Elon Musk oznámil datum prezentace pokroků Neuralinku. Co můžeme očekávat?
Mezi prakticky každodenní záplavou tweetů Elona Muska jsme po dlouhé době mohli zaznamenat dva důležité, které se týkaly jeho neurotechnologického projektu Neuralink:
Progress update August 28
— Elon Musk (@elonmusk) July 9, 2020
Ve volném překladu:
- „Pokud je nemůžete porazit, přidejte se k nim. To je mise Neuralinku.“ (Je zde samozřejmě myšlena umělá inteligence.)
- „Prezentace pokroku 28. srpna.“
Dozvěděli jsme se tedy dvě věci: Že Neuralink na konci srpna plánuje prozradit veřejnosti, co se firmě povedlo stvořit od poslední prezentace, která proběhla 17. července 2019, tedy více než před rokem. A také to, že Musk myslí vážně svá tvrzení o splynutí člověka s umělou inteligencí, které má rozhraní Neuralinku v budoucnosti umožnit.
Vsadím se, že mnoho lidí už na podobné oznámení netrpělivě čekalo, včetně samotných zaměstnanců firmy. Po první velké prezentaci se totiž společnost vrátila do tichého režimu a kromě pár Muskových tweetů, a jeho rozhovoru u Joea Rogana, jsme se toho moc nedozvěděli. K tomu informace, které Elon poskytl Roganovi, trochu protiřečily tomu, co firma představila v červenci 2019. Není tedy vůbec jasné, co máme od prezentace očekávat.
Zleva: Max Hodak, DJ Seo, Philip Sabes (Zdroj: Neuralink)
Sledujete-li některé ze známějších zaměstnanců Neuralinku na Twitteru, taky vám to nic moc nedá. Prezident firmy Max Hodak sice nedávno sdílel nějaké vědecké studie týkající se problému tichosti většiny neuronů, o kterém mluvil už na prezentaci první verze rozhraní (jen zlomek neuronů v mozku je opravdu aktivních), ale jinak nic. DJ Seo, vedoucí sekce implantovaných systémů a Philip Sabes, jeden z předních vědeckých pracovníků Neuralinku, měli prezentovat jednotlivé podsystémy neurálního rozhraní už v lednu 2020 na univerzitě ve Stanfordu. Stránka věnovaná jejich vystoupení nejprve uváděla, že výtah z této prezentace bude zveřejněn, ale to se nestalo. Není ani jasné, zda se vůbec ohlášený seminář konal.
Firma tedy evidentně stále operuje v tajném režimu a informace o její činnosti může sdělovat jenom Musk.
Úžasná nová verze rozhraní
V jednom ze série tweetů z února tohoto roku Elon tvrdil, že nová verze bude v porovnání s tím, co jeho tým představil před rokem, „úžasná“. Sugeroval tím, že se Neuralink s novými prototypy dostal na další úroveň. Pokud se podíváme na to, kolik toho firma dokázala vyvinout za dva roky od svého založení, tedy to co představila na první prezentaci, je jisté, že při takovém tempu nejspíš za další rok udělala další velký skok dopředu. Kam až se tedy mohl Neuralinku za ten rok dostat?
Wait until you see the next version vs what was presented last year. It’s *awesome*.
— Elon Musk (@elonmusk) February 3, 2020
Elektrody
Prototyp N1, který známe z první prezentace, měl 1024 elektrod s tím, že bylo možné kombinovat až 10 stejných čipů pro jednoho uživatele, tedy přes 10 tisíc elektrod. To je mnohonásobně více než na jakýchkoliv zařízeních, která byla kdy testována. Prvním lidským pacientům měly být implantovány 4 propojené čipy, tedy 4096 elektrod.
