Elon Musk reaguje na obavy astronomů a astrofotografů ohledně projektu Starlink
Psal se rok 1957, když 4. září Sovětský svaz zahájil kosmickou éru. Od toho dne po dlouhé týdny, jakoby svět nezajímalo nic jiného. Na nebi se objevila nová „hvězda“, která se v noci tiše pohybovala nad hlavami užaslých lidí po celém světě, každý večer, po několik měsíců. Někdo se bál a jiní neznámou světelnou tečku vítali s nadšením. Ve skutečnosti tento „pípající kus kovu“ odstartoval vesmírné závody a inspiroval další generaci mladých lidí k posunutí lidských hranic. Tento „Sputnik efekt“ se od té doby podařilo napodobit jen málokrát, ale možná, že právě v těchto dnech se podobného „Sputnik efektu“ podařilo docílit. Pokud ne, tak minimálně „stojíme na prahu“, který stačí jen překročit. Společnost SpaceX totiž 24. května 2019 zahájila budování obří satelitní konstelace Starlink, jež by měla být schopná rozšířit internet do všech koutů světa a hned první várka 60 družic ohromila veřejnost způsobem, který v mnohém připomíná právě start Sputniku v roce 1957.
Ještě tentýž květnový den se totiž po západu Slunce na celém světě začal objevovat úkaz. Záhadné seskupení světelných bodů, které vzdáleně připomínají šňůrku perel nebo zanikající objekt, který vstoupil do atmosféry. A jak už to tak bývá, tento jev neunikl široké veřejnosti a prakticky ihned se vyrojilo množství nejrůznějších spekulací o původu onoho neznámého seskupení světel, které ten den bylo možné spatřit na obloze vůbec poprvé. Astronomové dostávali hromadná hlášení a museli celou situaci uvádět na pravou míru. Nejedná se totiž o nic jiného než o první várku konstelace družic sítě Starlink společnosti SpaceX.
Pokud Vás konstelace zaujala a chtěli byste ji také spatřit, není nic jednoduššího než navštívit tuto stránku, kde lze najít snad všechny dostupné přelety monitorovaných objektů v kosmickém prostoru, včetně družic SpaceX. Stačí na hlavní stránce vyplnit pár jednoduchých údajů. V pravém horním rohu si lze vybrat jazyk a pro správný výsledek je nutné zadat polohu, ze které chcete objekt pozorovat. Poté si stačí jen vybrat co hledáte, v našem případě tedy družice Starlink. V menu pak stačí kliknout na Starlink (trailer). Objeví se tabulka, která nám ukáže následující přelety na několik dnů. Na každý údaj o přeletu lze ještě kliknout a otevřít si hvězdnou mapku, která zobrazuje polohu družic přesně tak, jak budou viditelná z uvedené pozice. Pod mapkou jsou údaje, ze kterých lze snadno vyčíst, kdy bude úkaz nejviditelnější. Stačí se jen podívat na čas a údaj o jasnosti. Platí, že čím menší číslo, tím větší jasnost. Pak už zbývá mít jen pěkné počasí a v uvedený čas vyjít ven. Aktuální pozice družic lze nalézt i zde. Rád bych ale upozornil, že konstelace se mění a její viditelnost není stejná. Jednotlivé družice se od sebe vzdalují a jejich pozorování bude čím dál tím složitější. Ještě letos bychom se však mohli dočkat několik podobných startů družic Starlink a očekává se, že budou na obloze tvořit po určitý čas identický „vláček“ světelných bodů.
Již dlouhou dobu kosmický úkaz způsobený umělým objektem Země nezpůsobil takový zájem. Jenže reakce nejsou jen pozitivní. Neobvyklý jev mnozí odsuzují a nelíbí se zejména amatérským astronomům, kteří rádi fotí noční oblohu. Řada z nich se bojí, že nová konstelace Starlink, kterou bude tvořit téměř 12 000 družic, znamená začátek konce pozemské astrofotografie. Jejich obavy se v posledních dnech snaží na sociálních sítích částečně rozptýlit majitel společnosti SpaceX Elon Musk.
