Elon Musk na pranýři: Jsou Tesla a SpaceX dotační pijavice?
Každá výrazná osobnost má své obdivovatele i odpůrce a výjimkou není ani Elon Musk. Zatímco ti první mu přisuzují téměř zázračné schopnosti a věří, že udělá revoluci v dopravě nebo vybuduje kolonie na Marsu, ti druzí zase cítí potřebu se vůči němu vymezovat. Jednou z nejčastějších výhrad jeho zarputilých kritiků je, že Tesla a SpaceX jsou závislé na dotacích a státních zakázkách. V tomto článku proto prozkoumáme, zda je vykreslování Elona Muska jako dotačního zbohatlíka opodstatněné, či nikoliv.
Na konferenci pořádané loni časopisem Wall Street Journal Elon Musk kritizoval záměry americké vlády dotovat nákup elektrických aut a výstavbu nabíjecích stanic:
Pokud neomezíme vládní výdaje, stane se něco špatného. (…) Zbavme se všech dotací. Vláda by se měla snažit stát stranou a nenarušovat pokrok. Potřebujeme snad subvence čerpacích stanic? Ne. Takže není nutné ani podporovat dobíjecí sítě. (…) Nedává smysl vzít úkol alokace kapitálu lidem, kteří ukázali, že to umí, a dát ho pak entitě, která už prokázala, že to umí velmi špatně – to je vláda.
Elon Musk před prvním Falconem Heavy v únoru 2018 (Foto: The New York Times)
Jeho projev vyvolal nemalý ohlas, jenže, jak je pro naši dobu příznačné, neřešilo se, jestli má či nemá pravdu a proč, nýbrž jestli má zrovna on právo volat po zrušení dotací, když právě jeho firmám v minulosti vydatně pomohly daňové úlevy, dotace, vládní zakázky a jiné formy přerozdělování. Morální soudci nebrali v potaz, že v Tesle je Elon Musk menšinovým akcionářem a odmítání dotací by proti ostatním sotva prosadil, ani že podmínky takto byly nastaveny pro všechny a Musk by svým zásadovým postojem svoje firmy nesmyslně znevýhodňoval proti konkurenci, ani že SpaceX si státní zakázky vysoutěžilo v tvrdém konkurenčním boji. No věřme, že to asi není důležité, a soustřeďme se na samotné tvrzení, že Muskovým firmám, především Tesle, v minulosti dotace hodně pomohly. Toto tvrzení je předkládáno bez jakéhokoliv vysvětlení jako zjevená pravda, je ale skutečně pravdivé?
Začněme u spotřebitelských dotací na elektrické automobily. Jejich účelem je stimulovat poptávku po tomto typu vozů na úkor aut se spalovacím motorem. Pořizovací ceny elektromobilů jsou totiž dost vysoké, což v kombinaci s jejich kratším dojezdem a relativně řídkou sítí nabíjecích stanic potenciální kupce odrazuje. V souladu se zákonem poptávky lze jednoznačně konstatovat, že bez dotací by zájem o auta na elektřinu byl mnohem menší. Ovšem Tesla neměla potíže s odbytem nýbrž s výrobní kapacitou. Do roku 2017 se její produkce pohybovala jenom v řádu desítek tisíc aut ročně (viz graf). To poptávku rozhodně nemohlo uspokojit, ani kdyby nebyla hnána žádnými dotacemi. Tesla sice investovala miliardy dolarů do vysoce automatizované linky pro výrobu Modelu 3, její zprovoznění ale bylo mimořádně komplikované a strastiplné. Teprve v roce 2018 se Tesle podařilo vyrobit aspoň čtvrt milionu aut. Skokový nárůst produkce však přinesl potíže s logistikou a zároveň se ukázalo, že síť servisních středisek je nedostatečná.
S řešením zmíněných problémů dotace na pořízení elektromobilů pochopitelně Tesle nijak pomoci nemohly, nehledě na to, že jejich účinek se projeví teprve, až bude saturována poptávka od zájemců, kteří by si auto s elektrickým pohonem koupili i bez dotací. Leč i to je otázkou, neboť s tím, jak se elektromobil stává běžnou záležitostí, odpadá potřeba ho dotovat. A hlavně to není levné, dokonce i v bohatém Norsku se uvažuje o omezení podpory, protože to státní pokladnu ročně stojí okolo 20 miliard norských korun (50 mld. Kč).
Další věcí je, že dotace mají určité limity. V USA lidé po koupi elektromobilu mohou uplatnit odpočet daně z příjmu až ve výši 7500 dolarů, jenže to platí jenom pro prvních 200 000 aut od každého výrobce, takže Tesla už limit dávno překročila a má prostě smůlu. Federální vláda nyní navrhuje v rámci legislativního balíku Build Back Better nový systém dotací, díky kterému by kupci Tesel opět získali nárok na odpočet daně ve výši 8000 dolarů a zároveň by byla k dispozici dodatečná dotace 4500 dolarů pro všechny elektromobily vyráběné dělníky sdruženými v odborech, ale to se Tesly na rozdíl od ostatních velkých amerických automobilek netýká. Zákazníci automobilky Elona Muska by tedy měli nárok na nižší celkové dotace než zákazníci Fordu nebo GM.
Aktuálně prodávané vozy Tesla (Foto: Tesla)
V České republice zase tyto dotace jsou dostupné jenom pro firmy. Nejobvyklejším omezením je vázání dotace na nízkou pořizovací cenu vozidla (například v Německu dostane zákazník dotaci 9000 eur při koupi auta do 40 000 eur) a právě s tím mají poměrně drahé modely Tesly problém. Hlavně v Číně, která je největším odbytištěm aut s elektrickým pohonem; prodává se tam přibližně polovina světové produkce, letos by to mohlo být přes 5 milionů vozů. Naštěstí pro Teslu by v Číně dotace na elektromobily, které zvýhodňují levné domácí výrobce, měly v roce 2023 skončit.
Za těchto okolností není divu, že Elon Musk zanevřel na spotřebitelské dotace, a místo nich by uvítal zavedení uhlíkové daně. To by bylo to pravé opatření, které, pokud by daň byla dost vysoká, nahnalo Tesle masy budoucích zákazníků, byť poněkud nedobrovolných. Ostatně Tesla už dlouhou dobu profituje ze systému emisních povolenek. Jedná se o regulaci, která v Evropě a 11 státech USA po výrobcích automobilů vyžaduje, aby minimálně 15 % jejich produkce tvořila bezemisní auta. Automobilky, jež tuto kvótu nesplňují, si ji kompenzují u Tesly, která ji překračuje, neboť vyrábí pouze bezemisní vozidla. V roce 2021 si díky tomu Tesla vylepšila tržby o půldruhé miliardy dolarů, a to při obratu 56 miliard není vůbec málo.