Prototypová vlákna s elektrodami (Zdroj: Neuralink)
Dřívější prototypy rozhraní měly elektrod více, až 3072, ale měly také mnohem větší rozměry. Prototyp N1 měřil 4 x 5 milimetrů. Oproti tomu Musk v rozhovoru s Roganem tvrdil, že aktuální verze má v průměru kolem jednoho palce čili 2,54 centimetru. To by naznačovalo, že rozhraní má nyní skutečně o mnoho více elektrod, což by samozřejmě znamenalo zlepšení interakce s mozkem.
Neuralink také neustále pracuje na vývoji samotných elektrod a vláken, ve kterých jsou elektrody zaváděny do mozku. Jde o jejich miniaturizaci a výběr materiálu, který bude mít co nejlepší mechanické vlastnosti a bude „neviditelný“ pro mozkovou tkáň. V této oblasti, která je podle Muska jednou z nejtěžších ve vývoji celého rozhraní, mohl Neuralink také udělat určitý postup vpřed. Například ještě výraznější miniaturizace vláken a elektrod by zlepšila „neviditelnost“.
Čip
Neuralink pro své rozhraní vyvíjí vlastní počítačové čipy. Díky tomu se jejich architektura neustále mění a zlepšuje. Během prvních dvou let firma vyvinula 15 různých prototypů. Vývojový cyklus pro jednu verzi čipu trvá v Neuralinku 3 měsíce. V jiných firmách je to několik let. Chce-li Neuralink, aby jeho rozhraní obsluhovalo více elektrod, musí opět změnit architekturu čipu.
Architektura čipu N1 (Zdroj: Neuralink)
Verze N1 používala takzvané analogové pixely. Každé elektrodě je přidělena malá část čipu, která ji obsluhuje. Pixely prototypu N1 byly schopné číst impulzy neuronů zcela nezávisle na sobě. Nebyly ale schopné toho samého opačným směrem, tedy vysílat impulzy do mozku stylem kterákoliv elektroda v kterémkoliv čase. Pixely zde byly rozděleny na určité propojené podskupiny. Je možné, že v nové verzi rozhraní se povedlo tuto nevýhodu odstranit a pixely tak budou na sobě zcela nezávislé. To by výrazně zlepšilo komunikaci ve směru z počítače do mozku.
Robot
Neurochirurgický robot Neuralinku, ve verzi představené před rokem, je poloautomatem. Implantuje vlákna s elektrodami do mozku ve spolupráci s neurochirurgem. Robot vyhledává místa pro implantaci, představuje je neurochirurgovi na monitoru a ten pak vybírá místa, do kterých robot vlákna zavádí. To dost zpomaluje celý proces, který podle Neuralinku v budoucnosti má být zcela automatický, bezbolestný a velmi rychlý. Implantující zařízení má být natolik bezpečné, aby celá procedura ani nemusela být prováděna v nemocnici.
vlevo: robot pro implantaci vláken, vpravo: výběr míst pro zavádění elektrod (Zdroj: Neuralink)
Předpokládám, že firma nezahálí ani zde a vyvíjí novější verzi robota. Je docela možné, že Neuralink díky laboratorním testům již nyní získal tolik zkušeností s implantacemi, že proceduru vylepšil, urychlil nebo dokonce zcela zautomatizoval. Původní robot byl schopen implantovat stovky vláken za hodinu. Možná se v srpnu dozvíme, kolik jich zvládne v nové verzi.
Doufám také, že Neuralink představí i jiné detaily celé operační procedury. Vpichování vláken s elektrodami do mozku je jedna věc, ale k tomu aby to bylo možné, se do mozku potřebujete nejdříve nějak dostat. Tedy provrtat se přes kůži, lebku a mozkové obaly. To není úplně jednoduché chcete-li aby procedura byla rychlá a bezbolestná. Podle některých zdrojů mají být k tomuto účelu použity lasery. Snad se tedy o tom dozvíme více.
Propojení s počítači
Elon Musk často mluví o tom, že se snaží stvořit „high bandwidth brain-machine interface“, tedy vysokorychlostní rozhraní propojující mozek s počítači. Když se ale podíváme na to, jakým způsobem je rozhraní ve verzi N1 připojeno k počítači, tedy přes Bluetooth, nezdá se, že by to bylo to, co má Elon na mysli.
