Elon Musk prozradil parametry budoucích verzí Starship i plány pro přistání Super Heavy a kolonizaci Marsu
Elon Musk měl před pár dny prezentaci pro zaměstnance ve Starbase, kde prozradil několik novinek kolem Starship a chystaných plánů SpaceX. Firma připravuje výkonnější motory Raptor a celá sestava Super Heavy Starship se dočká výrazného prodloužení a zvýšení nosnosti. Navíc má už velmi brzy proběhnout první pokus o zachycení přistávající rakety Super Heavy pomocí ramen Mechazilly. Šéf SpaceX dále nastínil plány SpaceX ohledně výstavby dodatečných startovních ramp pro Starship a také svou vizi pro realistickou kolonizaci Marsu.
At Starbase, @ElonMusk provided an update on the company’s plans to send humanity to Mars, the best destination to begin making life multiplanetary pic.twitter.com/PiX8XOgQs5
— SpaceX (@SpaceX) April 6, 2024
Blízká budoucnost
Elon Musk pochválil všechny zaměstnance za skvělý třetí testovací let Starship, který proběhl v březnu, a je spokojen s výrazným pokrokem mezi první a třetí misí. Dodal, že čtvrtý integrovaný let proběhne „přibližně za měsíc“, což vychází na začátek května, jak již dříve avizovala prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell. Cílem čtvrté mise podle Elona bude, aby loď Starship úspěšně přečkala nejžhavější fázi návratu do atmosféry a následně dopadla na plánované místo v oceánu. Při minulém pokusu loď nebyla při návratu ve stabilní poloze, a tak selhala už relativně krátce po vstupu do atmosféry.
Nosič Super Heavy se opět pokusí o simulované přistání na vodní hladinu. A pokud tentokrát bude přistání úspěšné, podle Muska by už při následující testovací misi (páté) mohl proběhnout první pokus o zachycení Super Heavy pomocí „Mechazilly“ neboli ramen startovní věže ve Starbase. Musk dodal, že si je na 80–90 % jistý, že úspěšné zachycení proběhne ještě během letoška. Jak by celý proces měl vypadat, ukázala následující nová animace přistání:
The update included near-term priorities for Starship that will unlock its ability to be fully and rapidly reusable, the core enabler for transforming humanity’s ability to send large amounts of payload to orbit and beyond pic.twitter.com/bkxS7fNSnt
— SpaceX (@SpaceX) April 6, 2024
První pokusy o přistání lodi Starship proběhnou o něco později, podle Muska to bude nejdříve po dvou po sobě jdoucích úspěšných a přesných návratech atmosférou. Důvodem je, že Starship musí při přistání přelétat přes pevninu, což by představovalo riziko pro oblasti USA a Mexika v případě selhání lodi při návratu. Pokus o zachycení Starship Mechazillou by podle Muska mohl proběhnout příští rok, přičemž letos dojde jen na simulovaná přistání do vody s „virtuální věží“ podobně jako u současných pokusů se Super Heavy.
Elon Musk dále prozradil, že ve Starbase i na Floridě budou v dohledné době dvě startovní rampy pro Starship. Ta druhá ve Starbase a ta první na Floridě by měly být hotové během příštího roku. Stavba rampy ve floridském komplexu LC-39A je už o dost dál, a tak má být v provozu už v polovině roku 2025. SpaceX navíc nadále plánuje v budoucnu provádět starty také z mořských kosmodromů, ale Musk neprozradil další podrobnosti. Firma v minulosti zakoupila staré ropné plošiny, které pojmenovala Phobos a Deimos a plánovala je předělat na startovní rampy. Tyto plány se ale v průběhu let nikam neposunuly a plošiny byly nakonec opět odprodány. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell k tomu tehdy řekla, že tyto konkrétní ropné plošiny se nakonec ukázaly jako nevhodné řešení.
