Elon Musk prozradil, jak fungují satelity Starlinku, kolik jich bude ročně vyneseno a další novinky
Elon Musk pořádal pár hodin před plánovaným čtvrtečním startem mise Starlink-1 telekonferenci s novináři, kde mluvil o projektu Starlink a odpovídal na otázky. Dozvěděli jsme se tak spoustu podrobností a novinek o první várce satelitů, které budou vyneseny, a také o dalších plánech SpaceX ohledně zprovoznění konstelace. Omluvte útržkovitý formát článku, musel jsem čerpat z krátkých tweetů.
Poznámka: Není k dispozici záznam ani přepis konference, takže se jedná o informace z druhé ruky a mohou obsahovat nepřesnosti.
Starlink obecně
- Starlink představuje „obecné dobro“.
- Podle Muska jde o jeden z nejnáročnějších inženýrských projektů, jaké kdy viděl.
- Starlink bude určen nejen pro oblasti, kde teď lidé internet nemají, ale také bude konkurovat poskytovatelům internetu v oblastech, kde lidé připojení už mají, ale je drahé nebo pomalé.
- SpaceX si od Starlinku slibuje hlavně významný zdroj příjmů, které pak může využít pro vývoj stále pokročilejších raket a lodí. Je to důležitý krok před cestou na Měsíc či Mars.
- Roční příjmy SpaceX ze startů raket jsou kolem 3 miliard dolarů, ale příjmy z poskytování internetového připojení přes Starlink by se mohly pohybovat kolem 30 miliard. Musk by si rád ukrojil 3–5 % z celosvětových příjmů v oboru telekomunikací, které dosahují přibližně 1 bilionu dolarů (tisíc miliard).
- SpaceX se nesnaží vyšachovat existující operátory, spíše s nimi bude spolupracovat.
- SpaceX má dostatek financí pro výstavbu funkční konstelace. Získání dalšího kapitálu by bylo potřeba jen v případě, že se něco pokazí. SpaceX ale nemá problém kapitál získat – v posledním kole prý byl větší zájem investorů než bylo potřeba.
- SpaceX zatím neuzavřelo smlouvu s žádným zákazníkem, ale probíhají jednání se strategickými partnery, jako jsou například telekomunikační společnosti v zemích, kde je na venkově špatné internetové připojení.
- Pokud vše půjde dobře, už koncem tohoto roku nebo začátkem příštího by SpaceX mohlo začít poskytovat služby telekomunikačním firmám a dalším zákazníkům.
Vizualizace první fáze konstelace Starlink (Autor: Mark Handley)
Vynášení satelitů
- Hmotnost nákladu mise Starlink-1 je vyšší než předchozí rekord (12 tun při misi DM-1). Podle Elona Muska je celková hmotnost 18,5 tuny, ale to je poněkud vysoké číslo, jelikož satelity by podle informací z press kitu měly dohromady vážit jen 13,6 tuny. Možná tedy jde o chybu.
- Spojení se satelity bude navázáno hodinu po startu nad Tasmánií.
- Při prvním startu bude vyneseno 60 satelitů, ale u příštích misí mohou být počty jiné.
- Pro pokrytí Spojených států bude potřeba 12 startů, pro slušné globální pokrytí celkem 24 startů. Pro nepřerušovaný signál po celém světě je potřeba provozovat satelity v alespoň šesti rovinách.
- Poskytování služeb může začít už po vynesení 400 satelitů, ale pro ekonomickou návratnost je potřeba provozovat alespoň 1000 satelitů.
- Musk očekává, že pomocí raket Falcon bude možné vynášet 1–2 tisíce družic ročně. Starship není pro dokončení konstelace nutná, ale Musk doufá, že začne létat dlouho předtím, než SpaceX vynese všech 12 000 družic. Cena za start Starship by totiž měla být o dost nižší (minimálně pětkrát). Momentálně stojí vynesení satelitů víc než jejich výroba. [Výroba jednoho satelitu tedy vyjde maximálně na 500 tisíc dolarů.]
- SpaceX do dvou let vynese více družic, než kolik jich je teď na oběžné dráze celkem. Většina satelitů na orbitě tedy bude patřit SpaceX.
- SpaceX nikdy neodmítne vynesení satelitů pro konkurenční konstelaci. Konkurence je dobrá věc.
Falcon 9 na rampě před misí Starlink-1 (Foto: SpaceX)
Satelity
60 satelitů v aerodynamickém krytu před misí Starlink-1 (Zdroj: Elon Musk)
- Satelity se vyrábějí v Redmondu a momentálně není v plánu výrobu přesunout jinam. Výroba první várky zabrala „pár měsíců“.
- Satelity jsou vybaveny iontovými motory, které využívají krypton. Podle Muska by mělo jít o první použití kryptonového motoru ve vesmíru. Specifický impuls motoru je kolem 1500 sekund.
- Krypton je méně efektivní než tradičního xenon, takže jsou potřeba větší nádrže, ale zato je 10krát levnější.
- Satelity dokáží sledovat svou pozici pomocí GPS a hvězd a automaticky se vyhýbat odpadu a ostatním družicím na oběžné dráze. Informace o pozicích těchto objektů družice získávají z databáze NORADu.
- Vypuštění satelitů bude hodně unikátní. Horní stupeň se pomalu roztočí a o oddělení satelitů se postará moment setrvačnosti. Systém neobsahuje žádné pružiny a celý proces bude připomínat rozvinutí balíčku karet do vějíře. Satelity do sebe během vypouštění možná lehce drknou, ale prý jsou na to stavěny.
- Nějvětší obavy má Musk ohledně rozložení solárních panelů (tato mise otestuje dva různé mechanismy rozložení), dále nesprávné funkčnosti antén a selhání iontového motoru.
- Solární panely všech 60 satelitů dohromady budou generovat více energie než celá ISS.
- Na této misi letí hodně nových technologií, takže se může stát, že některé satelity na této misi nebudou fungovat (a je malá šance, že nebudou fungovat žádné).
- Satelitům zatím chybí antény pro pásmo Ka, ale jinak jsou v podstatě stejné jako budoucí satelity první generace.
- V plánu jsou další generace, které časem přidají také laserové spojení mezi satelity. Momentálně jsou satelity propojeny pomocí pozemních bran. Možná prý bude potřeba umístit nějaké brány také na lodě na moři, ale i při globálním pokrytí bude drtivá většina bran na pevnině.
- Každých 60 satelitů představuje zhruba 1 terabit užitečné kapacity, avšak celkem 2–3 terabity. [Jeden satelit by tedy měl mít kapacitu 33–50 Gb/s.]
- Očekává se, že satelity budou po 5 letech zastaralé, a tak budou průběžně nahrazovány novými generacemi.
Uživatelské terminály
- Terminály, kterými se uživatelé budou připojovat ke Starlinku, vypadají jako placatý disk o velikosti středně velké pizzy.
- Na rozdíl od běžné satelitní paraboly však nemusejí být přesně nasměrovány. Terminály mohou být umístěny pod téměř libovolným úhlem za předpokladu, že budou mířit na oblohu.
- Musk má za to, že SpaceX vyvinulo nejpokročilejší anténu fungující na principu fázového pole.
- Cílem je dosáhnout latence nižší než 20 milisekund.
- Přepínání mezi satelity by mělo být nepostřehnutelné.
- Terminál funguje i za pohybu, takže může být umístěn na auto, loď či letadlo.
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Mise Starlink 12-1 - 20. 11. 2024
- Mise Starlink 9-13 - 19. 11. 2024
- Daily Hopper: Ruské výčitky, klapka v ohrožení a inspirace přírodou - 16. 11. 2024
Tohle je pravděpodobně největší inovace v telekomunikacích od doby GSM. Má potenciál zabít současné satelitní služby na geostacionární dráze i televizní pozemní vysílání, umožní decentralizovat datacentra, přípojí místa, kde si teď mohou o přípojení nechat jen zdát. Jsem zvědav, co z toho za 20 let vlastně bude. Třeba se někomu podaří vymyslet, jak tu anténu nacpat do kapsy nebo by se mohly přesunout některé funkce datacenter na oběžnou dráhu.
Zcela pomíjíte že technické řešení samotné je jen malá část problému (ještě je zde homologace na globální i lokální úrovni). Starlink je hybrid mezi pozemním a GEO připojením, snad podědí pozitiva obou, nikoli negativa. Teprve praxe ukáže životaschopnost projektu.
A satelity na GEO se o práci bát nemusí, kromě komunikace se Zemí jim čím dál víc práce přibývá i s rostoucím počtem LEO satelitů – minimálně je vhodné přenášet telemetrii (je rozdíl kontrolovat družici jednou za 90 minut, nebo kteroukoli vteřinu chcete), ale moderní snímkovací satelity už takhle často přenáší i samotné snímky.
Mimochodem zatím ještě VŮBEC neexistuje ani ta “pizza” anténa. Natož něco menšího přenosného.
Sám Musk označuje (jakýkoli funkční !) pozemní terminál za nejtěžší inženýrský problém Starlinku. Současné antény pro komunikaci s LEO jsou buď paraboly s motorickým natáčením
… nebo nesmírně drahé (statisíce až miliony korun), energeticky žravé (!) a prakticky experimentální EASA ploché antény (není to tak dlouho co to byla exkluzivně vojenská technologie s razítkem top secret)
Asi jste prehledl tu cast, kde se pisu “Má potenciál”.
Nepřehlédl. Ten potenciál je reálně mnohem skromnější.
Znáte bonmot “Když máte po ruce jen kladivo, každý problém začne vypadat jako hřebík” ?
Elon má tedy levné rakety(kladivo), to ale ještě nic neříká o reálném potenciálu Starlinku (jen to že bez levných raket by Starlink ani nevznikl.)