Specifickým druhem podpory jsou investiční pobídky. Tento pojem zahrnuje vedle přímých dotací také bezúročné půjčky, daňové prázdniny, výhodný odkup pozemků, zrychlené odpisy atd. Jedná se o to, že investice přinášejí pracovní příležitosti a rozvoj regionu. Avšak jelikož se příliš nepokročilo s regulací pohybu kapitálu, mohou si investoři se svými penězi dělat, co chtějí, a politikům nezbývá, než je vábit na různé úlevy a výhody podobně, jako kdysi čeští králové lákali německé kolonisty. Proto než se Tesla rozhodla postavit v Nevadě továrnu za 5 miliard dolarů na výrobu bateriových článků, vyjednala si daňové úlevy na 20 let a další krásné odměny (např. výstavbu příjezdové komunikace k továrně), které agentura Reuters ohodnotila v souhrnu na 1,3 miliardy dolarů. Nejcennější je osvobození od daně z prodeje, které by mohlo Tesle ušetřit během těch 20 let odhadem 725 milionů dolarů.
Továrna Giga Nevada v březnu 2018 (Zdroj: Teslarati)
Na to, jestli jsou investiční pobídky dobré nebo špatné, mohou být různé názory, ale Spojené státy se v roce 2014 teprve vzpamatovávaly z hospodářské krize a politici řešili nezaměstnanost. Bez investičních pobídek by Tesla pravděpodobně nevyráběla baterie v Nevadě, ale třeba v Mexiku nebo snad i u nás, když tu máme to lithium a levnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Přesun průmyslu do zahraničí je v Americe stále velké téma, Donald Trump se mu snažil zabránit vyššími cly, leč bez úspěchu. Podobný případ jako Giga Nevada je továrna na výrobu solárních panelů v Buffalu: stát New York poskytl firmě SolarCity (která po akvizici Teslou tvoří část její divize Tesla Energy) dotaci 350 milionů dolarů na výstavbu a 400 milionů na zařízení. SpaceX zase dostalo od Texasu 15 milionů dolarů na budování kosmodromu.
Pro SpaceX jsou klíčové dotace na vývoj technologií. Nejzřetelněji se to projevilo v začátcích firmy, kdy po třech neúspěšných startech Falconu 1 bylo SpaceX zralé ke krachu. Ale právě v té době získalo od NASA v rámci programu COTS téměř 400 milionů dolarů na vývoj rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon a později i kontrakt na zásobování ISS. Vše se tedy díky oné subvenci v dobré obrátilo a vděčný Elon Musk bez ustání NASA děkoval. Aby však nedošlo k mýlce, nejednalo se o záchranné lano, jaké se hází korporacím too-big-to-fail, nýbrž o normální výběrové řízení, ve kterém SpaceX uspělo díky technické kvalitě a nízké ceně. Sama NASA program COTS prezentovala jako svůj velký úspěch.
Dragon během mise COTS-2 (Foto: NASA)
Od té doby se situace dost změnila. SpaceX má příjmy z vynášení komerčních družic, z kosmické turistiky a z provozu Starlinku. O finančním sebevědomí vypovídá i částka, kterou požaduje za dopravu astronautů na Měsíc. 2,9 miliardy dolarů je zlomkem výdajů, které vývoj HLS (Human Landing System) stojí. Nabízí se tak otázka, kdo koho vlastně dotuje. Jestli NASA SpaceX, nebo naopak. Takové dohady si však můžeme ušetřit, SpaceX zjevně spoléhá na to, že náklady na vývoj HLS, resp. Starship bude schopno uhradit z jiných zdrojů, proto si dovolilo cenově zatraktivnit svoji nabídku. To ale neznamená, že SpaceX má peněz nazbyt a bez dotací od NASA nebo armády (ta přispěla na vývoj motorů Raptor, na infrastrukturu a na větší aerodynamický kryt) se hravě obejde.
Koncept HLS neboli lunární Starship, kterou SpaceX vyvíjí pro NASA (Zdroj: SpaceX)
I když totiž na tomto webu pravidelně čteme, jak je SpaceX úspěšné, jak získává nové a nové zakázky, nelze z toho hned vyvozovat, že jeho budoucnost nemůže být jiná než zářivě růžová. Výhled na propast trochu poodhalil Muskův zveřejněný e-mail zaměstnancům, v němž varoval před hrozícím krachem společnosti. Ačkoliv zřejmě přeháněl, situace je taková, že výdaje na vývoj má SpaceX nesrovnatelně vyšší než příjmy, a to včetně příjmů z dotací. Na vývoj Crew Dragonu sice získalo od NASA vydatný příspěvek 2,4 miliardy dolarů, ale to byla velká výjimka – na vývoj Falconu Heavy a Dragonu XL nedostalo nic, na Starlink 885 milionů dolarů (od FCC), na vývoj HLS v prvním kole jen 135 milionů dolarů. Jenom vývoj Starship přitom bude stát minimálně vyšší jednotky miliard dolarů a budování Starlinku asi ještě více (podle serveru Business Insider až 2 miliardy ročně). Proto SpaceX chybějící peníze tahá z kapes investorů a shání u věřitelů. Agresivně expanzivní strategie firmy, kdy se investice nerozkládají na delší období, ale vše je podřízeno rapidnímu růstu, však nepůsobí blahodárně na rozpočet a vzniká nebezpečí, že když se přestane dařit, zájem investorů ochladne stejně jako ochota věřitelů půjčovat. Tuto situaci už si Elon Musk zažil dvakrát – jednou v Tesle a jednou ve SpaceX. Pokaždé ji ustál, ale nad SpaceX visí Damoklův meč dál a tenká nit diktuje frenetické tempo. Jestliže se totiž firma vlastním úsilím nedostane z červených čísel, žádné dotační injekce nepomohou, na to jsou prostě příliš slabé.