Astronomům fotografujícím noční oblohu se nelíbí zejména to, že konstelace by mohla mít vliv na pořizování snímků vyžadující dlouhou expozici. Což je potřeba především pro fotografování tzv. objektů vzdáleného vesmíru (Deep Sky Object), například galaxií, různých druhů mlhovin či hvězdokup. Každý astronom ví, že prolétající objekty, jako například družice, dokáží narušit kvalitu snímku a v podstatě umí celý záběr pokazit. Následné odstraňování těchto stop není vůbec snadné a vyžaduje hodně času a značný um. Jestliže si uvědomíme, že focení noční oblohy je ideální pouze tehdy, když je počasí bez mlhy, mraků a jiných rušivých atmosférických jevů, dojde nám, proč má tolik amatérských astronomů obavy o jasné nebe. Podobné podmínky totiž panují pouze několikrát za rok a teď si představte, že Vám několikaměsíční plánování ideálního záběru ve finále pokazí průlet družice, která po sobě na snímku zanechá nehezkou světelnou čmouhu.
Dva záblesky družic Iridium č. 65 a 74 v blízkosti galaxie M31 v Andromedě. Podobných jevů se astronomové fotografující oblohu obávají (Autor: Martin Gembec)
Znepokojení se tedy dá pochopit, nutno však dodat, že v budoucnu tomu úplně zabránit nepůjde. Ostatně k podobným nešvarům dochází už i v současnosti a se zvýšeným počtem umělých objektu na oběžné dráze, včetně těch od SpaceX, se zvýší pravděpodobnost, že se na podobných snímcích, i těch s kratší expozicí, nějaký ten kosmický objekt objeví. Elon Musk se snaží rozvířené emoce uklidnit a nutno dodat, že ukázal velkou míru empatie.
Podle něj SpaceX záleží na tom, aby jejich konstelace neměla zásadní vliv na astronomické výsledky a jejich tým již pracuje na snížení albeda, tedy míra odrazivosti satelitů. Podle jeho slov budou mít družice Starlink nulový dopad na pokroky v astronomii a dodává: „Stejně jednou budeme muset přesunout teleskopy na orbitu. Atmosférický neklid je hrozný.“ Musk zároveň uvedl, že při kriticky důležitých astronomických experimentech by mělo být možné dočasně upravit naklonění solárních panelů družic, aby se snížilo množství odráženého světla.
Současný úkaz na nebi by navíc neměl být standardem. Družice Starlink ve finální podobě budou více rozprostřené a pouhým okem budou jen těžko k nalezení. Odhaduje se, že jednotlivé satelity dosáhnou 5. magnitudy, což v praxi znamená, že z okolí měst nepůjdou zahlédnout, a to především kvůli míře světelnému smogu, který je fakticky mnohem větším problémem pro amatérskou astronomii než prolétající družice. Ve skutečnosti nám již nyní létá nad hlavami velké množství umělých objektu, které však vnímá jen nízké procento populace.
Starlink satellites are equipped with one solar array instead of two, minimizing potential points of failure pic.twitter.com/bJirVr67fF
— SpaceX (@SpaceX) May 24, 2019
Podle slov Elona Muska by síť Starlink neměla ovlivnit ani výzkum radioastronomie, když napsal: „Vyhýbáme se použití určitých nižších Ku frekvencí specifických pro radioastronomii.“ Naopak, do budoucna dokonce nevyloučil ani možnost využití družic Starlink k astronomickým účelům. Na jejich konstrukci by se daly umístit menší teleskopy tak, aby družice ve finále mohly velmi dobře posloužit i vědě. Dalo by se najít mnohem víc příkladů prospěšného využití takto rozsáhlé sítě družic. To vše ale ukáže až čas.
Konstelace Starlink ovšem vzbudila obavy i v jiné oblasti, jak poukázal tento článek. Někteří lidé se totiž obávají, že vysoký počet družic by v extrémním případě mohl vést až k naplnění tzv. Kesslerova syndromu. Tento proces upozorňuje na rizika srážek vysloužilých objektů na nízké oběžné dráze, které v extrémních případech mohou způsobit řetězovou reakci, která by mohla mít opravdu fatální následky. Ostatně, pokud jste viděli snímek Gravitace, tak si dokážete udělat celkem dobrý obrázek o tom, jak by to asi vypadalo. Nic podobného samozřejmě v plánu není a společnost SpaceX si dává záležet na tom, aby byla schopna vysloužilé družice navést do atmosféry, kde v podstatě úplně shoří. Není proto třeba propadat zbytečné panice.