Elon Musk během prezentace ve Starbase také zmínil, že demonstrace orbitálního tankování mezi dvěma loděmi Starship je v plánu na příští rok. Orbitální tankování je nutné pro lunární misi Artemis III, která využije upravenou variantu Starship (HLS) a má startovat už za pár let, takže SpaceX nemůže moc otálet. Zajímavé pak je, že pro mise na Mars bude podle Muska potřeba jen 5–6 startů tankerů k doplnění pohonných látek do Starship. To ale nejspíš počítá s prodlouženou raketou s větší kapacitou a nosností, kterou Musk na prezentaci také představil.
Nové generace Starship a Raptoru
Současná Starship je teprve první generací této raketové architektury a SpaceX už připravuje vylepšené verze, které budou pohánět výkonnější motory Raptor. Momentálně raketa používá Raptor druhé generace a Raptor 3 už zhruba rok podstupuje testovací zážehy v texaském McGregoru. Oproti Raptoru 2 je třetí generace opět výrazně zjednodušená a díky integrovaným chladicím kanálkům nepotřebuje externí ochranné okrytování. Bude tak o něco složitější na výrobu, ale zato bude snazší instalace těchto motorů na raketu. Raptor 3 je ale především výkonnější než jeho předchůdci – tah je o přibližně 50 tun vyšší u atmosférické i vakuové varianty.
Tím ale plány SpaceX nekončí a budoucí verze atmosférického Raptoru by podle Muska mohla dosáhnout tahu přes 330 tun, což je o dalších 50 tun více než chystaný Raptor 3 a téměř dvakrát více než první generace. To není jednoduchý úkol, jelikož dosažení takových parametrů vyžaduje teploty a provozní tlaky, které se prý přibližují fyzikálním hranicím.
SpaceX zároveň připravuje další generace rakety Super Heavy Starship. Současná verze má celkovou výšku 121,3 metrů a nosnost 40–50 tun na nízkou oběžnou dráhu. Druhá generace bude zhruba o 3 metry vyšší díky mírnému prodloužení Super Heavy i lodi Starship a nosnost má přesáhnout hranici 100 tun. To bude možné díky větším nádržím, lehčí konstrukci, absenci ochranného okrytování motorové sekce a zmíněným Raptorům třetí generace, které mají vyšší tah a nejspíš jsou lehčí. Na Super Heavy navíc byla přepracována sekce s průduchy pro hot staging (oddělení stupňů se zažehnutými motory) a také jsou jinak rozmístěna roštová kormidla. Loď také má upravený tvar aerodynamických klapek. Předpokládá se, že výroba prvních exemplářů druhé generace Starship začne již brzy, ale Musk žádné podrobnosti nesdělil.
SpaceX už ale zároveň připravuje i třetí generaci Starship, která bude ještě o dalších 25 metrů vyšší (celkem 150 metrů), přičemž většina tohoto prodloužení se bude týkat lodi. Nosnost Starship V3 pak má být přes 200 tun při plné znovupoužitelnosti. Z uvedených parametrů vyplývá, že třetí generace rakety nejspíš bude využívat Raptor 4, přičemž na lodi naroste počet motorů ze současných šesti na devět (6 vakuových a 3 atmosférické), což Elon Musk avizoval už před delší dobou.
Kolonizace Marsu
V závěru prezentace Musk mluvil o kolonizaci Marsu, která podle něj bude díky Starship konečně realisticky dosažitelná. Pokud totiž raketa splní očekávání, náklady na jeden start Starship třetí generace by měly být na úrovni 2–3 milionů dolarů. To je méně, než kolik stál start malého Falconu 1, který přitom měl 400krát nižší nosnost. Elon Musk odhaduje, že aby město na Marsu mohlo být soběstačné, potřebuje mít milion obyvatel a navíc je potřeba na rudou planetu dopravit několik milionů tun nákladu. To bude v praxi znamenat, že každé dva roky, kdy jsou Mars a Země po dobu pár měsíců v optimální poloze, se bude muset k Marsu vydat třeba 1000 lodí Starship. Většina z nich tam už zůstane a bude rozebrána na užitečné materiály. Na Marsu pak bude potřeba vybudovat průmysl od nuly, zajistit produkci energie a pohonných látek, rozjet zemědělství, vybudovat obydlí a mnoho dalšího, jinak kolonie nebude soběstačná. SpaceX však podle Muska zatím na těchto aspektech aktivně nepracuje, protože se prozatím zaměřuje na zajištění levné dopravy na Mars pomocí Starship, bez čehož nic dalšího nebude ekonomické.