Umělecká představa satelitů Starlink na jejich oběžných drahách nad Zemí (Zdroj: Nicolle Rager Fuller)
S hodnocením, jak moc dotace Muskovým firmám pomohly, je to složitější. Nestačí se totiž jenom podívat na výši podpory z veřejných rozpočtů, jak mnozí analytici činí, ale je nutné vysledovat, jaký má dopad. Například spotřebitelská dotace 7500 dolarů na prvních 200 000 aut vypadá na první pohled velice tučně, dohromady 1,5 miliardy. Jak ale bylo vysvětleno na začátku, Tesla z ní neměla ani cent. Naopak konkurenční automobilce GM tato dotace výrazně zvyšovala prodeje, a tím i tržby; po jejím skončení prodala v posledním čtvrtletí 2021 pouhých 26 elektromobilů. Někdy dokonce mohou dotace vyloženě poškozovat, to je i případ dotací od Federální komunikační komise (FCC). Pokud v účtárně SpaceX zavládlo nadšení z přidělení oněch 885 milionů dolarů, tak muselo být hodně tlumeno skutečností, že dotace na zajištění internetového připojení v odlehlých lokalitách získaly i pozemní komunikační společnosti, kterým se díky nim konečně vyplatí tahat kabely do odlehlých venkovských oblastí, tedy zavádět Internet právě do těch domácností, na něž cílí Starlink. Starlink tak kvůli tomu přijde o miliony potenciálních uživatelů, a ztráta zákazníků = ztráta příjmů.
Nová generace uživatelského terminálu pro připojení k satelitní síti Starlink (Foto: SpaceX)
Přes to všechno je ale nepopiratelné, že většina dotací Muskovým firmám více či méně prospěla. Proč se tedy proti nim tak vyhrazuje? Dá se vůbec věřit, že to myslí upřímně? Těžko říct, nikdo mu do hlavy nevidí. Napovědět však mohou jeho urážlivé poznámky na adresu vládních politiků. Populárnímu senátorovi Berniemu Sandersovi například vzkázal: „Pořád zapomínám, že jste ještě naživu.“ Prezidenta Bidena zase nazval loutkou automobilových odborů. Tento vskutku zvláštní způsob lobbingu za dotace a vládní zakázky svědčí spíše o velké sebejistotě pramenící ze silné pozice, jakou mají jeho firmy na trhu; kupříkladu nebýt SpaceX, dodnes by Američané létali na ISS ruskými Sojuzy.
Braním dotací seznam Muskových „hříchů“ rozhodně nekončí. Příště se zkusím zamyslet nad tím, zda nejbohatší člověk světa může vyřešit hladomor, jak někteří navrhují.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Pro zajímavost jsem vytáhnul čísla z finančních výsledků Tesly za posledních 10 let (2012-2021) kumulativně:
obrat 159,8 mld. $
hrubý zisk: 34,5 mld. $
výzkum a vývoj: 10,8 mld. $
úroky z půjček: 3,4 mld. $
prodeje emisních kreditů: 4,5 mld. $
dluhy ke konci posledního kvartálu: 5,3 mld. $
hotovost ke konci posledního kvartálu: 17,6 mld. $
“Přes to všechno je ale nepopiratelné, že většina dotací Muskovým firmám více či méně prospěla. Proč se tedy proti nim tak vyhrazuje? Dá se vůbec věřit, že to myslí upřímně? Těžko říct, nikdo mu do hlavy nevidí.”
Prečo sa vyhradil k dotáciam (BBB) keď sa ho to priamo spýtali čo by spravil on sám? Prečo to tu proste nenapíšete tak jak to povedal??? Myslím že jeho odpoveď bola trefná a mal pravdu.
Kôli tomu, že tu neuvádzate všetko, mám z takýchto pasáží rozporuplný pocit.
Vyjádření Muska k BBB v článku je. Také je v článku uvedeno, že by chtěl zavedení uhlíkové daně. Pokud jsem na něco důležitého zapomněl, prosím doplňte to v komentáři pro ostatní čtenáře.
Od 1:19. Ozaj by som sa zamýšľal nad utrácaním a dlhom US. Som rád že o tom hovorí nahlas.
Samozrejme nech si z tohoto spraví vlastný obraz každý za seba.
https://youtu.be/fDlzG3Jcndo
Naprostý souhlas! Přesně proto jsem tu citací v článku načal větou: “Pokud neomezíme vládní výdaje…” Domnívám se, že to je zcela zasadni
Samozřejmě že to myslí upřímně. Chápe podstatu fungování tržní ekonomiky a tudíž je mu známo že dotace ji pokřivují. Musk je prostě v situaci sportovce , který ví , že doping poškozuje sport i sportovce , ale žije v době , kdy je doping legální. Zároveň má ovšem potřebu něco ve sportu dokázat. Pokud by doping nevyužíval, neměl by nejmenší šanci v konkurenci s ostatními ( kteří doping užívají) uspět – proto ho užívá. Ale byl by mnohem raději kdyby byl doping zakázán . Proto bojuje proti dotacím , přestože je sám využívá . Na tom není nic rozporuplného – naopak je to zcela logické.
Všechny automobilky dostávali a dostávají daňové a investiční pobídky, tedy dotace. Navíc ropný průmysl dostává dotace ročně a v globálním měřítku 400 mld. USD. Tohle je to extrémní znevýhodnění dotací všem alternativám. Nějaké dotace na elektro jsou v tomhle měřítku absolutně minimální
Dotace většinou nejdou přímo do ropného průmyslu, ale v naprosté většině případů jde o dotování cenového stropu na paliva pro spotřebitele – voliče v ropou bohatých zemích. Ropní šejkové si tak kupují přízeň voličů – tak aby z té těžby něco měli i občané.
Takže pro naši diskuzi bezpředmětné. Navíc to ukazuje velkou neznalost osob které tenhle defektní pseudoargument použijí v debatě o efektivnosti různých energetických alternativ. Situace je totiž přesně opačná než se neinformovaný debatér snaží dokázat pomocí čísel kterým nerozumí.
Protože tyto peníze ukazují že ropný průmysl je ve skutečnosti JEŠTĚ O HODNĚ levnější a výhodnější než alternativní paliva.
Ropný průmysl je zdrojem tak levné energie, že umožňuje ze zisku dotovat cenu pro chudé spotřebitele na jedné straně. A přesto ta surovina zůstane i tak pořád ještě levná pro spotřebitele v bohatých importních zemích.