Nezapomeňme také, že Spacex není jedinou společností, která plánuje vybudovat početnou síť družic. Například společnost OneWeb již letos vyslala do kosmu prvních 6 družic z plánovaných 648 své konstelace (výsledný počet navíc může být vyšší). A svou vizi nedávno odhalila také společnost Amazon, která plánuje vybudovat vlastní síť skládající se z 3236 družic. Pravdou však je, že daleko nejpočetnější zůstává konstelace od SpaceX. Pojďme si tedy trochu přiblížit, jak by mohla finální podoba celé satelitní sítě Starlink ve finále vypadat. Mark Handley totiž nedávno sestavil z dostupných informací povedenou simulaci všech 11 927 družic sítě Starlink a toto je výsledek.
Simulace kompletní sítě Starlink. Červené tečky jsou družice první fáze ve výšce 550 km. Bílé a modré tečky jsou družice druhé fáze s parametry drah od 1110 do 1325 km. Žlutě je označeno celkem 7517 družic, které budou umístěny na velmi nízké oběžné dráze, tedy asi jen 325 km vysoko. Simulace vychází z dat poskytnutých společností SpaceX (Autor: Mark Handley)
Je jasné, že po vynesení družic Starlink již obloha nebude jako dřív. Musíme si ale uvědomit, že žijeme v 21. století a pokrok se zastavit opravdu nedá. Nároky lidské populace se zvyšují a každá změna něco stojí. Postupem času je v plánu do kosmu přesunout část průmyslu, bydlení, ale i zábavy. A pokud jako lidstvo chceme pokukovat po větších cílech, potřebujeme být v něčem tak složitém, jako je létání do vesmíru, opravdu dobří. K tomu je ovšem zapotřebí získat velkou praxi, srovnatelnou s leteckou dopravou, která dnes eviduje i tisíce letů za jediný den. Jenže problém je ten, že žádný z tradičních způsobů využívání vesmírného prostoru v současnosti tolik startů kosmických nosičů nevyžaduje. Zato stavba obřích projektů by mohla, a ruku na srdce, k jejich realizaci by došlo i bez konstelace Starlink.
Podpořte projekt ElonX
Nemám slušných slov pro komentář.
Muskovi jsem hodně fandil, ale tímhle krokem u mě ztratil veškerý kredit. Řeči o tom, že budou řešit odrazivost.. To jako sorry, družice není auto, které se dá od zákazníka stáhnout a opravit. Ty družice už tam jsou a nic se u nich nevyřeší. To jsou jen alibistické řeči stejně jako prohlášení, že by na takovou družici šel umístit telescop. O tom dost pochybuju. Stejně tak pochybuju, že to bude internet levný a pro všechny. Rychlý možná ano, i s nízkou latencí, ale rozhodně ne pro všechny a levně…
Tak Musk neříká, že plánujou upravit těch 60, co už tam jsou, ale že můžou upravit design budoucích tisíců družic, které budou vynášeny v následujících letech.
Samozřejmě, že u prvních 60 už tyto věci nepůjdou, ale u těch zbývajících by to jít mohlo. Ostatně nepředpokládáte snad, že každá družice bude mít astronomický teleskop? Těch družic v konstelaci má být téměř 12 000, takže prostoru k využití je dost. Je také jasné, že Musk teleskopy přímo nepotřebuje a tak bude záležet na dalších dohodách a samozřejmě na tom kdo to zaplatí atd. Jde o to, že fantazii se meze nekladou a jde jen o to, že Musk dal najevo, že je připraven jednat i o jiném využití a rád ho uskuteční.
to stymi teleskopmi na starlinkoch je pekna hovadina, proste nerealne
jednoducho si chcel len urobit dalsie PR a tak tresol tuto hlupost
aky asi teleskop by umiestnil na taky maly satelit? a co dalsie systemy co ten teleskop bude potrebovat? to uz nebude satelit starlink, ale uplne nieco ine
samozrejme moze ponuknut, ze nejaky teleskop vynesie zadarmo, aj ked tomu neverim, ale tvrdit, ze by mohlo ist na starlink naistalovat teleskop? :):):):):)
Není to taková hloupost, jak se to může na první pohled laikovi jevit.