Z principu je Starlink hybrid mezi pozemním a GEO připojením, navíc velmi náročný na údržbu (SpaceX chce provozovat víc družic, než celý zbytek světa dohromady a i po vybudování sítě jich bude muset ročně tisíce nahrazovat). Přitom pásmo není nekonečné. Pro celé území ČR vychází kapacita sítě starlinku v desítkách Gbit/s. To je na nějaké zabíjení ostatních typů připojení zoufale málo.
A jaký je vlastně potenciál pozemních terminálů nevíme – dnešní nejlepší EASA antény (od fy Kymeta) jsou 100x100cm velké, váží asi 20 kg, přijímač dalších 20 kg a za provozu má zařízení spotřebu 500 wattů !!! (a zařízení stojí tisíce dolarů).
Pro srovnání, britové byli na sebe pyšní, že jejich hi-tech druhoválečné radiostanice do stíhacích letounů vážily 40kg a žraly 200wattů
(to byla tehdy světová třída …a do výroby první kilogramové motorola “cihly” zbývalo 50 let trvalého vývoje)
No dáváte tu do toho spoustu času, přitom máme jen kusé informace z několika tweetů. Vzhledem k tomu, že z úspěchu mohu jen získat a při neúspěchu nic neztratím, si počkám, jak to dopadne.
Jste to vy kdo začal bombastickým prohlášením: “Tohle je pravděpodobně největší inovace v telekomunikacích od doby GSM”
Kdybyste si něco zjistil o fungování sítě Iridium, tak byste se musel omluvit tvůrcům Iridia. To byla a je první civilní LEO komunikační konstelace, první civilní síť s globálním pokrytím
(satelity už tehdy komunikovaly i mezi sebou, takže jste se mohl připojit zprostřed oceánu, něco co Elon teprve plánuje v neurčitém budoucnu !)
A během toho byste také pochopil nutnou skepsi při posuzování Starlinku. Pochopil byste jaká úskalí čekají na každého podnikatele v tomto ne zas tak mladém oboru (síť Iridium byla oficiálně aktivována v listopadu 1998 …a už po devíti měsících firma zbankrotovala).
Já vaši skepsi chápu. Na druhou stranu nechápu, proč ji musíte ventilovat do diskuse v takové intenzitě. Před dvaceti lety bychom se o tomto bavili na dialupu a megabity by pro vás, s tímto přístupem, byly nedosažitelnou rychlostí jen proto, že si nedokážete představit, že někdo vyřeší pro vás nepřekonatelné problémy. Já vidím StarLink jako potenciální plnohodnotnou alternativu k připojení přes WiFi nebo DSL. U WiFi jsem si před lety taky myslel, že se přes 5 Mbps nedostane a o dekádu později už mám 50 a nedovolil bych si dnes tvrdit, že za další dekádu nebudu mít 500. Proto omluvte, když o StarLinku mluvím jako o revoluci. Vidím za tím spoustu cest, jak to může lidem usnadnit život a to že vy tomu nevěříte, je pro mě i pro StarLink úplně bezpředmětné. Můj pohled nezměníte a vývoj StarLinku neovlivníte.
Nezlobte se, ale používám skepsi úměrnou vaší, s prominutím, neznalosti. V podstatě mě mrzí tón naší diskuze, nic osobního proti vám nemám, ale tohle už prostě píšu spíš abych vyvrátil vaše omylu a tedy je to určeno spíš pro ostatní čtenáře.
Opět píšete slovo “revoluce”:
– o systému který v podstatě neexistuje
– o systému který nemá hotový design
– o systému který zpočátku nebude mít ani některé schopnosti původního Iridia
Vždyť Starlink je jen zvětšené Iridium ! To Iridium byla ta vaše revoluce.
Elon Musk není hloupý, vždyť na vynášení Iridia NEXT se podílely jeho rakety. On v reálném světě hodlá budovat Starlink velmi opatrně (i když v masovém měřítku) a vlastnosti bude přidávat až podle zájmu zákazníků.
Viz. Iridium chtělo milion zákazníků před 20ti lety (získali 50 000), nakonec tu milionovou hranici překročili před pár lety a původní síť se tak nikdy nezaplatila. Elon stejnou chybu asi udělat nechce…
PS: mluvíte o zrychlování, ale vývoj techniky svědčí o omezeném prostoru pro Starlink – pevné připojení bude v naprosté většině případů rychlejší než to bezdrátové (a to i v budoucnosti). RF pásmo je prostě vždy omezený zdroj a vysílání bude vždy energeticky žravější než odpovídající pevné připojení. (to už není o skepsi, to jsou principy fyziky a našeho vesmíru)
Nelze porovnávat Iridium a StarLink. Jejich cílení je úplně jiné. Zatímco StarLink se snaží být technologií pro masy, Iridium se hodí jen v pár případech, kdy opravdu není jiná možnost.
Vy jste s Elonem teď někdy mluvil, že víte jak tu síť hodlá budovat?
Zrychlování jsem dával jako příklad. Stejně tak by šel použít výkon procesorů, kapacita disků či pamětí, technologický posun telefonů. Nikdo tu nepochybuje o tom, že drát nebo vlákno je lepší než RF. Na druhou stranu úplně pomíjíte fakt, že na rozdíl od výhledu na oblohu, je obojí v mnoha oblastech nedostupné.
aj iridium malo byt povodne pre masy “beznych” ludi az potom ked to krachlo sa zacali zameriavat na vladnych zakaznikov a biznis klientelu
Máte pravdu. Pokud by nasadili stejné ceny jako Iridium tenkrát a chtěli mířit na běžné lidi ..tak nepochybně zkrachují… Poučení nepochybně jsou a segment je mnohonásobně zajímavější než jen biz,
Ale tehdy v 90. letech stál majlant i obyčejný GSM telefon a volání z něj, to nemůžete tak snadno porovnávat s dnešní situací…
Iridium hlavně zabilo rychlé šíření pozemních sítí (i na “opuštěné ostrovy”) až potom agresivní klesání ceny GSM volání když začali operátoři bojovat o zákazníky. Co platilo jeden rok, druhý rok už bylo překonané. To je blbé prostředí pro několik let budovaný projekt – to samé mimochodem hrozí i Starlinku (proto Elon nic neplánuje napevno a snaží se o evoluci, nikoli revoluci)
A mimochodem zatímco vy básníte o připojení soukromých osob, tak oproti tomu Elon mluví o prodeji konektivity operátorům a vládním agenturám. (bude trvat ještě hodně let, než se podaří vyrobit cenově dostupný pozemní terminál – pro soukromé osoby).
To že EM mluví o operátorech neznamená, že se nejedná i o koncová zařízení pro běžné uživatele. Podle mne to znamená jen to, že nehodlá budovat žádnou vlastní prodejní sít, ale půjde přes stávající operátory
To znamená že by operátorům prodávali/pronajímali svoje vlastní terminály a vypláceli jim tučnou marži v podstatě jen za to že celé síti budou cizí operátoři dělat zákaznické oddělení ? To by byl hloupý, alespoň ze začátku bude zákazníků Starlinku mnohem míň než třeba zákazníků Tesly.
Terminály většinou patří operátorům, kupují se tržní cestou, to ale znamená že EM si svým vlastním terminálem vůbec není jistý (kdy, jaké parametry a za kolik)
Prostě si není jistý že je lepší než ty současné co jsou na trhu (třeba Kymeta)
Ekonomicky to hloupost není. Operátoři by fungovali jako distributor a zákaznické oddělení. Nevyplatí se budovat zákaznická oddělení a distribuci, které musíte nějak rozumě rozmístit na tak malou hustotu zákazníků.(bude to víc zákazníků než u Iridia a zase podstatně méně než u operátorů)
Pokud nabídne své služby operátorům. Tak operátoři prostě nebudou mít snahu Starlinku konkurovat, tam kde by to bylo ekonomicky na hraně. Pokud to je větší lokalita tak si postaví svou infrastrukturu za větším zařízením Starlinku. Tam kde se ani to nevyplatí, jako na horské chatě nebo hájovně v lese, farmě atd. prostě jen přeprodají a obslouží nějakou malou stanici jak o ní mluvil EM. Je to logický model. Operátoři můžou nabízet vlastní rozšířená koncová zařízení na technologii Starlinku a vzájemně si konkurovat. Pokud chcete získat rychle velké množství zákazníků je to nejlepší cesta, která navíc bude tlumit konkurenci. Operátoři se koneckonců chovají stejně i dnes. Také nakoupí cizí konektivitu od konkurence v místě kde ji nemají nebo je slabá. Zákazník chce komplexní službu. Nechce nakupovat různá řešení od různých operátorů. Chce takové řešení které obslouží celou společnost ve všech jejich objektech at jsou na optice, nebo 5G, nebo do budoucna jen na Stralinku. Stejné je to u fyzických osob. Proč domlouvat zvlášť služby pro dům ve městě a zvlášť pro chatu v horách.
Nemělo, od začátku cílili na bohaté businessmany. Krachlo to převážně protože nikdo nepředvídal jak rychle se rozroste GSM síť. Je o tom knížka Eccentric Orbits: The Iridium Story.
Tahle věta je zásadní:
,,Drát nebo vlákno je v mnoha oblastech nedostupné na rozdíl od výhledu na oblohu.”
Auta,vlaky,lodě,letadla jsou budouci nosice anten pro internet ze sat. constelací.Tecnicka nedokonalost u techto anten se postupne vylepsi a za 3 až 5 let uz to nebude takový problém.
Jak už jsem psal, dnešní nejlepší EASA antény (od fy Kymeta) jsou 100x100cm velké, váží asi 20 kg, přijímač dalších 20 kg a za provozu má zařízení spotřebu 500 wattů (a přenosová rychlost 5Mbit/s).
Miniaturizace a masová výroba dokáže divy, ale ne zázraky.
Vlaky jezdí po kolejích, podél kterých jsou natažené optické kábly (alespoň pokud mluvíme o koridorech), ty se budou vždy připojovat pomocí lokálních vysílačů. Z hromadně dopravních prostředků byly vlaky první co nabízely “internet na palubě”.