Třetinu zisku seberou ropní šejkové (část z toho v podstatě rozdají svým občanům) v místě těžby a třetinu státní kasa importní třeba evropské země( viz spotřební daň) a třetinu si nechá samotný ropný průmysl.
Ropný průmysl je tedy tak efektivní, že kromě spravedlivého zisku pro samotnou firmu, ještě uživí dva státní hladové krky navíc.
Ropný průmysl produkuje levné palivo, protože platí holou nulu na všechny negativní externality, které výrobu a pálení tohoto produktu provázejí. To je jako těžit uhlí, ale neplatit za znečištění popílkem a dalšími produkty spalování, dopad na zdraví obyvatel v okolí, zničené zdraví horníků, zničenou krajinu plus následnou rekultivaci. Ano, když jen bezohledně kutám uhlí (ropu, plyn, dosaďte si sami) a je mi jedno co se s ním pak stane, tak je to samozřejmě levné.
Napadá mě hezká analogie – oni totiž většinou platí znečištění způsobené při těžbě do nějakého fondu budoucí sanace, nicméně, co naplat, když platba je v Severní Africe a výfuk u nás 😀
V pořádku, ale řeč byla o dotacích do ropného průmyslu. Což prostě není pravda – jde o falešný, doslova lživý argument.
Další věc je ta, kdo by měl platit negativní externality MIMO SAMOTNOU TĚŽBU (které mimochodem ropný průmysl většinou platí). Neměl by to být spíše spotřebitel ? ALE ten už je, alespoň v západních zemích podaněn celkem slušně (viz spotřební daň) !
PS: negativní externality se počítají extrémně obtížně, inženýr-geolog může dojít k řádově odlišným sumám než třeba aktivista Greanpeace.
Viz spor ČR x Polsko o uhelný důl Turow (tedy přesněji o úhradu negativních externalit samotné těžby).
S tímto komentářem souhlasím, ale obnovitelné zdroje jsou to samé. Větrníky jsou z mědi, skelné vaty a laminátu a železa. Nepoužívají jako zdroj surovin odpad, tedy skleněné láhve na výrobu vaty, staré trubky na vodiče, stavební suť jako zdroj soli pro elektrolyzéry na chlor pro výrobu laminátu, staré auta na šrouby držící lopatky apod.
Vše vyrábíme stále ze surovin z dolu.
O fotovoltaice, dálnicích a železnicích ani nemluvě. Jádro vytváři odpad, který se dá skladovat jedině na Měsíci a možna ani to ne. Co udělá Helium 3 s plutoniovou řadou na jedné hromadě nikdo netuší. Zatím nikdo Helium 3 nemá v dostatečném množství na testy.
Bohužel celé to eko odvětví je ZATÍM stejná maškaráda jako sběr pánví ve VB za druhé světové. Potřebujeme nacpat desítky či stovky miliard dolarů do recyklace, do rekuperace energie, do úschovy tepla pod zemí na zimu. A na to každý politik z vysoka Bruseluje.
V Texasu vypouští jen tak do vzduchu tolik zemního plynu, že pokryje 100% spotřeby zemního plynu v ČR. Jen proto, že si ropní králové syslili biliony dolarů na účtech a neinvestovali do plynové infrastruktury.
Tady stavíme předražené bioplynky na výrobu metanu a oni si ho jen tak vypouštějí sto let do vzduchu.
Solary se staví takovou rychlostí, že stejný roční výkon jako mají ostatní zdroje budeme mít asi za 1000 let. Ovšem solary mají životnost jen 40 (pokud izolace proti vodě vydrží).
Ano máte samozřejmě naprostou pravdu. To je na dotacích nejhorší – deformují trh a tak časem přijdou další dotace , aby tu deformaci poněkud srovnaly , ale tím se projeví další jiné deformace a tak se to snaží napravit dalšími dotacemi atd. atd. Nakonec se v tom totálně pokřiveném prostředí nikdo neorientuje , nic nefunguje a nikdo neví jak to napravit
A to je problém eu. Navíc energeticky naprosto v pytli.
Díky. Vaše články mívají na rozdíl od běžně technických společenský přesah. Navíc, podobně jako u pana Švancary, jsou původní, což by se mělo cenit!
Nějak mi v článku chybí, kolik peněz získává EM za prodej elektromobilů v Evropě ve formě prodeje emisních povolenek. Před rokem a půl to bylo více než 100 000 000 € měsíčně. Petr Melechin tu dával odkaz.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4525050/tesla-prekonava-ocekavani-vysledky-ale-opet-stoji-na-emisnich-povolenkach.html
Jedná se o greendeal dotaci a pokriveni trhu.
Emisní kredity nejsou dotace. Pokřivení trhu je když nejsou zpoplatněny negativní externality. Vyrobit plastové obaly je extrémně levné, protože už se nikdo nezajímá jak budou zpracovány jako odpad a že po tunách tečou v řekách až do oceánů. To je pokřivený trh.
Tesla žije právě z těchto kreditů s kterými cachrují.
Diskutuješ tu každý den, mockrát jsi tu četl články i příspěvky, kde byl tenhle nesmysl vyvrácený, můžeš se kdykoli sám přesvědčit na ir.tesla.com a přesto tu neustále tyto výmysly opakuješ. Nechápu co tě k tomu motivuje.
Jenže on není úplně mimo. Samozřejmě, že z nich Tesla žije. Už to není tak, že by Tesla byla v plusu jenom díky prodeji emisních povolenek, ale stále jsou vítaným příspěvkem k zisku.
Vítaný příspěvek ale ani náhodou neznamená, že z toho žije (a to ani kdyby byl čistý zisk záporný). To je jak říct, že celý rok žiju jen z vánoční odměny.
Je to fakt moc. Povolenky pro energetiku a automobily jsou myslím stejný papír. Takže koukni na vývoj ceny a pochopíš.
Je to drsný byznys.
Dám ti jiná čísla, kredity na jednu vyrobenou Teslu po čtvrtletích:
2020: $4000 ; $4709 ; $2844 ; $2220
2021: $2802 ; $1759 ; $1156 ; $1017
Jak je vidět, to, co dostávají se razantně snižuje a začíná to být naprosto zanedbatelná položka (tisíc dolarů v autě za 50 tisíc jsou pouhá 2 %).
Ještě to dám do kontextu z čistým ziskem na auto za 4Q-2021, který byl $7600, tedy bez té tisícovky by to bylo stále nádherných $6600 za každé auto.