Optické pozorování – je o množství zachyceného světla. A to je v podstatě funkcí opticky aktivní plochy – velikosti zrcadla, velikosti čočky… A tady to začíná být právě zajímavé. Pár set kousků dobře synchronizovaných malých dalekohledů, ti v součtu může hodit celkem slušnou plochu. Možná i s výhodou – lepšího elektronického odečtu. Krom toho tam je výhoda v rozmístění na velké ploše, které takovému zařízení dává lepší rozlišovací schopnosti…
Samozřejmě, má to zase určité nevýhody – oproti jednomu velkému dalekohledu (nebo několika velkým dalekohledům)…
Ale úplná hloupost to není.
Když to hodně hodně zjednoduším – velký dalekohled uvidí “méně jasné” objekty, než tady ten potenciální roj. Na druhou stranu – dosatečně jasné objekty – by ten roj viděl s větším rozlišením (ve větším detailu) než velký dalekohled.
Hloupost to není. Praktičtější pro radioteleskop. Problém ovšem je, že ty satelity letí dost rychle. Vzhledem k tomu, že aby to fungovalo je potřeba precizní zaměření všech teleskopů současně tak mi to přijde už jako hodně velký oříšek. Ale kdo ví možná je to řešitelé. Par stovek satelitů na ploše oběžné dráhy by bylo schopno složit hodně zajímavý obraz. Každopádně to neřeší problém amatérských astronomů. Otázkou je jestli je to něco co je vůbec v dlouhodobém horizontu řešitelné.
No v současnosti je to velké sci-fi. Jediná realizace na pozemských dalekohled, kde lze spřáhnout 4 teleskopy pomocí hardwaru daleko složitějšího než vlastní teleskopy, kde ke spřažení je použita mechanicko- optická cesta. Pomocí čisté elektroniky a bez mechanického spojení se to zatím nepodařilo ( ne, že by to už někoho jako jednoduchá idea nenapadlo ). A tvrzení, jak nám to udělá E.M. na malých satelitech a jek je to reálné a ještě s tím operovat ,je v současnosti mimo realitu. Odborníci to vědí, a pro laickou veřejnost je to výborné PR jak obejít námitky proti Starlnku.
1) Neříkám, že by to bylo jednoduché, ale ani neřešitelné (podívej se, jak se to dělalo u té “fotografie” černé díry. Ano – jsem si vědom, že tamto bylo rádiové spektrum .. ale zas takový problém označit data přesným GPS časem není, downstream, by takový “dalekohled” měl přidělaný přímo pod zadkem … (sedí na internetovém satelitu) a skládat si to můžeš v klidu na zemi… podívej co vznikne, když se skládají snímky (časové) sluneční korony při zatmění…
2) A taky – nebavíme se tady o top notch vědě … je to “náplast” pro amatérské astrofoto … kde (s nadsázkou) i lepší mobil na oběžné dráze, na tom bude líp, než 2/3 pozemních amatérských dalekohledů. 30dkg foťák tam nadělá parády až až.
To, co pro tebe není žádný problém, ještě špičkoví technici a vědci nedovedli vyřešit. 🙂
Píšeš evidentně o věcech o nichž nic nevíš.
1) Psal sem někde “žádný problém” ? Nějak to v tom svém nemůžu najít… Psal sem, že není “takový problém” označit data přesným GPS časem …a pak už je to jen záležitostí algoritmu.
2) CO nedovedli vyřešit? Prostou synhronizaci optických dat časem? Respektive dostatečně přesnou synchronizaci časem na velkou vzdálenost ? Ehm.. “nadsvětelná neutrina” … chrm chrm…. LIGO… chrm… a tak…
A zbytek je otázka zpracování. Nikde nepíšu, že je to triviální… na druhou stranu – není to neřešitelné. Ne – nikdy se s tím nepodíváš “tak daleko” jako velké teleskopy. Na druhou stranu – můžeš se s tím celkem dobře podívat na blížší a jasnější okolí. Nikdy to nebudeš moct použít na prosté “nasčítání” světla – protože tak optika nefunguje. Ale úhlové rozlišení u věcí, které jsou dostatečně intenzivní na optiku toho roje – budeš mít poměrně hezké.
Co se týče toho skládání … google třeba Miloslav Druckmüller
No, je vidět, že píšeš o úplně něčem jiném, než byla začátek.