Letadla a lodě pomocí satelitu asi ano, ale bude to prémiová služba u těch nejluxusnějších společností.
Osobní automobily nejdřív za 5 let, ale spíš až bude Starlink hotový, nejdřív asi elektroauta (Tesla), tam je totiž elektrická žravost satelitního terminálu řešitelná na úkor dojezdu.
Neberete v úvahu anténu pro GEO? Na LEO by měla být cca (36.000/500)** nižší spotřeba? Možná nižší, fázová anténa je zřejmě aktivní.
Ty antény jsou pro Ku pásmo a jsou určeny pro LEO i GEO satelity.
Děkuji za upozornění, nepodařilo se mi ani po novém hledání najít oddělené údaje pro LEO či GEO připojení.
Každopádně LEO satelity jsou mnohem menší a méně výkonné a pak také zde nemluvíme o telefonních hovorech, ale o broadband internetu:
Buď necháte plný vysílací výkon (300W aparatura vysílá “signál” cca 8 watů) a pak LEO připojení bude násobně rychlejší než těch 5Mbit/s co jsem psal prve. Nebo možná budete moci snížit výkon, ale zůstane těch neuspokojivých 5Mbit/s rychlosti (jako u GEO.
Pokud by se někomu podařilo najít reálné testy EASA antén při LEO nebo při GEO připojení samotného by mě to zajímalo. Nechci proti Muskových PR tvrzením stavět PR tvrzení jiných firem 😀 (každopádně na skutečné připojení pro masy si ještě počkáme a pro majoritu obyvatel to nikdy nebude levnější než drát, nebo třeba 5G mobilní síť)
Samozřejmě, bavíme se o efektivitě přenosu energie v konkrétním pásmu.
Licence pro komunikaci jsou na furt, nemusí se znova platit? Družice pro Starlink jsou “za hubičku”, v porovnání s údržbou metaliky, optiky, chlazením i topením vysílačů? Mně přijde, že by to až takový nepoměr být nemusel.
PS: zapoměl jsem přenosovou kapacitu současných Kymeta terminálů – 5Mbit/s. Teď už jen vymyslet zrychlení o víc než dva řády…
Datacentrum je ta poslední věc, kterou bys chtěl na jakékoliv oběžné dráze mít.
Na LEO ho budeš mít každých 45 minut na uplně ipačné straně Země, než potřebuješ… na GEO ho budeš mít tak daleko, že ti bys byl raději, aby bylo “jen” na LEO na druhé straně Země.
Ano i ne. Spojení se zemí bude asi pro potřeby datacentra mizerný oproti optickému kabelu, kde když je potřeba víc, natáhne se další kabel, ale argument že bude na druhé straně planety mi nepříjde šťastný. Už teď má třeba google datacentra po celém světě s tím že to má jako lokální mirrory + lokální obsah, ten by musel migrovat mezi satelitními datacentry a nebo jen po dobu kdy by byl satelit na nevýhodné pozici by tam ta data jen ležela, problém ale je (pominu vynášení a chlazení), aspoň mám pocit s legislativou, data občanů EU musí být na serverech na území EU, což LEO není a i pokud by bylo, tak jen občas.
Co by šoupnout na LEO šlo bez problémů by bylo třeba DNS, není zas tolik dat, už teď to je dost decentralizovaný a mohlo by to být integrovaný do pár set starlink satelitů.
Tady zase někdo zapomněl, že LEO je v poměru k povrchu pekelně rychlá dráha. A vůbec netuší jak funguje…
Uvědom si, že to datacentrum by se pohybovalo … za 10 minut bude mimo kontinent (od te chvile ztraci vsechny vyhody oproti pozemskemu, za 45 min bude na druhe strane Zeme …tj 25000 km daleko… umíš spočítat ping?).
A to není všechno. Rovina oběžné dráhy se navic postupně otáčí … takže při dalším oběhu se nevrátí na stejné místo….
Takže těch datacenter bys musel mít stovky, kteté by nahrazovaly jedno pozemské….a to všechno proto, abys ušetřil jeden “hop” ze satelitu na zem a zpět.
už chápeš? ludi bohužel zapomínají na to že věci nahoře nepostojí…
Nezapoměl a i o tom jsem psal, příště lépe číst, méně kritizovat:
To že by jich muselo být stovky též počítám a zmínil jsem to u DNS kde problém s dostupností je stejný, jen potřeba kapacit nižší a proto by to šlo integrovat do starlink satelitu a proto to vidím jako použitelnější řešení:
Možná jsem se nevyjádřil zcela jasně, ale vyčítáte mi to že jsem nebral v potaz něco co jsem opravdu v potaz vzal a i to zmínil.
To neokecáš.
Dovolíš 2 malé otázečky?
1) jakou výhodu podle tebe má mít takové létající datacentrum oproti pozemskému?
2) viděls někdy alespoň menší datacentrum? pár desítek serverů v racku, nízké tisíce disků v raidu…
DNS nahoře (z pohledu uživatele je to lokální DNS) určité výhody má, ale není to gamechanger (z pohledu uživatele to není příliš “častá” ani “rozsáhlá” komunikace…
Já nemám co okecávat, mě stačí citovat co jsem napsal protože ty mi podsouváš názory které nemám. Přečti si znovu a pomalu co jsem napsal. Možná bych měl upozornit že nejsem ten kdo psal o datacentrech na LEO první.
Já nepsal že má výhodu (dobře, energie by mohli mít dost, ale potřeba chlazení to asi více než přebije), popravdě obecně souhlasím s tím že je nesmysl mít datacentra na LEO (pokud by tam byla velká stanice s velkým počtem lidí jejíž součásti by to datacentrum bylo a kterým by sloužilo, situace by byla jiná, ale to je zatím tvrdé scifi). Pouze jsem označil tvůj argument o pozici za nevhodný a ty jsi z toho vyvěštil že podporuji datacentra na LEO:
Stejně tak jsem psal nevýhody datacenter na LEO které narozdíl od pozice satelitu považuji za správné protože nejdou řešit:
Osobně jsem v žádném nebyl, ale na fotkách a videích jsem jich viděl dost. Tento problém jsem shrnul oním vynášením. Uznávám že jsem mohl být konkrétnější, ale co bych tím asi tak jinýho myslel když jsme u článku o konstelaci s plánovanými více než 10 000 satelity, takže počet asi těžko by byl problém, tedy problém je hlavně velikost a hmotnost.
Netvrdím že gamechanger, tvrdím že je to něco co tam smysl mít má protože koncoví uživatel starlinku to využije a šlo by to integrovat do starlinku a tím i provozovat s relativně malími náklady.
Bohužel nechápeš … stále nechápeš.
Právě ten argument o pozici – je v tom to naprosto zásadní. Protože to je fyzikální problém, který nemá žádné technické řešení.
Chlazení vyřešíš, vynášení vyřešíš, legislativu … změníš.
Zvýšení přenosové rychlosti (rozšíření bandwith) pro datacentrum také není problém – je to technicky řešitelné (další anténa, další transceiver, trochu jiné pásmo)… škálovat můžeš, co ti energie a pásmo dovolí.
Jenže … nevyřešíš to, že ti to zatracené datacentrum odletí pryč. A doufám, že tě při té příležitosti trkne taková věc, jako je rychlost světla – a pak si spočítáš, jak je ta Země vlastně velká a jak tě každých 1 000 km bude zatraceně bolet – v latenci…
Ne ty nechápeš. Nemáš jedno datacentrum, ale máš jich třeba 100. Které datacentrum je na vhodné pozici, s tím komunikuješ. Když datacentrum opouští vhodnou pozici data přesune na nové, případně mají jen data která jsou globální platnosti. Problém je jen šířka pásma pokud se data předávájí. Ale o tomto řešení jsem psal na samém začátku, nebo co myslíš že jsem myslel:
Tedy jde jen o technický problém jak zajistit předávání dat.
Máš vůbec představu kolik datacentra prodokují odpadního tepla? A máš vůbec představu jak mizerný je vakuum “tepelný vodič”? Na LEO prostě nemůžeš použít atmosféru do který napumpuješ teplo. Tam ho musíš poctivě vyzářit, to jde řešit jen velikostí a to se ti z toho bude stávat jen obrovský terč pro vesmírný smetí a i to musíš vynést což i se starship bylo na x letů abys tam měl vše. To je násobně větší problém než mít víc datacenter a přesouvat mezi nimi data dle potřeby.
“trochu jiné pásmo” no to by šlo, pokud pomineme fakt že pokud by to nebyl jen mirror pro starlink a pokud by tam byl hodně žádaný obsah tak by jsi na to prakticky musel táhnout páteřní síť a tak by jsi kvůli tomu blokoval obrovskou část pásma která by nešla použít na nic jiného což vidím jak ti někdo dovolí když by to šlo řešit datacentrem na zemi. Máme tu fyzikální limity toho kolik dat tam můžeme dostat protože vše posíláme přes 1 sdílený medium který potřebuje využívat navíc spousta dalších.
Uznávám že legislativa by šla relativně jednoduše pokud by k tomu byla politická vůle a tu u EU nevidím. Navíc proč se obtěžovat když tu máme fyzikální limity kvůli kterým to stejně nejde.
pre boha uz s tym prestan
ty absolutne nemas predstavu o velkoti datacentier inak by ta taka kravina ako ho umiestnit na orbite vzivote nenapadla
a naco by niekto robil datacentrum na orbite? ake by to malo vyhody? nevyhod by to malo milion a hlavne by to bolo pekelne drahe oproti tomu ak si to nechas postavit na zemi 🙂
Proč se pleteš do něčeho, když se ani neobtěžuješ přečíst diskusi a kdo co napsal? Já tu nehájil umístit datacentrum ne LEO, Když už tak DNS ano ten jsem napsal že by šel, ale to je řádově menší problém, že?
S Invc jsem ve shodě v tom že je blbost mít na LEO datacentrum, jen se tu dohadujeme kvůli čemu je to větší blbost. Přečti si tu diskusi a neplácej nesmysli z toho že netušíč o čem je řeč.