Možná tyto povolenky jsou trnem v oku bidenovi a Němcům. Proto gigaberlín stojí a GM z pohledu bidena jsou frajeři.
Matně si pamatuji, že emisní povolenky dostává přímo Elon Musk jako benefit. Nepsalo se před rokem, že by to byla Tesla.
Ne, akorát čirou náhodou byla hodnota emisních povolenek v loňském roce velmi podobná celkovým benefitům pro Muska za výsledky Tesly, ale benefity se vypočítávají z rozdílu ceny, za kterou má akcii garantovanou a aktuální cenou na trhu, tedy naprosto nesouvisející hodnota s kredity.
Co se dá říct, že bez odměn pro Muska a bez všech emisních povolenek by byly finanční výsledky Tesly prakticky totožné, ale to je jen zajímavost a nic to o ničem nevypovídá.
Emisní povolenky ae netýkají jako zisk tesly, ale Elona.
Je to daň.
Cena roste, tudíž nevím kde jsi ziskal data.
Před rokem 40 teď téměř 100.
https://oenergetice.cz/
Tomu nerozumím. Emisní povolenky dostává firma, ne její vlastník. Pokud je prodá, jsou příjmem firmy, jako prodej jakéhokoliv jiného majetku. Jak se to týká EM jako fyzické osoby?
Svoji produkci emisí pokrývá firma povolenkami, které buď
Takže to co dostane zdarma je dotace, to co si musí koupit je daň, to co prodá je dotace.
Pokud si pamatuji, má to v benefitech k 1$ platu.
Stala se produktem burzovní šmeliny.
Podle mě se neví, jaký podíl příjmů z prodejů emisních kreditů je z USA/Evropy. Tesla uvádí jen celkovou částku, jejíž hodnota za minulý rok je zmíněna v našem článku.
Mělo by se to jednoduše spočítat. Prodana auta tesla x cena emisních povolenek za jedno.
Otázka jestli se elon prizivuje na dnešním povolenkovém byznysu. Cena je urcovana z usa.
BI je mocný nástroj.
Ten článek je tak tendenční, že více už to snad nejde. Namátkou:
Morální soudci nebrali v potaz, že v Tesle je Elon Musk menšinovým akcionářem a odmítání dotací by proti ostatním sotva prosadil, ani že podmínky takto byly nastaveny pro všechny a Musk by svým zásadovým postojem svoje firmy nesmyslně znevýhodňoval proti konkurenci, ani že SpaceX si státní zakázky vysoutěžilo v tvrdém konkurenčním boji. – Chudák malá Elon. On by chtěl, ale nemůže
V USA lidé po koupi elektromobilu mohou uplatnit odpočet daně z příjmu až ve výši 7500 dolarů, jenže to platí jenom pro prvních 200 000 aut od každého výrobce, takže Tesla už limit dávno překročila a má prostě smůlu. – Ano, vyčerpal jsem limit a jsem odstřižen od dotací, tak ostatní ať jsou taky na suchu.
Pro SpaceX jsou klíčové dotace na vývoj technologií.- A tuhle anekdotu znáte “… když všichni, tak všichni řekla babička.”
atd. atd.
To jsou prostě fakta. Laciným sarkasmem je nezměníte.
Fakta, ano, s těmi se dá pracovat různě. Ve vašem případě to je velmi neobvyklé a sarkasmus je pouze lehkým upozorněním na to, jak s fakty pracujete.
Máte pravdu, s fakty pracuji velmi neobvykle. Zatímco jinde se rovnou dočtete hotový názor, já předkládám analýzu, kterou si můžete překontrolovat a připomínkovat.
“2,9 miliardy dolarů je zlomkem výdajů, které vývoj HLS (Human Landing System) stojí.” … Tak napr. toto je názor, o fakt by šlo, keby tu bolo číslo koľko bude vývoj HLS stáť. Otázkou je, či to vôbec niekto presne vie. Ak nie, tak aj v kontexte následných viet je min. tento odsek tendenčný až až…
Vždyť je to jenom neurčitý odhad založený na porovnání s výdaji na jiné velké kosmické projekty.
“Vždyť je to jenom neurčitý odhad..” Tak to v tom odseku vážne nikde nevidím. Naopak, kúsok ďalej v kontexte uvedeného tvrdenia píšete: “Takové dohady si však můžeme ušetřit..”
Ok, sme prioritne na fanúšikovskom webe, nie spravodajskom, podobná štylizácia tu môže ujsť, dá sa priam očakávať. Nuž ale treba sa za ňu postaviť a nie sa oháňať objektívnou faktickou analýzou.
Nechápu, co je podle vás kontroverzního na tvrzení, že 3 miliardy jsou jen malá část celkových nákladů na vývoj HLS. Pro představu, konkurenční návrhy Blue Originu a Dynetics stály 6 a 9 miliard. A Starship je ve srovnání s nimi o dost větší a řekl bych i komplexnější (nutnost orbitálního tankování, velmi složité motory Raptor atd.). NASA to stojí jen 3 miliardy pouze díky tomu, že SpaceX pokryje velkou část celkových nákladů ze svého. Přímo NASA v nějakém dokumentu nedávno uvedla, že SpaceX zaplatilo více než polovinu všech dosavadních nákladů na HLS ze svého.
Keď 3 mld. sú zlomok, koľko sú teda celkové náklady? 6? 9? Polovica? Tretina? Nie, ak 3 sú zlomok, musí to byť oveľa viac – min. 20-30 mld. Takže SX zaplatí za vývoj HLS v najbližších cca 4 rokoch cez 20 mld dolárov? Tak to vyznieva z článku a ak by som danú tému nesledoval dlhšie, z článku by som to bral ako fakt… Peter, naozaj si myslíte, že SX do toho toľko investuje z vlastného? Len za HLS? Popri všetkom ostatnom čo SX robí? Takže áno, považujem to za kontroverzné tvrdenie…
A mimochodom, nereagoval som ani tak na konkrétne čísla, skôr na podanie – nejdem tu opakovať vlákno.
Že SX zaplatilo polovicu doterajších nákladov je úplne uveriteľné. Nehovoril sám Musk, že HLS stále nie je na programe dňa? Takže tie doterajšie náklady asi neboli veľké.