Nabízí se tedy otázka, zda Neuralink použije nějaké rychlejší bezdrátové připojení a jestli ano, zda to bude nějaká novější a výkonnější verze Bluetooth nebo se firma pokusí vyvinout vlastní způsob přenosu dat. Vzhledem k tomu, že i čipy společnost vyvíjí sama, tak bych se příliš nedivil, jestliže by i zde přišla s vlastním řešením.
Spotřeba energie
Myslím že jedním z největších problémů, který musí Neuralink rozlousknout je energetická efektivnost celého systému. Prototyp N1 v jeho počáteční plánované konfiguraci měl mít čtyři specializované počítačové čipy, z nichž každý měl obsluhovat 1024 mikroelektrod. To vše, plus ještě vysílač a přijímač Bluetooth, má být napájeno z malého pouzdra schovaného za uchem, které ukrývá mimo jiné baterii a zmíněný vysílač.
Komponenty prototypu N1 (Zdroj: Neuralink)
Představte si, že by čtyři vaše mobilní telefony měly být napájeny z baterie o velikosti řekněme dva krát tři centimetry a tloušťce několika milimetrů. Nejvíce energie v telefonech samozřejmě spotřebovávají displeje, ale i tak, s podobnou baterií by systém vydržel maximálně několik minut. A to počet procesorů a elektrod má být v dalších verzích mnohem vyšší.
Bylo by určitě skvělé, kdybychom se na prezentaci dozvěděli nějaké detaily o tom, jak rozhraní nakládá s energií, jaká bude výdrž baterie a třeba jak mají být chlazeny procesory implantované do lebky.
Testy na zvířatech
Laboratorní testy na zvířatech jsou jistě kontroverzním tématem, ale nemá smysl tvářit se, že neprobíhají. K vývoji rozhraní jsou nezbytné. Už na první prezentaci Elon Musk, zřejmě tak trochu neplánovaně, prozradil, že primáti v jejich laboratoři jsou schopni s implantovanými prototypy ovládat počítač. Bylo by určitě zajímavé, kdyby Neuralink na nadcházející prezentaci ukázal nějaké video, které by poodhalilo, jak to ve skutečnosti vypadá.
Administrativní překážky
Myslím, že oznámení termínu prezentace by mohlo znamenat také to, že se Neuralinku povedlo překonat administrativní překážky a dostat povolení k prvním testům na lidských pacientech. Pokud ne, určitě by mohli alespoň poskytnout bližší informace o tom, kde se nyní nacházejí, jde-li o potřebná povolení.
Termín prezentace by dokonce mohl znamenat to, že první lidská implantace už proběhla. Zdá se mi to ale dost nepravděpodobné, protože podle toho, co Musk říkal Roganovi, to vypadalo, že testy začnou spíše až příští rok.
Bezpečnost
Osobně by mě nejvíce potěšilo, kdybychom se na nadcházející prezentaci konečně dozvěděli nějaké konkrétní informace o kybernetické bezpečnosti rozhraní. Jak Neuralink hodlá systém zabezpečit proti eventuálním hackerským útokům? Jaký operační systém interfejs používá? Bude mít firewall a antivir? Mnoho otázek týkajících se bezpečnosti musí být zodpovězeno, než bude možné rozhraní začít používat ve větší míře.
Elon má už mnoho zkušeností se zabezpečením svých produktů, zejména z Tesly a SpaceX, ale také třeba z PayPalu, tak doufejme, že k otázce bezpečnosti neurálního rozhraní Neuralink přistoupí opravdu zodpovědně. Nejedná se zde jen o zabezpečení počítačů, ale přímo lidí, jejich zdraví a soukromí.