Ten vypadal takhle
….”Optické pozorování – je o množství zachyceného světla. A to je v podstatě funkcí opticky aktivní plochy – velikosti zrcadla, velikosti čočky… A tady to začíná být právě zajímavé. Pár set kousků dobře synchronizovaných malých dalekohledů, ti v součtu může hodit celkem slušnou plochu .”…
Tou synchronicací myslíš ale, že budou v jeden okamžik všechny fotit a ukládat snímky a pak je přenášet a pak se budou skládat.
A jaký to má význam : 100 stejných expozic mohu udělat i na jednom dalekohledu. Získám to samé. Ale : nezískal jsem větší plochu, nezískal jsem větší rozlišení. To, co lze udělat u radioteleskopů, kde se to řeší elektronicky , tak u optického dalekohledu to jde pouze opticky. A opticky ve vesmíru nic nespojíš, když je to špičkový technicko optický problém i na stabilním zařízení na zemi.
A další věc. Uvědomuješ si vůbec, že to, co dosáhne dalekohled – fotoaparát na zemi, je ,(až na drobný rozdíl ) to samé, co ve vesmíru? Takže malý dalekohled ve vesmíru je skoro totéž jako malý dalekohled na zemi. Přínos vesmírného dalekohledu je v tom, že není omezen počasím a nemá omezení pro některé vlnové délky, jako na zemi. Rozlišení stejné, dosah o 0,5 mag větší, díky extinkci pozemské atmosféry. . Jinak přínos v rozlišení nastupuje až u velkých přístrojů, kde seeing o vlivňuje rozlišení pozemských přístrojů
Akým právom tu neustále obviňujete Muska, že trepe hlúposti? Ja vás sledujem už dosť dlho a prestal som na vás reagovať. Ale ako sa hovorí, čo je veľa, to je veľa. Buďte kľudne kritický ale zostaňte slušný – to ale evidentne neviete.
akym pravom? pravom napisat o hluposti, ze je to hlupost a nejaky jao mi to nebude zakazovat
ak je nieco kolosalna hlupost tak to napisem a toto kolosalna hlupost je
No comment.
Jestli chápu dobře adaptivní optiku, tak by ji šlo přiohnout pro omezení detekce “šmouh”, šlo by zabudovat detekci pro další nežádoucí objekty/efekty.
Adaptivní optika s tímhle problémem nemá co do činění. Ta se stará o odstranění zobrazovacích vad systému. Detekci nežádoucích objektů, je potřeba provést před tím, než se dostanou do zorného pole snímacího přístroje, proto by bylo potřeba další dalekohled a kameru s patřičně větším polem a se slušným dosahem + patřičný software a hardware buď na zaclonění pole snímacího přístroje nebo na přerušení či ukončení expozice.
Principem adaptivní optiky je, že máte nějaký bod, u kterého víte, jak má vypadat. Pokud máte změnu, upravíte celý snímek podle toho, jak moc se liší od “originálu”.
Mohla by to být cesta k tomu, jak korigovat pozorovací podmínky.
Jo, bod má vypadat jako bod. Dobře. pokud ne, tak se systém snaží nastavit optiku tak, aby vznikl bod. A jak adaptivní optika souvisí se Starlinkem, s čárami od satelitů ? Hvězdu budou jako body ( ao což se snažíme vždy, i bez té adaptivní optiky) , a stopy satelitů jako čáry . Adaptivní optika s tím nic neudělá.- budou tam stále rušivé stopy. Jak je chcete adaptivní optikou odstranit ?
Adaptivní optika x 1000x za vteřinu prý porovnává/hodnotí stav (části) “oblohy”. A i ta šmouha od satelitu je v té chvíli bod, co tam nemá být, takže je šance to nějakým algoritmem potlačit.
Až na to, že adaptivní optika vyhodnocuje referenční bod, a ne tisíce bodů na snímku. A vůbec neporovnává nic s ničím. To není funkce adaptivní optiky. To si tady vymýšlíte jen argument bez znalosti fungování AO. Víte jaký bude dosah expozicí 1/1000s ? Bohužel, menším dalekohledem asi satelity Starlink nezachytíte.
Adaptivní optika je příkladem toho, že by to šlo řešit, když se upraví algoritmus, nastaví filtr apod.