Ešte – HLS vidím ako customizáciu SS/SH. Za tú si zapýtali 3 mld, pochybujem, že to nacenili tak, aby museli za tú customizáciu doplácať zo svojho. Otázkou potom je, či sú celkové náklady za HLS iba náklady za danú customizáciu alebo sú to náklady za HLS + SS/SH. Podľa mňa skôr to prvé, keďže SS/SH by sa dialo aj bez HLS…
V článku je uvedeno, že na vývoj HLS v prvním kole obdrželo SpaceX 135 milionů dolarů. Jen upřesním, že šlo o fázi formulace, která předcházela fázi vývoje. Všichni tři soutěžící ve fázi formulace vypracovávali podrobné studie svých návrhů zakončené přezkumem z hlediska realizovatelnosti.
S cenou 2,9 miliardy USD získalo SpaceX smlouvu o dodání lunárního landeru zahrnující jeho vývoj. SpaceX z této smlouvy dokončilo prvních pět milníků. Mark Kirasich z NASA konkrétně jmenoval jeden milník – testy motoru Raptor. Jedním z dalších nárokovaných milníků údajně bylo zkušební sestavení Super Heavy a Starship 6.8.2021. SpaceX vzneslo požadavek na první platbu 300 milionů USD 30.7.2021 (v den, kdy GAO zamítlo protesty Blue a Dyneticsu). 12.11.2021 (8 dnů poté, kdy federální soudce zamítl žalobu Blue) nárokovalo SpaceX dalších 98 milionů USD. NASA provedenou práci přezkoumala a za všech pět milníků zaplatila smluvní cenu. Dalším milníkem bude podle Kirasicha letový test sestavy Super Heavy Starship. To mi nepřipadá jako náklady na kustomizaci (úpravu Starship pro potřeby HLS). Ve jmenovateli toho zlomku spíš vidím celkové náklady na SHS než jen HLS.
V článku je také uvedeno, že SpaceX nedostalo žádné peníze na vývoj Dragonu XL. To ale není proto, že by vývoj plně hradilo ze svého, nýbrž proto, že obdrželo od NASA pokyn prozatím vývoj Dragonu XL odložit.
Chápem, že kontexte podmienok NASA to zvádza k tomu pridávať k nákladom na HLS aj celkové náklady na SHS.Skôr by som to chápal tak, že zo strany NASA ide o poistku, že projekt žije.
Nedávno som zachytil, že SX navrhla SHS aj ako vesmírnu stanicu. Ak by to raz dotiahli – aj do nákladov na ňu by sme mali počítať vývoj SHS?
Predstavme si, že by Tesla ponúkla pre NASA upravený Cybertruck ako mesačné vozítko – mali by sme za náklady na toto vozítko považovať komplet vývoj + customizáciu?
Toto je práve na SpaceX skvelé – urobia platformu, z ktorej vedia veľa vyťažiť pri stále nižších nákladoch. Jeden Dragon – z neho Cargo, Crew a snáď aj XL. Jeden Falcon – z neho Falcon aj Heavy. SHS – orbitálna raketa, lander, tanker, snáď suborbitálna preprava, vesmírna stanica. Ale nemôžeme predsa za každú variáciu počítať náklady od piky…
To přece nikdo nerozporuje. V článku je pasáž, která jakoby prorocky reagovala na Váš komentář:
“Takové dohady si však můžeme ušetřit, SpaceX zjevně spoléhá na to, že náklady na vývoj HLS, resp. Starship bude schopno uhradit z jiných zdrojů,”
Těmi jinými zdroji je myšlen především Starlink, který bude Starship vynášet, a později turistické výpravy na Měsíc.
Vývoj HLS prostě nejde snadno oddělit od vývoje Starship. Je to podobné jako snažit se vyčíslit, kolik stál vývoj FH, který je z 80 % stejný jako Falcon 9. Co do toho počítat a co ne?
Každopádně mi přijde, že si špatně vykládáte ten kontrakt NASA. To nebylo tak, že si SpaceX řeklo o 3 miliardy s tím, že tolik potřebují na vývoj tohohle motoru a tolik na vývoj téhle komponenty, tolik na modifikaci Starship atd. Firma prostě řekla, že za 3 miliardy dokážou dopravit astronauty na povrch Měsíce v upravené Starship a NASA je v podstatě jedno, jestli ty peníze půjdou na vývoj nových věcí a modifikace, nebo primárně pokryjou část dřívějších nákladů, které SpaceX vložilo do Raptoru a Starship. NASA prostě potřebuje jen finální produkt za danou částku a je jí celkem jedno, jak se k tomu SpaceX dopracuje.
Vývoj FH stál okolo 500 mil. Máte to na stránke, kde citujete Muska. Vývoj F1+F9 vraj stál okolo 390 mil. (vyjadrenie SX z 2011). Ak by Musk počítal do tých 500 mil. aj F1+F9 tak by dodatočné náklady boli iba niečo cez 100 mil. A vzhľadom na to, že Musk sa posťažoval, že vývoj FH bol príliš drahý, tak tých 500 mil. určite myslel ako dodatočné náklady po F9. Takže aj Musk tieto náklady oddeľuje. Prečo je to teda problém tu?
Peter, ale presne tak ako ten kontrakt opisujete to predsa hovorím. NASA dá 3 mld a SX im za to dodá HLS. SX teda vidí dodatočné náklady na HLS oproti SHS na menej ako 3 mld – keďže predpokladám, že niečo chcú aj zarobiť.
Takže tak ako Musk povedel že náklady na FH boli 500 mil. a nie 890 mil (F1+F9+FH) bavme sa aj my, že náklady na HLS sú 3 mld. A nie desiatky mld. (odhad SHS+HLS).
Vím, že Musk uvedl 500 milionů jako náklady na FH, ale moje pointa je právě v tom, že to nemá moc velkou informační hodnotu, pokud nevíme, jak přesně to počítal. Konkrétně vaše úvaha je mylná, protože těch 390 milionů zahrnuje pouze první verzi Falconu 9 (v1.0), jenže pak vývoj pokračoval. Byl vyvinut Merlin 1D, dále nové a velmi odlišné verze Falconu 9 (v1.1, v1.2 až po současný Block 5) plus věci okolo znovupoužitelnosti. To už ale SpaceX financovalo ze svého.
Musk před časem vyčíslil náklady na vývoj znovupoužitelnosti na miliardu dolarů. A zase, miliardu nejspíš nestály jen přistávací nohy, kormidla, mořské plošiny, padáky pro kryt nebo naváděcí software. Pravděpodobně v tom je zahrnuta i velká část veškerého toho dalšího vývoje, který následoval po F9 v1.0, i když se znovupoužitelností souvisel třeba jen nepřímo.