Flotila tisíce lodí mířících na Mars bude vyžadovat přibližně 10 startů Starship ze Země každý den, přičemž bude nutné vyrábět několik lodí denně. To však Musk považuje za dosažitelné, neboť například automobilů je možné vyrobit několik milionů ročně a také jde o komplexní stroje, i když menší než Starship. Tímto tempem by Starship dokázala dopravit na Mars až čtvrt milionu tun užitečného nákladu každé dva roky, takže soběstačné město by podle Muska mohlo být realitou už ve 40. letech tohoto století. Co se týče financování, Musk odhaduje, že velkou část požadovaných nákladů dokáží pokrýt příjmy ze služby Starlink.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Boeing bude okolo SLS propouštět pracovníky. Block 2 není vyvinutý, takže poletí jen 1. verze?
Dostávali $ od roku 2007- viz Ares. 17 let.
Je možné, že by Orion letěl na Falcon Heavy?
https://arstechnica.com/space/2024/04/amid-schedule-uncertainty-boeing-will-shed-workers-on-sls-rocket-program/
Nelson vypadá jako troska. Co se děje?
https://twitter.com/SegerYu/status/1782758120256872562
Možná proto…
https://spacenews.com/china-on-track-for-crewed-moon-landing-by-2030-space-official-says/
Když bude SS delší, bude mít určitě větší poměr plocha/hmotnost. To při návratu pomůže od tak velkého namáhání tepelného štítu. Tak by ty dlaždice nemusely tak divoce odpadávat…
Delka konstrukce na tom poměru nic nemění. To je dáno geometrii tvaru. Nejlepší poměr plocha/hmotnost (objem) má rotační hyperboloid, proto jej naleznete u chladících věží elektráren. To by tu SS museli drobet seslapnout, aby se získal větší tepelný štít.
ten tvar (rotační hypeboloid) se týká ale vnitřního povrchu a efektivního odvedení tepla pro vodní páry… u tohoto typu tepelného namáhání se musí počítat jen plocha “břicha” vůči hmotnosti.
No právě, na objem vodních par to má největší povrch. U té chladící věže je ten tvar dutý, avšak síla stěny je k objemu relativne malá. Uvedl jsem to jako priklad, ze zkratka zalezi na tvaru, ne na velikosti. U té SS je vsak všechna hmotnost funkci povrchu, nikoliv objemu. Tam to nic neprinasi, spis naopak. Bohužel díky nutnemu tlakovani vnitřního objemu není praktický jiný tvar, než ten válec. Tvar s vyšším poměrem plocha/objem bude nutně těžší, nehledě k dalšímu zesílení konstrukce, aby to vydrželo vnitřní přetlak. Nicméně zpátky na začátek- délkou lodi si nepomohou, leda tak většími křídly.
Delší loď bude mít lepší poměr plocha návětrné strany/váha lodi.
Ploutve nezvětšovat, dokonce byl tweet EM o teoretickém zrušení 2 ploutví. Ty slouží hlavně na závěr letu. Rotaci musí zastavit tryskama.
Hodně info je v tomto rozhovoru EM a diskusi.
https://www.elonx.cz/spacex-pri-misi-crs-18-testuje-upraveny-horni-stupen-falconu-a-take-tepelny-stit-pro-starship/
Mimochodem o lodi Orion a potížích štítu je další článek.
https://www.space.com/nasa-investigate-orion-heat-shield-artemis-1-mission
Doporučuji obojí přečíst.
Mnohým by leccos došlo.
