…

17. 11. 2024

NASA v roce 2014 málem neudělila SpaceX kontrakt na vývoj lodě Crew Dragon, preferovala osvědčený Boeing

Nová kniha Reentry od Erica Bergera se zaměřuje na vývoj Falconu 9 a kosmické lodi…

12. 11. 2024

Představení přenosné antény Starlink Mini, která je vhodná pro připojení k Internetu na cestách

Dnešní článek vám představí novou anténu určenou pro příjem signálu družic Starlink. Na rozdíl od…

10. 11. 2024