Všechno taky může být jinak
Zatím jsme při odhadování toho, co se Neuralink chystá představit na nadcházející prezentaci, vycházeli z předpokladu, že společnost dále rozvíjí zařízení podobného typu, jaké představila před rokem. Jenomže co když už je všechno jinak? Sledujete-li například vývoj lodi Starship, víte, že koncepce této rakety SpaceX se v průběhu jejího vývoje už několikrát radikálně změnila. Je vidět, že Elon Musk se nebojí dělat těžká rozhodnutí a zcela změnit směr vývoje celého produktu.
Jedním z cílů Muska a Neuralinku je to, aby instalace zařízení jejímu nositeli byla co nejbezpečnější, rychlá a zcela bezbolestná. Nezdá se příliš pravděpodobné, že toho bude možné dosáhnout vrtáním v lebce a zaváděním do mozku stovek či tisíců vláken s elektrodami. Je možné, že bude třeba hledat jiná řešení.
Pochybuji, že by inženýři Neuralinku brali v potaz jakýkoliv neinvazivní přístup. Jejich cíle jednoznačně vyžadují rozlišení, které může poskytnout jedině invazivní interfejs. Potřebují rovněž komunikaci ve směru z počítače do mozku, což efektivně umožní pravděpodobně pouze invazivní metody.
Někteří futurologové a autoři vědeckofantastických románů nebo seriálů, vidí jako jediný možný přístup miniaturizaci zařízení komunikujících s neurony a jejich implantaci krevním oběhem. Některé z podobných přístrojů už jsou vyvíjeny nebo dokonce i testovány na lidech. Psal jsem o nich v jednom ze článků série Neuralink pod lupou. Není určitě náhodou, že jedním z významných pracovníků Neuralinku je DJ Seo, který je spoluautorem systému Neural Dust čili miniaturních robotických sond implantovatelných do krevního oběhu a napájených pomocí ultrazvuku. Co když se Elon se svým týmem rozhodl zanechat původního konceptu a jít právě touto cestou?
Vlevo: Jedna ze sond Neural Dust, vpravo: intravaskulární mřížka Stentrode (Zdroj: Univerzita v Berkeley, Synchron)
Jinou možností, jak zmenšit invazivnost rozhraní, by mohl být systém založený na nějaké formě intravaskulárních mřížek s elektrodami, jaký už testuje na lidech firma Synchron. O jejich rozhraní už jsme rovněž informovali ve zmíněném článku.
Shrnutí
Na srpnové prezentaci se tedy můžeme dozvědět ledacos. Těžko odhadovat, kam se Neuralink za více než rok posunul. Více elektrod, efektivnější čipy, zcela automatický robot, rychlejší připojení k počítači nebo snad úplně jiný přístup k celému rozhraní?
Osobně by mě asi nejvíce potěšilo, kdyby firma po své druhé prezentaci konečně opustila tajný režim, začala průběžně informovat o svých činnostech a dovolila svým zaměstnancům představit více detailů z jejich výzkumu na konferencích nebo v odborných publikacích. A to nejen z hlediska toho, že jejich práce je zajímavá, ale hlavně z toho důvodu, že v mnoha ohledech balancuje na hranici etiky a myslím, že veřejná kontrola toho, co Neuralink dělá, je absolutně nezbytná.
Spoustu dalších informací o Neuralinku a problematice mozkových rozhraní najdete v sérii článků Neuralink pod lupou.
Neuralink CZ/SK
Neuralink Chronicles
Podpořte projekt ElonX
- Noland Arbaugh bude 72 hodin vzhůru, aby předvedl nepřetržité používání svého implantátu od Neuralinku - 21. 11. 2024
- Lex Fridman: Neuralink a budoucnost lidstva, 3. část – Matt MacDougall - 18. 11. 2024
- Noland Arbaugh shrnul 9 měsíců používání svého neurálního implantátu a prozradil několik novinek - 5. 11. 2024
Tohle je asi jediná Muskova snaha kde si myslím, že šlápl hodně vedle a nemyslím si to sám, ale i mnohem chytřejší lidé jako Bostrom.