A pak je tu těch 500 milionů za FH. Osobně nevěřím ani za mák, že by vývoj a testování pevnějšího centrálního stupně a těch pár věcí okolo, které jsou specifické pro FH, stál půl miliardy. Takže lze předpokládat, že Musk tam nejspíš počítá i věci z vývoje F9 a znovupoužitelnosti, ale prostě nevíme co přesně, a jak se to zase překrývá třeba s tou miliardou za znovupoužitelnost.
S jistotou lze říct jen to, že provedení těch dvou lunárních misí HLS plus úpravy Starship na HLS budou stát méně než 3 miliardy, jinak by se SpaceX nevyplatilo se o ten kontrakt s touto cenou vůbec ucházet. Ale to není to samé jako říct, že vývoj HLS stojí maximálně 3 miliardy, protože HLS třeba bez Raptoru na Měsíc nedoletí, takže se náklady na jeho vývoj nějak musí zohlednit, i když nebude nutné Raptor nijak upravovat přímo pro potřeby HLS. A to samé platí v podstatě pro jakýkoli aspekt Starship nebo související infrastruktury.
Pointa je, že vývoj HLS nestojí 3 miliardy, ale je to víc, protože se prostě musí zohlednit alespoň nějaká část nákladů na vývoj Starship, ale samozřejmě lze debatovat o tom, jak velká část to je a kolik to představuje miliard. Ale pro to nikdo z nás nemá dostatek informací, navíc je Starship i HLS pořád ještě v začátcích a bůh ví, jak se to celé nakonec vyvrbí. Ale pokud budeme předpokládat, že vývoj HLS a Starship dohromady vyjde třeba na 10–15 miliard a vám vadí, že 3 miliardy nepředstavují dostatečně malý “zlomek”, tak to už je spíš slovíčkaření.
Zajímavější bude cena dalších HLS po provedení 2 letů v rámci artemis a schopnosti.
Vidíte, vám sa zdá 500 mil. za FH nereálnych a mne práve naopak. Vystreliť bezpečne tri zviazané rakety nemôže byť sranda. Zoberte si aké peniaze stoja len niektoré štúdie, nieto vývoj. NASA know-how na daný typ rakety asi nemala a ULA určite zdieľná nebola, takže šli od začiatku.
S tým koľko stojí HLS sa asi nezhodneme. Je to proste varianta SHS a jej náklady by sa mali počítať od zmien oproti SHS. Ak raz budú mať 10 variant SHS ako by ste zrátali celkové náklady na celú flotilu? 10x všetky náklady na všetky varianty? To asi nie, skôr vývoj základnej SHS + 9x varianty.
K tomu zlomku sa vyjadrím naposledy – Príklad s neurčitými zlomkami a následným kontextom som použil ako ilustráciu toho, kde text považujem za tendenčný. Samého ma fascinuje ako sa to zvrtlo…
steaph 22. 2. 2022 11:09
Napárování prvních milníků kontraktu HLS na obecný vývoj SHS bylo jedinou možností, jak efektivně využít 300 milionů USD, které NASA zbyly v rozpočtu HLS pro fiskální rok 2021 (končil 30.9.2021). Nic víc bych v tom nehledal.
Vážený, zlomek je i 9/10…. To Vaše musí je tak na vodě… A jinak ano, investuje, celý vývoj starship běží z financí SX.
Vážený steaph nečte moc pozorně. O kousek výš v článku píšu “vývoj Starship přitom bude stát minimálně vyšší jednotky miliard”. To dává představu, jak je to myšleno s tím zlomkem.
Nerozumiem, váš príklad je desatina. To “moje musí” celkom podporuje (3 z 20-30 mld.)… Alebo ste mysleli 9 z 10? V tom prípade máme diametrálne odlišný názor na to, čo znamená zlomok ceny – lebo 90% to podľa mňa nie je…
Představte si místo slova zlomek slovo část a zjistíte, jak malicherné jsou vaše úvahy.
A ano když řekneme zlomek, tak tím většinou myslíme výrazně menší část než celek.
Takže slovíčkaření a zaplácaná diskuze …
Ty MA-gor steaph, pokud ti nic neříka zlomek 9/10 tak co třeba 3/2, nebo 40/3. To jsou taky zlomky. Zopakuj si matematiku základní školy. Když někde napíši je to jen zlomek něčeho, tak tím nemyslí vůbec nic.
Protože 999/10 je taky zlomek a znamená to 9900%.
Prostě používaní zlomku obecně v článcich je jen nic neřikajíci žvást. Má asi stejný význam jako vyvěšeni Ukrainske vlajky. Nikoho ta vlajka před raketou neochráni ani před nepřátelskou ani před přátelskou.
Tak jste tu argumentaci otočil do opačného extrému. 9/10 sice je zlomek, ale nikoliv v kontextu, o kterém je tu řeč.
Je stigmatem dnešní doby , že se považuje za možné (a tudíž i přípustné) pracovat s fakty různě. Objektivní – pravdu postihující – pohled , je vždy jeden jediný. Bohužel (v současné době) je velice , velice málo racionálně uvažujících jedinců – tak málo – že jejich způsob racionálního uvažování , je natolik vyjímečný , že se to ostatním jeví tak ,že je to neobvyklé
Doporučuji tento YT-kanál, a to i ne-fyzikům. Působí jako balzám.
https://www.youtube.com/c/SabineHossenfelder
Já naopak považuji článek za velmi vyvážený, ponechává prostor čtenáři, ať si sám udělá obrázek. Máte na podporu údajné tendenčnosti něco víc než ironii?
Zřejmě jste četl jiný článek . Ten od pana Pavla Salveta (uvedený nad těmito komentáři) je dokonale objektivní – vedený čistým racionálním uvažováním. Důkazem budiž kupříkladu Vámi uváděný protiargument , ohledně dotace 7500 dolarů na prvních 200 000 elektromobilů . Málokdo si uvědomil (a Vy ani po přečtení výše uvedeného článku od pana Pavla Salveta kde je to jasně řečeno) , že tato dotace měla pro Teslu nulový význam . Prostě proto , že Tesla měla o své vozy více zájemců (i bez této dotace) než stačila vyrábět. A protože tato dotace byla směřována na kupce vozů – nikoliv na jejich výrobce – tak Tesla skutečně z této dotace neměla ani cent , protože těch 7500 dolarů z každého prodaného vozu zůstalo v kapsách zákazníků , nikoliv Tesly. Nebylo by těžké prokázat , že i ostatní závěry jsou ryze objektivní , ale bylo by to příliš velkou časovou zátěží.