Abys měl pořád v dosahu – řekněme maximálně do 3 mezisatelitních hopů (což už si ztratil všechny výhody blízkosti datacentra… ale budiž) – nějaké datacentrum – tak bys jich musel mít řádově 400. Navlečených jako korálky – pěkně za sebou, a udržujících plně synchronní data.
Takže místo jednoho lokálního datacentra na zemi – bys musel mít 400 stejných kopií ve vesmíru. 400 datacenter, která budou držet stejná data…. proč? Abys ušetřil jednu komunikaci satelit – země – satelit ?
A MIGROVAT ? Jako přesouvat obsah datacentra z odlétajícího – do přilétajícího? Dříve než “vyjde – zapadne”? To jako navrhuješ přesunout terabajty dat z jednoho do druhého během pár minut? Jako vážně?
A mimochodem, které datacentrum bys tam chtěl nechat lítat v těch 400 kopiích? To jako se bude 400x mirorovat netflix? Nebo raději Utube? nebo pornhub? nebo MSlive? nebo Facebook? Nebo uloz to? Nějaký jiný cloud? Nebo seznam? Nebo se tam nechá lítat servery warcraftu? Steam?
Asi jsi nikdy neslyšel pojem dělat ďáblova advokáta, že?
Ok, tak 400, stále řešitelné snadněji než to chlazení.
400 datacenter s pokrytím celého světa, přičemž globální data můhou být všude, lokální část migrovat. Pro mě za mě třeba google search engine. Netvrdím že bych to chtěl dělat, ale že by to šlo a tvůj argument s latenci je rázem fuč zatímco všechny mé argumenty sklálopevně drží: spojení se zemí neprobýhá laserem, tedy blokuje pásmo v relativně velké oblasti tak prostě tomu nedáš co chceš, narozdíl od pozemního kde nemáš 1 sdílené medium, gigantické satelity které nemáme jak vynést ani se starship, nemáme jak je chladit jinak než je udělat ještě o dost větší takže je rozstřílí o to rychleji kosmický smetí. To jsou pro blízkou budoucnost neřešitelné problémi, ne tvoje latence. Tu vyřešíš počtem podobně jak chce řešit latenci u spojení SpaceX nebo OneWeb (vyžší počet aby mohly být níž). Na moje argumenty ti ale už nestačí jen přiházet víc satelitů – počtem to nevyřešíš.
Kde jsem napsal že to chci? Opravdu, prosím cituj kde jsem napsal že chci datacentrum na LEO. Rozporoval jsem tvůj argument který nedává smysl, protože kdyby někdo fakt chtěl a měl dost peněz tak by tvůj argument obešel počtem, to ale neznamená že chci datacentra na LEO.
Mimochodem třeba ten pornhub asi nebude moc lokalizován, takže tam by odpadli migrace mezi satelity…
tak to mame 400 letajicich datacenter pornhubu, 400 google, 400 netflix…
A? Nějak nechápu. Nedokážeme tam dostat ani jedno datacentrum, protože pokud má mít dost výpočetního výkonu a dost velké úložiště aby to k něčemu bylo a zároveň možnost vyzářit dost odpadního tepla nevyneseme ani jeden v dohledné budoucnosti a ty tu řešíš že 400 je nějak moc (když se bavíme pod článkem o konstelaci o přes 10k statelitech)
Už se těch 18,5 tuny vyjasnilo? Sám EM píše “Starlink mission will be heaviest @SpaceX payload ever at 18.5 tons.”, a takto se vždy psalo a mluvilo i u SpaceX o jen hmotnosti samotného čistého zákaznického nákladu.
Mně zatím neodpověděl, nejsem profláklej jako Everydayastronaut nebo Scott Manley a taky jsem si dovolili poznamenta, že se dle mě spletl a spíš to bude asi jen 13,5 t, tak jsem na blacklistu. 😀 On taky odpovídá nárazově dle nálady nebo profláknutosti dotazovatele. Ať se ho zeptá Bezos, šéf ULA, představitel OneWebu apod. těm odpoví 100%ně. Máte na ně někdo kontakty? 😀
Tak ono možná pro začátek bude stačit přepočítat jejich 18,5 americké tuny na tuny metrické a hned z toho najednou bude 16,8 tuny. No a pak už to pomalu začíná dávat smysl.
To je další věc. Sám EM kdysi v jednom příspěvku motal US a evr. metrické tuny, takže nyní sám nevím v čem to napsal.
18.5 tony so zachranou prveho stupna na 400km orbitu? nezmysel
musk toho hrozne vela nakeca a casto krat napise veci pricom zabudne uviest cely kontext, ktory dane vyhlasenie moze posunut do uplne inej roviny ako to vyznie na prve precitanie 🙂
tych nieco cez 13t by som skor povedal, ze moze byt. uz v minulosti som napisal, ze som v jednom diskusnom fore zahliadol tento udaj, ale melechin to odmietol 🙂 tak som bral potom ten co oficialne prezentovala spacex 10.8
Mě osobně se těch 18,5t taky nezdá. Teď sem půl hodiny hledal jednu tabulku, která říká, že limit pro ASDS LEO přistání pro block 5 je 18.24t (200x200kmx28,5°).
Pokud hmotnost nákladu přepočítáme na metrické tuny, budeme předpokláddat, že se jedná o short ton, tak hmotnost nákladu dělá 16,8 metrické tuny.
Když ještě přepočítám nosnost rakety dost hrubě a ošklivě na dráhu 350x350kmx53°, tak mi to vychází na snížení nosnosti o 10%. Tedy 16,52t je limit nosnosti na tu dráhu. Čili jsou za hranou. A ikdyby nebyly a vycházelo to tak tak, tak stejně by to byl podle mě velký risk. A investorům by se jakýkoliv nezdar nelíbil.
Do hmotnosti nákladu se obvykle nezahrnuje kryt ani adaptér, takže to se mi moc nezdá.
Nějak se nemohu dobrat čísla 3 mld. dolarů příjmů za starty raket. Pokud tedy jsou správné údaje o ceně za start 65 mil. dolarů a pro NASA za cca 125 mil dolarů, a roční počet startů je 20
to je musk, tam logiku nehladaj
on aj investorom resp. veritelom dokaze predlozit sfalsovane hospodarske vysledky len aby to vypadalo, ze spacex je ziskova, tak preco by obycajnej verejnosti mal hovorit skutocnu pravdu
nieje to predsa prvy krat co musk klame, resp. hovori veci ktore niesu pravda len aby vzbudil zaujem 🙂
aj oficialne je potvrdeny ako klamar, takze jeho reci treba brat s velkou rezervou, pokial niesu potvrdene z ineho nezavisleho zdroja
Takže investoři do SpaceX jsou obyčejní tydýti,čučkaři co je Musk opije rohlíkem a oni svoje
miliardy svěří lhářovi a podvodníkovi,který je pak ,,propálí” jen tak bez zisku?
Je divné,že na to nikdo za 15 let nepřišel…..?
Nejen to. Ani nemá žádné rakety, ale všechno je to CGI a ty satelity pro zákazníky zakopává na dvorku. Tolik k peterově příčetnosti.
takto chod diskutovat s detmi v materskej skolke
neprecenoval by som tych investorov, niesu to neomylni ludia, inak by neboli tie velke krizy napr. ako v 2008
hovori ti nieco bernard madoff? ten odrbaval desatrocia tie najvacsie banky a najvacsich investorov a pritom prevadzkoval pyramidovu schemu, nic ine
niekolko rokov fungovala jedna firma ktore testovala krv a dokaza za velmi lacny peniaz vdaka genialnej zakladatelke a jej genialnemu pristroju, udajne zistit z kvapky krve velke momnostvo chorob, na ktore ine labaky potrebovali tyzdne, viac krvy a samozrejme si pytali viac prachov. nuz ale nakoniec sa ukazalo, ze ziadny genialny pristroj neexistuje a oni to testuju na beznych pristrojoch, plus niektore udaje si jednoducho len vymyslali, ale niekolko rokov im to perfekne fungovalo, mlada zena bola za celebritu, peniaze od investorov neboli problem, ved medicinske labaky to je zlata bana,….
a takych prikladov by sa dalo najst neurekom, kedy sa popalili aj ti najvacsii investori a prislo sa na podvod az po rokoch
chamtivost dokaze zahmliet usudok
To mi něco s tou krví řiká a asi jsem se kolem toho přes známé mihnul blíže. Jméno nebo odkaz?
Elizabeth Holmes / Theranos
Je to přesně jak píšete.
Nechci aby to někdo doopravdy psal (ctím soukromí), ale docela by mě zajímal věk některých zdejších diskutérů. Hypoteční krize (2008), nebo dotcom krize (2001) nejsou zase tak dávno aby rozumný dospělý člověk nebyl opatrný když jde o velké peníze do nejisté investice. (píšu opatrný, nikoli slepě odmítající)
To se ani nebavím o tom, jaká kouzla jdou dělat s akciemi a deriváty cenných papírů. Jeden a ten samý investor může držet jak velký balík akcií Tesly a zároveň pomocí derivátů (a půjčených peněz !) mít vsazeno na krach Tesly – v okamžiku kdy uzná za vhodné ten balík akcií přihodí na nabídkovou stranu aby pouze urychlil pokles Tesly (a pojistil tak vyplacení svojí sázky na krach). Stejně jako v ruletě lze žetony umístit třeba i na protichůdné pozice (a s různým násobitelem zisku).
Jedna věc je někomu fandit a druhá věc je slepě adorovat, případně vynášet soudy o věcech kterým vůbec nerozumím.
1. Sebelepší investor nemá křišťálovou kouli
2. Že si občas E.Musk něco přibásní neznamená že investice do jeho firem nemá smysl
3. Chytřejší investoři chápou investice do E.Muska jako investice RIZIKOVÉ (pokud na to mají, proč si nezariskovat ?)
4. Ten jeho podvod s obchodováním Tesly je hodně velké faux pas, soudně potvrzené (a potrestané). To neokecáte. Já tak nějak lidsky chápu proč to udělal, ale je to rozhodně nemorální a trestné.