Muskova představa, že se nějak “přidá” k umělé inteligenci je buď záměrná lež nebo očividný nesmysl. Umělá inteligence, která bude mít k dispozici např. kvantové procesory (a třeba miliony v obřích datacentrech) za 30 – 50 let bude tak strašně mentálně silná, že naše opičí mozky s ní nebudou moci v žádném případě nijak soupeřit.
Takže jsou pouze dva scénáře kam Neuralink nakonec povede.
1) Jeden člověk (nebo doslova hrstka těch prvních a nejbohatších) bude mít přístup k nekonečnému výpočetnímu výkonu a kromě majetku budou i na zcela jiné mentální úrovni než celý zbytek planety (budeme pro ně zvířata) a to i když si “lízneme” k nějaké free verzi s nějakým omezeným výkonem.
2) Umělá inteligence díky neuralinku nebude muset bojovat s lidstvem v reálném světě, ale prostě jednoho dne hackne všem mozky a udělá z nich své otroky během pár vteřin – the end, absolutně bez šance, jakou by možná měl nějaký odpor v reálném světě.
Je celkem zajímavé, že podobné kolosální omyly v úsudku se stávají i jinak inteligentním lidem, a nebo jak říkám lže a chce být tím “prvním” on, pak vše dává smysl.
Na druhé straně pokrok nezastavíš a když ne on, tak někdo jiný, např v číně… .
Pouze 2 scénáře které vidíš ty, ne že existují pouze 2.
Je to pouze o pravděpodobnosti a prosté matematice. Velké společnosti dnes nedokáží naplno využít svou obrovskou finanční a materiální převahu pouze proto, že jejich vedení složené z lidí nedokáže mentálně obsáhnout všechny procesy.
Tam kde se to jen trochu daří jako u Muska stačí pár miliard k neuvěřitelným průlomům. Ty společnosti, která dnes mají majetek a zdroje si zítra pořídí neuralink a budou schopny své zdroje efektivně využít to povede k tomu, že se ještě zmenší možnosti obyčejné konkurence.
A scénář dva? Nastudujte si něco o současném IT, veškeré úrovně od procesoru po operační systém mají zadní vrátka by design, procesory mají neopravitelné vady, software je děravý jak řešeto, tak jen hurá strčte si to do hlavy X-)
Ale ano, třeba vyhrajeme loterii a vše bude jinak, kdo ví…
Po technologické stránce se mi to líbí. Ale společnost na to není připravená a ještě na to nebude připravené nejspíše do konce století. Už teď společnosti dávájí zabrat sociální sítě a internet.
V tomhle myslím seriál Black Mirror předběhl svojí dobu. Je tu nesčetné množství způsobů, jak s tím vytvořit dystopickou společnost. Nemyslím v tomto desetiletí, ale třeba až v tom dalším. Snad ten vývoj nepůjde tak rychle.
Problém je, že tohle zařízení má potenciál i pro vyřešení problémů s bludy šířenými přes sociální sítě. Kdo dnes kontroluje zdroje zpráv, které čte? Když by měl každý asistenční AI připojenou k mozku, která zprávy označí za pochybné, když nedohledá relevantní zdroj, hned tak poklesne efektivita snah o manipulaci i tam kde by jinak fungoval confirmation bias.
Samozřejmě, manipulace s tím systémem by dost velké bezpečnostní riziko.
Vaše poslední věta to vystihuje dostatečně. Dokud systémy umělé inteligence nebudou v kontrolovaném prostřední otestovány velmi důkladně a ve velkém počtu (aby byla možnost konkurence a nehrozilo vydírání ze strany monopolní firmy), tak je to dokonalé bezpečnostní riziko.
A pak je tady ještě samotný fakt asistence – pokud nebude společnost dostatečně vyspělá a zralá aby asistence zůstala asistencí a lidé si z ní neudělali loutkovodiče tak to bude obrovský zdroj závislosti, ještě horší než dneska u některých facebook.