Oba doporučené články jsem přečetl a cituji z nich:
“Při návratu Starship z nízké oběžné dráhy by podle Muska bylo zhruba 20 % povrchu lodi vystaveno maximální teplotě kolem 1476 °C, dalších 20 % teplotě 1326 °C a zbytek povrchu by dosáhl maximální teploty pod 1176 °C”
(návrat Starship z nízké oběžné dráhy Země rychlostí 7,8 km/s)
“5,000 degrees Fahrenheit [2,760 degrees Celsius] the spacecraft encounters on a reentry through Earth’s atmosphere”
(návrat Orionu od Měsíce rychlostí 11,2 km/s)
Super umíte ctrl C a V. Co to ale znamená s ohledem na zatěžovací stavy pro kci starship?
No ne že vy byste tu někdy dělal něco jiného 🙂
videl som tu prezentaciu a jasne ludia pochybuju ci je to splnitelne vyrobit a poslat do kozmu 1000x lodi o velkost Saturn V , ale tak to uz je Muskov styl prace , da nesplnitelny ciel a ked sa ho firme podari naplnit len z polovice tak stale su je to 10x viac ako kto kolvek iny . A teda ak starship skutocne pristane je vobec niekto kto dokaze konkurovat tym parametrom Starship 3 aj ked sa vydelia dvomi a cena startu nebude stat 3M ale 30M ? Kazdopadne SpaceX je fenomenalna firma ktora tu uz 10 rokov+ motorovo pristava rakety zatial co konkurencia ukazuje makety ci propagacne prezentacie o tom ako by sa dali zachranit motori.
Cákryš,titulky k prezentaci Muska by se hodily. Může to být super.
Spíše mě překvapila relativně nízká nosnost 50 tun na LEO u současné verze. Co si pamatuju,tak se bavilo o 100 tunách na LEO, a to ještě před příchodem Raptoru 2 a hot stagingu.
To byla spíš čísla pro nějakou finálnější komerční verzi. Momentálně je to stále v dost prototypové fázi, kdy raketa není moc optimalizovaná. Musk už dávno říkal, že loď i nosič jsou moc těžké a výhledově potřebují zhubnout (a pak například ještě přibylo původně neplánované okrytování motorů).
Úplně nerozumím jestli SS potřebuje nutně atmosférické motory.
Jsou potřeba pro přistání zpět na Zemi a také jsou na rozdíl od vakuových motorů schopny naklápění, takže jsou potřeba pro řízení lodi během zážehů v kosmickém prostoru.
Potřebuje. Kromě toho, co psal Petr výše (řízení) by chyběl:
1) Tah dvou motorů (pokud bys ty 3 nahradil jedním vakuovým). Nechce se mi to počítat – ale nejspíše by dodatečné gravitační ztráty v důsledku nižši akceletace sežraly jakoukoliv výhodu v trochu vyšší efektivitě raptor vac.
2) Příšel bys o určité možnosti řízení, které ti dává možnost nasměrovat 3 motory každý jinam.
Já jenom doufám, že jim takhle velká a odlehčená loď přežije ty tlaky při sestupu atmosférou a že se jim to neroztrhne.
Možná že se ke zvětšení odhodlali právě po IFT-1 a akrobacii SS před výbuchem, která předvedla mimořádnou odolnost
Odhodlali se k tomu ce chvíli, kdy získali raptory s lepším tahem.
Keď som videl tú obrovskú hlučnosť, keď starship štartovala, tak si neviem predstaviť tie štarty z morských plošín. Vo vode sa zvuk šíri násobne lepšie ako vo vzduchu, takže to asi vykynoží veľké množstvo morských živočíchov na obrovskej oblasti 🙁
Startujou vedle pláže. Kolik velryb už jich tam chcíplo?
Těžko říct, velryby vymírají hlavně díky sonarům ponorek a lodí.
Kvůli ponorkám ne,upozornily by sonarem na svoji polohu,což nechtějí ani jedny.
Tři.
Asi žádná, protože by to “WILDLIFE” STARBASE hned omlátilo o hlavu!
Pláž je během startů uzavřená, takže bych řekl, že žádná.
to ako velryby a ine morske tvory citaju a riadia sa nariadeniami uradov o uzavere? 🙂
Musk má opravdu bez přehánění obrovské plány.
Ale opět zde asi bude Muskova konstanta, v 40.letech?? Ne ne, já bych k tomu připočítal tak 10-20 let.