Elon Musk je vynálezce, inženýr, a šéf několika firem. Každá liška chválí svůj ocas…
Prepáčte, o aký súdom potvrdený podvod v Tesle sa jedná?
manipulacia s cenou akcii tesly
Takže ten čo mal so SEC? Aha… no ibaže to nie je pravda že súd potvrdil podvod.
SEC a Musk sa dohodli na podmienkach a súd sa pozrel na ich zdôvodnenie a povedal OK. Súd vôbec neriešil či je v práve SEC, alebo Musk.
Tu je text dohody http://www.documentcloud.org/documents/4951964-SEC-Settlement-With-Elon-Musk.html
Je tam že táto dohoda je uzavretá bez priznania, alebo zamietnutia viny. §13 to podrobne rozpisuje čo sa môže, nemôže a musím a nesmie.
Plus sú tam samozrejme aj ďalšie veci ohľadom odstúpenia z rady, dohľad nad správami, …
potvrdil tu dohodu sud? potvrdil takze je to sudne potvrdene 🙂
hej bez priznania, ono len tak bez priznania dostanes 40mil. pokutu a zakaz posobit v dozornej rade a prikaz konzultovat svoje verejne vyjadrenia s pravnikom, jasneeeeeee 🙂
a arogantny musk to samozrejme porusil a uz sa riesi aj porusenie podmienok dohody
jednoducho musk je usvedceny klamar a to, ze o tom odkupe akcii klamal vedia uplne vsetci s vynimkou totalnych fanatikov
Je podivuhodné, že človek, ktorý sa bije za to, aby boli informácie presné a pravdivé, a nie “vycucané z prsta” (čo mimochodom schvaľujem) také čosi píše.
Súd dohodu potvrdil, to sedí. Ale súd vôbec neriešil, či žaloba od SEC je alebo nie je opodstatnená. Takže nemohol potvrdiť, ale ani vyvrátiť žalobu.
Áno, môžete mať názor, že to bolo za čiarou a SEC ho mal žalovať. Len z nejakého dôvodu usúdili, že dajú možnosť dohodnúť sa. SEC dal ponuku. Prvá napokon neprešla, až druhá. Prečo nepokračovali v súde môžeme rozoberať ďalší rok. Ale pravý dôvod vie len SEC.
Ja si tiež myslím, že to mal inak odkomunikovať, lebo občas vyrába problém, kde by nemusel. A zas na druhej strane, kedy nebol Elon Elonom, Tesla aj SpaceX by vyzerali (ak by teda dnes existovali) inak. A podľa mňa lepšie by to nebolo.
Ešte dodatok k tomu porušeniu dohody. Tiež čakám čo z toho bude. Pretože tie čísla čo hodil na twitter, už predtým boli prezentované. Takže to nebola žiadna novinka.
Aby sa nebolo treba dohadovať. Boli dva tweety, v jenom spomenul že výroba v roku 2011 0 áut, v roku 2019 500000 áut. Potom pridal druhý kde bolo dodané že sa jedná o “annuallized” počet.
Neviem ako vhodne to preložiť, ale ide to že budú vyrábať takým tempom, že sú schopný vyrobiť 500000 za rok.Takže reálne vyrobený počet môže byť nižší a keď to tempo dosiahnu až neskôr v priebehu roka aj bude nižší.
A taktiež by v SEC chceli, aby úplne každý tweet boli kontrolovaný pred zverejnením. To som zvedavý, ako toto chcú dosiahnuť.
“Ale súd vôbec neriešil, či žaloba od SEC je alebo nie je opodstatnená. ”
sud odobril dohodu, s ktorou suhlasil musk s teslou takze naco by mal dokazovat nieco co uznal sam musk s teslou. to sa povazuje za dokazane ako keby prebehlo normalne sudne konanie.
a pokial viem tak bolo v tej dohode, ze vsetky verejne vyhlasenia ktore mozu nejak ovplyvnovat cenu akcii musi mat odkomunikovane s pravnikom a podla vsetkeho tych 500000 aut mu pravnik neodobril, takze cisto formalne o porusenie ide.
musk absolutne zbytocne brnka sec po nose a skusa kde moze zajst a to cisto z toho dovodu, ze on si musi dokazovat, ze on moze vsetko. proste cista arogancia
to iste ako s tym potapacom ktoreho nazval pedofilom, ked ho vedenie tesly donutilo sa ospravedlnit aby sa to dalej nerozmazavalo tak on sa sice akoze ospravedlnil ale stale si nedal pokoj a furt na toho potapaca utocil, lebo aj tam chcel dokazat, ze on je viac ako vedenie tesly a on sa predsa nebude nikomu podvolovat
Vidím že to pôjde stále dookola. Ak by Musk pred súdom povedal, áno stalo sa to tak ako žalobca opisuje, tak by sa priznal.
Lenže to sa nestalo. SEC Muskovi predložil dohodu, s tím že ak ju podpíše a splní podmienky, tak nebudú ďalej pokračovať v súdom pojednávaní. Samozrejme ak podmienky poruší, SEC to hodí na súd. Súd potom zváži či došlo k porušeniu dohody, a ak áno, pokračuje v tom prípade.
To “čisto formálne” by práve mal potvrdiť súd. Pretože ja si zas myslím, že by bolo na hlavu postavené, ak správu ktorú už oficiálne Tesla zverejnila, by mal zase niekto schvaľovať.
Ale to sú všetko len naše dohady, uvidíme čo na to súd. Pretože ako som písal, nová informácia to nebola a ovplyvniť akcie môže aj ak napíše že si dáva mesiac voľno, či niečo podobné. A ak by mal úplne všetko čo napíše niekto schvaľovať, no… to bude musieť mať podľa mňa SEC veľmi dobrých právnikov. Pretože ak by to prešlo, tak potom každý CEO bude kdesi uzavretý, bez možnosti kontaktu s vonkajším svetom, aby náhodou keď kýchne to nespôsobilo pohyb akcií.
Pri tom potápačovi si mal radšej “zahryznúť do jazyka”. Aj keď chápem že bol vytočený, keď mu písal, že si ju má strčiť do “určitých” miest. Toto je ten prípad, kde nemusel vyrábať problém.
kazdy ceo ktory sefuje verejne obchodovatelnej spolocnosti musi riadne zvazit co povie/napise
musk tiez si mohol viac dovolit povedat kym neprestrelil s tym odkupom akcii a nech si hovori kto chce co chce, tam islo z jeho strany jednoznacne o umysel ovplyvnit cenu akcii smerom nahor a prosto to uz je za ciarou, tak preto ma teraz prisnejsie podmienky na to co moze rozpravat
pokial viem je to casovo obmedzene
No pokud do toho započítáš zakázky pro NASA a armádu, rozpočítáš to na roky, tak to asi tak nějak vyjde si myslím.
3mld / 20 startů = 150 mil. dolarů / start – To už je pak i ULA lacinější 🙂
Kde jsou deklarované 65 mil dolarů za start a u použitého stupně + sleva ?
Já bych to číslo moc neanalyzoval. Může jít o zaokrouhlení, není jasné, co všechno do toho počítá, mohl mluvit o maximálním potenciálu v krátkodobém horizontu, nikoli reálném čísle pro aktuální rok apod.
Přesně tak. Můžou tam být příjmy za program Crew Dragon a bůh ví co všechno.
no ved to, on trepe dve na tri bez vysvetlenia kontextu a potom sa tu vedu siahodlhe diskusie, ze co tym asi tak musk chcel povedat, ze ci zamerne klamal, alebo len za budol uviest nejaku dolezitu informaciu ktora by to dala na pravu mieru a pod. 🙂
nuz ale za to si moze on sam, ked povie casto krat B a nepovie A ktore je pre pochopenie kontextu dolezite
Neznáme přesnou citaci, protože neexistuje záznam, tudíž to je jen něčí převyprávění. Tweety od různých lidí, kteří se té konference zúčastnili, se mnohdy lišily, protože občas někdo něco pochopil jinak, psal to v rychlosti, špatně si vyložil nějaké tvrzení apod. Takže konkrétně tyhle informace je potřeba brát s rezervou, nikoli jako dogma.
Například v případě těch 3 miliard to vypadá, že to bylo myšleno jako potenciální roční maximum: https://twitter.com/thesheetztweetz/status/1129008489278394373
No a najednou to dává smysl úplně jasně.
tak to je uz trochu ine, len asi by to bolo dobre dat nejak vyrazne do clanku aby na prvy podhlad bolo jasne
ale aj potencial na 3mld. len zo startov je prehnany optimizmus, tak ale za toto ho burzovy regulator zalovat nebude 🙂
musel by mat cez 40 startov rocne a to najblizsie roky velmi nehrozi
Do úvodu článku jsem přidal poznámku o potenciální nepřesnosti informací.
Ne že nebude, ale ani nemůže protože SpaceX není veřejně obchodovaná společnost. To že je to optimistické je bezesporu, ale to tak nějak z principu teoretické maximum je.