Jenže, bez podobného systému společnost nebude zralá nikdy. Informací je víc, než je kapacita lidí je vyhodnocovat, zda jsou, či nejsou pravdivé. Společnost vyzraje až tím, že to přehazování informačního hnoje vidlemi zautomatizuje, aby něco našlo těch pár perel.
Horší než to, že se někdo hrabe v nerelevantních zdrojích a nesprávně vyhodnocuje informace je to, že to třídění na “správné ” a “špatné” vždy dovede autor té umělé inteligence přetvořit k obrazu svému . Takže může kdykoliv ty masy ovládat.
Tohle nesouvisí s žádnými konspiračnímui teoriemi. Dříve ty masy ovládal konkrétní jedinec, teď to bude tak, že je bude ovládat “neviditelný”, ale zrovna tak konkrétní jedinec, prostřednictví umělé inteligence. Lepší člověk tím určitě nevznikne, každý živočišný druh má zakódován boj o přežití, po ovládání, po moci – jen každý k tomu využívá jiné metody a prostředky.
Ten neviditelný jedinec je už dnes a cílí na vás reklamu skrze google, či facebook. Proč myslíte že byl takový problém s Cambridge Analytica?
Chápu že to co navrhujete by nemělo být extra složité a bylo by to užitečné.
Ale co vám vznikne když dva týmy programátorů, které zcela náhodně (a s ničím to nesouvisí ;-P ) nazveme CNN a Fox news, naprogramují každý svoji verzi factcheckové umělé inteligence ?
No samozřejmě se proti dnešku skutečné pravdě nepřiblížíme ani o milimetr (dost možná právě naopak). Protože umělá inteligence je jen tak kvalitní, jak kvalitní jsou data na kterých ji vycvičíte a jak sebekritický je tým který ji programuje.
Factcheckové servery existují už dnes, ale nejspíš všechny jsou více či méně (třebas neúmyslně) cinknuté podle politické příslušnosti redaktora. (potraty, vlastnictví zbraní, imigrace, genderové otázky se týkají životní filosofie člověka a otázky konečné autority. Stejná fakta zde mohou u dvou různých lidí vést k naprosto opačných závěrům).
Už dnes existují programy které třeba lékařům pomáhají stanovit podle příznaků okruh diagnóz u pacientů. Ale rozhodnutí je nakonec vždy na daném lékaři. A to je naprosto apolitické oblast kde ve vyspělých zemích je malá pravděpodobnost úmyslných podvodů a lží, takže je vysoká pravděpodobnost že jde skutečně o asistenci, nikoli manipulaci.
Vzhledem k tomu, že alespoň u vědeckých prací lze šáhnout po relevantních zdrojích, tak i když máte pravdu, že v politické oblasti by problém byl, tak u oblasti faktické, například “země je placatá”, jak jsou účinné roušky… by tyto problémy nenastaly.
Důvod proč expertní systémy a neuronové sítě jen radí lékařům je v tom, že stále jsou ve vývoji. A pak, je tu stejný problém jako s autonomií aut 5. stupně. I kdyby dnes byl uvolněn, povolení regulátory bude trvat roky.
Společnost nikdy není na nic připravená. Jinak každý vždycky vidí potenciální zlo, kde teda fake news jsou někde na úplně posledním místě. Jako programátor můžu zodpovědně říct, že naprostá většina softwaru je úplně děravá, jen ty díry nikdo pořádně neumí najít. AI v tomhle bude schopná exploitovat většinu naší civilizace. Viděl jsi například nedávno uvedené GPT-3? Teď je toho plný twitter, do čech zatím nic moc nedorazilo, ale už teď je to naprosto děsivé, a fake news jsou to nejvíc trapné z toho co to umí (mimo jiné to zvládá programovat, když tomu popíšeš co chceš volnou řečí).
Oproti tomu výhody jsou naprosto nedozírné, civilizace transformující. Na redditu jsem kdysi psal, že kdyby to dokázalo zlepšít funkční pracovní paměť z těch cca 9+-2 prvků v jedné vrstvě hierarchie, na které jsme jako lidé omezení, tak tohle samotné by přineslo naprosto nedozírnou revoluci inženýrství, matematiky, programování a vůbec úplně všeho kolem.