Chápu že ve chvíli kdy se ověří koncept SH+SS tím že se bude pravidelně létat k Měsíci (+-5 let) už v podstatě nic nebrání letět k Marsu a jediná brzda bude kapacita výroby.
Ale právě tomu moc nevěřím.
Bude tam potřeba dopravit obrovské množství materiálu, vzhledem k tomu že to bude nejspíš pro drtivou většinu “Marťanů” jednosměrná cesta, takže vybudování samostatně fungující kolonie bude potřeba obrovské množství materiálu, jak co se týče váhy nákladu tak i objem bude obrovský.
Zrovna asi před týdnem jsem se díval na dokument kde byla zmíněná kolonizace Marsu a počítali tam co vše bude potřeba pro relativně malou kolonii, nejobjemnější budou výrobníky kyslíku, bude jich potřeba několika desítek a každý bude velký jako lodní kontejner,
pro začátek solární farma a následně několik jaderných reaktorů.
Skleníky a ubytovací prostory i když budou nafukovací, případně 3D tiskárny pro stavbu obydlí,
ať taková nebo taková varianta, oba způsoby budování obydlí bude velice náročné, i ve složeném stavu budou vyžadovat několik samostatných lodí.
A můj osobní typ…. SpaceX v počátcích budování kolonie zcela určitě využije desítky robotů Optimus, i pro ně bude vyhrazeno několik raket SS
To množství nákladu bude tak obrovské že SpaceX bude muset expandovat do celého světa podobně jako Tesla, ne kvůli dodávkám na místní trhy, ale kvůli zajištění lidské výrobní síly a využití místních materiálních zdrojů a v neposlední řadě taky k vybudování dalších startovních ramp.
Starty z jedné rampy během několika hodin možná jsou teoreticky možná, ale pochybuji že by se stihlo dovážet případně na místě vyrábět dostatek paliva pro takovou kadenci startů, což mě opět vrací k myšlence využití místních zdrojů v různých částech světa .
No asi začínám přemýšlet o nákupu akcií SpaceX xD xD
už tak velká firma bude muset opravu ještě výrazně růst, mohlo by to být pěkné zhodnocení investice 😂
Nákup akcií by byl asi opravdu prozíravý krok, problém ale je, že SpaceX není veřejně obchodovatelná firma, takže k jejím akciím se dostaneš leda jako zaměstnanec nebo jako velký rizikový investor.
Musk vždycky prezentuje termíny “když půjde všechno podle plánů”. Což nejde nikdy. Prostě to ber jako hraničně optimistickou variantu. Ale na to jsou už všichni myslím zvyklí.
Úspěch je možná varianta….to se mi taky líbí
Potíž s globálním vývozem technologie SHS je, že SpaceX je omezena americkými zákony. Jedná se o strategické technologie dvojího použití.
Spoustu detailů se nedozvíme.
U B11 byly teď raptory přikryté při návozu i odvozu.
SpaceX musí splňovat hromadu pravidel.
Když Japonci řeknou, že koupí 5 boosterů a 30 StarShip a ať jim postaví Elon rampu na Hokkaidu, nikdo nemrkne ani okem. Ale ani Japoncům nedá licenci na výrobu Raptorů.
Primárně se obydlí na Marsu budou dělat ze špičky StarShip, odříznou nádrže a posadí jí na zem. Viz prezentace a taková špička z S22 za Elonem. Ta bude kompletně vybavená už že Země. Nádrže použijí na skladování pohonných hmot nebo je rozřezají dál.
Slyšel jsem o plánu postavit několik komplexů pro starty tankerů v Indonésii, kde je nejlepší dodatečné zrychlení od Země, nadbytek zemního plynu na výrobu metanu a dost místa na rovníku. A když budou tankery na dráze se sklonem 0° opravdu mohou startovat co hodinu, to v Texasu opravdu nemá smysl.
Všechno to najednou vypadá reálně a proveditelně.
A přitom to není dávno, kdy jsme žasli nad letícím Starhopperem…
A stále reálněji a proveditelněji. Hodně dělá použití reálných videí místo animací