Za start se plati velka cast dopredu. Takze se tak snadno dostanete na 3 mld. Za Amos-6 myslim stale drzi Space X 50 mil $. Velkou cast z penez nasmlouvanych startu na rok 2019, 2020 a 2021 uz ma Space X na ucte.
lenze za tie starty ktore vykona tento rok zas dostali predplatene uz v minulych rokoch, takze tie prachy zas pekne krasne odcitaj a zas si hlboko pod 3mld. za starty rakiet 🙂
to by bolo pocitat tvojim sposobom, ze do tohto roka zaratas cenu za start aj ked preddavok bol uz pred rokom/dvomi a mozno aj viac a zaroven si pripocitas preddavky na buduce roky 🙂
ale mas recht takto nejak musk odrbal v tych podkladoch pre veritelov, tiez si tam zaratal zalohy za buduce starty aj ked to podla uctovnych standardov robit nemal 🙂
Space X neni na burze, takze regulator nema koho zalovat. Nic nekaleho Elon nedela.
ved preto som to tam napisal a vacsina urcite pochopila na co som narazal
aj ked nie vsetci ako sa ukazuje
za 2018 je odhadovany prijem spacex na 2.5mld. ale v tom su uz aj platby za vyvoj cd co dostavaju od nasa a pod.
prijem zo startov rakiet ale rozhodne nemaju 3mld. to je hlupost
a dnes uz to nieje 65mil. uz predavaju udajne za nieco okolo 55mil. pri pouzitom prvom stupni 🙂
takze ak je toto pravda tak tie vladne zakazky(6) co mali v 2018 museli byt kazda nad 300mil. 🙂 a to uz niesme daleko ani od delta heavy 🙂
Řekl bych, že se Vám to nezdá proto že počítáte všechny starty jako komerční. Jenže komerční zákazník je jiný zákazník než třeba NASA. NASA vyžaduje spoustu věcí navíc a cena je tedy jiná i výnos je jiný.U armádních zakázek to bude jistě ještě zajímavější. Existuje také jistě celá řada dalších služeb za které se platí. Určitě to není tak, že za vynesení satelitu zaplatíte stejně jako za dopravu nákladu k ISS,
v minulom roku mal 14 komercnych a 6 vladnych
ak je uz cena ako tu niektori tvrdia pod 60mil. za znovupouzity stupen a nejakych tych 65 za novy tak tie vladne/armadne by museli ist cez 300mil. a to uz je ula s atlasom lacnejsia a to podstatne
Expendable launch je výrazně dražší i když byly v menšíně. Mě by spíš zajímal čistý příjem po zdanění, nebo aspoň kolik z výnosu jde na náklady základní do firmy a kolik na vývoj (na vývoj jde většina resp. vše po odečtení nákladů, jak jsem kdesi četl). Ale takto ví jedině finanční auditor a účetní SpaceX.
preco by mal byt expendable start vyrazne drahsi? ta cena bola v case ked ine starty ani neboli a odvtedy udajne zlavnoval, ci nie? 🙂
Protože když si člověk ulomí prst (u ruky), tak je to dražší dát dohromady, než používat ten samej znovu bez ulomení. Pane kolego, ale předvádět to na sobě nebudu. :O
s tebou je fakt radost diskutovat 🙂
este raz a napisem to uz po lopate, preco by mal byt expendable start vyrazne drahsi(pre zakaznika) ked v dobe ked ziadne ine spacex neponukala tak vyrazne drahsi nebol, uz chapeme?
Mě napadlo, že je to hmotnost satelitů bez paliva, ale zase si říkám, že ten plyn tolik neváží. Taky mi to tedy vrtá hlavou jak je možné, že tam je tak velký rozdíl.
Nečekal bych tak velkou zásobu Kryptonu, ale kdo ví, třeba se to někde časem proflákne jak to vlastně je. Ale dávalo by pak smysl to, že jde taky o cenu plynu. Jinak je někdo schopen vypočítat kolik plynu je potřeba na přesun na potřebnou dráhu a k tomu dejme tomu pět let udržování?
Díval jsem se kolik stojí flaška a je pravda, že Helium je proti tomu levná záležitost.
Je zde nějaký odborník, který by dokázal popsat, jako všechny certifikace musí Starlink splnit, aby jej bylo možné provozovat například v Evropě? A jak moc je možné, že by Evropa házela klacky pod nohy, protože by zafungovalo lobby stávajících telekomunikačních společností, které by se bály výrazné konkurence? Nebojím se, že by Starlink nefungoval po technické stránce. To bude nakonec v pořádku. Ale bojím se, že nebude fungovat kvůli evropské byrokracii.
Zřejmě existují nějaké obecně platné předpisy, které platí pro všechny, takže když je SpaceX splní, tak není důvod aby jim někdo něco zakazoval.
Já bych řekl, že půjde především o koncová zařízení, která budou muset splňovat naprosto standardní předpisy o bezpečnosti výrobků. V tomto případě tedy očekávám jednak elektro a jednak rušení. Nic moc víc bych za tím nehledal. Jak je to s otázkou frekvencí tak to vůbec netuším a taky by mě to zajímalo.
Evropa nemá jednotnou regulaci vysílání. To je plně v kompetenci jednotlivých států. Jinak řečeno, přesně kvůli byrokracii si počkáme – ale ne kvůli té evropské.
nemyslím že nějaká regulace existuje. jde o satelit na obloze. nevím že by probíhalo nějaké schvalovaní třeba televizních satelitů.
Určitě musí být nějak certifikovaná koncová, zařízení na zemi, ale nic dalšího asi ne. Podle vyjádření bych soudil, že EM využije stávající operátory právě k tomu, aby jeho službu prodávali případně na jeho službě postavili vlastní službu za zařízením. Nemyslím, že budou dělat problém. Bude pro ně výhodné použít Starlink tam kde by jinak museli budovat drahou vlastní infrastrukturu nebo se jí vůbec nevyplatilo stavět.
Ale to víš, že regulace existuje. Nemám moc času ti to hledat… ale můžeš začít u našeho zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích – a hlavně od prováděcí vyhlášky 423/2017 Sb., o plánu přidělení kmitočtových pásem….
A to už tě pak navede na mezinárodní regulaci pro Ku a Ka pásmo.
A nebo se podívej na adresu spektrum.ctu.cz – tam si vyfiltruj rozsah 12GHz – 30GHz – a rozklikni si jednotlivé položky – tam uvidíš harmonizaci.
Tak já jsem si dál tu práci. A je to tak jak jsem předpokládal. Samotné umístění družice a její provoz není nějak omezen.
Existuje regulace pozemních terminálů. Myšleno vysílačů pro šíření signálu k družicím. A i v tomto případě není potřeba žádné povolení, jen je třeba dodržet základní obecná regulační nařízení. “terminál lze provozovat bez individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů”
Regulační podmínky stanovují jen rozsah kmitočtů a hlavně upravují maximální výkon vysílače. Bodů je tam více, ale vesměs se vztahují k umístění vysílačů na zemi, které nesmí být přímo u letišť, nesmí rušit radioastronomické služby, nesmí komunikovat přímo vzájemně mezi sebou atd.
V případě Starlinku musí tedy všechny pozemní stanice uživatelů splnit tyto regulační podmínky(jsou zároveň vysílače tedy pozemní terminály), ale žádný povolovací proces neprobíhá. Podmínky lze navíc splnit snadno, jelikož jsou primárně myšleny pro velké vysílací obslužné stanice přenášející na satelit třeba TV signál.
no kamarat ty toho vela este asi nevies 🙂
jasne ze regulacie existuje, najprv na urovni ITU a potom na urovni narodnych regulatorov
Spíše budou bojovat proti němu jak to jen půjde – to může být pořádným hrobařem ADSL připojení. Koncový terminál využívá frekvence k vysílání – používání frekvencí k vysílání je obvykle pro soukromé komerční firmy zpoplatněno.
toto hrobarom adsl rozhodne nebude
Nechci se hádat, ale žádný bezdrát se nikdy nestane hrobařem drátového připojení. Pevné “drátové” připojení je prakticky nekonečné (optické vlákno má průměr ve zlomcích mm), zatímco v bezdrátovém připojení se daná frekvence dřív nebo později zahltí . Elon Musk pracuje rychle, ale výpočetní a spojovací technika se rozvíjí ještě rychleji.
Dokonce i v naší banánové republice se hnuly ledy a právě probíhá plošná modernizace pozemní sítě (viz. CETIN).
Miniaturizace umožnila zmenšit řídící prvky tak, aby se vlezly do uličních rozvaděčů, takže horní hranice VDSL poskočila ke stovkám Mbit/s).
Bohužel ANO – jsou lidé, kterým jde výhradně o cenu za připojení. Takže pokud nabídne výhodnější cenu – víc řešit nebudou – pokud to nebude vyloženě nespolehlivé jako je dnes u nich připojení přes mobilní síť. Znám to ze svého rodinného okolí.
ale on z principu nemoze ponuknut vyhodnejsiu cenu
ak ponukne vyhodnu cenu tak sa mu ta siet pretazi a on ani nic nezarobi
Vtip je v tom, že Starlink na rozdíl od pevného připojení bude VŽDY omezený zdroj. Starlink, když se povede dobře (a satelity budou propojené i navzájem – bez toho Elon nepřipojí 2/3 povrchu planety) bude zajímavý doplněk pro místa kam nejde, nebo je příliš drahé natáhnout kabely. Nic víc, nic míň. Starlink poněkud zdemokratizuje satelitní komunikaci, ale to ještě neznamená že si koncový terminál bude moci dovolit běžný smrtelník. Teď už to prokecl i sám Elon – v prvním plánu je prodávat konektivitu operátorům, něco si asi vyhradí/předplatí vládní organizace a armády…
Stačí předložit jednoduchý myšlenkový experiment: je jednodušší strčit anténu někam na rozhlednu, vysílač (a druhou pak vám na balkon), nebo je jednodušší ji vystřelit do vesmíru ?
to záleží jak drahá je rozhledna a kolik jich potřebujete když balkony jsou otočeny každá na jinou stranu.
Řekl bych, že matematika je v tomto případě jasná. “Jeden satelit dokáže obsloužit mnohonásobně víc balkónů”
Ano globálně pokrýt planetu dokázala už stařičká civilní síť Inmarsat (složená z několika GEO satelitů). Ale bylo to dobré tak na poslání signálu SOS.