O fake news jsem neřekl ani slovo. Výhody jistě mohou být lepší než si kdokoliv z nás umí představit. Podobně jako výhody přinesl internet (i v mobilu). Ale je třeba si uvědomit, že to co máme teď v hlavě je naše soukromá věc. Když nebudeme chtít, nikdo se to nedozví, nikdo to nezmění a nikdo nám to neveme. Až to kvůli nespornému přínosu budou používat všichni, tak pro autoritářské režimy to bude velmi lákavé zneužít. Mohli by to i vynutit zákonem. Možná by mohli pozměnit i mysl, abyste nechtěli myslet negativně o politickém režimu případně byli spokojení s čímkoliv co se děje. Většinou na změnu nejsme připravení, ale doufám že za delší čas budeme méně nepřipravení. Např. rasismus a xenofobie se trochu zlepšuje, tím jak se lidi poznávají a svět se globalizuje. Doufám, že autoritářské řežimy budou časem méně úspěšné.
veřejná kontrola toho, co Neuralink dělá, je absolutně nezbytná … kdyby sami nic neřekli co dělají tak byste je a jiné kontroloval jen proto aby nedělali něco podle vás špatného? WTF? To byste mohl rovnou nahlížet lidem do ložnic.
Autor jiste nemyslel verejny audio-video strem na internetu, ale kontrolu toho, co NL ovlivnuje u uzivatele. Urcite nesmi ovlivnovat svobodu rozhodovani uzivatele (reklama, …), poskozovat zdravi (treba vybudit srdce k infarktu), nezpusobovat efouforie (drogy, …) atd.
Rozumím. Asi máte pravdu. Nicméně zrovna tohohle bych se u Muska nebál.
Jako každá stará (třeba kuchyňský pazourek) nebo nová (mozko-rozhraní) technologie se dá zneužít. Ale s tím nikdo nic nenadělá. Leda by to rozhraní měl každý a blokovaly se přes něj určité činnosti. Ale to se zase ozve banda lidí co budou chtít svobodu. Svobodu třeba i v tom rozhodnout se někomu ublížit.
Šlo mi o veřejnou kontrolu ve smyslu toho co například nyní dělají investigativní novináři – kontrola zkorumpovaných politiků nebo nekalých obchodních praktik. To jsou samozřejmě jen příklady, nemyslím, že by Neuralink svoji technologii nějak zneužil. Myslím si, že by veřejnost měla vědět co dělají, aby na to mohla reagovat. Transparentnost je podle mě vždy dobrá věc. Zvláště zde v případě tak kontroverzní technologie.
Především se chci omluvit za mnou zvolené výrazivo.
Jinak kontroverzi to u mne nebudí. Nikoho nenutí se napojit. Takže pokud někdo chce být napřed, směle do toho. Transparentnost je fajn. Dobrovolná. Navíc největší lumpy nic nezastaví. Viz teď wirecard. Prostě jen lžete a lžete a všichni vám to žerou. A ti co vám to nežerou uplatíte. Je mi z toho zle, ale prostě tací lidé kolem jsou a vždy budou. Je to marný, je to marný …. je to marný.
Moc pěkně napsaný! Díky
Díky!
Je v tomto článku vlastně něco jiného, než domněnky?
Ještě obrázky a nějaké tweety 🙂 Bohužel zatím nemáme přístup k zákulisním informacím z Neuralinku, tak nám před samotnou prezentací musí stačit domněnky…
Mínusy pod Vaším komentářem fakt nechápu, hezky jste to vystihl:))
Díky moc za článek. ElonX je jediné české médium, které se Neuralinkem podrobněji zabývá. Hltám všechno. Myslím, že to bude přelomovější technologie, než všechny Elonovy projekty dohromady.
Díky!