A k té četnosti …
Čili kdyby tohle bylo skutečně PITA, tak se vyvine řešení
Teda nic ve zlém, ale zkuste si někde přečíst a hlavně pochopit, proč a jak funguje adaptivní optika. Možná by to chtělo začít z gruntu se základy optiky.
Pletete si adaptivní optiku s detekcí pohybu.Adaptivní optika k tomu neslouží a ani ji na to nelze adaptovat. Je to naprostý nesmyl.
Vycházím z přednášky Astronomy: Exploring Time and Space – Week 4, Adaptive Optics
Když už můžu zaostřit na hvězdu a zlepšit obraz, tak podle nějakého algoritmu můžu filtrovat a zobrazit jinak jiný bod. Ať už dnes teoreticky nebo někdy brzo v budoucnu prakticky, pokud to bude stát lidem za to, aby tuto metodu vyvinuli.
adaptivna optika nic take robit nemoze, ma uplne iny ucel
je vidiet, ze absolutne netusis co je a na co sluzi adaptivna optika
Má někdo tušení kolika procent oblohy se týká možnost pozorovat satelity v této výšce např. na sklonku astronomické noci? Můj hodně laický odhad je tak čtvrtina a tři čtvrtiny oblohy budou tedy nedotčené pro fotografování.
To záleží na poloze Slunce. Tedy na čase, ale i pozici pozorovatele. Například v ČR je asi nejlepší období pro sledování družic v době okolo letního slunovratu, kdy Slunce neklesá příliš hluboko pod obzor a družice tedy nemizí ve stínu Země. Myslím, že by mělo jít například zachytit nebe bez družic a s družicemi na jedné fotce. Což je mimochodem zajímavá výzva pro astrofotografii. Lze však říci, že ne vždy družice noční oblohu zásadně naruší. Budou zde časy příhodnější, např. pro astrofotografii, a naopak zase časy plné pozorovatelných průletů.
Proto jsem psal o astronomické noci. V létě, kdy v našich podmínkách ani nekončí astronomický soumrak je pak otázka, jestli je toto vůbec vhodný čas na nějakou smysluplnou Deep Sky astrofotografii.
Upřesním tedy svůj dotaz: Přibližně v jak velké části oblohy lze pozorovat satelity ve výšce 1000 km mimo stín Země, pokud je Slunce 20° pod obzorem?
Myslím, že to nelze takto napsat. Pokud máte tedy namysli všechny družice na LEO. (cca 150-2000 km). Družice mají různé pozice vůči pozorovateli a procházejí fázemi podobně jako náš Měsíc. Jejich viditelnost je tedy proměnlivá a záleží na pozici pozorovatele, čase a poloze Slunce. Takže i to číslo bude proměnlivé. Jak už jsem psal. Všechny družice tedy mají cykly kdy jsou a nejsou viditelné. Čím více se například budete nacházet sever, tedy třeba v Norsku, tak například družice Starlink Vám nikdy nevyjdou příliš vysoko nad obzor.
http://www.johnstonsarchive.net/astro/satview.gif
Děkuji za vysvětlení a obrázek, který jsem přesně hledal 🙂
Myslím, že zachytit nebe se satelity a bez nich na jednom snímku je mimo realitu. Na to je potřeba zorné pole nějakých 40° a to na zrcadlovce představuje dosti malý průměr objektivu, který nebude dosahovat k tomu, aby zachytil pohybující se satelit na úrovni 6. mag. Může tam být náznak stopy, který lze brutálním zpracováním trochu vytáhnout, ale nikdy z toho nevznikne hezký snímek. Lze zachytit slábnutí stopy při vstupu do stínu. ale ne malým širokoúhlým objektivem. I tak budou na snímku hvězdy a v nich slábnoucí až zanikající jedna stopa. Určitě nic atraktivního
Samozřejmě závisí na výšce dráhy satelitu, ale ten poměr je v současné době přesně opačný – na3/4 oblohy jsou satelity osvětleny
Máte to v článku pod obrázkem, družice ve výškách 325 až 1325 km, tedy 2,5 % až 10 % průměru Země a to mi právě přijde dost nízko na to, aby o astronomické noci bylo v této výšce 3/4 pozorované oblohy mimo stín Země. Je to váš odhad nebo to máte výpočtem či pozorováním?