Muskovi ale nejde o tento starý “dotační” program, ale o ten nový, kde by opět Tesla získala $7500 na další stovky tisíc aut (tuším že tentokrát je návrh 600 tisíc) a to odmítá.
A věděl jste třeba, že Tesla nechtěla 1,1 mld. € německou dotaci na stavbu továrny na baterie v Berlíně?
Vůbec teď jsou všechny dotace naprosto zanedbatelné. Dlouhodobé dluhy má aktuálně pod 10 % obratu (v porovnání VW Group je to okolo 100 %), celkem to dělá pouhých 5 mld. dolarů a když se k tomu přičtou všechny daňové úlevy, dotace, emisní povolenky a další, tak to stále nedosáhne na aktuálních téměř 20 mld. dolarů, které mají na účtě a které si poctivě vydělali prodejem aut.
Teslu nechám stranou ta mě až tak nezajímá. Ale pokud se budeme bavit o SpaceX a o 400 mil. USD z programu COTS, tak je neuvěřitelné, co za tak malé peníze dokázali. Co by dokázala nějaká česká firma za 8,5 mld. Kč? Doslova a do písmene nic. Rozplynulo by se to v projektech, plánech a nákladech. SpaceX dokázala ukončit strategickou závislost USA na ruských raketách a motorech. To byl ve své době obrovský problém. Díky SpaceX je vynášení nákladů běžnou a dostupnou věcí. Teoreticky, když bych si vzal hypotéku, tak si můžu nechat vynést družici do vesmíru. Chápete to? To jsou naprosto neuvěřitelné možnosti. Jsem normální člověk, co normálně chodí do práce.
Těch 400 milionů byla jenom podpůrná záloha. SpaceX muselo sehnat další peníze, neví se kolik.
Společně se SpaceX byla vybrána i společnost Rocketplane Kistler, ale ta ztroskotala právě na nedostatku financí.
https://craft.co/spacex/metrics
USA nikdy nebyly STRATEGICKY závislé na ruských motorech. Americká firma AR nikdy nikam nezmizela, takže američané měli vždy možnost montovat svoje motory.
Ruské motory byly akorát jednu dobu levnější a také to americkým politikům přišlo jako dobrý nápad udělat tenhle kšeft s Ruským státem. Ruské motory ve dvou amerických raketách bylo od počátku POLITICKÉ ZADÁNÍ ze strany amerických politiků. Nic víc, nic míň.
Vynášení nákladů do vesmíru bylo běžné i před vznikem SpaceX, kolik je vám let ? Ve skutečnosti dodnes nebyl překonán rekordní počet startů z 80. let, z konce studené války. Vývoj světa a technologií šel zkrátka trochu jinde než cestou masivní kolonizace vesmíru….
PS: Nesmíte tolik hltat Elonova PR prohlášení. Elon Musk je borec a dokázal neuvěřitelné věci, ale paradoxně má pořád nutkání si svoje spravedlivé (velké) zásluhy ještě i tak zveličovat. Tohle je jedna z jeho pár negativních vlastností, dobré převažují.
V 80. letech jsem si mohl něco číst v časopisu Letectví a kosmonautika, dnes si tu družici teoreticky mohu sám nechat vynést do vesmíru. Nechápu, co Vás na spojení běžné a dostupné tak dráždí. Vystihl jsem podstatu věci. Co dělala AR, když se Rogozin vysmíval Američanům.
80.léta jsou jistě úchvatnou dobou. Během nějakých 3 let třeba Sov. svaz přišel s Buranem, Eněrgijí, Polyusem a An-225. Každý z těchto projektů si vyžádal naprosto kolosální zdroje. Doslova neuvěřitelné množství vědců, techniků, firem. Podobně by se daly jmenovat projekty i na druhé straně železné opony.
Zdravím Vás.
Vy ale píšete, že je to zásluha výhradně SpaceX. Což je blbina, nebo spíš lež.
Dostupnost vesmíru stoupla se stavbou ISS (odkud lze logicky vypouštět i ty nejjednodušší cubesaty) a s masivním rozšířením ridesharingu (což je “novinka” stará asi 50 let), nebo malých a levných raket (které umí kdekdo – třeba ukrajinský Dněpr stojí 29 mil. dolarů).
Prvním komerčním dopravcem do vesmíru a potom na 20 let špičkou v oboru byla evropská společnost Ariane.
SpaceX je EVOLUCE, nikoli revoluce. Revoluční je návrat prvního stupně, nikoli přímo cena (která zase tak revoluční není – 60 mil. dolarů za start lze dosáhnout i klasickými zahazovacími raketami).
Lže někdo úmyslně, přestože zná pravdu. Pokud nemá dostatek informací nebo si udělal nesprávný úsudek, tak se mýlí. A pak je tu možnost, že jsem si nesprávný úsudek udělal já a mýlím se já. Nelžu. Když někoho nařknete ze lži, tak je to vždycky urážka. Může být oprávněná i neoprávněná, ale je to útok na dotyčného. Poslední dobou to v diskuzích čtu dost často a připadá mi to … no, řekněme, nevychované … Slušnost je upozornit na to, že se dotyčný mýlí.
Blbina je sice takové dětské, ale v pořádku. Lež už ne. Zvlášť jestli se to točí na faktech, že USA mohly, ale nevyráběly svoje raketové motory a na tom, že SpaceX svým vstupem na trh zlevnila dopravu do vesmíru pro všechny. Ať už přímo svými službami nebo tím, že ukázala, že rakety nejsou jen věcí velkých zavedených firem a státních institucí …
To ano, akorát znovurozjeti výroby v Aerojet Rocketdyne stojí třeba u SME miliardy dolarů a roky práce.
Strategická závislost to není, ale jistá forma závislosti ano, protože v určitou chvíli by výpadek ruských motorů Američany uzemnil, ta náhrada by nebyla hned, samozřejmě by ji nakonec zvládli
Počet startů není úplně nejlepší měřítko
Přesně tak. Lidi odešli, když nebyla práce.
Oni ani tak neodešli jako spíše byli vyhozeni.