Jistě jste postřehl že debata začala nesmyslným výkřikem jak se Starlink stane hrobařem xDSL připojení…
Krátce řečeno – nestane, Starlink totiž bude relativně drahý a pomalý (Starlink bude možná nejlepší družicová síť, ale jeho kapacita je proti drátům, i pozemnímu vysílání zoufale mrňavá)
Elon optimisticky doufá v 3% podíl na trhu telekomunikací (až bude Starlink hotový), to myslím hovoří za vše…
Osobně si počkám, až nám zde pan p…r vysvětlí co a jak (je na tom špatně) a pak si udělám názor. Je třeba porovnat přecejc názory obou stran a teprve pak si udělat úsudek. 😀
Chudák pan Petr…
Myslím toho druhého z blízkého zahraničí. S malým “p” a dvěmi “e”.
Když oni s malým p jsou obaja dvaja.
t..o n.e j. z….a k……….a k.d t. n..a p……..e m…i j………i s…….i, s.m z…….y a.o b..u k………t n. m..i k.e s….y k………v n…e z…..y b.d k.e s. d. p……t n. i……..t
ked mas rad bodky tak tu mas odpoved a teraz si ju dekkoduj 🙂
klobuk dolu ze si to dekodoval 🙂
nuz ako som na to prisiel, nepise sa to tak nahodou v clanku pod ktorym diskutujeme,?
“Momentálně jsou satelity propojeny pomocí pozemních bran.” a az niekedy v dalsich generaciach maju dostat prepojenie cez laser. ak by boli prepojene radiovo medzi sebou preco by to nepovedal? potom by asi nebolo potrebne pridavat branu na lode keby komunikovali satelity medzi sebou
inak ta brana na lodi je fakt riadny vtip 🙂 to akoze kde sa ta brana z tej lode bude pripajat? 🙂 nevedel som, ze niekde na mori su dostupne peeringove centra 🙂
sice teoreticky by bolo mozne vytiahnut nejaky opticky kabel z mora a na lodi zriadit peeringove centrum, ale pochybujem, ze niektory vlastnik takeho kabla do toho pojde
pripadne si moze polozit vlastne opticke kable a na mori zriadit peeringove centra, ale to su stovky a stovky milionov dolarov co by to stalo a otazne je aku by to malo spolahlivost ked by prisla nejaka burka, ze ci by to ta lod ustala na jednom mieste
Ta loď nemusí být nikam připojena. Brána by jen vzala data z jednoho satelitu a přeposlala je na nějaký jiný v dohledu.
no len to je tak trochu nezmysel, lebo kolko takych lodi by si potreboval na trase londyn new-york, ked mas satelit na orbite 500km? urcite si to vies vypocitat
Co furt nechápeš? Samozřejmě se počítá s tím, že ty satelity budou mezi sebou komnikovat. Máš to tam i napsané. To že to neumí první prototypy neznamená vůbec nic.
takze tieto satelity su zbytocne, lebo podstata tej konstelacie je prave v prepojeni satelitov
na testovanie vzajome nekomunikujucich satelitov nepotrebujes varku o pocte 60 kusov, tam ich staci doslova par aby si otestoval funkcnost daneho dizajnu
Sám si zbytečný. Ty satelity mají ověřit x různých technologií a to včetně vypouštění.
Ty jsi komik. Ty satelity i bez laserových spojů umožní otestovat milion důležitých věcí – nový adaptér nákladu, strukturální nápory celé várky satelitů během startu, vypouštění vysokého počtu družic plánovaným způsobem, rozložení a fungování solárních panelů, kryptonové motory, rozmístění družic na potřebné pozice, předávání dat pomocí bran, komunikace s terminály, automatické ubýbání ostatním objektům, naklánění antén, deorbitace…
Ano, ne pro všechno z toho je potřeba 60 družic, ale pro něco jo a stejně je lepší to testovat takovým způsobem, jakým plánuješ dělat ostré mise. Obzvlášť když ty družice nejsou nijak drahá a část z nich může selhat.
Tak ony jsou hlavně použitelné pro “normální provoz”.
A pokud potřebují vyzkoušet, jak hladce funguje předávání ze satelitu na satelit (což bude každých pár minut) – tak je třeba, aby jim nad hlavou každých pár minut nějaký satelit proletěl – aspoň několikrát za den. Což se s 3 družicema fakt udělat nedá.
tak ano, pokial idu vynajst koleso(prepajanie mobilneho zariadenia z jednej zakladne na druhu) tak ano, potrebuju vela tych satelitov 🙂
inak takato trivialna vec je uz davno vyriesena, uz par desiatok rokov
ovela vacsi oriesok bude laserova komunikacia medzi satelitmi
Ale přenést data od uživatele – na základnu a od základny zpět k uživateli – je základní požadavek na tento systém.
Ono totiž – ten “internet” (server, datacentrum), do kterých posílá uživatel svůj požadavek na data – je na Zemi … a ve většině případů – poměrně blízko od uživatele.
A to je právě oblast, kde momentálně leží nejvíce peněz, a ke kterému se taky nejrychleji dokážou dostat. (Pokrytí oblastí v zemích, kde je dostatečná infrastruktura – ale zanedbaný venkov). A ejhle … podívejme s kým to jednají o spolupráci?
“Ano, ne pro všechno z toho je potřeba 60 družic, ”
ty komik, keby si cital v kontexte uz toho co som napisal, tak presne na toto som narazal, ze nebolo treba 60 druzic na otestovanie tych satelitov a ze je to viac PR ako realny test
suhlasim, ze na otestovanie noveho adaptera a system vypustania to je dobre, ale naozaj si myslis, ze toto bol ten hlavny dovod? 🙂
strukturalny napor na ten naklad sa da bud nasimulovat, alebo otestovat na zemi. ved tam ide len o to ci to prezije otrasy pocas letu a to sa otestovat da bez toho aby museli kvoli tomu vypustat raketu. ak by sa to testovat nedalo tak pred kazdym startom noveho typu druzice musi prist jeden testovaci let kde sa overi strukturalna pevnost daneho dizajnu druzice 🙂
samozrejme, ze tie druzice niesu drahe, ked su to v podstate hracky(ber s vacsou rezervou) a mozno niektore univerzity vyrobili uz komplikovanejsie vramci studentskych prac 🙂
Koukám, že myšlenka, že ty družice mohou s minimálními omezeními (pokud vůbec s nějakými) fungovat v rámci ostrého systému ti do hlavy ještě nedošla.
Krom toho – neodporuješ si trochu ? Někde kolem se tu rozčiluješ, že rejžují, kde můžou, a tady tvrdíš, že na zbytečnou reklamu pro investory vyhazují nahoru X násobek satelitů v ceně X M USD … nebo dokonce celý zbytečný start v ceně X desítek M USD ?
Netrvdím, že to byl hlavní důvod, jen že to byl jeden z několika důvodů, proč má smysl vynést více než pár satelitů najednou. Uvedl jsem ti řadu dalších.
Navíc jde sice o první prototypy, ale to neznamená, že je SpaceX nevyužije i jako součást normálního provozu, až vynesou těch pár set dalších družic. Takže to je další důvod, proč jich vynést co nejvíc už na první misi.
Pokud potřebují významný statistický vzorek pro ověření výdrže základních částí satelitů tak mi 60 připadá skoro málo. Musk psal že se toho dost může pokazit tak jich tam “vyhoděj” dost aby zjistili co nejvíc problémů a data využili pro úpravy dalších satelitů. Přeci jen je lepší tam poslat 60 satelitů, zjistit co se pokazí a pak tam poslat dalších 60 než poslat 2 které zrovna můžou mít štěstí a pak aby jim tam chcíplo 600 satelitů poslaných v rychlém sledu a to nejen z pohledu financí, ale i odpadu na oběžné dráze. Tohle je první, či spíše nultá generace. Mějte to na paměti.
aj tak sa da
ale nieje to velmi bezne 🙂
kolko satelitov prestalo fungovat onewebu pri prvej varke? 🙂
OneWeb má ale úplně jiný přístup k vývoji a zprovoznění konstelace než SpaceX. Oni nejdříve udělají finální design, pak všechno opravdu důkladně otestují a pak teprve začnou vypouštět. Zatímco SpaceX preferuje rychlý vývoj, testování v reálných podmínkách a hlavně mění design tak rychle, že satelity na Starlink-1 už jsou do určité míry zastaralé. Nejsou tedy dopředu tak důkladně otestované a je u nich oproti OneWebu větší šance, že selžou.
Kolik stojí běžný satelit? Jedna věc je riskovat 60 satelitů s cenou 500 000usd za kus + cena za vynešení a 60 satelitů s cenou 100 000 000 za kus + cena za vynešení. Změna myšlení směrem z téměř nekonečných testování a simulací na Zemi na vyrobíme prototyp a uvidíme co to udělá je výsledkem snižování cen jak vynášení tak nosičů. Vitejte ve světě rapidního prototypování kdy náklady na výrobu 60 satelitů jsou dost nízké aby se je nebály risknout obětovat výměnou za data když něco nevyjde.
Kolik peněz oneweb dal do testů a simulací a jaké jsou výrobní náklady na 1ks? Mimo to psal jsem i o výdrži. Starlink satelity jsou z levnějších dílů ne často používaných v satelitech, ne? někde jsme se o to i hádaly. Tohle je nejlepší test. Prostě to zkusí a ověří si předpoklady o výdrži. Testovat to reálně poskytne lepší data než mnoho simulací.
no taky maly satelit ani s pouzitim vesmirnych suciastok a kvalitneho testovania by nestal sto milionov, zas netreba ist do nezmyselnych porovnani
inak skoda ze nezverejnil fotku samotneho satelitu, z neho by uz ludia co sa vyznaju vedeli odhadnut co to je zac
Kolik jiných tak malích satelitů vyráběných a nebo plánovaných vyrábět v tak velkých počtech aby to mělo smysl tu je? Tyhle Starlink satelity jsou funkční a dokáží plnit svoji misi, nejsou to demonstrátory, ale plně funkční satelity pro poskytování internetových služeb, byť omezene proti konečné verzi.