Byl to můj odhad, vycházející z pozorování. Výpočet pro celou sféru a různé výšky by zabral dost času. Ale pro zdůvodnění myslím stačí tohle:
V současnosti se dostává Slunce v púlnoci u nás pod obzor 17°( podle šířky). Družice prolátající v té době nad jížním obzorem, s výškou dráhy kolem 500 km “zhasína ve výšce cca 30°na jižním obzorem. Z toho cellkem vyplývá, řže družice na vyšší dráze v té době byde “zhasínat v menší výšce nad obzorem a rozdíl mezi hloubkou Slunce pod obzorem 20° vs 17° ten výsledek už zase výrazně neovlivní, A v jiných úhlech něž jih to bude zase menší výška na pohasnutí. Takže jsem odhad určitě nepřecenil, spíš bych tipoval, že jsem viditelnou oblast na sféře trochu podcenil.
Kde v současnosti pohasínají družice u nás v půlnoci, lze i graficky sledovat na stránce Heavens Above ,. Tady třeba jeden případ, splňující kritéria :
https://www.heavens-above.com/passdetails.aspx?lat=50.7191&lng=15.1744&loc=Jablonec+n.Nisou&alt=550&tz=CET&satid=29252&mjd=58636.9622248027
Také jsem se nemohl dobrat k nějaké rozumné aproximaci aniž bych nad výpočty strávil celý víkend :). Každopádně děkuji za podrobnější rozbor, už se začínám přiklánět k vašemu odhadu 🙂
Řekl bych že není dobré opomíjet profesionální astronomy (celkově ti co se podílí na odborné práci můžou být i amatéři ale to je vedlejší) kteří by tím byli dost zasaženi. Například u proměnkářů bude celkem problém (pokud nebude jasnost snížena) . U nich to vykompemzuje délka expozice atd tedy je otázkou jak se povede snížit jas. U meteoritů pravděpodobně přibide dost falešných pozorování (s tím je problém už teď zase je ale otázkou jaký bude výsledný jas tak by se mohlo stát že to nebude problém). Celkově to optickou astronomii ovlivní. Zase kdyby na většině satelitů byl teleskop tak by mohla vzniknout zajímavá síť pro pozorování.
Nejsem astronom, to říkám dopředu. Takže budu reagovat spíš formou otázek. Opravdu přibudou falešná pozorování? Ony se meteority objevují jen na základě jedné fotky? Nebo je potřeba víc, třebas minimálně tři a pro lepší výpočet dráhy zjišťuješ i víc poloh? A tím pádem, pokud se něco ukáže jen na jedné fotce, tak se prostě odstraní.
A ty proměnné hvězdy, tam sleduješ časový vývoj, takže by to podle mě taky neměl být problém. Pokud tím samozřejmě nemyslíš, že se družice dostane před sledovanou hvězdu. Když tak mě oprav.
Jsem spíš zvědavý než že bych chtěl oponovat.
No zřejmě to bylo myšleno jako hlášení od laické veřejnosti, která bude považovat podobné úkazy za meteor. Takto jsem to pochopil já. Každopádně máš pravdu v tom, že by to neměl být problém pro zkušené astronomii, kteří určitě rozeznají rozdíl mezi družicí a meteorem. U proměnných hvězd se měří změna jasu a obava asi bude, aby pokles jasu nevyvolala právě některá družice. To už se ale může dít přeci i dnes. Ale kvůli času expozic si nemyslím, že by to byl extra problém.
Docela by mě zajímalo, jak bude vypadat a jak bude častá deorbitace. Jestli ty družice budou navádět nad moře, nebo je nechají shořet i nad obydlenými oblastmi. Protože jestli to druhé, tak tam už by to mohlo být horší: neřekl bych, že sebevíc zkušený astronom na první pohled rozezná meteor od hořící družice. Což povede k většímu množství práce (amatéři to budou hlásit) a možná ke snížení “citlivosti” astronomů: “hm, tohle byl určitě zase další Starlink, zaznamenávat to nebudu…”
Jak jsem psal v článku, všechno něco stojí. Je to cena za pokrok. Zabránit tomu prostě nepůjde.
Celkem by mě zajímalo, jak došli k té jasnosti 5. Momentálně mají družice jasnost až 3 a při samotném přeletu je vidět několik krátkých zjasnění, která přesvítí skoro všechno na obloze. Odhadem tak -1 až -2. Jinými slovy, za pár let bude stačit k pozorování Starlinku zvednout v noci oči k obloze a chvilku koukat.