Jak dokážete ořezat třeba GPS satelit aby to byl stále GPS satelit? Nejblíž z toho co existuje a co mě teď napadá mají satelity sítě iridium, ale i těch je 75 a cena za kus je desítky milionů. Z Toho co se buduje a už něco mají na orbitě je nejblíž OneWeb kde už to začáná být myslitelné z pohledu ceny satelitu 1 milion USD, ale vynesly jich 6 jedním startem, takže cena za vynesení to táhne nahoru tam a tento způsob testováni je pro ně též nepoužitelný.
Ano, fotka satelitu by byla pěkná. No nemůžeme mít vše.
ale tak snad nechces porovnavat takyto satelitik s gps satelitom 🙂
Já ne, ty jsi se divil proč se takto netestuje běžně a odpověď je, protože tak velké konstelace u kterých by to testování mělo aspoň trochu ikdyž v menším smysl jsou třeba GPS a podobné kde ty satelity jsou dost drahé. Potřebuješ li otestovat satelit můžeš použít jeho zjednodušenou verzi, ale to co potřebuješ testovat tam prostě musí být. Najdi mi jinou konstelaci kromě starlinku kde k tomu nejspíš přistoupili a oneweb kde očividně jedou postaru kde by cena satelitu byla dost nízká a konstellace čítala alespoň 30ks, nejlépe ale aspoň stovky.
ak na seba satelity nebudu videt tak asi ani lod ich nebude moct prepojit lebo nebude vidiet na oba zaroven
dalsia vec, signal bude musiet prejst dlhsiu trasu ked budu satelity medzisebou prepajane cez pozemne brany ako ked by isiel len cez satelity, to je snad jasne kazdemu, ze vzdialenost medzi satelitmi je kratsia ako vzdialenost medzi satelit-zem-satelit
laserove prepojenie samotny satelit predrazi to je jasne, ale nepredrazia celu siet este viac nejaka plavajuce pristupove/retlanslacne brany? a hlavne nespravi ju to menej konkurencieschopnou kedze to bude mat vacsie oneskorenie?
preco vymysla laserove prepojenie? ved moze pouzit radiove, aspon na zaciatok
To není pravda, protože vzájemné propojení satelitů bude fungovat na úplně jiné technologii (laser) než komunikace se zemí (rádio), která má každá jiný dosah.
Pokud vím, tak všechny ostatní plánované konstelace budou fungovat bez vzájemného propojení satelitů, takže i když SpaceX lasery nikdy nezavede, nebude v nevýhodě, jen na tom bude stejně jako ostatní. Lasery ale naopak poskytnou velkou konkurenční výhodu.
no kedze ma ta informacia o tom, ze ostatne konstelacie nemaju medzi sebou komunikovat prekvapila tak som sa na rychlo na to pozrel a pri onewebe to plati, ale neplati to napr. pre telesat
a oneweb ako hlavny dovod uvadza pravne dovody a obavy jednotlivych regulatorov a toto je dost zaujimave, lebo vsetci riesia len “technicke” stranky ale o tych pravnych ktore mozno budu este zlozitejsie sa nikto akosi nezaujima 🙂
https://spacenews.com/oneweb-says-regulatory-concerns-main-reason-its-forgoing-inter-satellite-links/
inak je zaujimave, ze oneweb satelit ktory je rozmerovo vacsi ako tie placky od muska vazi 150kg a ten muskov 227kg. to ho robil z jeho oblubenej nerez 301 s pridanim olovenych zavazi? 🙂
Díky za odkaz, zajímavý článek. Uvidíme, jak tohle bude řešit SpaceX.
Co se týče rozdílu hmotnosti, tak odpověď je možná v tom odkazovaném článku, kde ten člověk z Telesatu říká, že jejich satelity budou mít na rozdíl od OneWebu optické spoje a také phased array antény a související elektroniku, takže budou větší (a tudíž pravděpodobně i těžší). Satelity Starlinku taky mají phased-array antény, které jsou asi těžší než klasické, tak to by mohlo vysvětlovat ten rozdíl v celkové hmotnosti. Také jsou možná bytelnější, pokud mají být schopny přečkat menší nárazy při vypouštění.
Jenže oni na počátku komunikaci satelit – satelit nepotřebují. Dokud tam těch satelitů nebude dost – tak stejně nedokážou pokrýt nějakou větší plochu. Ty satelity budou umístěny tak, aby se pravidelně střídaly v nějaké určené oblasti (kontinentální USA) – aby mohli co nejdříve začít inkasovat – ale mimo tuto oblast budou lítat dost “řídce”.
Naprostá většina provozu je navíc ve své podstatě lokální. Výjimkou jsou tak maximálně videohovory. Většina globálních “serverů” má lokální mirrory, kam si ve skutečnosti saháš. To co lokální mirrory nemá – ve věšině případů stejně zajímá jen lokální populaci (v evropě málokoho zajímají stránky zubaře v USA). Takže většina současného provozu by přesunuta na starlink šla stejně uživatel satelit (blízká pozemní brána) – a pak už po zemi k “serveru”/lokálnímu datacentru – a zpět).
Na počátku ta konstelace může snadno fungovat bez komunikace / satelit – satelit. Jediné co to potřebuje je řekněme, aby každý čtverec o straně – 500km (ať nežeru) – měl “základnu”, sedící na optice, která převede komunikaci ze satelitu na zem. Což ti ovšem pro pokrytí takového USA úplně v pohodě stačí. A to je právě to, po čem oni jdou – potřebují zajistit si příjmy co nejrychleji. Tak to zahájí takhle.
Později přidají komunkaci satelit – satelit (kde ta optika má oproti rádiu určité výhody) – to umožní rozšířit služby do oblastí, kde se pozemní brána nedá vybudovat (moře, rozvojové země) – a může to snížit některé platby za připojení “bran”. Ale stejně – nejprve půjdou po penězích, to je spíše po rozvinutějších oblastech, kde je také pravděpodobnější, že můžeš vybudovat lokální bránu – takže na S-S komunikaci budou skutečně potřebovat spíše až později než dříve.
A tyhle “původní satelity” bez S-S komunikace – budou stále užitečné – “vyspělé” oblasti kde jsou pozemní brány totiž pořád zvládají obsluhovat i když S-S komunikaci nemají. A časem je prostě nahradíš – ale to klidně můžeš udělat až později (v nejhorším ti hrozí, že si v oblasti, která nedosáhne na pozemní bránu budeš muset “pár minut počkat” na satelit schopný S-S komunikace).
Laser vs rádio:
1) Menší rozměry (anténa) – (komunikace S-S pravděpodobně v jiném pásmu než se zemí …takže by to vyžadovalo jinou anténu – navíc jinam namířenou, než máš hlavní antény na zem)
2) Lepší směrovost = nižší energetická náročnost
3) Potenciálně vyšší rychlost
4) Nebude se ti montovat rádiová komunikace mezi satelity do komunikace se zemí
Dříve sem psal než myslel. Reagoval sem na to proč laser a ne radio – nedošlo mi, že je to citace…
Důvod proč nedělají “mezitimní rádiové řešení” je, že takové dočasné řešení vůbec nepotřebují.
S-S komunikace má smysl až od určitého rozsahu – když to budou roztahovat mimo místa, kde se dá udělat pozemní stanice (a až budou chtít šetřit za platby pozemnímu propojení). Popisoval sem to někde níže.
mne to pripada tak, ze nutne potrebuje prachy a tak robi taketo PR vynasky aby presvedcil investorov, ze ako napreduje
nieje podstatne aky bude realny prinos, ale ako o tom dokaze presvedcit investorov a toto vypada predsa len coolovejsie ako keby znovu poslal par testovacich satelitov pribalenych k inej missi
ze oba sposoby by mali rovnaky technicky prinos nieje rozhodujuce, lebo tento ma vacsi medialny a o to vprvom rade ide
pokial tie satelity nedokazu komunikovat medzi sebou tak naozaj nieje ziaden(okrem PR) dovod ich vypustat take mnozstvo
Já nejsem na bodky, já jsem na ženský. 🙁
a ja som myslel, ze mas rad tajnicky ked nedokazes napisat cele meno toho o kom pises 🙂
Přecejc aby se jasně ozval ten o kom je řeč, když jste vraj dvaja. Kolego s Vámi je práce jak na Kriváni sázet banány furt. :O
aha tak namiesto toho aby si napisal moje meno tak napises meno toho druheho s tym, ze stred jeho mena vybodkujes
ty si fakt iny srandista
a nenavazaj sa do nasho krivana 🙂
tak ale o par rokov tam mozno aj tie banany budeme sadit, ak teda este nejake na svete ostanu 🙂
peter x peter lze poznat od sebe jen přes ozvání se dotyčného, čili – telepatie, čtení myšlenek a intuice všeobjímající bioentrpoenergie všehomíra
ty si nechapavy? asi ano
a rozoznat ich je jednoduche, jeden je slovak peter a duhy cech petr 🙂
na to si fakt nemusel detinsky vybodkovavat meno
Zajímavé z uvedeného je patrné, že nebudou budovat nákladnou prodejní síť, ale budou prodávat hlavně přes telekomunikační operátory. Ty pak starlink použijí jen tam, kde se jiná technologie nevyplatí. 3-5% je hodně konzervativní odhad. Podle uvedeného zřejmě také nejprve pokryjí USA, aby jim to co nejdříve začalo generovat nějaké peníze. Typické je použití v této fázi hodně různých typů, aby z nich vybrali ten nejlepší. Prostě to raději vyzkouší než provádět složité simulace a porovnávání jen nad výpočty.
No nezbývá než doufat, že jim půjde práce od ruky a bude se jim dařit plnit svůj plán a že budou mít ty příjmy v jaké doufají. To jim moc přeju. Pokud by poskytovaly internet i u nás, tak si ho pořídím abych přispěl i já svojí troškou. 👍
Zde se obávám, že tak jednoduché to nebude. Tipuji měsíční paušál v řádech tisíců. Jediný možný způsob je pro firmy či bytové jednotky.
Samozřejmě vše závisí jak jste movitý, ale do toho mi nic není 😊