Tie družice boli rozhádzané, neboli anténami natočené k zemi, FV panely odrážali kopec svetla. Až bidú na finálnej dtáhe a natočené anténami na zem FV bude krytý telom družice a bude kolmo na zem. Bude ich vidieť iba blízko pri horizonte. Vyššie to pôjde aj okolo mag 7. Zober si len iridium NEXT majú väčšie radiálne FV a nieje ich vidieť prakticky vôbec. Fakt počkajme kým budú tam kde majú byť, nerobme emotívne závery.
Taky bych čekal, že FV panely budou otočené ke Slunci a tudíž ze Země prakticky nebudou vidět. Proto mě překvapila ta “diskotéka”, kterou jsem na vlastní oči opakovaně pozoroval.
Jak si přišel na to, že budou vidět pouze ou horizontu ? kterého ? A jak jsi přišel na 7. mag, když teď mají 4-5 ?
Zvýšení dráhy ze 400 na 500 km , povede k zeslabení pouze o 0,7mag.. -5,5 mag vyprodukují samotá těla družic, netřeba k tomu panely. Ty dávaly právě ty záblesky a zjasnění až někde k 0. mag
Družice, které vysílají signály. K čemu by se daly ještě využít? Co třeba k určování polohy?
Teď má GPS v mobilu přesnost cca 3 metry, nedaly by se tyhle satelity využít ke zvýšení přesnosti?
Taky si říkám, že když by na družici byl nějaký snímkovací objektiv, tak by každé místo na Zemi mohlo být vyfoceno každých 5 minut
Možností je dost a věřím, že se nějaké další využití objeví.
Přesnost GPS je u dvoufrekvenčních přijímačů mnohem lepší než tři metry. A v mobilech budou možná už letos.
Tu hlavní nepřesnost GPS způsobuje difrakce signálu v ionosféře takže umístěním zdrojů signálu na nižší dráhy by se nic nezlepšilo. A museli by do družic vecpat atomové hodiny. A taky je podstatný počet družit, které vidíte najednou, to nebude u Starlinku určitě lepší než u GPS. Ale žádný dotaz není špatný. 🙂
Dvoufrekvenční příjmač (Broadcom BCM47755) už má několik mobilů, první bylo myslím Xiaomi Mi 8, i když zatím jsem o nějaké řádově vyšší přesnosti u mobilů nečetl, typicky se jako hlavní výhoda uvádí vyšší stabilita ve městech.
Tak profesionální geodetické GPS přístroje těch dvou frekvencí využívají úspěšně.
U nových mobilů to nemusí zatím umět software, nebo to zlepšení není tak zásadní aby to vzbudilo nějaký mediální ohlas. Pro “normálního” uživatele je dnešní přesnost GPS většinou dostatečná.
Odrazy povrchu by se daly omezit 2 způsoby – zmenšením odrazné plochy směřující k zemi. Myslím, že není nutné, aby ocelový nosník byl nutně nasměrovaný směrem k zemi. Výrazně by se tím snížil profil družice, pokud tělo neslouží zároveň jako anténa, ale myslím, že antény jsou nezávislé.
Dále je možné povrch antény potáhnout nějakým černým materiálem, aby neodrážel tolik paprsky. Na funkci (rostlináře) to nebude mít vliv 🙂
Teraz sú odrazy od FV panelov. Neskôr uvidíme ak vôbec odraxy od samotneu družice. Čierny materiál je problém, oni nechcú tie družice uvariť za živa.
To máte pravdu
Hezké, Karlíku, moc hezké, jen bych malinko doplnil, že samotný Sputnik 1 moc vidět nebyl, protože byl na hranici viditelnosti okem, ale spíš byl vidět ten horní stupeň, ale to na podstatě nic nemění.
Povedlo se ti to. Prostě další podařený článek.
Děkuji za pochvalu. Snažil jsem se. Jako vždy. 🙂
Čím přesně jsou způsobeny odrazy? Bylo by možné navrhnout něco jako stínítko?
Primárně půjde o odraz slunečních paprsků od solárního panelu směrem k zemi.
Ono to bude něco jako když se sluneční paprsky odrážely od družic Iridium.